Kybernetika a nová média: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Kybernetika''' je věda, která se zabývá principy přenosu a řízení informací v daném (živém i neživém) systému[1]. Kybernetika se zajímá pouze o takové vztahy mezi prvky systému a procesy, které na systém působí a kterými systém působí na okolí, a mají informační obsah. Definicí a pohledů na kybernetiku je ale obecně mnoho<ref>1 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref>.
+
'''Kybernetika''' je věda, která se zabývá principy přenosu a řízení informací v daném (živém i neživém) systému. Kybernetika se zajímá pouze o takové vztahy mezi prvky systému a procesy, které na systém působí a kterými systém působí na okolí, a mají informační obsah. Definicí a pohledů na kybernetiku je ale obecně mnoho<ref>1 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref>.
  
 
Slovo kybernetika pochází z řeckého “kybernétés” (kormidelník). Tento pojem používal ve starověku už filozof Platón pro “vědu o řízení lodí” nebo "umění řídit" obecně. V roce 1843 ho užil francouzský matematik a fyzik André-Marie Ampère a polský filosof Tretnowski v pojednání Poměr filosofie ke kybernetice čili k umění, jak řídit národ. Téměř o sto let později v roce 1948 pojem kybernetika ustálil Norbert Wiener ve své knize Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Wiener je zároveň považován za "otce" kybernetiky.
 
Slovo kybernetika pochází z řeckého “kybernétés” (kormidelník). Tento pojem používal ve starověku už filozof Platón pro “vědu o řízení lodí” nebo "umění řídit" obecně. V roce 1843 ho užil francouzský matematik a fyzik André-Marie Ampère a polský filosof Tretnowski v pojednání Poměr filosofie ke kybernetice čili k umění, jak řídit národ. Téměř o sto let později v roce 1948 pojem kybernetika ustálil Norbert Wiener ve své knize Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Wiener je zároveň považován za "otce" kybernetiky.
Řádek 5: Řádek 5:
 
'''Zajímavost:''' Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech.
 
'''Zajímavost:''' Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech.
  
−
=== Historie ===
+
== Historie ==
 
Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. V této době docházelo ke stále podrobnějšímu zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají, a to především ve vztahu k jejich struktuře. Zároveň se podobné funkce a organizace procesů začaly zkoumat i v neživých organismech.
 
Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. V této době docházelo ke stále podrobnějšímu zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají, a to především ve vztahu k jejich struktuře. Zároveň se podobné funkce a organizace procesů začaly zkoumat i v neživých organismech.
−
Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.<ref>2 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref>.
+
Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.<ref>2 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref>
  
−
Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek ''Behavior, Purpose and Teleology'', což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.
+
Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek ''Behavior, Purpose and Teleology'', což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.<ref>WIENER, Norbert, Arturo ROSENBLUETH a Julian BIGELOW. Behavior, Purpose and Teleology. Philosophy of Science. 1943.</ref>
  
−
=== Wienerovo vymezení kybernetiky ===
+
== Wienerovo vymezení kybernetiky ==
 
Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry. A to na:
 
Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry. A to na:
 
* '''zkoumané objekty''' - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje)
 
* '''zkoumané objekty''' - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje)
Řádek 18: Řádek 18:
 
Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme v současnosti počítat i s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek. Kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos.
 
Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme v současnosti počítat i s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek. Kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos.
  
−
=== Rozdělení kybernetiky ===
+
== Rozdělení kybernetiky ==
−
'''teoretická kybernetika - studuje především obecné vlastnosti a procesy systémů, popisuje jeho vlastnosti a chování, patří do ní například teorie systémů nebo teoretická informatika
+
'''teoretická kybernetika''' - studuje především obecné vlastnosti a procesy systémů, popisuje jeho vlastnosti a chování, patří do ní například teorie systémů nebo teoretická informatika
−
aplikovaná kybernetika - používá kybernetický přístup při analýze, modelování a návrhu systémů, kromě biokybernetiky se s ní můžeme setkat například i při teorii řízení v managementu
+
'''aplikovaná kybernetika''' - používá kybernetický přístup při analýze, modelování a návrhu systémů, kromě biokybernetiky se s ní můžeme setkat například i při teorii řízení v managementu
−
'''
 
  
−
=== Základní principy kybernetiky ===
+
== Základní principy kybernetiky ==
 
* '''zpětná vazba'''
 
* '''zpětná vazba'''
 
* '''informace'''
 
* '''informace'''
Řádek 35: Řádek 34:
 
* '''filosofie''' - vztah mezi živou a neživou hmotou
 
* '''filosofie''' - vztah mezi živou a neživou hmotou
  
 +
==Odkazy==
 +
=== Související články ===
 +
* [[Teorie systémů]]
 +
* [[Teorie sítí a nová média]]
 +
 +
=== Použitá literatura a související články ===
 
<references/>
 
<references/>
 +
 +
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]
 +
[[Kategorie:Duplicity UISK]]

Aktuální verze z 11. 4. 2017, 08:34

Kybernetika je věda, která se zabývá principy přenosu a řízení informací v daném (živém i neživém) systému. Kybernetika se zajímá pouze o takové vztahy mezi prvky systému a procesy, které na systém působí a kterými systém působí na okolí, a mají informační obsah. Definicí a pohledů na kybernetiku je ale obecně mnoho[1].

Slovo kybernetika pochází z řeckého “kybernétés” (kormidelník). Tento pojem používal ve starověku už filozof Platón pro “vědu o řízení lodí” nebo "umění řídit" obecně. V roce 1843 ho užil francouzský matematik a fyzik André-Marie Ampère a polský filosof Tretnowski v pojednání Poměr filosofie ke kybernetice čili k umění, jak řídit národ. Téměř o sto let později v roce 1948 pojem kybernetika ustálil Norbert Wiener ve své knize Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Wiener je zároveň považován za "otce" kybernetiky.

Zajímavost: Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech.

Historie

Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. V této době docházelo ke stále podrobnějšímu zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají, a to především ve vztahu k jejich struktuře. Zároveň se podobné funkce a organizace procesů začaly zkoumat i v neživých organismech. Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.[2]

Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek Behavior, Purpose and Teleology, což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.[3]

Wienerovo vymezení kybernetiky

Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry. A to na:

  • zkoumané objekty - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje)
  • hlediska jejich definování - řízení a sdělování informace

Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme v současnosti počítat i s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek. Kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos.

Rozdělení kybernetiky

teoretická kybernetika - studuje především obecné vlastnosti a procesy systémů, popisuje jeho vlastnosti a chování, patří do ní například teorie systémů nebo teoretická informatika aplikovaná kybernetika - používá kybernetický přístup při analýze, modelování a návrhu systémů, kromě biokybernetiky se s ní můžeme setkat například i při teorii řízení v managementu

Základní principy kybernetiky

  • zpětná vazba
  • informace
  • model (modelování)
  • zákon nutné variety

Vliv kybernetiky na další obory

  • matematika - teorie informace, teorie her, teorie automatů
  • biologie - teorie paměti, neuronové sítě, kódování informace v zárodečné buňce
  • technické disciplíny - nové způsoby sdělování informací, samoorganizující se systémy
  • filosofie - vztah mezi živou a neživou hmotou

Odkazy

Související články

Použitá literatura a související články

  1. ↑ 1 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.
  2. ↑ 2 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.
  3. ↑ WIENER, Norbert, Arturo ROSENBLUETH a Julian BIGELOW. Behavior, Purpose and Teleology. Philosophy of Science. 1943.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kybernetika_a_nová_média&oldid=47285“