Postindustriální společnost: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 27 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]] |
| − | + | '''Postindustriální''' (nebo také moderní) '''společnost''' je taková '''společnost''', která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální). | |
| − | + | ==Vývoj společnosti== | |
| + | |||
| + | Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze '''agrární''', '''industriální''' a '''postindustriální'''.<ref name="alvin">ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. <i>Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky</i>. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.</ref> | ||
| + | |||
| + | '''Agrární''' fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská. | ||
| − | + | Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti '''industriální'''. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů. | |
| − | + | Posun ze společnosti industriální do '''postindustriální''' datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké. | |
| − | |||
| − | + | [[Soubor:Vyvojspolecnosti.png|náhled|Přehled společností dle Daniela Bella (1999)]] | |
==Rysy postindustriální společnosti== | ==Rysy postindustriální společnosti== | ||
| − | Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly k poskytování služeb | + | Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k '''poskytování služeb'''. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) <ref>TOMÁŠ, Kolomazník. <i>K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti</i>. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf</ref>Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas. |
| − | Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na vzdělání. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky. | + | Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na '''vzdělání''' a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky. |
| − | V ekonomice postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou informace. Poznání a know how | + | V '''ekonomice''' postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou '''[[informace]]'''. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.<ref name="alvin" /> |
| − | S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Vzniká informační společnost | + | S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. [[informační společnost]]. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k [[informační zahlcení|informačnímu zahlcení]]. |
==Nejvýznamnější osobnosti== | ==Nejvýznamnější osobnosti== | ||
| − | Daniel Bell (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011) | + | '''Daniel Bell''' (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011) |
| − | Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň | + | [[Soubor:Daniel Bell.jpg|náhled|Daniel Bell]] |
| + | Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu.<ref>SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf</ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | '''Alvin Toffler''' (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016) | ||
| + | [[Soubor:Alvin Toffler 02.jpg|náhled|Alvin Toffler]] | ||
| + | Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální. Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální. | ||
| + | |||
| + | ==Další významné osobnosti== | ||
| + | * [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine] | ||
| + | *[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski] | ||
| + | * Michael Crozier | ||
| + | * [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt] | ||
| + | |||
| + | ==Odkazy== | ||
| + | |||
| + | ===Reference=== | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | ===Použitá literatura=== | ||
| + | |||
| + | *BELL, Daniel. ''Kulturní rozpory kapitalismu''. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2. | ||
| + | |||
| + | *[http://tofflerassociates.com/about/the-toffler-legacy/ TOFFLER, Alvin] a Heidi TOFFLER. ''Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky.'' Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4. | ||
| + | |||
| + | *KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti.''Sociologický časopis''.2000, Č. 36, No. 2, s.221-232. ISSN 2336-128X. | ||
| + | |||
| + | *SEMRÁD, Václav. ''Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell''[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf | ||
| + | |||
| + | *ORAVCOVÁ, Markéta. ''Postindustriální společnost''. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc] | ||
| + | |||
| + | ===Externí odkazy=== | ||
| + | * [https://twitter.com/alaintouraine1 Alain Touraine] | ||
| + | *[https://twitter.com/zbig?lang=cs Zbigniev Brezinski] | ||
| + | * [http://www.naisbitt.com/ John Naisbitt] | ||
| + | |||
| + | ===Související články=== | ||
| + | * [[Informační společnost]] | ||
| + | *[[Postmoderna]] | ||
| − | + | ===Klíčová slova=== | |
| − | + | postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost | |
Aktuální verze z 18. 1. 2017, 12:54
Postindustriální (nebo také moderní) společnost je taková společnost, která během druhé poloviny 20. století zaměřila svoji ekonomiku ze sektoru výrobního (sekundárního) na sektor služeb (terciální).
Obsah
Vývoj společnosti
Vývoj společnosti můžeme rozdělit do tří fází - fáze agrární, industriální a postindustriální.[1]
Agrární fází rozumíme období počátku zemědělské revoluce (samotný vznik zemědělství asi 9000 let př. n. l.). Do té doby žili lidé v malých migrujících skupinách a živili se lovem a sběračstvím. Se vznikem zemědělství lidstvo ustoupilo od kočovného způsobu života, jednotlivé kmeny se usadily a postupně začaly tvořit vesnice, později města. Společnost byla však nadále pevně spjata s půdou a jejím obděláváním, člověk se soustředil na nalézání a dobývání přírodních zdrojů. Hlavním výrobní silou byla síla lidská.
Příchod průmyslové revoluce (během 17. a 18. století) znamenal posun od společnosti agrární ke společnosti industriální. Rozvoj vědy vedl ke vzniku nových vynálezů, technologií a zároveň k masivnímu objemu výroby. Tovární výroba se stává zdrojem bohatství na úkor laciné pracovní síly. Vznikají tak první továrny, ve kterých stroj poprvé plně nahradil člověka, lidskou pracovní sílu začínají nahrazovat jiné zdroje (stroje poháněné párou, později elektřina). Rozrůstají se města, do nichž přichází lidé z vesnic. Mění se podoba rodiny - na rozdíl od rodiny společnosti agrární, kdy pospolu žilo několik generací, se rodina industriální skládá jen z nejužšího okruhu členů.
Posun ze společnosti industriální do postindustriální datujeme do poloviny 20. století. Stalo se tak vlivem rychlého technologického rozvoje, který umožnil přechod pracovní síly k poskytování služeb od výroby. První zemí, která prošla takovouto změnou jsou Spojené státy americké.
