Validita: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Validita se určuje, obecně řečeno, u jakéholiv vědeckého poznávacího či zjišťovacího (např. výzkumného či diagnostického) procesu, resp. metody. | Validita se určuje, obecně řečeno, u jakéholiv vědeckého poznávacího či zjišťovacího (např. výzkumného či diagnostického) procesu, resp. metody. | ||
| − | Řečeno konkrétněji, lze ji stanovit u jednotlivých '''metod sběru dat '''v rámci výzkumu (např. pozorování, rozhovor) a u jednotlivých '''diagnostických nástrojů''' (např. testy, dotazníky) či '''diagnostických situací''' (např. modelová situace). Také se stanovuje u výzkumu jako celku či u daného výzkumného projektu - nejčastěji u '''experimentů'''.<ref>Coolican, Hugh (2009). Research Methods and Statistics in Psychology. 5th Edition. London: Hodder Education.</ref> | + | Řečeno konkrétněji, lze ji stanovit u jednotlivých '''[[Výzkumné metody|metod sběru dat]] '''v rámci [[Vědecký výzkum|výzkumu]] (např. pozorování, rozhovor) a u jednotlivých '''diagnostických nástrojů''' (např. testy, dotazníky) či '''diagnostických situací''' (např. modelová situace). Také se stanovuje u výzkumu jako celku či u daného [[Výzkumné projekty|výzkumného projektu]] - nejčastěji u '''[[Experiment|experimentů]]'''.<ref name=":0">Coolican, Hugh (2009). Research Methods and Statistics in Psychology. 5th Edition. London: Hodder Education.</ref> |
| + | |||
| + | Nejčastěji se přitom o ní mluví v souvislosti s diagnostickými nástroji a experimenty. | ||
| + | |||
| + | == Definice == | ||
| + | V případě diagnostických nástrojů jde o''' míru shody '''mezi získanými informacemi (např. naměřenými výsledky) za užití daného nástroje a mezi tím, co jsme zamýšleli daným nástrojem měřit. Předmětem tohoto měření bývá v psychologii zpravidla nějaký konstrukt, vlastnost či charakteristika (např. emoční inteligence, důvěra, impulzivita atd.), u nějž předpokládáme, že nějakým způsobem existuje a že jej lze měřit, a tedy kvantifikovat - převést v rámci měření na číselné hodnoty. Validní diagnostický nástroj poté poskytuje informace o tomto konstruktu, které odpovídají realitě.<ref>Urbánek, Tomáš, Denglerová, Denisa & Širůček, Jan (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál.</ref> | ||
| + | |||
| + | Jednoduše řečeno, validita určuje to, nakolik daný diagnostický nástroj měří skutečně to, co měřit má či resp. co tvrdí, že měří a nakolik toto měření odpovídá realitě, tedy tomu, jak se tomu s danou měřenou charakteristikou či konstruktem má ve skutečnosti. | ||
| + | |||
| + | V případě výzkumných projektů validita znamená to, nakolik lze závěry na základě daného projektu (např. experimentu) považovat za platné, vědecky podložené a odpovídající realitě.<ref name=":0" /> | ||
| + | |||
| + | Existují zároveň novější definice | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Verze z 19. 1. 2017, 22:26
Obsah
Překlad a základní význam termínu
Pojem validita se zpravidla překládá jako platnost.[1] Touto platností přitom rozumíme planost určitého zjišťovacího, popř. poznávacího procesu či metody, díky které se dobíráme určitých platných - ve smyslu vědecky podložených - poznatků. De facto tak tento termín značí užitečnost takovéhoto procesu či metody, neboť jen metodu, která nám poskytuje platné informaci, lze považovat za skutečně užitečnou.
Někdy je tento termín také překládán jako pravdivost. Chápe se jí pravdivost poznatků získaných příslušnou poznávací (např. diagnostickou) metodou, a to ve smyslu korespondenčního pojetí pravdivosti, tedy toho, že údaje získané touto metodou odpovídají realitě - "korespondují" s ní.
Základní charakteristika
Validita se určuje, obecně řečeno, u jakéholiv vědeckého poznávacího či zjišťovacího (např. výzkumného či diagnostického) procesu, resp. metody.
Řečeno konkrétněji, lze ji stanovit u jednotlivých metod sběru dat v rámci výzkumu (např. pozorování, rozhovor) a u jednotlivých diagnostických nástrojů (např. testy, dotazníky) či diagnostických situací (např. modelová situace). Také se stanovuje u výzkumu jako celku či u daného výzkumného projektu - nejčastěji u experimentů.[2]
Nejčastěji se přitom o ní mluví v souvislosti s diagnostickými nástroji a experimenty.
Definice
V případě diagnostických nástrojů jde o míru shody mezi získanými informacemi (např. naměřenými výsledky) za užití daného nástroje a mezi tím, co jsme zamýšleli daným nástrojem měřit. Předmětem tohoto měření bývá v psychologii zpravidla nějaký konstrukt, vlastnost či charakteristika (např. emoční inteligence, důvěra, impulzivita atd.), u nějž předpokládáme, že nějakým způsobem existuje a že jej lze měřit, a tedy kvantifikovat - převést v rámci měření na číselné hodnoty. Validní diagnostický nástroj poté poskytuje informace o tomto konstruktu, které odpovídají realitě.[3]
Jednoduše řečeno, validita určuje to, nakolik daný diagnostický nástroj měří skutečně to, co měřit má či resp. co tvrdí, že měří a nakolik toto měření odpovídá realitě, tedy tomu, jak se tomu s danou měřenou charakteristikou či konstruktem má ve skutečnosti.
V případě výzkumných projektů validita znamená to, nakolik lze závěry na základě daného projektu (např. experimentu) považovat za platné, vědecky podložené a odpovídající realitě.[2]
Existují zároveň novější definice
Odkazy
Reference
- ↑ Baštecká, Bohumila (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. Praha: Portál.
- ↑ 2,0 2,1 Coolican, Hugh (2009). Research Methods and Statistics in Psychology. 5th Edition. London: Hodder Education.
- ↑ Urbánek, Tomáš, Denglerová, Denisa & Širůček, Jan (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
