Citační rejstříky

Citační indikátory

Impakt faktor

Impakt faktor (označovaný zkratkou IF; anglicky impact factor nebo journal impact factor; do češtiny někdy překládán jako činitel dopadu či faktor vlivu) je citační indikátor vyjadřující citovanost časopisu. Z pohledu scientometrie slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. V bibliometrii se používá ke změření dopadu vědeckého článku. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro hodnocení vědy.
Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články.

Vznik

Impakt faktor byl poprvé definován 15. června 1955 v časopise Science Eugenem Garfieldem a Irvingem H. Sherem. Jeho vznik podnítily projekty k vytvoření citačních rejstříků, které vyústily v roce 1961 k prvnímu vydání Science Citation Index (SCI; nyní dostupný přes Web of Science. Časopisy do SCI byly vybírány podle impakt faktoru. Následovalo vydávání Journal Citation Reports (JCR), ve kterém byly každoročně shrnuty citační indikátory, které v konečné podobě zahrnovaly kromě impakt faktoru i immediacy index, citing half- life a cited half-life.

Výpočet

Impakt faktor vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise průměrně citován. Skládá se z čitatele a jmenovatele. Čitatel uvádí počet citačních ohlasů v jednom roce vztahující se k jakémukoliv z článků, které daný časopis celkem uveřejnil v předchozích dvou letech. Jmenovatel pak uvádí celkový počet článků publikovaných v časopise v předchozích dvou letech. Kdyby impakt faktor zahrnoval jen články a citace z jednoho roku, byly by zvýhodněny rychle se rozvíjející oblasti. Kdyby naopak bylo sledované období delší, byly by nové články znevýhodněny.

Vyjadřuje se obecným vzorcem:

IF = počet citací v roce X na články časopisu publikované v roce X-1 a X-2 / počet článků publikovaných v časopisu v letech X-1 + X-2

konkrétní příklad:

IF = počet citací v r. 2010 na články časopisu publikované v roce 2009 a 2008 / počet článků publikovaných v časopisech v letech 2009 a 2008

IF se uvádí na tři desetinná místa.
IF také odhaduje pravděpodobnost citovanosti nového článku. IF se počítá jako průměr za celý časopis, tudíž některé články citovány nemusí být vůbec a menší počet velmi úspěšných článků pak zvyšuje i hodnotu ostatním článkům.

5letý impakt faktor

5IF vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF.

Konkrétní příklad:

5IF = počet citací zveřejněných v roce 2010 na články vydané v daném časopise v roce 2005 až 2009 / počet všech článků vydaných v letech 2005 až 2009
5IF má váznam u hodnocení článků a časopisů z oborů, u kterých je vývoj pomalejší a nejvyšší úhrn citací vůči publikacím dosahují až po delším čase (například genetika, informační věda a knihovnictví, vzdělávání, sociologie). Používá se k porovnání s dvouletým IF v rámci periodik ze stejného oboru, nelze jím srovnávat časopisy z jiných oblastí.

Kritika impakt faktoru

Sám Eugen Garfield si uvědomil několik kritických bodů IF: [ŠPÁLA, 2006]

• odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně
• uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech
• nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce
  

VAVŘÍKOVÁ [2008, s. 13-14] uvádí další zásadní body kritiky IF podle Per O. Seglena [SEGLEN, 1997]:

• není statisticky reprezentativní pro individuální články v časopise
• nekoreluje s aktuálními citacemi jednotlivých článků
• autoři si vybírají podle mnoha jiných kritérií, když nabízejí článek do časopisu
• citace necitovatelných jednotek jsou v databázi započítávány
• nereflektuje nadměrnou citovanost publikací typu review
• rozsáhlé články získávají více citací, hodnota impakt faktoru se zvyšuje
• autocitace, články mají tendenci přednostně citovat jiné články ve stejném časopise
• autory časopisu jsou preferovány citace v národním jazyce časopisu
• omezené pokrytí databáze
• v databázi nejsou zahrnuty knihy, i když jsou významným zdrojem citací
• orientace databáze zejména na anglický jazyk, dominance amerických publikací
• kolekce časopisů v databázi se může rok od roku lišit
• vyšší hodnoty mají výzkumné oblasti s rychle zastarávajícími informacemi
• závislost na dynamice oboru v daném čase
• menší vědecké disciplíny většinou nemají časopisy s vysokým impaktem
• je silně ovlivněn vztahy mezi jednotlivými disciplínami (např. klinický vs. základní výzkum)
• je určen mírou citovanosti, což neplatí vice versa
• ignoruje kvalitu přijatých citací, rozpor mezi prestiží a popularitou

Další citační indikátory
Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují:

• Immediacy index
  
• Cited Half-life
  
• Citing Half-life
  
• H-index
  
• Eigenfactor
  

Zdroje

• ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.
  
• SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.
  
• SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
  
• Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.
  
• VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf
  
• Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.