Knihovní zákon

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Knihovní zákon je základní legislativní dokument upravující podmínky fungování knihoven a poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb.

Historický vývoj

Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.

Zákon schválilo Národní shromáždění 22. července 1919. Byl inspirován anglo-americkou tradicí a zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo jinonárodní obyvatelstvo. Zákon také stanovil zřizovat na obci nezávislé knihovní rady. Ty měly na starost záležitosti provozu knihovny (např. výběr personálu, akvizici, výpůjční řád). Poprvé je také (zatím v obcích nad 10 tis. obyvatel) formulován zákonný požadavek na odborné vzdělání knihovníka , což vedlo o rok později k založení Státní knihovnické školy. Na zákon navazovalo ==== Nařízení vlády republiky československé ze dne 5. listopadu 1919, Č. 607 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních. ==== Definovalo, že “účelem veřejné knihovny jest doplňovati a prohlubovati vzdělání obyvatelstva četbou naučnou i zábavnou, mající skutečnou hodnotu vnitřní.” (článek 2) Tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠANO) si vyhradilo zveřejňování dokumentů, které mají být z fondu vyřazeny. Stanovilo též tzv. přenesené působení knihoven, což v praxi znamenalo péči o knihovny zřizované obcí při sirotčincích, útulcích, nemocnicích apod. Doporučovalo, aby knihovny nabízely odbornou pomoc dalším institucím, které zřizovaly své vlastní knihovny (např. vojenské).

Zákon ze dne 9. července 1959 č. 53/1959 Sb. o jednotné soustavě knihoven

Tento zákon ruší předchozí, ze kterého však v platnosti zůstává bod o zřizování knihovny v každé obci. Hned v úvodu je formulováno, že “Posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.” (paragraph 1) Tyto úkoly má zajišťovat jednotná soustava knihoven pod bdělým dohledem Ministerstva školství a kultury. Centrální knihovnou je Státní knihovna Československé republiky, základními kameny pak – díky velkému počtu – knihovny lidové. Funkce knihovníka získává zcela nové rozměry, neboť podle zákona má i politickovýchovné poslání a tak kromě odborné kvalifikace, musí mít i správnou kvalifikaci politickou.

Zákon ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb

Nahradil předchozí a hned v úvodu vymezuje základní pojmy (např. knihovna, druhy fondů, regionální funkce knihovny apod.). Dále upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. Systém knihoven tvoří:

• Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury,
• krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
• základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
• specializované knihovny.

Knihovní zákon ukládá knihovnám povinnost bezplatného poskytování předem vymezených služeb na základě demokratického přístupu, ale stanovuje i 3 výjimky, které se týkají zpřístupnění knihovnických dokumentů a jsou zpoplatněné. Činnosti knihoven nejsou zaměřené na zisk a tyto instituce jsou financovány prakticky výhradně z veřejných prostředků. Zákon popisuje proces evidence knihovny u Ministerstva kultury, zabývá se též provozními úkony, jakými jsou např. vyřazování knihovních dokumentů, revize knihovního fondu, jeho ochrana a sankce ukládané při porušování povinností ze zákona vyplývajících. Zákon prošel několika úpravami, změny však byly spíše kosmetického rázu.