Informační bublina

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

"Informační bublina" je označení pro výsledek tzv. personalizovaného vyhledávání, kdy algoritmy webových stránek filtrují informace s cílem zobrazit uživateli jen ty, které chce vidět, tedy především ty, které korespondují s jeho názory.

Tyto algoritmy vycházejí z vyhodnocení uživatelova předchozího chování na internetu a jsou používány např. stránkami Facebook nebo Google Search. Jev informační bubliny působí spíše negativně, protože uživatele izoluje od informací se, kterými by nemusel souhlasit, ale které ho mohly vést k novému zhodnocení problému a větší názorové diverzifikaci. Toto filtrování naopak uživatele ještě hlouběji utvrzuje v daném přesvědčení. Důsledkem tohoto jevu může být dezinformovanost a manipulovatelnost uživatelů.

Definice souvisejících jevů

Níže uvedené pojmy popisují sociálně-psychologické jevy, které podmiňují, případně umocňují, fungování informační bubliny. Pojmy jsou mezi sebou v asociativním vztahu a částečně se významem překrývají.

Teorie selektivní expozice

Tento pojem z oblasti psychologie označuje všeobecnou tendenci jedince přijímat spíše informace, které podporují jeho postoje, rozhodnutí a přesvědčení a vyhýbat se těm, které u něj vytvářejí pochybnosti. Tento výběr funguje samovolně a jedinci jsou při něm ovlivněni svými zkušenostmi, vírou a dalšími faktory. Tato tendence (běžná u tradičních masmédií jako je např. televize) získává s příchodem nových médií nový rozměr zejména v oblasti sociálních sítí, ve kterých fungují zmíněné algoritmy a z nichž mnoho uživatelů čerpá většinu informací pro své potřeby.

Konfirmační zkreslení

Sociálně-psychologický pojem konfirmační (potvrzovací) zkreslení definuje fakt, že uživatel nejen více vyhledává a snáze přijímá informace, s nimiž souhlasí, ale že jim přikládá i větší relevanci a považuje je za pravdivější a objektivnější. Studium stejného informačního zdroje tak může u dvou uživatelů vyvolat zcela rozdílné reakce, protože co se jednomu jeví pravdivé, druhý vnímá jako zkreslené a manipulativní. Ve výsledku pak studium stejného zdroje přispěje k ještě větší názorové polarizaci těchto dvou uživatelů. Tento pojem zahrnuje i uživatelskou tendenci shromažďovat a pamatovat si ty informace, které nám potvrzují naše názory.

Komnata ozvěn

"Komnata ozvěn" označuje podobný problém jako konfirmační zkreslení, s rozdílem, že popisuje přímo vztah mezi uživateli. Lidé mají přirozenou tendenci vytvářet komunity, kde jednotlivci sdílí podobné názory. V přístupu z opačné strany zase platí, že lidé se snáze ztotožní s názory své komunity (svých přátel). V obou případech dochází k jevu, kdy si lidé vzájemně v uzavřené komunitě potvrzují své postoje. V tomto uzavřeném prostředí se vzájemnou komunikací intenzivně zesilují postoje zúčastněných podobně jako se odrazem v prostoru zesiluje ozvěna.

Skupinová polarizace

Tento pojem označuje sociální jev, kdy závěry a rozhodnutí, k nimž uvnitř takto uzavřené komunity dochází, jsou v jistém směru extrémnější (polarizovanější), než by byly závěry jednotlivých uživatelů mimo tuto skupinu.

Problém povědomí o jevu

• vědomé
• nevědomé filtrování

manipulace politické kampaně

Odkazy

Použitá literatura

RIVA, Alexandra. Informačná bublina a jej dôsledky [online]. 2016 [cit. 2016-10-17]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/166130. Vedoucí práce Josef Šlerka.

Související články

sociální média nová média Facebook

Klíčová slova

informační bublina, nová média, sociální média, sociální sítě, personalizace, Facebook, selektivní expozice, komnata ozvěn, personalizovaný web, filtrování informací, filter bubble