Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy

Bibliometrie

Bibliometrie je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[1]

Historie

1917 - F. J. Cole a N. B. Eales publikovali práci pro výzkum oboru anatomie – The History of Comparative Anatomy Part I. A statistical analysis of the literature. (Historie komparativní anatomie, část I. Statistická analýza literatury). Byla to pravděpodobně první práce, která popisovala literaturu pomocí počtů a grafických ilustrací řazeno podle roku a zemí původu.[2]

1923 - Knihovník britského patentového úřadu E. W. Hulme sestavil statistickou analýzu vývoje vědy, nazvanou - Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization (Statistická bibliografie ve vztahu k růstu moderní civilizace). Jeho analýza byla založena na originálních záznamech z třinácti sekcí Anglického mezinárodního katalogu vědecké literatury – English International Catalogue of Scientific Literature.[2]

1927P. L. K. Gross a E. M. Gross publikovali výzkum založený na citacích, který zjišťoval, jaké časopisy o chemii by měly odebírat malé univerzitní knihovny. Tato studie je považována za první citační analýzu, ačkoliv to v podstatě není citační analýza v dnešním smyslu slova.[3]

1969 - Alan Pritchard zavedl nově pojem bibliometrie v jeho stati Statistical Bibliography or Bibliometrics?, čímž nahradil do té doby užívaný termín “statistická bibliografie”.[4]

Zákony

Bradfordův zákon

Bibliometrický zákon popisující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti. Stanovuje závislost mezi celkovým počtem dokumentů (nejčastěji časopisů) a rozložením dokumentů týkajících se konkrétní tematické oblasti; ze zákona vyplývá, že maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro oboru. [5]

Samuel Clemens Bradford (1878 - 1948) byl americký knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Zákon byl formulován v roce 1934 na základě řešení rešeršního problému v oblasti geofyziky.

Zipfův zákon

Zákon, vyjadřující vztah mezi pořadím klíčových slov uspořádaných podle frekvence jejich výskytů. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu v textu tak, že nejčastější slovo má pořadí (rank) r=1, druhé nejčastější má rank r=2 atd., potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta C, která závisí na délce textu. Zipfův zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov.[6]

George Kingsley Zipf (1902-1950) byl americký lingvista a filolog, který studoval statistické jevy v různých jazycích. Zipfův zákon byl odvozen ze studia knihy Odysseus od J. Joyce – Zipf spočítal, že v knize je 29 899 různých slov. Na základě tohoto zákona jsou také zkonstruovány dnešní slovníky rešeršních slov a nevýznamových (stop) slov, jež jsou základem pro automatické vyhledávání.

Lotkův zákon

Zákon vyjadřující vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.[7]

Alfred J. Lotka (1880 - 1949) byl americký matematik, fyzický chemik a statistik. Zákon byl zformulován při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků.

Další zákony

Priceův zákon druhé odmocniny - tvrdí, že počet kvalitních vědců z celkového množství je roven druhé odmocnině tohoto celkového počtu vědců.

Garfieldův zákon koncentrace - tvrdí, že každá vědecká oblast má svůj určitý počet základních časopisů.

Senguptův zákon růstu - zabývá se články, které se stále více objevují i v časopisech z jiného vědního oboru.

Indikátory

Impakt faktor – určuje kvalitu časopisu v daném oboru; vyjadřuje počet citací získaných časopisem na články publikované časopisem ve dvou předcházejících letech.

H-index - číslo h, které udává počet publikací, které byly alespoň h-krát citovány (h=5, 5 jeho publikací bylo nejméně 5x citováno), může být aplikován pro hodnocení autorů, časopisů i výzkumných institucí.

SJR (SCImago Journal Rank) – vyjadřuje vliv průměrného článku časopisu; berou se v potaz citace získané články publikovanými časopisem za předešlé tři roky; citace mají váhu podle toho, jakou hodnotu SJR má časopis, z kterého citace pochází.

SNIP (Source Normalized Impact per Paper) - měří kontextuální citační dopad pomocí hodnoty citace podle celkového počtu citací v dané vědní oblasti; zohledňuje rozdíly v citačním chování a v pokrytí databáze v jednotlivých oborech.

