Knihovnická etika

Profesní etika v libovolné profesi je rozsáhlé téma, které si žádá hluboké znalosti a rozsáhle podložené zkoumání. Z toho plyne, že tento článek je prozatím nedostatečně rozsáhlý, nicméně doufám, že jím nezůstane. Knihovnická etika spolu s etikou informačního specialisty, a informační etikou, pod kterou patří i etika vyhledávání na internetu [1], a počítačovou etikou[2] mohou časem pokrýt většinu meta-etických problémů a fenoménů, které mohou vyvstat.


Etické kodexy

Jedním z možných přístupů, které zkoumání profesní etiky zakládá je pohled na etické kodexy, které schvalují profesní organizace. Další možné směry zkoumání doufám časem budou doplněny ke kostře, kterou zde zakládám jedním z témat.

Základní etický kodex platný pro české knihovníky je dostupný na stránkách Sdružení knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP ČR)[3], který je do značné míry překladem etického kodexu IFLA - The International Federation of Library Associations and Institutions. Na stránkách IFLA je možné najít i anglickou verzi českého etického kodexu.

Kodex etiky českých knihovníků

(převzato ze stránky SKIP ČR)

Knihovny jsou veřejné, demokratické instituce, které shromažďují, uchovávají a poskytují informace všem členům společnosti. Zajišťováním a zpřístupňováním dokumentů a informací ve prospěch vzdělávání, výzkumu a kulturní úrovně obyvatel podporují ekonomický a sociální rozvoj společnosti, jsou službou pro místní komunity i důležitým kulturním a vzdělávacím centrem města, obce či regionu, kde působí. Pomáhají rozvíjet a obohacovat život jedince i celé společnosti.

Knihovník

  • vždy hájí základní právo jedince na informaci. Poskytuje neomezený, rovný a svobodný přístup k informacím a informačním zdrojům, které jsou obsaženy ve fondech knihoven. Činí tak bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv cenzury, s výjimkami uvedenými v zákonných předpisech. Nenese však odpovědnost za následky užití informací získaných z dokumentů nebo v knihovně;
  • usiluje o všestrannou dostupnost informací uložených v dokumentech bez ohledu na místo jejich uložení;
  • poskytuje své služby uživatelům bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status;
  • respektuje práva autorů a nakládá s jejich intelektuálním vlastnictvím v souladu se zákonnými předpisy;
  • respektuje práva uživatelů na soukromí a anonymitu, vztahy s nimi zakládá na respektu k jejich osobnostem a informačním potřebám. Chrání jejich osobní údaje a uživatelské aktivity;
  • svým profesionálním jednáním a loajálním chováním přispívá k dobré pověsti knihovny na veřejnosti. Formuje pozitivní obraz knihovny i profese ve společnosti;
  • je si vědom své příslušnosti k profesnímu celku, respektuje kolegy z různých typů knihoven, udržuje s nimi úzké kontakty a spolupracuje s kolegy, kteří patří do širší sítě paměťových institucí;
  • sleduje aktuální problematiku své profese a usiluje o celoživotní vzdělávání a profesní zdokonalování;
  • slovy a činy podporuje kolegy a kolegyně, kteří se ocitli v nesnázích proto, že respektovali zásady tohoto etického kodexu.

Mezinárodní etické kodexy

Pro nás jazykově nejdostupnější je etický kodex IFLA ve slovenštině, který na rozdíl od české jazykové mutace je přímo přeložený z dokumentů IFLA a touto organizací schválený, což do jisté míry zvyšuje jeho legitimitu a vážnost. Neobsahuje ovšem významně více, než kolik můžeme najít v českém knihovnickém etickém kodexu.

Rozdíly mezi českým a mezinárodním[4] (slovenským) etickým kodexem

Český etický kodex je velmi stručný a hovoří o tom, co je úkolem knihovníků, naopak v kodexu IFLA (slovenské verzi) si můžeme přečíst i jisté předpoklady fungování etických kodexů obecně, a také pro vykonávání profese (background), například:

Funkciou etických kódexov je:

  • podporovať správanie v zmysle etických princípov, na základe ktorých môžu knihovníci a informační pracovníci formovať svoje postoje a zvládať zložité situácie,
  • zvyšovať profesionálné sebauvedomenie a sebavedomie,
  • zabezpečovať transparentnosť pre používatelov a spoločnosť všeobecne.

či možná důležitější odstavec:

Okrem toho presvedčenie o potrebe zdieľať informácie a myšlienky vychádza z uznania práva na informácie. Myšlienka ľudských práv, vyjadrená vo Všeobecnej deklarácii ľudských práv Organizácie spojených národov (1948), od všetkých požaduje, aby uznávali ostatných ľudí a rešpektovali ich práva. Vyjadruje to najmä článok 19, "ktorý stanovuje právo na slobodu názoru, prejavu a na prístup k informáciám pre všetky ľudské bytosti". Tým, že jednoznačne vyjadruje právo na „vyhľadávanie, prijímanie a rozširovanie informácií a myšlienok vo všetkých médiách a bez ohľadu na hranice“, vymedzuje aj jasné dôvody na existenciu knižníc a fungovanie modernej a progresívnej knižničnej praxe.

a z pohledu knihovníka možná nejzajímavější odstavec mezinárodního etického kodexu: Knihovníci a informační pracovníci majú profesionálnu povinnosť presadzovať výnimky týkajúce sa obmedzení autorských práv pre knižnice. což je etická povinnost, kterou český etický kodex neukládá, ale víme, že většina knihovníků se dle tohoto požadavku řídí.

Odkazy

Reference

  1. http://plato.stanford.edu/entries/ethics-internet-research/
  2. http://plato.stanford.edu/entries/ethics-computer/
  3. SKIP ČR
  4. Etický kodex IFLA - slovenská verze