Urbanistické modely: Porovnání verzí

Aktuální verze z 17. 5. 2016, 21:41

Obsah

1 Část: Sektorový model
2 Vnitřní struktura města
3 Modely vnitřní struktury měst
4 Hoyt rozdělil město na sedm základních sektorů:
5 Současný sektorový model
6 Kritika Hoytova modelu
7 Reference
8 Použitá literatura

Část: Sektorový model

Sektorový model^[1] neboli Hoytův model města byl vytvořen ekonomem Homer Hoytem v roce 1939.Tento model se vyznačuje tím, že vnitřní struktura města je uspořádána tak, že centrální obchodní čtvrť (Central business district, CBD) se nachází v centru města a okolo centra se pak rozprostírají tzv. sektory, kde každý sektor má svoji funkci a jednotliví obyvatelé čtvrtí vyznačující se stejným socioekonomickým statusem.Teorii, kterou vytvořil, se zakládala na rozvoji města ve tvaru koláčových klínů (sektory) nikoliv v koncentrických zónách. Hlavním ukazatelem rozvoje měst byly dopravní tepny (železnice, přístav a městská hromadná doprava), které mířily do směru centra města (CBD). Díky dopravním tepnám se město rozdělovalo na sektory.

Sektorový model

Vnitřní struktura města

Hoyt zpozoroval trend rozdělování města na sektory po vyhodnocení analýzy výši nájemného ze 142 amerických měst. Zjistil, že je velice častá koncentrace obyvatel s nízkým příjmem v blízkosti hlavních dopravních tepen. Většina těchto obyvatel pracovala pro průmyslové továrny a žila v nekvalitních obytných prostorách. Oproti tomu rodiny s vyšším příjmem žili, co nejdál od centrální obchodní čtvrti a od oblasti s průmyslovou zónou.

Modely vnitřní struktury měst

Zde jsou 3 hlavní sociologické modely vnitřní struktury měst. Každý na rozvoj města pohlíží jinou perspektivou. Ať už z pohledu koncentrických kruhů, který se vytváří okolo centrální obchodní čtvrti nebo opačný přístup, který prosazuje rozdělení měst dle jader, kdy každé jádro má svoji funkci.

Hoyt rozdělil město na sedm základních sektorů:

CBD (central bussines district, core)- centrální obchodní čtvrť; území města, kde se soustředí obchod a nacházejí se kanceláře.
Industry - nejvíce se shlukuje v blízkosti železnic, hlavních silnic, velkých řek a přístavů. Zde pracují lidé s nižším platovým ohodnocením a horšími pracovními podmínkami.
High Class Residential- nejvzdálenější oblast od centrální obchodní čtvrti a průmyslu. Bydlí zde bohatí lidé, kteří preferují klidný a tichý život na předměstí.
Education and recreation- oblast určená pro vzdělání a rekreaci. Sousedící s vysokou koncentrací obyvatel s vysokým příjmem.
Middle Class Residential- největší sektor ve městě, co se týče oblasti ale i hustoty obyvatelstva, který je dobře propojen s centrální obchodní čtvrtí.
Low Class Residential- nachází se blízko dopravních tepen, které je co nejrychleji dopraví do práce (oblast průmyslu) bez zbytečných poplatků za dopravu. Většina jedinců pracuje v továrnách. Žijí převážně ve špatných životních podmínkách (znečištění ovzduší, hluk, zvýšená frekvence dopravy)
Transportation- hlavní dopravní tepny

Stejně jako Burgess pocházel Hoyt z Chicagské školy, která se na začátku 20. století věnovala modelům socioprostorové struktury a také sociální ekologii. A proto také Hoyt označoval Chicago za město se sektorovým modelem. Popisoval, že hlavní továrny se nacházeli na jižní straně města podél železničních kolejí. Obyvatelé z vyšších vrstev hledali své domovy na severu města v blízkosti Michiganského jezera.

Současný sektorový model

V současné době bychom sektorový model našli v Severovýchodní Anglii například v Newcastle^[2]. Toto město bylo vystavěno v době největší expanze železničních tratí.

Kritika Hoytova modelu

Hoyt je kritizován za svoji neaplikovatelnost svého modelu, jelikož lze použít pouze na města, která vyrostla na začátku 20. století a dnes je téměř neupotřebitelný. Jeho teorie však nezapočítává automobily, které jsou v dnešní době nepostradatelným dopravním prostředkem a to především v oblasti obchodního styku. Díky masové výrobě aut si ho může pořídit i člověk z nižší třídy a cestovat tak po celém městě, což v minulosti nebylo možné.

