Tutu: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
+ | Tutu byl v egptských představách bytost, která stála na hranici mezi bohem a démonem. Je obvykle zobrazován jako stojící sfinga s hadem místo ocasu (Pinch 2004: 206). Často mívá válečnické atributy nebo bývá spojován s mocí uraea a slunečního oka. Může vystupovat jako válečnický bůh, bůh s královskými či slunečními aspekty, ochranné božstvo, ničící nepřátele, pán démonů, ale také např. jako božské dítě (Kaaper 2003: 26-31). | ||
== Mýty a funkce == | == Mýty a funkce == | ||
+ | |||
+ | ''' Pán démonů''' | ||
+ | Jednou z jeho nejvýznamnějších funkcí byla ochrana před démony, řádícími dle staroegyptských představ v době přelomu starého a nového roku. V době tzv. [[epagomenálních dnů|epagomenální dny]], kdy ve světě nepanoval obvyklý řád, mohly bojovné bohyně jako např. [[Sachmet]] nebo [[Neit]], za jejíhož syna byl Tutu ostatně považován, vysílat do světa své posly - sedm démonů, kteří roznášeli zlo, nákazu a nemoci. | ||
== Kult == | == Kult == | ||
Řádek 14: | Řádek 18: | ||
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri. | ||
+ | |||
+ | Kaper, O. E. 2003 : The Egyptian god Tutu: a study of the sphinx-god and master of demons with a corpus of monuments. Leuven: Peeters, Orientalia Lovaniensia analecta | ||
+ | |||
+ | Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press. |
Verze z 12. 1. 2017, 17:24
Jméno
Význam jména boha Tutua je nejasný. Jedná se o božstvo, doložené až pro pozdější období egyptských dějin, a to od 27. dynastie do vládyl římského císaře Caracally. [1]
Ikonografie a sféry vlivu
Tutu byl v egptských představách bytost, která stála na hranici mezi bohem a démonem. Je obvykle zobrazován jako stojící sfinga s hadem místo ocasu (Pinch 2004: 206). Často mívá válečnické atributy nebo bývá spojován s mocí uraea a slunečního oka. Může vystupovat jako válečnický bůh, bůh s královskými či slunečními aspekty, ochranné božstvo, ničící nepřátele, pán démonů, ale také např. jako božské dítě (Kaaper 2003: 26-31).
Mýty a funkce
Pán démonů Jednou z jeho nejvýznamnějších funkcí byla ochrana před démony, řádícími dle staroegyptských představ v době přelomu starého a nového roku. V době tzv. epagomenální dny, kdy ve světě nepanoval obvyklý řád, mohly bojovné bohyně jako např. Sachmet nebo Neit, za jejíhož syna byl Tutu ostatně považován, vysílat do světa své posly - sedm démonů, kteří roznášeli zlo, nákazu a nemoci.
Kult
Reference
- ↑ Janák 2005: 179
Literatura
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Kaper, O. E. 2003 : The Egyptian god Tutu: a study of the sphinx-god and master of demons with a corpus of monuments. Leuven: Peeters, Orientalia Lovaniensia analecta
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.