KV 7: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „V hrobce, označovaná jako KV 7, nacházející se u paty severní strany Údolí králů, byl pohřben panovník Ramesse II..<ref>Bard 199: 1016.</re…“) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | V hrobce, označovaná jako KV 7, nacházející se u paty severní strany Údolí králů, byl pohřben panovník [[Ramesse II.]].<ref>Bard | + | V hrobce, označovaná jako KV 7, nacházející se u paty severní strany Údolí králů, byl pohřben panovník [[Ramesse II.]].<ref>Bard 1999: 1016.</ref> Hrobka byla objevena v 19. století a na příkaz H. Salta částečně vyklizena, archeologické práce se však v hrobce prováděly až od let 1913/1914. Pracovali zde T. Davis, H. Burton a později Champollion, Lepsius nebo Carter. |
Ramesse II. začal budovat svou hrobku zřejmě ve 2. roce své vlády a její stavba trvala 12 let. Hrobka má lomenou osu, typickou spíše pro hrobky panonvíků [[Obecná charakteristika Nové říše|18.dynastie]].<ref>Mynářová 2009: 246</ref> | Ramesse II. začal budovat svou hrobku zřejmě ve 2. roce své vlády a její stavba trvala 12 let. Hrobka má lomenou osu, typickou spíše pro hrobky panonvíků [[Obecná charakteristika Nové říše|18.dynastie]].<ref>Mynářová 2009: 246</ref> | ||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
V hrobce nalezneme výňatky z [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knih]], jako např. z [[Litanie na Rea|Litanií na Rea]], [[Kniha skryté komory, která je v podsvětí (Amduat)|Amduatu]] - z této knihy zde nacházíme vyobrazenou neobvyklou scénu dvanácté noční hodiny.<ref>Wilkinson-Weeks 2016:37</ref> | V hrobce nalezneme výňatky z [[podsvětní knihy Nové říše|podsvětních knih]], jako např. z [[Litanie na Rea|Litanií na Rea]], [[Kniha skryté komory, která je v podsvětí (Amduat)|Amduatu]] - z této knihy zde nacházíme vyobrazenou neobvyklou scénu dvanácté noční hodiny.<ref>Wilkinson-Weeks 2016:37</ref> | ||
− | Hrobka tohoto panovníka náleží k největším hrobkám v celém Údolí králů, nicméně je velmi silně poškozena, neboť byla již ve starověku otrevřena a byla poničena záplavovými dešti, které nejenže poškodily výzdobu, ale zanesly do hrobky také množství suti.<ref>Weeks | + | Hrobka tohoto panovníka náleží k největším hrobkám v celém Údolí králů, nicméně je velmi silně poškozena, neboť byla již ve starověku otrevřena a byla poničena záplavovými dešti, které nejenže poškodily výzdobu, ale zanesly do hrobky také množství suti.<ref>Weeks 2006: 284</ref> Podle staroegyptských záznamů se hrobku pokoušeli vyloupit vykradaši hrobů již za [[Ramesse III.]], mumie panovníka byla tedy z bezepečnostních důvodů přenesa do hrobky [[Sethi I.|Sethiho I.]] a pak do skrýše mumií v [[Dér el-Bahrí]]. <ref>Weeks 2002.</ref> |
+ | |||
V hrobce byl nalezen sarkofág, zdobený [[Kniha bran|Knihou bran]], úlomky různých nádob, skříňka na kanopy, několik [[vešebty|vešebtů]] z vápence a dřeva atd.<ref>Weeks 2002.</ref> | V hrobce byl nalezen sarkofág, zdobený [[Kniha bran|Knihou bran]], úlomky různých nádob, skříňka na kanopy, několik [[vešebty|vešebtů]] z vápence a dřeva atd.<ref>Weeks 2002.</ref> | ||
Řádek 21: | Řádek 22: | ||
Mynářová, J. 2009 : Nová říše - zlatý věk egyptských králů, In: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha. | Mynářová, J. 2009 : Nová říše - zlatý věk egyptských králů, In: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha. | ||
+ | |||
+ | Weeks, K.R. 2006: Poklady Luxoru a Údolí králů. Praha: Ikar. | ||
Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions. | Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions. |
Aktuální verze z 31. 1. 2017, 10:19
V hrobce, označovaná jako KV 7, nacházející se u paty severní strany Údolí králů, byl pohřben panovník Ramesse II..[1] Hrobka byla objevena v 19. století a na příkaz H. Salta částečně vyklizena, archeologické práce se však v hrobce prováděly až od let 1913/1914. Pracovali zde T. Davis, H. Burton a později Champollion, Lepsius nebo Carter.
Ramesse II. začal budovat svou hrobku zřejmě ve 2. roce své vlády a její stavba trvala 12 let. Hrobka má lomenou osu, typickou spíše pro hrobky panonvíků 18.dynastie.[2]
V hrobce nalezneme výňatky z podsvětních knih, jako např. z Litanií na Rea, Amduatu - z této knihy zde nacházíme vyobrazenou neobvyklou scénu dvanácté noční hodiny.[3]
Hrobka tohoto panovníka náleží k největším hrobkám v celém Údolí králů, nicméně je velmi silně poškozena, neboť byla již ve starověku otrevřena a byla poničena záplavovými dešti, které nejenže poškodily výzdobu, ale zanesly do hrobky také množství suti.[4] Podle staroegyptských záznamů se hrobku pokoušeli vyloupit vykradaši hrobů již za Ramesse III., mumie panovníka byla tedy z bezepečnostních důvodů přenesa do hrobky Sethiho I. a pak do skrýše mumií v Dér el-Bahrí. [5]
V hrobce byl nalezen sarkofág, zdobený Knihou bran, úlomky různých nádob, skříňka na kanopy, několik vešebtů z vápence a dřeva atd.[6]
Reference
Literatura
Bard, Kathryn A. (ed.) 1999 : "Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt", Routledge, London.
Bongioanni, A. 2004 : Luxor and the Valley of the Kings. Vercelli: White Star.
Leblanc, Christian 2010. The tomb of Ramesses II (KV 7): from its archaeological excavation to the identification of its iconographical program. Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo 66, 161-174.
Mynářová, J. 2009 : Nová říše - zlatý věk egyptských králů, In: Maříková Vlčková a kol. : Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha.
Weeks, K.R. 2006: Poklady Luxoru a Údolí králů. Praha: Ikar.
Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions.
Wilkinson H. - Weeks, K.R. 2016: The Oxford handbook of the Valley of the Kings. Oxford: Oxford University Press, 2016.