Strategie pro evropské knihovny

HLEDÁNÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝCH KNIHOVEN

Knihovny se po tisíciletí zabývají shromažďováním, zpracováním, uchováváním, ochranou a zpřístupňováním publikovaných dokumentů. Tradiční svět papírové komunikace, kterým vládly knihovny se svými sbírkami rukopisů, knih, novin a časopisů, se začíná velmi rychle měnit a zmenšovat oproti světu digitální komunikace, který prožívá dramatickou expanzi.

Jedním z nástrojů, jak rychleji a efektivněji reagovat na změny, je strategické plánování. Následující sborník přináší překlady a výtahy z několika strategických dokumentů, které byly formulovány v posledních letech a jsou zaměřeny na rozvoj knihoven ve vybraných evropských zemích.

Strategie evropských knihoven přinášejí zajímavé spektrum názorů a návrhů, kterými reagují knihovny, knihovníci a vlády na změny společenského vývoje. Každá z nich vychází z rozdílné situace knihoven a knihovnictví ve své zemi, a proto s různou intenzitou akcentují jednotlivé trendy. Jako společné rysy můžeme označit:

• úsilí o rozšíření funkcí klasické knihovny o úlohu informačního, kulturního a komunikačního centra obce
• zvýraznění úlohy knihoven v procesu celoživotního vzdělávání a aktivní podpora čtenářství
• poskytování nových služeb na bázi hybridní knihovny propojující tradiční a elektronické informační zdroje
• budování knihovny jako příjemného místa pro studium a trávení volného času
• posílení vzájemné spolupráce knihoven a dalších paměťových institucí v národním i mezinárodním rámci
• vysoká kvalifikace a profesionalita pracovníků knihoven

Nové technologie proměňují lidský život, ale jaký bude jejich skutečný dopad a k jakým konkrétním změnám opravdu dojde, je velkou otázkou. Minulý vývoj přesvědčivě dokazuje, že vliv technologických změn není nikdy přímočarý. Jedná se vždy o složitý proces s řadou vedlejších účinků a důsledků, které se propojují s již existujícími kulturními souvislostmi.

NIZOZEMSKO

Henny Langeveld

Prof. Dr. Hendrika Marie Langeveld – Příspěvek v publikaci Bibliotheken 2040 z roku 2001 Veřejná knihovna se nyní zabývá reagováním na nový vývoj. Výpočetní technika se již v knihovnách plně usadila, a to nejen pro interní pracovní postupy a pro síť knihoven ke zlepšení služeb zákazníkům, ale také, aby umožnila zákazníkům přístupnost tohoto nového média.

Jako protiváha vůči pomíjivé, často povrchní, co do kvality nefiltrované nabídce v Internetu je nutné číst knihy, jež jsou obsahově kompletnější a vyváženější.

Návrh pro budoucnost:

• knihovna jako kulturní středisko – centrum umění a kultury musí být atraktivní pro velkou část publika a musí udržovat těsné vztahy s mnoha dalšími zařízeními
• intenzifikace knihovních funkcí – digitální a nedigitální integrovaná nabídka znalostí, informací a kultury, zpracovaných ke zpřístupnění
• knihovna v aktivní společnosti x knihovna ve zdrženlivé společnosti
• na kultuře se podílejí především ti lidé, kteří vyrostli v kulturním prostředí →péče o děti (pobočky ve školách, kroužky, soutěže)
• vyhledávání nových cílových skupin – mezery na trhu (koníčkáři, zvláštní zájmy)
• cílená reklama
• menší města – centrum pro umění a zábavu, role pro obyvatelstvo i turistiku
• nesmí se stát místem masového rozptýlení, je reakcí na masovou zábavu, více odpovídá zdrženlivé společnosti
• spolupráce s obecní správou, trvalé příspěvky z její strany

FINSKO

Publikace Ministerstva školství z roku 2003 Strategie knihoven 2010 Vedle základního školství představují veřejné knihovny nejdůležitější nástroj veřejné správy pro vytváření předpokladů pro občanství v informační společnosti. Jsou životně důležitou civilizační a kulturní službou: uspokojují potřeby jednotlivců a mají rozsáhlý vliv na učení, výuku a aktivní občanství.

