Ohrožení dětí na internetu: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, sebou přináší i některá rizika. Většina dětí a mladých lidí komunikuje na internetu pomocí [[online sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností a jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu. Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 přitom vyplývá, že pravděpodobnost vystavení se na internetu různým škodlivým vlivům neustále roste. Mezi tyto vlivy řadí nenávistné projevy (z 13 na 20 %), stránky podporující anorexii (tzv. pro-ana webům) (z 9 na 13 %), stránky s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %) nebo kyberšikanu (ze 7 na 12 %).<ref name="palyza"> PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: ''Bezpečně online.'' 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html</ref> | + | Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí života, sebou přináší i některá rizika. Většina dětí a mladých lidí komunikuje na internetu pomocí [[online sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností a jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu. Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 přitom vyplývá, že pravděpodobnost vystavení se na internetu různým škodlivým vlivům neustále roste. Mezi tyto vlivy řadí nenávistné projevy (z 13 na 20 %), stránky podporující anorexii (tzv. pro-ana webům) (z 9 na 13 %), stránky s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %) nebo kyberšikanu (ze 7 na 12 %).<ref name="palyza"> PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: ''Bezpečně online.'' 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html</ref> |
<br/>Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování. S ohrožením dětí na internetu souvisí i téma závislosti na internetu. Existuje několik specifických aktivit, které k závislosti na internetu mohou vést. U dětí je to zejména hraní on-line her a chatování. Dalšími aktivitami, na kterých se mladiství a děti mohou stát závislými, jsou prohlížení webových stránek s erotickou či pornografickou tématikou nebo surfování jako takové.<ref name="Musil"> MUSIL, Josef. ''Komunikace v informační společnosti''. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. ISBN: 978-80-86723-39-6</ref> | <br/>Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování. S ohrožením dětí na internetu souvisí i téma závislosti na internetu. Existuje několik specifických aktivit, které k závislosti na internetu mohou vést. U dětí je to zejména hraní on-line her a chatování. Dalšími aktivitami, na kterých se mladiství a děti mohou stát závislými, jsou prohlížení webových stránek s erotickou či pornografickou tématikou nebo surfování jako takové.<ref name="Musil"> MUSIL, Josef. ''Komunikace v informační společnosti''. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. ISBN: 978-80-86723-39-6</ref> | ||
<br/>Všechny formy ohrožení dětí na internetu mají velký vliv na osobní i sociální život postiženého jedince. V některých případech mohou vést dokonce k celoživotním traumatům nebo i k dobrovolnému předčasnému ukončení života. | <br/>Všechny formy ohrožení dětí na internetu mají velký vliv na osobní i sociální život postiženého jedince. V některých případech mohou vést dokonce k celoživotním traumatům nebo i k dobrovolnému předčasnému ukončení života. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
=== Kyberstalking === | === Kyberstalking === | ||
| − | Kyberstalking je pronásledování nebo neustálé obtěžování oběti v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru]. Také lze popsat jako opakující se pokusy o navázaní nežádoucího kontaktu s obětí, které je doprovázeno agresivním chováním. | + | Kyberstalking je pronásledování nebo neustálé obtěžování oběti v [https://wikisofia.cz/index.php/Kyberprostor kyberprostoru]. Také lze popsat jako opakující se pokusy o navázaní nežádoucího kontaktu s obětí, které je doprovázeno agresivním chováním. Kyberstalking lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking zahrnuje například používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování oběti. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.<ref name="Veličková"></ref> |
=== Preventivní projekty v České republice === | === Preventivní projekty v České republice === | ||
Verze z 21. 1. 2016, 20:08
Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí života, sebou přináší i některá rizika. Většina dětí a mladých lidí komunikuje na internetu pomocí sociálních sítí, e-mailů, blogů nebo chatovacích místností a jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu. Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 přitom vyplývá, že pravděpodobnost vystavení se na internetu různým škodlivým vlivům neustále roste. Mezi tyto vlivy řadí nenávistné projevy (z 13 na 20 %), stránky podporující anorexii (tzv. pro-ana webům) (z 9 na 13 %), stránky s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %) nebo kyberšikanu (ze 7 na 12 %).[1]
Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování. S ohrožením dětí na internetu souvisí i téma závislosti na internetu. Existuje několik specifických aktivit, které k závislosti na internetu mohou vést. U dětí je to zejména hraní on-line her a chatování. Dalšími aktivitami, na kterých se mladiství a děti mohou stát závislými, jsou prohlížení webových stránek s erotickou či pornografickou tématikou nebo surfování jako takové.[2]
Všechny formy ohrožení dětí na internetu mají velký vliv na osobní i sociální život postiženého jedince. V některých případech mohou vést dokonce k celoživotním traumatům nebo i k dobrovolnému předčasnému ukončení života.
Obsah
Grooming
Grooming nebo také kybergrooming spočívá v navazování vztahu s obětí na internetu za účelem osobního setkání. Pachatel se v takových případech často vydává za vrstevníka své oběti a díky trpělivé komunikaci se s obětí sbližuje a získává z ní osobní informace. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. [3] Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ.
Sexting
Sexting je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Rizikem této komunikace je zneužití uveřejnění intimního obsahu zpráv na internetu. [3]
Dětská pornografie
Dětská pornografie zahrnuje vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru dětí a dospívajících mladších 18 let.[3] Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem.
Kyberšikana
„Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.” Může mít formu výhružných SMS zpráv, emailů, telefonátů. Ke kyberšikaně řadíme i tvrobu webových stránek nebo zveřejnění pornografických audiovizuálních nahrávek či fotografií za účelem zesměšnění oběti.[4]
Kyberstalking
Kyberstalking je pronásledování nebo neustálé obtěžování oběti v kyberprostoru. Také lze popsat jako opakující se pokusy o navázaní nežádoucího kontaktu s obětí, které je doprovázeno agresivním chováním. Kyberstalking lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking zahrnuje například používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování oběti. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.[4]
Preventivní projekty v České republice
Saferinternet CZ
Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí. [5]
Bezpečně online
Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.[6]
e-bezpečí
Projekt, který se kromě nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.
Bezpečný internet
Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů.
Preventivní projekty v zahraničí
StopCyberbullying.org
Celosvětová organizace zaměřená na internetovou bezpečnost.
inSafe
Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kde je možné nahlásit existenci ilegálních stránek.
INHOPE
Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromažďuje zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie). [4]
Odkazy
Reference
- ↑ PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: Bezpečně online. 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html
- ↑ MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. ISBN: 978-80-86723-39-6
- ↑ 3,0 3,1 3,2 DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha, 2012. UK v Praze, Fakulta sociálních věd. Bakalářská práce. Vedoucí práce Radim Wolák. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97798/ Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „DAEŠOVÁ“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „DAEŠOVÁ“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ 4,0 4,1 4,2 VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech. Praha, 2009. UK v Praze, Filozofická fakulta. Rigorózní práce. Vedoucí práci Lenky Šulová. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/120488/
- ↑ O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html
- ↑ Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod
Použitá literatura
- VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009
- DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.
- HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.
- MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2007. ISBN: 978-80-86723-39-6
Související články
Klíčová slova
děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