Rysy postindustriální společnosti
Základním rysem postindustriální společnosti je přechod pracovní síly od výroby k poskytování služeb. Terciální a kvartální sektor ekonomiky se tedy stává tím nejvýznamnějším. Spojené státy americké se v roce 1955 staly prvním státem, kde počet zaměstnanců terciálního sektoru převýšil zaměstnance sektoru sekundárního. Samotná struktura však také prošla proměnou. Zaznamenal se pokles tradičních spotřebitelských služeb (např. veřejná doprava), a zároveň nárůst služeb spojených s výrobou (např. marketing) [2]Rozvíjejí se dále taková odvětví jako jsou finance, vzdělání, zdravotnictví či zábavní průmysl. Člověk se již nesoustředí na uspokojení základních potřeb a přežití, řeší nové problémy, více se zabývá sám sebou, vybírá si práci, organizuje volný čas.
Jedním z nejdůležitějších aspektů postindustriální společnosti je důraz na vzdělání a vědění jakožto celoživotního procesu. Nejen finanční ohodnocení jedince je odvozeno od jeho stupně vzdělání a odborné kvalifikace. S rozvojem vědy se zvyšují požadavky na schopnost zaměstnanců ovládat nové technologie (vznikají nová pracovní místa s požadavkem na kvalifikaci k ovládání nových technologií), zároveň také zanikají ty pracovní pozice, ve kterých lidskou práci (ať již úplnou nebo částečnou (například lidská obsluha stroje)) plně nahradily nové technologie. Univerzity a vědecké ústavy se stávají stěžejními institucemi. Důraz je kladen také na teoretické poznání, které vede člověka ke kritickému odstupu, možnosti nadhledu a plánování růstu ekonomiky.
V ekonomice postinudstriální společnosti se stala klíčovou komoditou informace. Poznání a know how jsou druhy obchodovatelnou formou informace. Zároveň know how a znalost výrobních postupů umožňuje firmám používat efektivnější způsoby výroby, díky nimž ušetří čas a náklady. Vědění se tedy stává cestou k bohatství a moci.[1]
S novými technologiemi se velkým tempem zrychluje komunikace, doprava i obchod, což vede k následné globalizaci planety. Spolu se vznikem kyberprostoru a sociálních sítí mizí hranice společnosti. Vzniká tzv. informační společnost. Integrace nových komunikačních technologií je natolik silná, že je schopná měnit společenské vazby. Vlivem neustálého nárůstu nových informací naskrz všemi vědními obory došlo k informačnímu zahlcení.
Nejvýznamnější osobnosti
Daniel Bell (*10. 5. 1919 - 25. 1. 2011)
Vlastním jménem Daniel Bolotsky (jméno Bell převzal po svém polském strýci, který ho v dětství adoptoval) byl jedním z předních amerických sociologů, žurnalistů a zároveň propagátorů teorie postindustriální společnosti. Mezi jeho nejslavnější díla patří knihy Konec ideologií (1960), Příchod post-industriální společnosti (1973) a Kulturní rozpory kapitalismu (1999). Ve svých dílech rozebírá 20. století jako dobu, ve které dochází k vyčerpání všech ideologií, vývoj společnosti od agrární až po postindustriální, rozdílné lidské hodnoty v jednotlivých fázích, vstup společnosti do postinudstriální éry a také kritikou kapitalismu.[3]
Alvin Toffler (*8. 10. 1928 - 27. 6. 2016)
Alvin Toffler byl významným americkým žurnalistou a futurologem. Narodil se v New Yorku v USA, studoval jazykovědu na New York University, zabýval se také tvorbou plánů a vizí pro velké korporace. Se svojí ženou Heidi Toffler napsali řadu děl, ve kterých se zabývají především přechodem společnosti z vlny industriální do vlny postindustriální. Mezi jejich nejznámější knihy patří Šok z budoucnosti (1970), Třetí vlna (1980), nebo Posun moci (1990). Oba manželé často poukazovali na problémy společnosti industriální a na odpor mnohých lidí k přechodu do společnosti postindustriální.
Další významné osobnosti
- Alain Touraine
- Zbigniev Brezinski
- Michael Crozier
- John Naisbitt
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ALVIN, Toffler a Heidi Toffler. Nová civilizace: Třetí vlna a její důsledky. Praha: Litera (Dokořán), 2001. ISBN 80-86569-00-4.
- ↑ TOMÁŠ, Kolomazník. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti. 2000. Dostupné také z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/fd9e85ba3e16ada6a052eb0d20dc73d60fb3647a_386_221KOLOM.pdf
- ↑ SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf
Použitá literatura
- BELL, Daniel. Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-85850-84-2.
- TOFFLER, Alvin a Heidi TOFFLER. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Dokořán, 2001. Litera (Dokořán). ISBN 80-86569-00-4.
- KOLOMAZNÍK, Tomáš. K některým sociálním aspektům a posunům v koncepcích postindustriální a informační společnosti.Sociologický časopis.2000, Č. 36, No. 2, s.221-232. ISSN 2336-128X.
- SEMRÁD, Václav. Postindustriální společnost, postmoderna a Daniel Bell[online]. Brno, 2006 [cit.2016-12-1]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Katedra filozofie. Vedoucí práce: Ivana Holzbachová. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/109697/ff_b/bakalarka.pdf
- ORAVCOVÁ, Markéta. Postindustriální společnost. Praha: 2003-2004. Referát. Univerzita Karlova. Fakulta humanitních studií. Dostupné z: sociologie.unas.cz/2003_2004/Postindustrialni_spolecnost.doc
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
postindustriální společnost, vývoj společnosti, informační společnost
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
