Linus Torvalds: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Celým jménem '''Linus Benedict Torvalds''' je finský programátor, který je znám především za to, že '''stojí za vznikem jádra operačního systému Linux'''. První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.
+
'''Linus Benedict Torvalds''' je finský programátor, který je znám především za to, že '''stojí za vznikem jádra operačního systému [[Linux]]'''. První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.
  
 
[[File:Linus Torvalds.jpeg|thumb|Během rozhovoru s časopisem Linux, 2002]]
 
[[File:Linus Torvalds.jpeg|thumb|Během rozhovoru s časopisem Linux, 2002]]
  
 
== Biografie ==
 
== Biografie ==
−
Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.
+
Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.<ref>Linus Torvalds: A Very Brief and Completely Unauthorized Biography [online]. 2004 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.linfo.org/linus.html</ref>
 
<br />
 
<br />
−
Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toerngvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první osobní počítač, s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce BASIC a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
+
Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první [[osobní počítač]], s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce [[BASIC]] a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
 
<br />
 
<br />
 
V roce 1988 Torvalds po vzoru jeho rodičů začal studovat Helsinskou univerzitu a o 8 let později v roce 1996 s diplomovou prací Linux: A Portable Operating Systém graduuje s magisterským titulem z informatiky.
 
V roce 1988 Torvalds po vzoru jeho rodičů začal studovat Helsinskou univerzitu a o 8 let později v roce 1996 s diplomovou prací Linux: A Portable Operating Systém graduuje s magisterským titulem z informatiky.
 
<br />
 
<br />
−
Jeho manželka Tove Torvaldsová je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
+
Jeho manželka [[Tove Torvaldsová]] je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
 
<br />
 
<br />
−
Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v Kalifornii i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi operačními systémy a mikroprocesory.
+
Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v Kalifornii i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi [[Operační systém|operačními systémy]] a mikroprocesory.
 
<br />
 
<br />
 
Nyní žije v Oregonu a pracuje pro Open Source Development Labs.
 
Nyní žije v Oregonu a pracuje pro Open Source Development Labs.
  
 
== Linux ==
 
== Linux ==
−
Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však společné jádro a licenční smlouvu GNU/GPL.
+
Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však mají společné jádro a licenční smlouvu [[GNU/GPL]].
 
<br />
 
<br />
 
Distribuce jsou vyvíjeny pro začátečníky (Ubuntu) a pro pokročilé uživatele (Slackware, Gentoo). Dále pak pro stanice a jiné pro servery. Či pro vývojáře nebo výuku.
 
Distribuce jsou vyvíjeny pro začátečníky (Ubuntu) a pro pokročilé uživatele (Slackware, Gentoo). Dále pak pro stanice a jiné pro servery. Či pro vývojáře nebo výuku.
Řádek 23: Řádek 23:
 
Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux.
 
Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux.
 
<br />
 
<br />
−
V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.
+
V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.<ref>KRČMÁŘ, Petr. Historie operačního systému GNU/Linux [online]. 2010 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/</ref>
 
== Linusův zákon ==
 
== Linusův zákon ==
−
''„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“''. Eric S. Raymond je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.  
+
''„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“''. [[Eric S. Raymond]] je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.  
 
<br />
 
<br />
−
Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.
+
Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.<ref>Linux z blízka: Linusův zákon [online]. In: . [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://linuxzblizka.blog.zive.cz/2010/04/linusuv-zakon/</ref>
 
== Získaná ocenění ==
 
== Získaná ocenění ==
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
Řádek 52: Řádek 52:
 
|-
 
|-
 
| 1997 || Academic Honors
 
| 1997 || Academic Honors
−
|}
+
|}<ref>Linus Torvalds. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds</ref>
−
<small>Zdroj tabulky: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds</small>
 
  
−
== Použitá literatura ==
 
−
*KRČMÁŘ, Petr. Historie operačního systému GNU/Linux [online]. 2010 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/
 
  
−
*Linus Torvalds: A Very Brief and Completely Unauthorized Biography [online]. 2004 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.linfo.org/linus.html
+
== Odkazy ==
  
−
*Linus Torvalds. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds
+
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Související články ===
 +
[[Linux]]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Linux, GNU/GPL, Open Source
 +
 
 +
 
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 7. 4. 2017, 14:51

Linus Benedict Torvalds je finský programátor, který je znám především za to, že stojí za vznikem jádra operačního systému Linux. První verzi jádra naprogramoval v roce 1991 a následně se k vývoji přidalo řádově tisíce programátorů z celého světa.