Eigenfactor Score – vyjadřuje míru důležitosti časopisu pro vědeckou komunitu; je to odhad procenta času, který stráví uživatelé s daným časopisem.

Article Influence - vyjadřuje míru průměrného vlivu každého článku v časopise za pět let po jeho publikování.

Scientometrie

Definice

  • Metody matematické a statistické analýzy vědeckého výzkumu, především v přírodních vědách.[8]
  • Zkoumá z širšího úhlu pohledu zákonitosti vědecké produktivity a její výslednou prospěšnost.
  • Zaměřuje se na klasifikaci současné i vyvíjející vědy.
  • Je součástí obecnější vědy – scientologie (věda o vědě).[9]
  • Dnes je nejvíce využívána pro hodnocení vědy pro rozdělování finančních zdrojů ve vědě.

Historie

D. J. de Solla Price (1922 – 1983) – zakladatel scientometrie – formuloval Priceův zákon druhé odmocniny.

Scientometrie dnes nejvíce využívá ke sběru dat ISI Web of Science a databázi Scopus. Objevují se však i nové databáze – Google Scholar, PubMed, CSA Illumina aj.

Citační a publikační analýza

Definice

Citační analýza

Matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnosti citací v dalších pracích apod. Jako aplikovaná metoda má citační analýza význam pro optimalizaci informačních toků a pro profilování knihovních fondů; je také základem citačního mapování vědy pomocí konstrukce citační sítě. (Švejda, 2003b) Při interpretaci výsledků citační analýzy je třeba přihlížet k možnostem a omezením této metody (např. odhlédnutí od přemíry autocitací). Cílem citační analýzy by mělo být stimulování originality výzkumu, zvýšení mezinárodní odezvy národních publikací a zvýšení kvality. Citační analýza se používá při orientaci ve struktuře fondů dokumentů a odhadů jejího vývoje, při plánování tvorby informačních systému, při hodnocení kvality informačních zdrojů a při stanovování kritérií pro výběr relevantních dokumentů. [9]

Publikační analýza

Matematicko – statistická bibliometrická metoda, která se zabývá kvantitativním měřením produkce publikací. Publikační analýzou nejčastěji vyhodnocujeme[10]:

  • geografickou oblast,
  • vědní oblast,
  • časovou periodu,
  • typ vědecké literatury,
  • autora v oboru nebo zemi,
  • časopisy v oboru,
  • instituce.

Publikační analýza je důležitým základem pro citační analýzy. Bez ní by výsledky citačních analýz byly nepřesné nebo bychom si mohli odvodit špatný závěr. Např. v daném regionu to vypadá, že nejsou dostatečně citováni někteří vědci z určitého oboru. Musíme však nejdříve zjistit publikační analýzou, zda se v daném oboru v té zemi vůbec cituje.

Odkazy

Reference

  1. ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.
  3. GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385-389.
  4. Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349.
  5. JONÁK, Zdeněk. Bradfordův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000441&local_base=KTD.
  6. JONÁK, Zdeněk. Zipfův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-d [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000497&local_base=KTD.
  7. JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-c [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD.
  8. JONÁK, Zdeněk. Scientometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-b [cit. 2014-06-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002793&local_base=KTD.
  9. 9,0 9,1 JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005.
  10. INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories.

Použitá literatura

  • DRAKE, Miriam A. Encyclopedia of library and information science. 2nd ed. New York: Marcel Dekker, c2003, 4 v. ISBN 08247208064-.
  • GROSS, P.L.K., GROSS, E.M., College Libraries and Chemical Education, Science, 66, 1927, 385-389.
  • HULME, E.W., Statistical Bibliography in Relation to the Growth of Modern Civilization, Grafton, London, 1923.
  • INGWERSEN, Peter, LARSEN, Birger. Advanced publication and citation analysis [ppt prezentace]. Danmarks Biblioteksskole. 2007, [cit. 2008-09-20]. Studijní materiál ke kurzu Information Seeking and Information Retrieval Theories.
  • JELÍNKOVÁ, Blanka. Problémy bibliometrie. Vedoucí práce Michal Lorenz. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2005.
  • Pritchard, Alan, Statistical Bibliography or Bibliometrics?, In: Journal of Documentation, 25(4) Dec 1969, 348-349.