Reference

↑ Lewishistoricalsociety.com. Sector model. Available at: http://lewishistoricalsociety.com/wiki2011/tiki-read_article.php?articleId=93
↑ Everything.explained.today/Sector model/ Available at: http://everything.explained.today/Sector_model/

Použitá literatura

DEAR, M. Los Angeles and the Chicago School: Invitation to a Debate. City & Community, 2002
JEŽEK, J. Prostorová a regionální ekonomika. Plzeň: Západočeská univerzita, 2002.
HOYT, H. The Structure and Growth of Residential Neighbourhoods in American Cities Washington. Washington: Federal Housing Administration, 1939.
MAIER, K., ČTYŘOKÝ, J. Ekonomika územního rozvoje. Praha: Grada Publishing, 2000.
MUSIL, J.. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. 1967.
NUVOLATI, G. Lezioni di sociologia urbana. Bologna: Mulino. 2011.
ŠUBRT, J. 2007. Soudobá sociologie I. Praha : Karolinum, 2007.

[1] Lewishistoricalsociety.com. Sector model. Available at: http://lewishistoricalsociety.com/wiki2011/tiki-read_article.php?articleId=93

[2] Everything.explained.today/Sector model/ Available at: http://everything.explained.today/Sector_model/

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Urbanistické modely jsou sociologické modely města a zabývají se jejich vnitřní prostorovou strukturou. Modely byly tvořeny na základě analýzy velkých měst a sledování prostorové organizace a diferenciace.
+== Část: Sektorový model ==
-===== Elementární složky vnitřní prostorové městské struktury =====
-#''fyzická prostorová struktura'' – jedná se fyzický vzhled městského prostoru, do kterého zahrnujeme budovy, silniční síť, ulice, čtvrtě, atd. (zajímá nás rozmístění jak do šířky, tak do výšky)
-#''funkční prostorová struktura'' – jedná se o rozmístění individuálních aktivit lidí na území městského prostoru (členění dle využití jednotlivých pozemků)
-#''sociální prostorová struktura'' – zajímá se o veřejné prostory a o místa, která jsou využívána lidmi k bydlení
-=====Sociálně ekologický přístup=====
-[[Sociálně-ekologický přístup]] se dívá na město jako na uzavřený organismus, který se samostatně vyvíjí. Města se postupně přirozeně rozčleňují dle sociálních vrstev (aplikace Darwinovy teorie přirozeného výběr). Základním principem společného soužití je přirozený boj o existenci, který je základem rovnováhy a plynulé změny. Zároveň to je základní mechanismus  tvorby městského prostoru.<ref> Šubrt, J. 2007. <i>Soudobá sociologie I.</i> Praha : Karolinum, 2007. </ref> Z  toho vyplývají 3 urbanistické modely - [[koncentrický]], [[sektorový]] a vícejaderný model.
-==Vícejaderný model==
+Sektorový model<ref>Lewishistoricalsociety.com. Sector model. Available at: http://lewishistoricalsociety.com/wiki2011/tiki-read_article.php?articleId=93</ref> neboli Hoytův model města byl vytvořen ekonomem Homer Hoytem v roce 1939.Tento model se vyznačuje tím, že vnitřní struktura města je uspořádána tak, že centrální obchodní čtvrť (Central business district, CBD) se nachází v centru města a okolo centra se pak rozprostírají tzv. sektory, kde každý sektor má svoji funkci a jednotliví obyvatelé čtvrtí vyznačující se stejným socioekonomickým statusem.Teorii, kterou vytvořil, se zakládala na rozvoji města ve tvaru koláčových klínů (sektory) nikoliv v [[Koncentrický|koncentrických zónách]]. Hlavním ukazatelem rozvoje měst byly dopravní tepny (železnice, přístav a městská hromadná doprava), které mířily do směru centra města (CBD). Díky dopravním tepnám se město rozdělovalo na sektory.
-Vícejaderný (Harris-Ullmanův) model je sociologický model města a zabývá se jeho vnitřní prostorovou strukturou.
+[[Soubor:Article image.jpg|thumb|214x214px|Sektorový model]]
-Vícejaderný model stojí na teorii mnoha jader. Jde o nejmladší teorii, z roku 1945, a je alternativou k již nedostačujícím starším modelům od [[Ernesta Burgesse]] a [[Roberta Ezry Parka]], kteří vytvořili koncentrický model  a [[Homera Hoyta]], který stojí za sektorovým modelem. Harris-Ullmanův model tvrdí, že žádné město nemůže mít pravidelný vzorec koncentrace určitých funkcí na jednom místě. Na rozdíl od předcházejících teorií tedy pracuje s předpokladem, že každé město má více jader a každé z nich má svou vlastní specifickou funkci.
