Tematický apercepční test: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „'''Tematický apercepční test''' (zkráceně '''TAT''') je individuální '''projektivní test osobnosti''' zaměřený na odhalování dominantních P…“) |
m (→Popis testu) |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Tematický apercepční test''' (zkráceně '''TAT''') je individuální '''projektivní test osobnosti''' zaměřený na odhalování dominantních [[Pudy|pudů]], [[Emoce|emocí]], komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro [[Psychologická diagnostika|diagnostiku]] spojenou se sociálním přizpůsobením, také | + | [[Soubor:TATlab.jpg|thumb|351x351px|Příklad jedné z figur Tematického apercepčního testu. Zdroj obrázku: UTPsyc.org]] |
| + | '''Tematický apercepční test''' (zkráceně '''TAT''') je individuální '''projektivní test osobnosti''' zaměřený na odhalování dominantních [[Pudy|pudů]], [[Emoce|emocí]], komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro [[Psychologická diagnostika|diagnostiku]] spojenou se sociálním přizpůsobením, ale je také užitečný pro interpretaci [[Poruchy chování|poruch chování]], [[Neurózy|neuróz]] a [[Psychózy|psychóz]]. Autory testu jsou Murray a Morganová (Harvardova univerzita), kteří se testem zabývali v průběhu třicátých let 20. století (nicméně manuál k testu vychází až v roce 1943).<ref name="diagn">Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.</ref> | ||
Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.<ref name="diagn" /> | Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.<ref name="diagn" /> | ||
| − | Vedle [[Rorschachův test|Rorschachova testu (ROR)]] je druhým dominantním [[Projektivní metody|projektivním testem]] zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k [[Psychologická diagnostika osobnosti|diagnostice osobnosti]] z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. | + | Vedle [[Rorschachův test|Rorschachova testu (ROR)]] je druhým dominantním [[Projektivní metody|projektivním testem]] zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k [[Psychologická diagnostika osobnosti|diagnostice osobnosti]] z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. Lepších výsledků lze dosáhnout současným použitím obou metod u jednoho subjektu.<ref name="diagn" /> |
| + | |||
| + | Dle některých autorů je u těchto projektivních metod vzhledem k jejich idiografickému charakteru lepší využívat výrazu [[technika]]. Výraz test je zavádějící, neboť ve skutečnosti o žádný test nejde, nýbrž právě spíše o techniku interpretace jednotlivých obrázků.<ref>Aronow, E., Weiss, K. A., & Reznikoff, M. (2013). A practical guide to the Thematic Apperception Test: The TAT in clinical practice. Routledge.</ref> | ||
== Teorie == | == Teorie == | ||
| − | + | Teorie za Tematickým apercepčním testem vychází z práce [[Henry Murray|Henryho A. Murrayho]]. Konkrétně je pak doplňujícím nástrojem jeho [[Henry Murray#Murrayho pojetí motivace|teoretické koncepce motivace]]. Murrayho pozdější koncepce motivace vychází z vyrovnání potřeb a tlaků (''need-press system''). Potřeby (''needs''), tedy tendence v chování člověka se dostávají do souladu či konfliktu s vnějšími tlaky (''press'').<ref name="diagn" /> | |
== Popis testu == | == Popis testu == | ||
| − | Test tvoří ''' | + | Test tvoří '''32 obrázků''', na nichž jsou vyzobrazeny '''nejednoznačné situace'''. Z těchto obrázků se dají vytvořit '''čtyři série''' (pro muže, ženy, chlapce a dívky). Obrázek č. 16 představuje bílá plocha (vyšetřovaný na něj promítá vlastní představu libovolného obrázku).<ref name="diagn" /> |
=== Administrace === | === Administrace === | ||
| Řádek 42: | Řádek 45: | ||
=== Výhody === | === Výhody === | ||
| − | * Umožňuje analýzu sociálně relevantních vlastností jedince | + | * Umožňuje širší analýzu sociálně relevantních vlastností jedince |
* Je silný v oblasti diferenciální diagnostiky | * Je silný v oblasti diferenciální diagnostiky | ||
=== Nevýhody === | === Nevýhody === | ||
| − | * TAT má | + | * TAT má nejezdnoznačná hodnotící kritéria |
| − | * Interpretační systémy TAT se od sebe výrazně liší | + | * Interpretační systémy TAT se od sebe výrazně liší - absence standardizace odpovědí |
