Webometrie: Porovnání verzí

m (rekategorizace)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[Www|World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici <ref>1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc </ref>
+
'''Webometrie'''<ref><i>Toward a basic framework for webometrics | Lennart Björneborn - Academia.edu</i> [online]. 2004 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://www.academia.edu/2926128/toward_a_basic_framework_for_webometrics</ref> (nebo také [[Kybermetrie]]) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[Www|World Wide Web]] (pouze webu, nikoliv celého internetu). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici <ref>1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc </ref>. Webometrie studuje kvantitativní aspekty informačních zdrojů na webu, využívá bibliometrické, infometrické a matematicko-statistické metody. Webometrie využívá zejména analýzu hypertextových odkazů a zaměřuje se především na studium vědecké/odborné komunikace<ref><i>Webometrie</i> [online]. [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00001/35/000013511.htm</ref>.
  
 
[[File:webometrie_vymezení.jpg|vpravo|300px]]
 
[[File:webometrie_vymezení.jpg|vpravo|300px]]
  
 
=== Historie  ===
 
=== Historie  ===
−
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</ref> Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingversen, 2004).
+
První nepřímé zmínky o webometrii jsou z roku 1990, kdy [[William Paisley]] publikoval svou práci, která se zabývá budoucností bibliometrické analýzy. Uvědomoval si, že v blízké budoucnosti se bude čím dál více publikovat v elektronické podobě. S největší pravděpodobností se přímo webometriíí zabýval v roce 1995 [[Marcia Bossy|Marcia J. Bossy]], tehdy ji definoval jako [[netomerie||netomerii]] (Netometrics), na tu navázal [[Ray Larson|Ray R. Larson]] v roce 1996 svou prací ''Bibliometrics on the WWW''.
 +
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.<ref>SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf</ref> Ve Španělsku se uchytil spíše název [[kybermetrie]], vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě [[infometrie]] (Bjöneborn & Ingwersen, 2004). V roce 1998 definoval [[Peter Ingwersen]] ''[[Web impact factor]]'' (dále jen WIF). Hodnota WIF značí počet odkazů, které jsou nasměrovány na konkrétní webovou stránku, tedy vliv dané stránky.
 +
 
 +
V roce 2004 se v Indii konala konference plně zaměřená právě na [[webometrie|webometrii]] a WIF. Na tuto konferenci navazoval International Workshop on Webometrics, Informetrics and Scientometrics.
 +
 
 +
Evropská unie poté reagovala na novou disciplínu projekty EICSTES (European Indicators, Cyberspace and the Science-Technology-Economy System) a WISER (Web Indicators for Science, Technology & Innovation Research).
 +
 
 +
V roce 2001 až 2003 probíhal i projekt SIBIS (Statistical Indicators Benchmarking the Information Society), který sledoval úroveň přechodu k informační společnosti v členských, přistupujících i kandidátských zemích EU.
 
=== Způsoby získávání informací <ref>MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
 
=== Způsoby získávání informací <ref>MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
 
</ref> ===
 
</ref> ===
 
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]].  
 
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]].  
 +
 +
=== Součásti webometrie ===
 +
==== Infometrie ====
 +
Vědní obor, který používá matematicko-statistických metod k popisu a analýze informačních jevů za účelem hledání jejich zákonitostí. Jako součást informační vědy se zabývá především kvantifikací informace, kvantitativní analýzou informačních toků a dokumentů apod.; její výsledky slouží např. pro analýzu kvantitativního růstu literatury, účinnosti informačních systémů, role informací ve vědecké komunikaci apod. <ref><i>Infometrie</i> [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=find-c</ref>
 +
==== Bibliometrie ====
 +
Vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref><i>Bibliometrie</i> [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=find-c</ref>
 +
==== Scientometrie ====
 +
Původně naukometrie je oborem využívajícím matematicko statistické metody k informačnímu výzkumu.
  
 
=== Výhody ===
 
=== Výhody ===
Řádek 14: Řádek 29:
 
=== Nevýhody ===
 
=== Nevýhody ===
 
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.
 
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.
 +
 +
== Podobné technologie ==
 +
Podobných metod jako webometrie užívají i univerzální webové vyhledávače, například tuzemský [http://seznam.cz Seznam.cz] se svým algoritmem hodnocení nazývaným S-Rank<ref><i>S-Rank</i>. 2014. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S-Rank</ref>. jedná se o hodnotu popularity webové stránky na základě odkazů (ekvivalent citací pro webové prostředí) a několika dalších parametrů, které jsou Know-How společnosti [http://seznam.cz Seznam.cz]. S-Rank vychází také částečně z algoritmů PageRanku od [[Larry Page|Larryho Page]], který jej vyvinul a vyvíjí ve společnosti [[Google Inc.]].
 +
 +
Dalším podobným nástrojem je celosvětově uznávaný a výše zmíněný [https://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank PageRank]<ref><i>PageRank</i>. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank</ref>. Algoritmus PageRanku je veřejný a je možné s ním získávat vlastní hodnoty nebo jej upravovat.
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 +
 +
=== Další zajímavé zdroje ===
 +
* [http://robertnemec.com/proc-sledovat-webova-analytika/ Proč se vám vyplatí sledovat webová analytika (web analytics)]
 +
* [http://robertnemec.com/zdroje-provozu/ Zdroje provozu – odkud k vám přichází zákazníci]
 +
* [http://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.pdf Diplomová práce: Současné trendy v oblasti webometrické analýzy, Marie Machková]
 +
 
