Engram: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: '''Engram''' neboli '''paměťová stopa'''. Jde o pojem navržený Richardem Semonem r. 1921. Značí hypotetický neurologický mechanismus, jímž je uchována v [[Pa…)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Engram''' neboli '''paměťová stopa'''. Jde o pojem navržený Richardem Semonem r. 1921. Značí hypotetický neurologický mechanismus, jímž je uchována v [[Paměť|paměti]] informace<ref>Semon, R. (1921). ''The Mneme''. London: George Allen & Unwin.</ref>.
+
'''Engram''' neboli '''paměťová stopa'''. Jde o pojem navržený v roce 1921 '''Richardem Semonem''' (1859-1918). Značí ''hypotetický neurologický mechanismus, jímž je uchována v [[Paměť|paměti]] informace''<ref>Semon, R. (1921). ''The Mneme''. London: George Allen & Unwin.</ref>.
 
* Alternativně může značit též '''vzpomínku''', část informace v paměti.
 
* Alternativně může značit též '''vzpomínku''', část informace v paměti.
 
* Semon (nepříliš známý německý zoolog a evoluční biolog) prosazoval koncept, že mentální stavy jsou zprostředkovány změnami v nervové činnosti. Paměťová stopa (''engram'') není zpravidla lokalizována na jednom místě, ale je často distribuována v mozkových okruzích v podobě změn v synaptické [[Neuroplasticita|plasticitě]], které vedou ke změněné neuronální funkci, potažmo pozorovatelné změně v chování<ref name="modul10">''Modul10.pdf''. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf </ref>.
 
* Semon (nepříliš známý německý zoolog a evoluční biolog) prosazoval koncept, že mentální stavy jsou zprostředkovány změnami v nervové činnosti. Paměťová stopa (''engram'') není zpravidla lokalizována na jednom místě, ale je často distribuována v mozkových okruzích v podobě změn v synaptické [[Neuroplasticita|plasticitě]], které vedou ke změněné neuronální funkci, potažmo pozorovatelné změně v chování<ref name="modul10">''Modul10.pdf''. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf </ref>.
 
== Hledání Engramu ==
 
== Hledání Engramu ==
Pátráním a snahou o lokalizaci engramu se proslavil americký psycholog a behaviorista Karl Lashley, a to pomocí učení zvířat a následnému vytváření umělých lézí v různých korových oblastech. Lashley ve hledání engramu však neuspěl, nepodařilo se mu najít konkrétní mozkovou strukturu, která by odpovídala za chování v těchto bludištích. Jeho zjištění postavilo teoretický rámec pro koncept '''distribuované paměťové stopy'''<ref name="modul10" />.
+
Pátráním a snahou o lokalizaci engramu se proslavil americký [[Behaviorismus|behaviorista]] a psycholog [[Karl Lashley]], a to pomocí učení zvířat a následnému vytváření umělých lézí v různých korových oblastech. Lashley ve hledání engramu však neuspěl, nepodařilo se mu najít konkrétní mozkovou strukturu, která by odpovídala za chování zvířat v bludištích. Jeho zjištění postavilo teoretický rámec pro koncept '''distribuované paměťové stopy'''<ref name="modul10" />.
 +
 
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references />
 
<references />

Aktuální verze z 6. 5. 2014, 01:30

Engram neboli paměťová stopa. Jde o pojem navržený v roce 1921 Richardem Semonem (1859-1918). Značí hypotetický neurologický mechanismus, jímž je uchována v paměti informace[1].

  • Alternativně může značit též vzpomínku, část informace v paměti.
  • Semon (nepříliš známý německý zoolog a evoluční biolog) prosazoval koncept, že mentální stavy jsou zprostředkovány změnami v nervové činnosti. Paměťová stopa (engram) není zpravidla lokalizována na jednom místě, ale je často distribuována v mozkových okruzích v podobě změn v synaptické plasticitě, které vedou ke změněné neuronální funkci, potažmo pozorovatelné změně v chování[2].

Hledání Engramu

Pátráním a snahou o lokalizaci engramu se proslavil americký behaviorista a psycholog Karl Lashley, a to pomocí učení zvířat a následnému vytváření umělých lézí v různých korových oblastech. Lashley ve hledání engramu však neuspěl, nepodařilo se mu najít konkrétní mozkovou strukturu, která by odpovídala za chování zvířat v bludištích. Jeho zjištění postavilo teoretický rámec pro koncept distribuované paměťové stopy[2].

Zdroje

  1. Semon, R. (1921). The Mneme. London: George Allen & Unwin.
  2. 2,0 2,1 Modul10.pdf. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf