Seymour Irving Taine: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 54: Řádek 54:
 
==== 1962 ====
 
==== 1962 ====
 
* Ida and first George Eliot Award (Med Lit)<ref name="Taine" />
 
* Ida and first George Eliot Award (Med Lit)<ref name="Taine" />
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  
  
Řádek 75: Řádek 65:
 
* https://www.asist.org/pioneers/seymour-irving-taine/
 
* https://www.asist.org/pioneers/seymour-irving-taine/
 
* https://www.nlm.nih.gov/news/seymour_taine_dies.html
 
* https://www.nlm.nih.gov/news/seymour_taine_dies.html
 +
 +
=== Související články ===
 +
 +
[[Digitalizace]]<br />
 +
[[Lékařské knihovny]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
 
Army Medical Library, Index Catalogue, MEDLARS, MEDLINE
 
Army Medical Library, Index Catalogue, MEDLARS, MEDLINE
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 13:24

Seymour Irving Taine byl průkopníkem v používání počítačů k získávání bibliografických záznamů a měl hlavní odpovědnost při rozvoji MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System). Působil také v National Science Foundation, NASA, National Institutes of Health Library a World Health Organization Library. Roku 1962 získal první cenu Ida and George Eliot Prize.[1]


Život

Seymour Irving Taine studoval hudbu, chemii, stomatologii a sloužil za druhé světové války v armádě. Magisterský titul z knihovnických věd získal na Columbia University a bakaláře z chemie na New York University, což spolu s 2 roky zubařiny přispělo k jeho kariéře ve zdravotnickém knihovnictví. Jeho první pracovní pozice byla v knihovně biologie na University of California v Berkley.[2]

Soubor:Acquisition division, serials section..JPG
View from behind a cataloging desk, Army Medical Library, Washington DC, ca. 1955.
The Army Medical Library as the tree of medical knowledge, with branches representing the major fields collected by the Library.

Taine se poprvé zapojil do tehdejší Army Medical Library jako katalogizér subjektů roku 1949, dostává se mu však vyšší pozice jako šéfredaktora Current List of Medical Literature (List současné zdravotnické lit.), Bibliography of Medical Reviews (Bibliografie zdravotnických recenzí), Index Medicus a poslední redaktor Index-Catalogue. Knihovnu opustil roku 1964 kvůli pozici v National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a NASA a byl ředitelem NIH knihovny v letech 1968-1972. Za krátko se vrátil do NLM (1972) před zaujmutím pozice hlavního knihovníka ve World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) v Ženevě, Švýcarsku. Jeho kariéra v současné National Library of Medicine trvala roky, ve kterých se zásadně změnila role knihovny díky otevření přístupu do světové biomedicínské literatury skrze použití mechanizace a počítačů. Byl nápomocný v ukončování publikace Index-Catalogue, když pracoval s bývalým ředitelem NLM Frankem Bradway Rogersem na vzniku MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System - Analýza zdravotnické literatury a nalézací systém).[3] Sám Taine popisuje svou kariéru takto: "Dodělávám práci...všude, kde jsem byl, byla práce dotažena do konce."[2]

Aktivity

V roce 1948 zpracovával materiály pro Index Catalogue. Indexování zahrnovalo prohlížení karet se jménem autora, názvem a zdroji, a následně přiřazení hlavičky. V letech 1957-64 se podílel na rozvoji MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval Systems), který je počítačovým biomedicínským bibliografickým systémem vyhledávání. Využití počítačů pro indexování a vyhledávání bylo hlavní součástí jeho života v Národní lékařské knihovně v padesátých a šedesátých letech minulého století. Od začátku byl zapojen do projektu Index Mechanization. Pracoval na rozšíření a zdokonalení Index Medicus, komplexním indexu lékařských vědeckých časopiseckých článků, publikovaných od roku 1879.[2]

Informační věda a knihovnictví

Taine byl průkopníkem v používání počítačů k získávání bibliografických záznamů a také měl hlavní odpovědnost při rozvoji MEDLARS, z kterého posléze vznikl MEDLINE. Navzdory jeho klíčové roli v rozvoji elektronického vyhledávání věřil, že důležitost tištěného indexu je stejná jako dříve. Celý život pracoval v oboru knihovnictví a informační vědy.[2]

