Tisk: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Historie tisku == | == Historie tisku == | ||
První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského listu a tak se tisk nijak více nerozšířil. Až v 19. století se z Asie dostal do Evropy, jelikož byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku považujeme [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]], který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a jiné možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce.<ref>BOHATCOVÁ, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.</ref> | První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského listu a tak se tisk nijak více nerozšířil. Až v 19. století se z Asie dostal do Evropy, jelikož byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku považujeme [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]], který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a jiné možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce.<ref>BOHATCOVÁ, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.</ref> | ||
+ | <gallery> | ||
+ | Soubor:Gutenberg.jpg|Johannes Gutenberg | ||
+ | </gallery> | ||
== Druhy tisku == | == Druhy tisku == |
Verze z 20. 1. 2017, 20:02
Tisk je rozmnožování jednoho a více listů pomocí tiskařské formy. Barva je přenášena tlakem, který vyvíjí stroj na papír nebo jiný potiskovaný materiál.[1]
Obsah
Historie tisku
První počátky tisku směřují do Číny, kde vznikly deskové tisky už v 9. století. Netisklo se ale pomocí tiskařského listu a tak se tisk nijak více nerozšířil. Až v 19. století se z Asie dostal do Evropy, jelikož byl používán moderní tiskařský lis a dřevěné desky. Za vynálezce mechanického knihtisku považujeme Johannese Gutenberga, který jako první začal využívat knihtisk za pomocí pohyblivých mechanických liter. Rozšíření jeho objevu mělo za následek obrovský nárůst produkce knih a jiné možnosti v předávání informací. Před tímto vynálezem byl znám tisk za pomocí dřevěných desek, kdy se do celé desky vyřezal text a ta se následně odlila. Byla to ale velmi zdlouhavá a náročná práce.[2]
Druhy tisku
- z výšky
- z hloubky
- z plochy
- průtlačný tisk
Tisk z výšky
Při tisku z výšky je vytvořena forma s výstupky neboli body, na kterých se barva uchytává a následně obtiskne na papír. Do prohlubní ve formě se nedostane. Gumovou nebo plastovou tiskovou formu nazýváme flexotiskem. Je vyráběna pomocí laseru a je nejčastěji používána na potisk lepenky, folií apod. Naopak knihtiskem nazýváme dřevěnou nebo kovovou formu, která je vytvořena jako zrcadlový obraz a následně otisknuta na papír. Nejčastěji tuto formu tisku využíváme na časopisy, knihy apod. Je to nejstarší technika, je ale poměrně pracná a tudíž ji dnes nahrazují výkonnější postupy.
Tisk z hloubky
Tamponový tisk neboli tampotisk: Obraz se otiskne pomocí silikonového tamponu na který je obtisknutý obraz z tiskové formy na požadovaný předmět, kterým jsou nejčastěji obaly a další nerovné výrobky. Hlubotiskem nazýváme proces, při kterém je obraz vryt či vyleptán do tiskové formy a následně otisknut na nejčastěji umělecké tisky.
Tisk z plochy
Oba body (tisknoucí i netisknoucí prvky) jsou na stejné úrovni a liší se od sebe jen vlastnostmi povrchu. Jestliže použijeme mastné tiskařské barvy, musí tisknoucí místa přijímat barvu a odpuzovat vodu. Netisknoucí musí být opakem, tudíž musí odpuzovat barvu a přijímat vodu. Následně se tisková forma smáčí vodným roztokem a navaluje se na ni tisková barva. Nepřímý tisk je příklad ofsetu. Jedná se o postup, kdy se tisková forma otiskuje na válec s gumovým potahem, který přenese obraz na papír. Tím odpadá nutnost zrcadlového obrazu a forma se tak méně opotřebovává.
Průtlačný tisk
Při průtlačném tisku barva přímo protéká tiskovou formou.
Velkoformátový tisk
Velkoformátový tisk je určen odborné veřejnosti z reklamy, GIS, ale také široké veřejnosti, která s velikými formáty jako například bannery, reklamy, územní mapy a plány, přílohy seminárních a diplomových prací pracuje. Výsledkem velkoformátového tisku jsou tedy například plakáty, prezentační materiály, loga, plány nebo schémata.
Současnost
V dnešní době se využívá mezi všemi typy tisku hlavně ofsetový tisk. Ofsetový tisk se dostal do popředí za průmyslové revoluce a další už nepřekonatelný náskok získala v moderní době. Předloha se přenáší na plastové, či kovové destičky pokryté tenkou vrstvou na světlo citlivé látky. Jakmile se předloha nasvítí na desku zakryté části(písmena) nezareagují a pak na těchto místech zůstane barva. Ta se poté klasicky přenese na gumový válec a dále na papír. Hlavní výhodou ofsetu je, že jde počítačově vytvářet tiskové desky, což při klasickém (Guttenbrském) knihtisku nejde. Počítač umožňuje snadnou práci se stránkami, písmem a jejich rozložením. Další ohromnou výhodou bylo neuvěřitelné zrychlení tisku díky takzvaným rotačkám. Archy, nebo i celé role papíru jsou posouvány skrz stroj a ten tak může tisknout stránky a dokonce je rovnou nařezat a složit neskutečnou rychlostí. Dnes lze používat offset i na obrázky, jelikož díky počítačům se práce s nimi mnohem zpřesnila. To znamenalo vytlačení i hlubotisku, který dříve tomuto účelu sloužil.
Na objednávky menší (300knih), levné "brakové knihy" s černobílým tiskem se používají speciální digitální tiskárny. Přenos barvy na papír funguje na pricipu kopírek, tzn. žepředloha se dynamicky vytváří na polovodičové desce. ta pak "přitáhne na určitá místa barvu a pak jinatiskne na papír. Rozdíl mezi ofsetem a digitálním tiskem je, že u ofsetu je nákladná příprava stroje, ale pak náklady stoupají pomalu. U digitálního tisku je příprava stoje zanedbatelná, nicméně náklada s každým tiskem stoupají a to strměji než u ofsetového tisku. Hranice, kde se rodíly vyrovnávaji je zhruba 400 až 600 výtisků(knihy).
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Tisk. Wikipedia: the free encyklopedia.[online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Tisk
- ↑ BOHATCOVÁ, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.
- ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9. .
Externí odkazy
- Jak se tiskne ofsetový tisk?
- Jak se tiskne za pomocí LED tisku?
- technologie termosublimacniho tisku
- Tiskárny
- Knihtisk
- Johannes Gutenberg
Doporučená literatura
- Česká kniha v proměnách staletí, BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Vyd. 1. V Praze: Panorama, 1990, 622 p. ISBN 8070381310.
- Úvod do dějin tištěných médií, VEČEŘA, Pavel. Úvod do dějin tištěných médií. Vydání 1. Praha: Grada Publishing, 2015. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-4178-9.
- Encyklopedie knihy 1. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. 1. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006, 1350 s., [160] s. obr. příl. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 80-7277-312-7.
- Encyklopedie knihy 2. vydání, VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-7277-390-9
Klíčová slova
knihtisk, tiskárny, Johannes Gutenberg