Empirismus: Porovnání verzí
m |
m |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Empirismus''' je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení. Rozvíjel se především v Anglii, jeho zakladatelem je Thomas Hobbes (1588-1679)<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.</ref>. | '''Empirismus''' je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení. Rozvíjel se především v Anglii, jeho zakladatelem je Thomas Hobbes (1588-1679)<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.</ref>. | ||
| − | + | == John Locke (1632-1704) == | |
* anglický lékař | * anglický lékař | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
* Činnost mysli spočívá spočívá v pozorování a asociaci idejí a smyslových dojmů. Úvahy o duši Locke odmítá jako pouhou spekulaci, zajímá ho jen podstata lidského rozumu. | * Činnost mysli spočívá spočívá v pozorování a asociaci idejí a smyslových dojmů. Úvahy o duši Locke odmítá jako pouhou spekulaci, zajímá ho jen podstata lidského rozumu. | ||
| − | + | == George Berkeley (1685 – 1753) == | |
* anglikánský kněz, který vydal své stěžejní dílo ''Pojednání o základech lidského poznání'' ve svých 25 letech. | * anglikánský kněz, který vydal své stěžejní dílo ''Pojednání o základech lidského poznání'' ve svých 25 letech. | ||
Aktuální verze z 1. 1. 2017, 16:57
Empirismus je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení. Rozvíjel se především v Anglii, jeho zakladatelem je Thomas Hobbes (1588-1679)[1].
Obsah
John Locke (1632-1704)
- anglický lékař
- Ve svém díle Esej o lidském rozumu předložil vlivnou teorii lidského poznávání.
- Podle Locka jsou branou duševního života smysly, takže v intelektu nemůže být nic, co nebylo dříve ve smyslech.
- Mysl je po narození bílý list papíru, nepopsaná deska (tabula rasa). Žádné vrozené ideje neexistují.
- IDEJE(=psychické obsahy) vznikají na základě 2 typů zkušenosti (empirie):
1. Vnímání vnějších předmětů smysly (sensation). Primární vlastnosti předmětů, k nimž patří velikost, počet, poloha a tvar, registrujeme takové, jaké jsou, zatímco vlastnosti sekundární (barva, vůně a chuť) vznikají teprve v naší mysli působením vnějších podnětů.
2. Vnímání vnitřních dějů v mysli (reflexion). Reflexe (introspekce) duševních dějů zahrnuje vzpomínání, srovnávání a chtění.
- Empirie je podle Locka zdrojem jednoduchých idejí.
- Složené ideje, k nimž patří obecné pojmy, vytváří rozum kombinováním jednoduchých idejí, podobně jako se z písmem abecedy tvoří slova. Protože složené ideje vznikly v lidském rozumu, neodpovídá jim v zásadě nic skutečného[2].
- Činnost mysli spočívá spočívá v pozorování a asociaci idejí a smyslových dojmů. Úvahy o duši Locke odmítá jako pouhou spekulaci, zajímá ho jen podstata lidského rozumu.
George Berkeley (1685 – 1753)
- anglikánský kněz, který vydal své stěžejní dílo Pojednání o základech lidského poznání ve svých 25 letech.
- Berkeley popírá rozdíl mezi primárními a sekundárními vlastnostmi předmětů a předpokládá, že vše ‚co vnímáme či poznáváme, je nám dáno jen jako fenomén našeho vědomí.
- Podle Berkeleyho „být je totéž, co být vnímán“. Jinými slovy hmotný předmět existuje pouze tehdy, je-li vnímán s pomocí smyslů. Neexistuje nic jiného než myslící duch se svými idejemi.
- Je to důsledně idealistické pojetí[3].
- Na Berkeleyho se odvolávají mnohé současné fenomenologické školy, včetně radikálního konstruktivismu.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