Jak v tradičním rámci, tak v rámci digitálního prostředí, jsou knihovny přenašečem obsahů, jak vzdělání, tak kultury, působíce tak jako místní a regionální střediska kultury a znalostí. Knihovny zajišťují, aby lidé měli rovný přístup ke zdrojům znalostí a kultury. Knihovna informační společnosti není jediným osamělým prvkem; je to hybrid, v němž probíhající operace jsou směsí tradičních knihovnických služeb se službami digitální knihovny, která zprostředkovává pouze digitální materiál.

Cíle:

• kritéria kvality - kvalifikovaný personál, zaměření na tuzemské jazykové skupiny i imigranty
• cílené služby a špičková odbornost
• funkční knihovní sítě – nejmodernější standardizovaná technologická infrastruktura, rozvoj webových služeb odpovídajících informačním potřebám občanů
• nové modely spolupráce mezi organizacemi
• růst různorodosti a informační služby
• bezplatnost základních služeb (zakotveno v Knihovním zákonu)
• informační zajištění pro samostatně studující
• veřejná správa – politika dělby činností mezi místními úřady a státem, opatření státu
• vyrovnání regionálních rozdílů

NĚMECKO

projekt budoucnosti zemského hlavního města Stuttgartu Knihovna 21 (autor: Ingrid Burssmann) + Strategická koncepce Knihovna 2007, publikace z roku 2004

Cíle:

• knihovny mohou účinně přispět k zvýšení kvality německého systému vzdělávání; pevnější začlenění knihoven do vzdělávacího systému
• podnícení diskuze o výkonovém potenciálu knihoven
• výchozím bodem je ústavně zakotvené právo na přístup všech občanů k informacím a zdrojům znalostí

Stadtbibliothek Stuttgart

Politický a společenský přínos knihoven v Německu:

• bohatstvím Německa jsou znalosti a schopnosti jeho obyvatel
• gramotnost jako schopnost číst a mediální gramotnost – podpora četby
• celoživotní studium
• digitální přehrada – veřejný přístup do internetu, odborná asistence
• orientace v záplavě informací
• místa setkávání

KRA – Knihovnická rozvojová agentura: informační motor pro německé knihovny

• návrh založit KRA jako centrální nástroj řízení pro inovace a zajištění kvality celostátního rozvoje knihoven
• vhodnou organizační formou by byla nezávislá veřejně prospěšná veřejnoprávní, nebo soukromoprávní nadace; KRA by měla být založena na základě iniciativy spolku
• financování – předpokládá se vlastní kapitál, vedení podnikatelského charakteru

úkoly a role:

• integrace a síťové propojení
• orientace na zákazníka
• zvyšování efektivnosti – optimalizace nasazení zdrojů
• inovační motor – odpovědnost za přenos znalostí v německém knihovnictví
• plánování rozvoje
• programy na podporu
• zajištění kvality
• modernizace práce knihoven
• vyvíjení distribučních strategií
• kooperace s partnery

RAKOUSKO

Knihovna budoucnosti – Budoucnost knihoven, 2002

Naše společnost se nachází v radikálním procesu přeměn. Nové informační a komunikační technologie ovlivňují všechny oblasti života: školu, práci, vzdělání a kulturu, soužití, dokonce sociální strukturu – a samozřejmě také veřejné knihovny. Propast mezi informačně chudými a informačně bohatými se stále zvětšuje, hrozí sociální napětí.

Snad jako žádná jiná instituce mohou veřejné knihovny přispívat k odvrácení těchto společenských konfliktů – náplní jejich práce jsou odevždy informace. Přístup k nim je snadný, neboť knihovny lze nalézt všude: na 2600 místech je již dnes 1,2 miliónů stálých uživatelů. Veřejné knihovny garantují svobodný přístup ke znalostem, ke kulturním činnostem a tvůrčímu myšlení tím, že poskytují k dispozici média v bezprostřední blízkosti obyvatel.

Veřejné knihovny reagují rychle na nové možnosti a potřeby a rozšiřují svou nabídku. Do své nabídky zahrnují aktuální média všeho druhu a poskytují návod k jejich smysluplnému používání. Umožňují přístup k elektronickým informacím v lokálním dosahu.

Veřejné knihovny jsou nositelkami a zprostředkovatelkami kultury a zaručují všem občanům bez ohledu na jejich vzdělání, původ a věk svobodný přístup ke kulturním znalostem a ke kulturním aktivitám. A to úspěšně! Zatímco v Rakousku počet osob, jež čtou knihy, klesá, veřejné knihovny mohou zaznamenávat trvale rostoucí počty čtenářů.