+<br>
-===Chauncy Dennison Harris & Edward Louis Ullman===
+== Vnitřní struktura města ==
-Chauncy Dennison Harris a Edward Louis Ullman jsou američtí profesoři geografie, kteří vytvořili vícejaderný model. Společně se zajímali o městkou geografii a vývoj měst a také napsali studii na téma vícejaderného urbanistického modelu ''„The Nature of Cities“''. Jejich studie sloužila k lepšímu porozumění amerických měst ve druhé polovině 20. století.
-===Jádra===
-#''centrum velkoměsta''
-#''tranzitní zóna''
-#''obytná zóna nižších společenských vrstev''
-#''obytná zóna středních společenských vrstev''
-#''obytná zóna vyšších společenských vrstev''
-#''oblast soustřeďující se na těžký průmysl''
-#''malé okrajové obchodní centrum''
-#''městská periferie''
-#''průmyslová předměstí''
-#''předměstské obytné čtvrti''
-====Příčiny vniku jader====
-#'''''infrastruktura''''' – některé činnosti potřebují speciální infrastrukturu (velká plocha, napojení na hlavní dopravní tahy, nižší náklady…)
-#'''''velké náklady''''' – některé činnosti kvůli velkým nákladům nemohou být prováděny v určitých částech města (například těžký průmysl v centru města)
-#'''''koncentrace podobných činností v jedné oblasti''''' – soustředění vzájemně blízkých činností v jedné oblasti (obchody poblíž obytných částí)
-#'''''vzájemné rušení činností''''' – dvě špatně slučitelné funkce by neměli být v těsné blízkosti (oblast těžkého průmyslu a obytné části či obchodní centrum – hluk, špína,…)
-Vícejaderný model asi nejvíce vystihuje realitu dnešních velkých měst, jelikož v moderní době dochází i k izolaci vytvořených kulturních uskupení a ke koncentraci určitých funkcí do jedné oblasti. Tento model odráží vzhled rozlehlých a expanzivních měst.
+Hoyt zpozoroval trend rozdělování města na sektory po vyhodnocení analýzy výši nájemného ze 142 amerických měst. Zjistil, že je velice častá koncentrace obyvatel s nízkým příjmem v blízkosti hlavních dopravních tepen. Většina těchto obyvatel pracovala pro průmyslové továrny a žila v nekvalitních obytných prostorách. Oproti tomu rodiny s vyšším příjmem žili, co nejdál od centrální obchodní čtvrti a od oblasti s průmyslovou zónou.
-==Relevance pro město Praha==
+<br>
-=====Koncentrický model=====
+== Modely vnitřní struktury měst ==
-Dle Ernesta Burgesse a Roberta Ezry Parka je město produktem lidské přirozenosti. Lidé vytvářejí okruhy okolo hlavního obchodního centra a postupem času každá část získá své sociální rysy. Tento typ modelu se v minulosti dal aplikovat i na hlavní město České republiky Praha.<ref>Strnadová, M. 2013. Dají se nalézt centrické zóny z The City i v Praze? <i>Sociopress.cz</i>. [Online] 2013. [Citace: 30. Duben 2014.] http://sociopress.cz/daji-se-nalezt-centricke-zony-z-the-city-i-v-praze//</ref>
-#''centrum'' – historické památky a business centra
-#''komerční zóna'' – Smíchov, Vinohrady, Nové Město
-#''čtvrť nižší třídy'' – Žižkov, Karlín, Holešovice – segregované skupiny Romů
-#''čtvrť vyšší třídy'' – Dejvice, Troja, Chodov, Břevnov
-#''oblast dojíždění'' – Horní Počernice, Ruzyně, Radotín, Uhříněves
-=====Vícejaderný model=====
-V dnešní době se rozložení Prahy mění a spíše se dá aplikovat vícejaderný model od Harrise a Ullmana. Lidé se sdružují v oblastech dle podobných sociálních charakteristik. Prvky vícejaderného modelu jsou vidět například u částečné segregace rasových menšin – Vietnamci, Romové.
-#''centrum velkoměsta'' – historické centrum, business centra, kanceláře
-#''tranzitní zóna'' – Nové Město, Smíchov,…
-#''obytná zóna nižších společenských vrstev'' – Holešovice, Karlín, Žižkov,…
-#''obytná zóna středních společenských vrstev'' – Vysočany, prosek, Libeň, Kobylisy,…
-#''obytná zóna vyšších společenských vrstev'' – Břevnov, Dejvice, Bubeneč,…
-#''oblast soustřeďující se na průmysl'' – průmysl se kdysi soustřeďoval ve Vysočanech