MEDLARS

MEDLARS (Medical Literature Analysis a Retrieval Systém - Analýza zdravotnické literatury a nalézací systém) je počítačový biomedicínský a bibliografický systém vyhledávání. Jeho provoz byl zahájen Národní lékařskou knihovnou v roce 1964 a stal se první vyhledávací službou pro širokou veřejnost. V roce 1971 byla spuštěna on-line verze s názvem MEDLINE (MEDLARS on-line). Roku 1879 vydala Národní knihovna medicíny (NLM) Index Medicus, měsíční průvodce pro lékařské účely. Obrovský objem bibliografických citací byl ručně sestaven. V roce 1957 začali pracovníci NLM plánovat mechanizaci Index Medicus. Roku 1960 byly provedeny podrobné specifikace a Index Medicus byl připraven. Na jaře 1961 byly rozeslány 72 společnostem žádosti, aby pomohly při vývoji systému. V důsledku toho byla zakázka zadána General Electric Company. Počítač (Minneapolis-Honeywell 800), který představoval MEDLARS, byl dodán NLM v březnu 1963. MEDLARS stojí 3 miliony dolarů. V době jeho dokončení neexistovalo jiné veřejně dostupné, plně funkční elektronické zařízení k ukládání takové velikosti.[2]

MEDLINE

Kompletní databáze MEDLINE obsahuje přes 20 miliónů záznamů od roku 1966 do současnosti. Její součástí jsou citace a abstrakty celosvětové lékařské literatury včetně výzkumu, klinické praxe, administrativy, politických aspektů a služeb pro ochranu zdraví. Její součástí jsou také záznamy s bibliografickým popisem i abstrakty článků z cca 4 800 odborných časopisů ze 70 zemí, kapitoly a články z vybraných monografií. Záznamy v MEDLINE jsou klasifikovány pomocí tezauru MeSH (Medical Subject Headings). Roční přírustek je cca 550 000 záznamů. V dnešní době MEDLINE obsahuje také záznamy, které byly dříve součástí separátních databází AIDSLine, BioEthicsLine, ToxLine, PopLine a HealthStar. Denně je v něm vyhledáváno milionkrát, aktualizuje se týdně.[2]

Přehled

  • 1947 – 1949 Knihovník University of CA v Berkeley, Biology Library
  • 1943 – 1946 Technik v US Army Medical
  • 1949 Katalogizátor Army Medical Library
  • 1950 – 1956 Redaktor Current List of Medical Literature, Armed Forces Medical Library
  • 1956 – 1960 Šéf indexové divize NLM
  • 1960 – 1964 Šéfredaktor v Index Medicus
  • 1964 Konzultant World Health Organization
  • 1964 – 1965 Programový ředitel NSF
  • 1968 – 1972 Ředitel NIH knihovny

"Taine se ukázal být vynikající plánovač, který je schopen předvídat detaily, které vznikly v novém provozu, a překonávat překážky. Byl geniální."[2]

Dílo

1963

  • Bibliographic Data Processing at the National Library of Medicine. University of Ill. Graduate School of Library Science, 1963. ISSN: 0069-4789. Počet stran: 26.[2]

Ocenění

1962

  • Ida and first George Eliot Award (Med Lit)[3]


Odkazy

Reference

  1. Seymour Irving Taine. Asis&t: Association for Information Science and Technology [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://www.asist.org/pioneers/seymour-irving-taine/
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Seymour Irving Taine. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Seymour_Irving_Taine
  3. 3,0 3,1 Key Pioneer in Automating NLM Bibliographic Data, Seymour Taine, Dies. U.S. National Library of Medicine [online]. 1993 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://www.nlm.nih.gov/news/seymour_taine_dies.html

Externí odkazy

Související články

Digitalizace
Lékařské knihovny

Klíčová slova

Army Medical Library, Index Catalogue, MEDLARS, MEDLINE