Tradiční knihovna se stává moderním informačním, komunikačním a technologickým střediskem. Tradiční off-line média se ale nesmějí vedle nových on-line médií dostat do pozadí – to znamená, že nároky na práci knihovníků a knihoven vzrostly.

Veřejné knihovny jsou uzlovými body znalostních sítí na společenském základě. Svou tradiční sociální funkci si musejí podržet a zároveň nově vymezit. Vedle toho si musejí zachovat svou sociálně-integrační funkci jako místa setkávání a komunikace.

VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO

Rámec pro budoucnost – Knihovny, studium a informace v příštím desetiletí

Knihovny jsou velmi oceňovanou veřejnou institucí vzniklou kolem společenského ideálu: zpřístupňovat zdroje, jež mohou být užívány všemi členy obce k podněcování představivosti a hledání prostřednictvím literatury krásné či odborné pro kulturu a obchod.

Basingstoke Discovery Centre

Knihovny mají potenciál dokázat ještě více. Knihovny hrají ústřední úlohu v tom, aby zajistily každému přístup ke zdrojům, informacím a znalostem, jež potřebuje – v první řadě těm skupinám ve společnosti, jež by jinak byly znevýhodněny, včetně lidí méně majetných a osob s problémy s gramotností.

Inovace nejsou rozprostřeny rovnoměrně a díky řadě omezení mají často krátkou životnost. Služby veřejných knihoven jsou v Anglii provozovány 149 samostatnými knihovními správami, jež působí prostřednictvím 3500 veřejných knihoven. Takovéto roztříštění zabraňuje šíření osvědčených zkušeností mezi správními úřady.

Knihovny rovněž čelí intenzívní konkurenci v získávání a udržení pracovníků. Vysokoškolsky vzdělaní knihovníci jsou přitahováni platy soukromého sektoru.

Knihovny potřebují soudobé poslání. Potřebují stále obnovovat a sdělovat svůj účel komunitám, jimž slouží. Jejich soudobé poslání má být založeno na:

• stálém vývoji
• veřejných hodnotách
• svébytnosti
• místním uplatňování celostátních programů

Tato kritéria naplňují tři oblasti činností a měly by spočívat v jádru soudobého poslání knihoven:

• podpora čtenosti a neformálního sebevzdělávání
• zprostředkování digitálních dovedností a přístupu k digitálním službám včetně e-governmentu
• opatření k řešení problému sociálního vyloučení, k utváření komunitní totožnosti a rozvíjení občanství

Digitální občanství: Financování z výnosů loterie od Fondu nové příležitosti umožnilo takřka všem veřejným knihovnám v Anglii založit učební střediska v rámci programu Spojené království on-line do konce prosince 2002, jakož i vybavit personál knihoven počítačovou gramotností a kvalifikací pro asistenci při studiu.

Související program dotovaný 50 milióny liber představuje tvorbu obsahu přístupného on-line: Lidová síť. Investice do ní byla prvním významným krokem na cestě umožňující knihovnám naplnit jejich potenciál v digitálním věku. Rada pro muzea, archivy a knihovny vede široké diskuze, jak by se měla Lidová síť rozvíjet:

• přístup ke státní správě – do roku 2005 bude veškerá státní správa přístupná on-line
• nové spojení ke službám v místě
• on-line informační služby
• tvorba obsahu
• poskytnutí sídla pro on-line komunity
• on-line kultura
• celostátní obsah
• spojení s vysílateli
• informace
• on-line studium

Veřejné knihovny byly vytvořeny 140 let před tím, než se stal internet oblíbenou činností. Avšak ve znamení své schopnosti přizpůsobit se jsou veřejné knihovny v předních řadách těch, kdo předkládá nové způsoby využívání digitálních technologií na podporu obcí a studia.

Soudobé poslání knihoven: Nové nápady jednotlivých londýnských obvodů na novou tvář knihoven:

• obvod Tower Hamlets – nový druh knihovny jako obdoba obchodu pod názvem Idea Store – studovna, kavárna, moderní design, kvalifikovaný personál, internet
• Hampsihre – Discovery Centres (Centra objevů)- spojení knihovny, muzea, zdravotnického zařízení, volnočasové aktivity, e-governmentu
• Liverpool – Libraries plus – další služby jako sport, zdraví, vzdělání, služby pro podnikatele

