Empirismus

Empirismus je významný filozofický směr orientovaný především na studium lidského poznávání, v němž připisuje rozhodující význam zkušenosti a učení. Rozvíjel se především v Anglii, jeho zakladatelem je Thomas Hobbes (1588-1679)[1].

John Locke (1632-1704)

  • anglický lékař
  • Ve svém díle Esej o lidském rozumu předložil vlivnou teorii lidského poznávání.
  • Podle Locka jsou branou duševního života smysly, takže v intelektu nemůže být nic, co nebylo dříve ve smyslech.
  • Mysl je po narození bílý list papíru, nepopsaná deska (tabula rasa). Žádné vrozené ideje neexistují.
  • IDEJE(=psychické obsahy) vznikají na základě 2 typů zkušenosti (empirie):

1. Vnímání vnějších předmětů smysly (sensation). Primární vlastnosti předmětů, k nimž patří velikost, počet, poloha a tvar, registrujeme takové, jaké jsou, zatímco vlastnosti sekundární (barva, vůně a chuť) vznikají teprve v naší mysli působením vnějších podnětů.
2. Vnímání vnitřních dějů v mysli (reflexion). Reflexe (introspekce) duševních dějů zahrnuje vzpomínání, srovnávání a chtění.

  • Empirie je podle Locka zdrojem jednoduchých idejí.
  • Složené ideje, k nimž patří obecné pojmy, vytváří rozum kombinováním jednoduchých idejí, podobně jako se z písmem abecedy tvoří slova. Protože složené ideje vznikly v lidském rozumu, neodpovídá jim v zásadě nic skutečného[2].
  • Činnost mysli spočívá spočívá v pozorování a asociaci idejí a smyslových dojmů. Úvahy o duši Locke odmítá jako pouhou spekulaci, zajímá ho jen podstata lidského rozumu.

George Berkeley (1685 – 1753)

  • anglikánský kněz, který vydal své stěžejní dílo Pojednání o základech lidského poznání ve svých 25 letech.
  • Berkeley popírá rozdíl mezi primárními a sekundárními vlastnostmi předmětů a předpokládá, že vše ‚co vnímáme či poznáváme, je nám dáno jen jako fenomén našeho vědomí.
  • Podle Berkeleyho „být je totéž, co být vnímán“. Jinými slovy hmotný předmět existuje pouze tehdy, je-li vnímán s pomocí smyslů. Neexistuje nic jiného než myslící duch se svými idejemi.
  • Je to důsledně idealistické pojetí[3].
  • Na Berkeleyho se odvolávají mnohé současné fenomenologické školy, včetně radikálního konstruktivismu.

Odkazy

Reference

  1. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.
  2. Locke, J. (1984). Esej o lidském rozumu. Praha: Svoboda.
  3. McGreal, P. (1997). Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.