| − | * Tradiční nevýhody validity a reliability vztahující se ke všem [[Projektivní metody|projektivním metodám]] | + | * Tradiční nevýhody nemožnosti či obtížnosti odhadnutí validity a reliability vztahující se ke všem [[Projektivní metody|projektivním metodám]] |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 55: | Řádek 58: | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
| − | <references /> | + | <references/> |
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál. | * Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál. | ||
Aktuální verze z 9. 4. 2017, 12:40
Tematický apercepční test (zkráceně TAT) je individuální projektivní test osobnosti zaměřený na odhalování dominantních pudů, emocí, komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro diagnostiku spojenou se sociálním přizpůsobením, ale je také užitečný pro interpretaci poruch chování, neuróz a psychóz. Autory testu jsou Murray a Morganová (Harvardova univerzita), kteří se testem zabývali v průběhu třicátých let 20. století (nicméně manuál k testu vychází až v roce 1943).[1]
Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.[1]
Vedle Rorschachova testu (ROR) je druhým dominantním projektivním testem zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k diagnostice osobnosti z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. Lepších výsledků lze dosáhnout současným použitím obou metod u jednoho subjektu.[1]
Dle některých autorů je u těchto projektivních metod vzhledem k jejich idiografickému charakteru lepší využívat výrazu technika. Výraz test je zavádějící, neboť ve skutečnosti o žádný test nejde, nýbrž právě spíše o techniku interpretace jednotlivých obrázků.[2]
Obsah
Teorie
Teorie za Tematickým apercepčním testem vychází z práce Henryho A. Murrayho. Konkrétně je pak doplňujícím nástrojem jeho teoretické koncepce motivace. Murrayho pozdější koncepce motivace vychází z vyrovnání potřeb a tlaků (need-press system). Potřeby (needs), tedy tendence v chování člověka se dostávají do souladu či konfliktu s vnějšími tlaky (press).[1]
Popis testu
Test tvoří 32 obrázků, na nichž jsou vyzobrazeny nejednoznačné situace. Z těchto obrázků se dají vytvořit čtyři série (pro muže, ženy, chlapce a dívky). Obrázek č. 16 představuje bílá plocha (vyšetřovaný na něj promítá vlastní představu libovolného obrázku).[1]
Administrace
Test je předkládán ve dvou sériích po deseti obrázcích, a to ve dvou sezeních (ve dvou či více následujících dnech). Vyšetřovaný je vyzván, aby ke každému obrázku vytvořil co možná nejdramatičtější příběh. Má popsat i to, jak se jednotlivé postavy na obrázku cítí a co si myslí, a chceme znát i to, jak celý příběh skončí. Test je současně označen za zkoušku obrazotvornosti či vyprávění příběhů.[1]
Na 10 příběhů má testovaná osoba 50 minut, vyprávěné příběhy by měly být ihned zaznamenávány (stenograficky, či nahrávány a později pro vyhodnocení přepsány).[1]
Po druhém sezení následuje krátký rozhovor, jehož účelem je vyjasnit případné sporné body vyprávění.[1]
Vyhodnocování a interpretace
Přístupy k vyhodnocování jsou dvojí. Jednak jde o interpretační systémy (používané kliniky pro individuální diagnostiku), jednak o skórovací systémy (preferované při výzkumu osobnosti).[1]
Interpretační systémy
- Hodnocení autorů (Murray & Morgan): u každého příběhu protokolujeme hrdinu; motivy, tendence a city hrdiny; vnější síly v hrdinově okolí; rozuzlení; témata
- Steinovo hodnocení
- Tomkinsovo hodnocení
- Interpretační schéma H.Teglasiové
Skórovací systémy
- Skórovací systém Cramerové
- Skórovací systém D. Westena
- Skórovací systém Reubena Fineho
Výhody a nevýhody
Výhody
- Umožňuje širší analýzu sociálně relevantních vlastností jedince
- Je silný v oblasti diferenciální diagnostiky
Nevýhody
- TAT má nejezdnoznačná hodnotící kritéria
- Interpretační systémy TAT se od sebe výrazně liší - absence standardizace odpovědí
- Tradiční nevýhody nemožnosti či obtížnosti odhadnutí validity a reliability vztahující se ke všem projektivním metodám
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
