Informační etika

Informační etika je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd. (Činčera 2002, str. 13)

Informační etika často bývá zaměňována s počítačovou etikou, která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií. (Činčera 2002, str. 13; Bynum 2011, odd. 1.2) Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:

• Kyberetika a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet;
• knihovnická etika;
• novinářská etika;
• mediální etika, aj.

Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.

Vývoj informační etiky

• Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN (Janoš 1993, str. 25) – dokument mj. uvádí tyto zásady:
  • říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,
  • usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou informací,
  • omezit falešné a tendenční informace,
  • určit práva a povinnosti médií,
  • eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.
• V témže roce byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv, která v článku 19 uvádí:

  „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ (ibid.)

• Ve 40. letech formuloval Norbert Wiener myšlenky kybernetiky; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však základní principy spravedlnosti jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát informační společnost. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
• Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: počítačovou etiku. Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
• Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24)
• V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek Ethics in Information Science, kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
• Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v Moral issues in information ethics shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na mikroetické a makroetické problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)
• Ve stejném roce James Moor publikoval článek What is computer ethics?. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (policy vacuum) které vytváří „konceptuální zmatky“ (conceptual muddle). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
• V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane univerzální globální etikou, která nahradí dosavadní etické normy (někdy se tato teze označuje jako Górniak hypothesis). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
• V roce 1999 nabídl Luciano Floridi novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří infosféru. Poškození infosféry označuje Floridi jako entropii, což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“

Reference

1. BYNUM, Terrell, 2011. Computer and Information Ethics. The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online] [vid. 11. červen 2014]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/archives/spr2011/entries/ethics-computer/
2. CAPURRO, R., 1985. Moral issues in information science. Journal of Information Science. B.m.: BOWKER-SAUR LTD, MAYPOLE HOUSE, MAYPOLE RD, E GRINSTEAD, W SUSSEX, ENGLAND RH19 1HH, 1.1., roč. 11, č. 3, s. 113–123 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555158501100303
3. ČINČERA, Jan, 2002. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta.
4. FLORIDI, Luciano, 2006. Information ethics, its nature and scope. ACM SIGCAS Computers and Society. B.m.: ACM, 1.9., roč. 36, č. 3, s. 21–36 [vid. 11. červen 2014]. ISSN 00952737. Dostupné z: doi:10.1145/1195716.1195719
5. FLORIDI, Luciano a Jeff W. SANDERS, 1999. Entropy as Evil in Information Ethics. Etica e Politica [online]. roč. I, č. 2 [vid. 14. červen 2014]. Dostupné z: http://www2.units.it/etica/1999_2/floridi/
6. FROEHLICH, Thomas, 2004. A brief history of information ethics. BiD [online]. 1.12., č. 13 [vid. 15. červen 2014]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm
7. GORNIAK-KOCIKOWSKA, Krystyna, 1996. The computer revolution and the problem of global ethics. Science and Engineering Ethics. 6., roč. 2, č. 2, s. 177–190. ISSN 1353-3452. Dostupné z: doi:10.1007/BF02583552
8. JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
9. KOSTREWSKI, B. J. a C. OPPENHEIM, 1980. Ethics in information science. Journal of Information Science. 1.1., roč. 1, č. 5, s. 277–283 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0165-5515. Dostupné z: doi:10.1177/016555157900100505
10. MOOR, James H., 1985. What is computer ethics? Metaphilosophy. B.m.: BLACKWELL PUBL LTD, 108 COWLEY RD, OXFORD, OXON, ENGLAND OX4 1JF, 10., roč. 16, č. 4, s. 266–275 [vid. 15. červen 2014]. ISSN 0026-1068. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9973.1985.tb00173.x
11. ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika
12. SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
13. WIENER, Norbert, 1954. The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society. Second Edi. New York, NY: Doubleday Anchor. ISBN 0306803208.
14. WIKIPEDIA CONTRIBUTORS, 2014. Information ethics. Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Information_ethics&oldid=592993932