Hathor

Jméno

Jméno bohyně Hathory znamená doslova "Dům Hora", naznačuje tedy těsný vztah s bohem Horem, za jehož matku či manželku byla označována. Jelikož každý egyptský panovník byl vtělením Hora, vztahoval se tento její aspekt i na panovníka. Hor je bůh v podobě sokola, její jméno může zřejmě naznačovat její spojitost s nočními nebesy, neboť tato bohyně mohla mj. představovat, podobně jako Nut, nebeskou klenbu. Mezi Hathořina nejčastější epiteta patří Zlatá a Reovo oko.

Ikonografie a sféry vlivu

Ve svých různých aspektech mohla Hathor vystupovat jako matka, manželka i dcera slunečního boha. Kromě slunce mohla být spojována i s dalšími nebeskými tělesy, a podobně se zářícími materiály, především drahými kameny. Hathor může být zobrazována jako žena, žena s kraví hlavou, nebo ve zvířecí podobě krávy. Pokud je zobrazena v lidské podobě, může mít nad hlavou rohy, mezi nimiž je sluneční kotouč. Typické jsou tzv. Hathořiny sloupy, na jejichž hlavicích je ze dovu nebo ze čtyř stran se objevuje tato bohyně s kravskýma ušima. Kraví bohyně Kráva byla jedním z Hathořiných nejvýznamnějších atributů, v této podobě se pak objevuje ve spojitosti s nebesy, ale také v roli matky či kojné a ochránkyně faraonů.

Sedm Hathor Od Nové říše se objevuje také sedm manifestací Hathor v podobě krávy, které fungovaly jako jakési sudičky, které při narození určovaly osud člověka.

Přerásná Hathor je též bohyní, která je především ve svém pžizvisku "Překrásná" spojovaná se sexualitou a vášní, ale také s oslavami, radostí, zpěvem a popíjením. V tomto aspektu byla také spojována s mateřstvím a porody. Tento její aspekt můžeme v mytologii vidět např. ve Sporu Hora se Sutechem, kdy se Hathor obnaží před znaveným Reem, aby jej vyvedla z jeho chmur. Řekové pak Hathor kvůli tomuto jejímu aspektu ztotožnili s bohyní Afrodíté.

Smrt a vzkříšení V oblasti Mennoferu byla Hathor uctívána pod přídomkem Paní sykomory, tedy bohyně, která poskytovala obživu zemřelým. Od dob 18.dynastie se Hathor objevuje také jako strážkyně nekropolí, a to především západních Théb. V této své roli byla bohyní, která přijímala zapadající slunce, a tedy i zemřelé, do své náruče. V některých textech jsou pak zemřelé ženy identifikovány právě s Hathorou, zatímco muži s bohem Usirem.

Cizí země Hathor byla spojována také s cizími zeměmi a jejich bohatstvím, např. na Sinaji v Serábit el-Chádim byla Hathor uctívána jako Paní tyrkysu. Byla patronkou obchodních cest a obchodu obecně, její kult byl rozšířen až za hranice Egypta - pozůstatky jejího chrámu se nacházejí až v Byblu.

Mýty a funkce

Oko Reovo

Hathor je jednou z bohyní, které byly označováno jako oko slunečního boha a zastupovaly jeho pozitivní i destruktivní moc (dalšími takovými jsou např. Sachmet nebo Tefnut). Může se tak objevovat na Reově bárce při jeho cestě nebesy a objevuje se také v legendě o zničení lidstva, kde je identifikována se Sachmetou, která má zničit lidstvo, bouřící se proti bohu Reovi. Re se nakonec rozhodně lidstvo nezničit, ale rozzuřenou bohyni již nelze zastavit. Nakonec je uklidněna lstí, kdy je jí namísto lidské krve podstrčeno na červeno obarvené pivo, jímž se bohyně opije, uklidní se a promění se v příznivou mocnost.

Hathor může být i bohyní, vyskytující se v příběhu, kdy rozzuřená bohyně, představující sluneční oko, prchne do pouště, kam je za ní vylsán bůh Thovt, aby ji přivedl zpět.

Literatura

Armour, Robert A. 2001: Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.

Bleeker, Claas Jouco, 1973: Hathor and Thot: two key figures of the ancient Egyptian religion. Leiden: Brill, Studies in the history of religions.

Cauville, Sylvie 2016. Hathor "en tous ses noms". Bulletin de l'Institut Français d'Archéologie Orientale 115, 37-75.

Hornung, E. 1991: Der Ägyptische Mythos von der Himmelskuh. Universitätsverlag Freiburg Schweiz.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.

Málek, J. 1997: Kočka ve starém Egyptě, Praha: Mladá Fronta.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Quertinmont, Arnaud (ed.) 2016. Dieux, génies et démons en Égypte ancienne: à la rencontre d'Osiris, Anubis, Isis, Hathor, Rê et les autres. Paris: Somogy éditions d'art.

Richter, Barbara A. 2016. The theology of Hathor of Dendera: aural and visual scribal techniques in the Per-Wer sanctuary. Wilbour studies in Egyptology and Assyriology 4. Atlanta, GA: Lockwood Press.

Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia.

Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.