Během rozhovoru s časopisem Linux, 2002

Biografie

Torvalds se narodil 28. prosince roku 1969 v Helsinkách Nilsovi a Anně Torvaldsových. Jeho otec strávil rok studia v Moskvě, byl komunistou. Později se stal rozhlasovým novinářem. Matka Anna pracovala pro finské noviny jako překladatelka a grafička zároveň. I další členové jeho rodiny se živili novinařinou.[1]
Linus měl veselý a šťastný dětství pomineme-li fakt, že jeho rodiče se rozvedli, když byl ještě malý kluk. Žil se svou matkou a s dědou Leo Toernqvistem, který měl na mladého Linuse velký vliv. Jeho děda přednášel na Helsinské univerzitě statistiku a v roce 1970 si pořídil počítač. Byl to první osobní počítač, s kterým Linus přišel do kontaktu. Na tomto počítači se také naučil programovat v jazyce BASIC a později v mnohem složitějším assembleru. Programování a matematika se stala jeho vášní.
V roce 1988 Torvalds po vzoru jeho rodičů začal studovat Helsinskou univerzitu a o 8 let později v roce 1996 s diplomovou prací Linux: A Portable Operating Systém graduuje s magisterským titulem z informatiky.
Jeho manželka Tove Torvaldsová je šestinásobnou mistryní Finska v karate. Poprvé se potkali roku 1993. Nyní spolu mají 3 dcery Patricii, Danielu a Celestu.
Roku 1997 se přestěhoval do slunného San José v Kalifornii i s celou svou rodinou. Rozhodl se tak, jelikož toužil po změně a dále mu byla zde nabídnuta práce v Transmeta Corporation v Silicon Valley. Jeho úkolem bylo pomoci vyvinout komerční software pro usnadnění komunikace mezi operačními systémy a mikroprocesory.
Nyní žije v Oregonu a pracuje pro Open Source Development Labs.

Linux

Linux je základ (kernel) operačních systémů, který spolu s ostatními programy a konfiguračními nástroji utvářejí operační systém neboli jednotlivé distribuce. Distribuce se mezi sebou odlišují obtížností instalace, počtem a typy programů, způsobem, jakým se nové programy přidávají dále pak konfiguračními nástroji. Všechny distribuce však mají společné jádro a licenční smlouvu GNU/GPL.
Distribuce jsou vyvíjeny pro začátečníky (Ubuntu) a pro pokročilé uživatele (Slackware, Gentoo). Dále pak pro stanice a jiné pro servery. Či pro vývojáře nebo výuku.

Vznik Linuxu

Roku 1991 na univerzitě v Helsinkách 21 letý Torvalds začal pracovat na vývoji vlastního unixového jádra, jelikož tehdy existující a dostupné systémy byly buď velmi jednoduché (Minx) a ty složitější byly pro studenta Linuse velmi drahé. Proto se Linus rozhodl, že si napíše vlastní operační systém podobný Minxu. Jeho nové jádro se ihned ujalo a řada příznivců začala spolupracovat na jeho vývoji a přispívat vlastními myšlenkami a nápady až se jeho vývoj rozrostl do obřích rozměrů. Poté se Torvalds rozhodl tento systém uvolnit pro každého pod svobodnou licencí GNU/GPL. Tak vznikl výsledný produkt se správným jménem GNU/Linux.
V současnosti aktuální jádro obsahuje přibližně jen 2% Torvaldova kódu přesto je Linus stále správcem vývoje a ponechává si výhradní právo rozhodování ve všech otázkách kolem projektu. Linus Torvalds má i důležité komunikační schopnosti, které dovolují komunitu udržet v jednotě a pohybu.[2]

Linusův zákon

„Je-li dost očí, jsou všechny chyby malé“. Eric S. Raymond je autorem tohoto zákonu respektive citátu a také blízký přítel Linuse Torvalda. Tento zákon napsal ve své eseji Katedrála a tržiště.
Význam tohoto zákona spočívá v tom, že většina závažných chyb (bugů) u projektů open source je odhalena už ve stádiu beta verze právě při studiu zdrojových kódů uživateli a nadšenci. Při spuštění stabilní verze komunita už prakticky nenachází závažné chyby. Tento zákon potvrzuje i fakt, že obecně open source řešení oproti řešením s uzavřeným kódem (proprietárním) obsahuje mnohem méně programátorských chyb.[3]

Získaná ocenění

Rok Ocenění
2014 IEEE Computer Pioneer Award
2012 Internet Hall of Fame
2012 Millennium Technology Prize
2012 C&C Prize
2008 Hall of Fellows
2005 Vollum Award
2001 Takeda Award
2000 Lovelace Medal
1998 EFF Pioneer Award
1997 Academic Honors

[4]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Linus Torvalds: A Very Brief and Completely Unauthorized Biography [online]. 2004 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.linfo.org/linus.html
  2. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Historie operačního systému GNU/Linux [online]. 2010 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: http://www.root.cz/texty/historie-operacniho-systemu-gnulinux/
  3. ↑ Linux z blízka: Linusův zákon [online]. In: . [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://linuxzblizka.blog.zive.cz/2010/04/linusuv-zakon/
  4. ↑ Linus Torvalds. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Linus_Torvalds

Související články

Linux

Klíčová slova

Linux, GNU/GPL, Open Source

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Linus_Torvalds&oldid=47154“