Winchester Discovery Centre

Obnova knihoven

• neexistuje jediná vize pro budoucí image a prezentaci knihoven, ty musejí být vymyšleny a uzpůsobeny podle místních okolností
• vize musí začít od důkladně pomyšleného porozumění soudobým potřebám uživatelů a neuživatelů, založeného na konkrétním šetření a přímé práci s nimi
• úspěšné knihovny nejsou službami izolovanými od jiných
• čtyři hlavní faktory poslání: evoluce; hodnota pro veřejnost; specifičnost; místní uplatnění národních programů

Knihy, čtení a studium

• kvalitní knižní fondy
• důležitost čtení – šíření internetu nevytlačilo čtení, většina webových stránek je založena na textu
• knihovny nejsou jen zásobníkem knih, napomáhají lidem zakusit a vychutnat potěšení z četby
• veřejné knihovny a studium – síť pro studium, existující souběžně s formálním vzděláváním, ale také ho daleko překračující; doplnění a posílení formálního učení, a tím zvýšení jeho účinnosti
• tři hlavní oblasti aktivit: podpora pro předškolní učení, pro žáky a studenty a pro studenty staršího věku

Obec a občanské hodnoty Knihovny mají velmi důležitou úlohu jako stabilizující instituce v našich obcích, patří k těm nejzákladnějším institucím s vlastním členstvím v občanské společnosti. Aby knihovny mohly plnit tuto úlohu v občanském životě i nadále, musejí být v budoucnu v souladu s potřebami všech v rámci obce.

Velká síla knihoven spočívá v jejich smyslu pro styk v místě: jejich vztahy s komunitami, jimž poskytují své služby, a jejich úloha, již hrají v naplňování širších úkolů místních zařízení. Základnou pro tento vztah je skutečnost, že zřizovatelem knihoven je místní správa. V každé organizační struktuře však silné stránky mohou vézt ke slabostem. Jedním z nedostatků této tak velmi decentralizované sítě je, že může vést k tříštění a nedostatku strategického usměrňování pro odvětví jako celek.

• vyšší míra uznání ze strany ústředních orgánů správy
• větší uznání ze strany místní správy
• lepší vedení oboru na celostátní a regionální úrovni
• nový plán rozvoje knihovnictví
• regionální potenciál
• výzva a zlepšování
• rozvinout nové vztahy s podnikatelskou komunitou

→vize – Knihovna v roce 2013

ČR: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010

V červenci 2004 přijala vláda „Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010“ (dále jen „Koncepce“). České knihovny tak získaly poprvé ve své historii strategický rozvojový dokument schválený vládou. Koncepce navazuje na materiál „Strategie knihoven 1999-2003“

Koncepce

1.Část : USNESENÍ Vlády ČR – schválení Koncepce a ztoho vyplívající povinnosti a doporučení - ukládá min. kultury:

• 1) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátory, svaz měst a obcí + profesní sdružení v oblasti knihoven
• 2) realizovat Koncepci
• 3) zpracovat a předložit zprávu o plnění Koncepce
• 4) navrhnout rozpočet
• 5) zveřejnit usnesení

- ukladá vládě+org. statní správy spolupráci s min. kultury při realizaci

2. Část: Předkládací zpráva

Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním veřejným knihovnickým a informačním služebám (dále jen VKIS) prostřednictvím možnosti koordinace výdajů veřejných rozpočtů a účelné využití fondů EU. Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli programů Evropské unie a UNESCO. Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je tudíž předkládán bez rozporu.

3. Část: Koncepce

Koncepce shrnuje hlavní problémové okruhy českého knihovnictví, navrhuje způsob jejich řešení a určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů. V úvodu materiálu je popsán současný stav knihovnictví, knihoven a informačních institucí (včetně základních statistických údajů uvedených v příloze), charakterizovány slabé a silné stránky, rizika a příležitosti. Dále jsou shrnuty a zhodnoceny současné státem vyhlašované a financované dotační tituly a programy na podporu rozvoje VKIS. Vlastní koncepce určuje směry vývoje knihovnictví na příštích 5 let a jako hlavní součást popisuje téměř tři desítky dílčích cílů a postupných kroků, jak vytyčených směrů dosáhnout. Nezbytnou součástí je též vyčíslení potřebných finančních nákladů.

1 Úloha knihoven v informační společnosti

Činnost knihoven je veřejnou službou a knihovny jsou považovány za instituce veřejného zájmu. Ve svém poslání se podílejí zejména na:

• • celoživotním vzdělávání, podpoře nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje a uspokojování kulturních potřeb všech občanů bez rozdílu,
• • vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje,
• • zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy,
• • zprostředkování informací na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikatelům,
• • zprostředkování, zpřístupňování a uchování lidského poznání,
• • uchovávání a ochraně kulturního dědictví,
• • podpoře budování místních komunit a sociální integraci na místní úrovni,
• • podpoře rozvoje venkova,
• • podpoře aktivního využívání volného času, zábavy a rekreace.

Rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem ovlivňuje činnost knihoven, mění tradiční postupy a služby, které musí pohotově reagovat na měnící se požadavky uživatelů knihoven.

Moravská zemská knihovna

2 Analýza současného stavu (veřejných knihovnických a informačních služeb) knihoven

Dle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), tvoří systém knihoven v ČR:

• a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,
• b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,
• c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce nebo jiným zřizovatelem,
• d) specializované knihovny

K 20. 6. 2004 bylo v evidenci knihoven MK evidováno 6.014 knihoven.

+popis jednotlivých knihoven

2.1 Základní vývojové tendence uplynulého období a jejich vyhodnocení

2.1.1 Východiska Koncepce Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) + ustanovení obecně závazných předpisů vztahujících se ke knihovnám a jejich úloze ve společnosti ( např. zákon o autor. právu, o svobodném přístupu k informacím atd.) + základních tezí politických a dalších odborných dokumentů přijatých vládou ČR, UNESCO, EU a Mezinárodní federací knihovnických asociací (dále jen IFLA).

2.2 Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika v oblasti poskytování VKIS Tabulka dostupná na http://knihovna.nkp.cz/nkkr0403/0403123.html

2.3 Vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových programů, porovnání jejich nákladů s přínosy a dosaženými účinky

• Programy Min. kultury

Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven. Umožnil výrazně stabilizovat síť knihoven v malých obcích a přispěl k rozvoji rozsahu a kvality VKIS na venkově.

• Program Veřejné informační služby knihoven (dále jen VISK)

VISK 1 – Koordinační centrum programu VISK - Koordinační centrum programu VISK je NK ČR

VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven

VISK 3 – Informační centra veřejných knihoven – připojování knihoven na internet a vybavení výpočetní a komunikační technikou včetně příslušného i specializovaného knihovnického softwaru.

VISK 4 – Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven - zajištěn provoz a rozvoj Digitální knihovny, která umožňuje zpřístupnění a dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů vzniklých v rámci digitalizačních programů VISK 6 a VISK 7.

VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON

VISK 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoriae Mundi Series Bohemica

VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius

VISK 8 – Elektronické informační zdroje – přístupy k el. Inf. Zdrojům a jejich propagace, program „Jednotná informační brána“, který umožňuje integrovat vyhledávání v katalozích a databázích v desítkách domácích a zahraničních knihoven.

VISK 9 – CASLIN – Souborný katalog ČR a jeho provoz a rozvoj

• Knihovna 21. století

zaměřen na podporu nadstandardní knihovnické, informační a kulturně vzdělávací činnosti Program Česká knihovna zajistit dostupnost současné české literární tvorby

• Program výzkumu a vývoje

Program Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace s využitím mezinárodní sítě internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti, Program Správa a ochrana dat v knihovnách, Program Nové postupy ochrany a konzervace knihovních fondů, Program Knihovny a informační společnost, Program Zpřístupnění a ochrana kulturních, uměleckých a vědeckých zdrojů Licence na půjčování zvukových záznamů

• Programy a fondy na podporu knihoven z ostatních resortů

Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI (MŠMT)- základním cílem vytvořit podmínky pro zajištění dostupnosti informací, publikovaných ve světových vědeckých a odborných časopisech pro potřeby české vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání a dalších společenských aktivit Program Informační infrastruktura výzkumu – 1N (MŠMT) Fond rozvoje vysokých škol (MŠMT) Účelová dotace MZd pro veřejné informační služby ve zdravotnictví

---

3 Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010

Hlavní cíl Koncepce

Prostřednictvím knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě. Vytvářet informační infrastrukturu pro výchovu a celoživotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou a vývojovou činnost a podílet se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce.

4. Dílčí cíle Koncepce

*A. Formování knihovního systému

*B. Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám

*C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů

*D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví

*E. Rozvoj lidských zdrojů

Odkazy

MATUŠÍK, Zdeněk. Strategie pro evropské knihovny. Prezentace podle knihy. In: SlideShare [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/stunome/strategie-pro-evropske-knihovny

Související články

• Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky/old
• E-government
• Služby veřejných knihoven
• Digitalizace