===Reference===
 
===Reference===
 
<references />
 
<references />
Řádek 25: Řádek 51:
 
===Klíčová slova===
 
===Klíčová slova===
  
−
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů
+
webometrie, informační věda, vytváření a užití informačních zdrojů
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 31. 3. 2017, 14:50

Webometrie[1] (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci World Wide Web (pouze webu, nikoliv celého internetu). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici [2]. Webometrie studuje kvantitativní aspekty informačních zdrojů na webu, využívá bibliometrické, infometrické a matematicko-statistické metody. Webometrie využívá zejména analýzu hypertextových odkazů a zaměřuje se především na studium vědecké/odborné komunikace[3].

Webometrie vymezení.jpg

Historie

První nepřímé zmínky o webometrii jsou z roku 1990, kdy William Paisley publikoval svou práci, která se zabývá budoucností bibliometrické analýzy. Uvědomoval si, že v blízké budoucnosti se bude čím dál více publikovat v elektronické podobě. S největší pravděpodobností se přímo webometriíí zabýval v roce 1995 Marcia J. Bossy, tehdy ji definoval jako |netomerii (Netometrics), na tu navázal Ray R. Larson v roce 1996 svou prací Bibliometrics on the WWW. Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 Peterem Ingwersenem a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.[4] Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingwersen, 2004). V roce 1998 definoval Peter Ingwersen Web impact factor (dále jen WIF). Hodnota WIF značí počet odkazů, které jsou nasměrovány na konkrétní webovou stránku, tedy vliv dané stránky.

V roce 2004 se v Indii konala konference plně zaměřená právě na webometrii a WIF. Na tuto konferenci navazoval International Workshop on Webometrics, Informetrics and Scientometrics.

Evropská unie poté reagovala na novou disciplínu projekty EICSTES (European Indicators, Cyberspace and the Science-Technology-Economy System) a WISER (Web Indicators for Science, Technology & Innovation Research).

V roce 2001 až 2003 probíhal i projekt SIBIS (Statistical Indicators Benchmarking the Information Society), který sledoval úroveň přechodu k informační společnosti v členských, přistupujících i kandidátských zemích EU.

Způsoby získávání informací [5]

Data jsou nejčastěji získávána pomocí web crawlerů nebo internetových vyhledávačů. Samotná extrakce poté probíhá metodami data miningu, podobně jako při získávání zdrojů pro competitive inteligence. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady měření může být například PageRank nebo Impakt faktor.

Součásti webometrie

Infometrie

Vědní obor, který používá matematicko-statistických metod k popisu a analýze informačních jevů za účelem hledání jejich zákonitostí. Jako součást informační vědy se zabývá především kvantifikací informace, kvantitativní analýzou informačních toků a dokumentů apod.; její výsledky slouží např. pro analýzu kvantitativního růstu literatury, účinnosti informačních systémů, role informací ve vědecké komunikaci apod. [6]

Bibliometrie

Vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[7]

Scientometrie

Původně naukometrie je oborem využívajícím matematicko statistické metody k informačnímu výzkumu.

Výhody

Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.

Nevýhody

Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.

Podobné technologie

Podobných metod jako webometrie užívají i univerzální webové vyhledávače, například tuzemský Seznam.cz se svým algoritmem hodnocení nazývaným S-Rank[8]. jedná se o hodnotu popularity webové stránky na základě odkazů (ekvivalent citací pro webové prostředí) a několika dalších parametrů, které jsou Know-How společnosti Seznam.cz. S-Rank vychází také částečně z algoritmů PageRanku od Larryho Page, který jej vyvinul a vyvíjí ve společnosti Google Inc..

Dalším podobným nástrojem je celosvětově uznávaný a výše zmíněný PageRank[9]. Algoritmus PageRanku je veřejný a je možné s ním získávat vlastní hodnoty nebo jej upravovat.

Odkazy

Další zajímavé zdroje

Reference

  1. ↑ Toward a basic framework for webometrics | Lennart Björneborn - Academia.edu [online]. 2004 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://www.academia.edu/2926128/toward_a_basic_framework_for_webometrics
  2. ↑ 1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc
  3. ↑ Webometrie [online]. [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00001/35/000013511.htm
  4. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  5. ↑ MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
  6. ↑ Infometrie [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=find-c
  7. ↑ Bibliometrie [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=find-c
  8. ↑ S-Rank. 2014. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S-Rank
  9. ↑ PageRank. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank

Použitá literatura

  • BJÖRNEBORN, Lennart a Peter INGWERSEN. Toward a basic framework for webometrics: Toward a Framework Convention on Global Health. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, vol. 55, issue 14, s. 1216-1227 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.1057/9781137048493.0015.
  • THELWALL, Michael. Introduction to Webometrics: Quantitative Web Research for the Social Sciences. Synthesis Lectures on Information Concepts, Retrieval, and Services [online]. 2009, vol. 1, issue 1, s. 1-116 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004. Dostupné z: http://www.morganclaypool.com/doi/abs/10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004

Klíčová slova

webometrie, informační věda, vytváření a užití informačních zdrojů

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&oldid=46748“