Informační bublina: Porovnání verzí
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
===Teorie selektivní expozice=== | ===Teorie selektivní expozice=== | ||
− | Tento pojem z oblasti [[psychologie]] označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat '''spíše informace, které podporují jeho postoje''', rozhodnutí a přesvědčení a vyhýbat se těm, které u něj vytvářejí pochybnosti. Jedinci si tyto informace vybírají samovolně ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory. Tato tendence běžná u tradičních massmédií jako je např. televize | + | Tento pojem z oblasti [[psychologie]] označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat '''spíše informace, které podporují jeho postoje''', rozhodnutí a přesvědčení a vyhýbat se těm, které u něj vytvářejí pochybnosti. Jedinci si tyto informace vybírají samovolně ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory. Tato tendence (běžná u tradičních [[Massmédia|massmédií]] jako je např. televize) získává s příchodem [[Nová média|nových médií]] nový rozměr zejména v oblasti sociálních sítí, ve kterých fungují zmíněné algoritmy a z nichž mnoho uživatelů čerpá většinu informací pro své potřeby. |
===Konfirmační zkreslení=== | ===Konfirmační zkreslení=== |
Verze z 12. 11. 2016, 15:13
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
"Informační bublina" je označení pro výsledek tzv. personalizovaného vyhledávání, kdy algoritmy webových stránek filtrují informace s cílem zobrazit uživateli jen ty, které chce vidět, tedypředevším ty, které korespondují s jeho názory. Tyto algoritmy vycházejí z vyhodnocení uživatelova předchozího chování na internetu a jsou používány např. stránkami Facebook nebo Google Search. Jev informační bubliny působí spíše negativně, protože uživatele izoluje od informací se, kterými by nemusel souhlasit, ale které ho mohly vést k novému zhodnocení problému. Toto filtrování naopak vede k ještě hlubšímu utvrzení v přesvědčení uživatele a tím ve velké míře k větší názorové polarizaci mezi různými uživateli.
Obsah
Definice souvisejících jevů
Teorie selektivní expozice
Tento pojem z oblasti psychologie označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat spíše informace, které podporují jeho postoje, rozhodnutí a přesvědčení a vyhýbat se těm, které u něj vytvářejí pochybnosti. Jedinci si tyto informace vybírají samovolně ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory. Tato tendence (běžná u tradičních massmédií jako je např. televize) získává s příchodem nových médií nový rozměr zejména v oblasti sociálních sítí, ve kterých fungují zmíněné algoritmy a z nichž mnoho uživatelů čerpá většinu informací pro své potřeby.
Konfirmační zkreslení
Sociálně-psychologický pojem konfirmační (potvrzovací) zkreslení definuje fakt, že uživatel nejen více vyhledává a snáze přijímá informace, s nimiž souhlasí, ale že jim přikládá i větší relevanci a považuje je za pravdivější a objektivnější. Studium stejného informačního zdroje tak může u dvou uživatelů vyvolat zcela rozdílné reakce, protože co se jednomu jeví pravdivé, jiný vnímá jako lživé. Ve výsledku pak studium stejného zdroje přispěje k ještě větší názorové polarizaci těchto uživatelů.
Problém povědomí o jevu
- vědomé
- nevědomé filtrování
manipulace politické kampaně
Odkazy
Reference
- ↑ RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.
Použitá literatura
RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.
Externí odkazy
Související články
sociální média nová média Facebook
Klíčová slova
informační bublina, nová média, sociální média, sociální sítě, personalizace, Facebook, selektivní expozice, komnata ozvěny, personalizovaný web, filtrování informací, filter bubble