-#''malé okrajové obchodní centrum'' – Černý Most, Zličín,…
-#''městská periferie'' – Ruzyň, Suchdol,…
-#''předměstské obytné čtvrti'' – Říčany, úvaly, Velké Popovice,…
-==Reference==
+Zde jsou 3 hlavní sociologické modely vnitřní struktury měst. Každý na rozvoj města pohlíží jinou perspektivou. Ať už z pohledu koncentrických kruhů, který se vytváří okolo centrální obchodní čtvrti nebo opačný přístup, který prosazuje rozdělení měst dle jader, kdy každé jádro má svoji funkci.
-<references/>
+== Hoyt rozdělil město na sedm základních sektorů: ==
+# CBD (central bussines district, core)- centrální obchodní čtvrť; území města, kde se soustředí obchod a nacházejí se kanceláře.
+# Industry - nejvíce se shlukuje v blízkosti železnic, hlavních silnic, velkých řek a přístavů. Zde pracují lidé s nižším platovým ohodnocením a horšími pracovními podmínkami.
+# High Class Residential- nejvzdálenější oblast od centrální obchodní čtvrti a průmyslu. Bydlí zde bohatí lidé, kteří preferují klidný a tichý život na předměstí.
+# Education and recreation- oblast určená pro vzdělání a rekreaci. Sousedící s vysokou koncentrací obyvatel s vysokým příjmem.
+# Middle Class Residential- největší sektor ve městě, co se týče oblasti ale i hustoty obyvatelstva, který je dobře propojen s centrální obchodní čtvrtí.
+# Low Class Residential- nachází se blízko dopravních tepen, které je co nejrychleji dopraví do práce (oblast průmyslu) bez zbytečných poplatků za dopravu. Většina jedinců pracuje v továrnách. Žijí převážně ve špatných životních podmínkách (znečištění ovzduší, hluk, zvýšená frekvence dopravy)
+# Transportation- hlavní dopravní tepny
-==Použitá literatura==
+Stejně jako Burgess pocházel Hoyt z Chicagské školy, která se na začátku 20. století věnovala modelům socioprostorové struktury a také sociální ekologii. A proto také Hoyt označoval Chicago za město se sektorovým modelem. Popisoval, že hlavní továrny se nacházeli na jižní straně města podél železničních kolejí. Obyvatelé z vyšších vrstev hledali své domovy na severu města v blízkosti Michiganského jezera.
-*harrisullman.weebly.com. <i>Edward Ullman and Chauncy Harris Demonstrating Urban Geography in An Adequate Way</i>. [Online] [Citace: 30. Duben 2014.] http://harrisullman.weebly.com/.
-*Sýkora, L. 1993. <i>Teoretické přístupy ke studiu města. Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii</i>. Praha : Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993.
+<br>
-*Šindler, P. a Bednář, P. 2007. <i>Geogradie města. Ostrava</i> : Ostravská univerzita v Ostravě, 2007.
+== Současný sektorový model ==
+V současné době bychom sektorový model našli v Severovýchodní Anglii například v Newcastle<ref>Everything.explained.today/Sector model/ Available at: http://everything.explained.today/Sector_model/</ref>. Toto město bylo vystavěno v době největší expanze železničních tratí.
+== Kritika Hoytova modelu ==
+Hoyt je kritizován za svoji neaplikovatelnost svého modelu, jelikož lze použít pouze na města, která vyrostla na začátku 20. století a dnes je téměř neupotřebitelný. Jeho teorie však nezapočítává automobily, které jsou v dnešní době nepostradatelným dopravním prostředkem a to především v oblasti obchodního styku. Díky masové výrobě aut si ho může pořídit i člověk z nižší třídy a cestovat tak po celém městě, což v minulosti nebylo možné.
+== Reference ==
+<References/>
+== Použitá literatura ==
+*DEAR, M. ''Los Angeles and the Chicago School: Invitation to a Debate.'' City & Community, 2002
+*JEŽEK, J. ''Prostorová a regionální ekonomika.'' Plzeň: Západočeská univerzita, 2002.
+*HOYT, H. ''The Structure and Growth of Residential Neighbourhoods in American Cities Washington.'' Washington: Federal Housing Administration, 1939.
+*MAIER, K., ČTYŘOKÝ, J. ''Ekonomika územního rozvoje.'' Praha: Grada Publishing, 2000.
+*MUSIL, J.. ''Sociologie soudobého města.'' Praha: Svoboda. 1967.
+*NUVOLATI, G. ''Lezioni di sociologia urbana.'' Bologna: Mulino. 2011.
+*ŠUBRT, J. 2007. ''Soudobá sociologie I.'' Praha : Karolinum, 2007.