Kardiovaskulární soustava

Kardiovaskulární soustava se stará o funkční činnost srdce a jeho zásobení. Srdce uvádí do pohybu krev, která proudí cévami, a zajišťuje tak cévní systém (malý a velký krevní oběh). Vedle krve se na správném fungování srdce podílí také proudění mízy (lymfy), která je do žil odváděna mízními cévami jako přebytek tkáňového moku, a tvoří tak mízní oběh.

Srdce - cor

• nepárový orgán kuželovitého tvaru, uložený v dutině hrudní, 250 - 300 g
• leží nesouměrně 2/3 vlevo a 1/3 vpravo, širší částí nahoru a lehce doprava, hrotem dolu, dopředu a vpravo
• do srdce vstupují velké žíly a vystupují velké tepny
  • do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, které přivádí odkysličenou krev z těla do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = venae pulmonalis, které vedou okysličenou krev z plic
  • ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vystupuje kmen plicní = truncus pulmonalis, který míří do plic a rozdvojuje se, z levé komory vystupuje srdečnice = aorta
• perikard = blána obepínající čistě jen srdce
• epikard = vazivová blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
  • mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
• svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
  • mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
  • chlopně jsou poloměsíčité -> brání návratu krve z tepen do komor a tvoří základ srdeční odezvy
• myokard = speciální druh příčně pruhované svaloviny tvořící maso, základ srdce
  • má své cévní zásobení -> koronární (věnčité) tepny, které vychází těsně za aortou a vyživují srdce (změna na koronárních tepnách znamená poruchu výživy srdce a rozpad myokardových vláken -> dojde ke změně na vazivo, ne k obnově)
  • svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
  • přizpůsobuje se tělesné práci, je dráždivá a reaguje stahem

• 

  www.tymprozdravi.cz

Činnost srdce

• srdce pracuje celý život: systola (smrštění) a diastola (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
• smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
  • systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
  • systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
  • diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
• 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
• EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
• činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
  • začíná shlukem nervové tkáně -> nodus sinuatrialis (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
  • 2.shluk nervové tkáně -> nodus atrioventricularis (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
    • z něj vychází nervová vlákna - Hisův svazek (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí Purkyňovými vlákny v myokardu
• regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: sympatikus (zrychluje) a parasympatikus (zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
• endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: nadledvinky (adrenalin), štítná žláza (tyroxin), dále ovlivňuje mozková kůra, která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
• tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
  • v klidu 60-80 mm³, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm³
• minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
  • v klidu 5 l, při námaze až 40 l
• -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost

Cévy

Tepny - arterie

• vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
• dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření

Vlásečnice - kapiláry

• mezi tepnami a žílami
• tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
• hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve

Žíly - vény

• odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
• překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)

• 

  www.nemji.cz

Krevní tlak

• tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
• tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
• ↑ hypertenze - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/100, problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
• ↓ hypotenze - nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se

Krevní oběh

• v těle jsou místa, která jsou více/ méně zásobené
• jakmile jsou ale tyto 4 orgány - srdce, plíce, ledviny, mozek - málo zásobeny, znamená to velký problém, neboť jsou závislé na stálém průtoku krve

Velký (břišní) krevní oběh

• začíná v levé srdeční komoře, odkud odstupuje 'aorta ascendens (aorta vzestupná)' → tepny → žíly → pravá srdeční síň
• tepny, které odstupují, zásobují myokard
  • arteria coronaria dextra et sinistra - 2 věnčité tepny, které vystupují ze vzestupné části aorty a zanořují se do myokardu, zajišťují přední a zadní stranu srdce
  • záleží na průchodnosti těchto tepen, jestli má srdce dostatek kyslíku
  • jakmile se ucpou -> myokard se mění ve vazivo -> není schopen obnovy, umírá
  • proudí zde okysličená krev -> při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy

• aorta ascendens se otočí a vytváří oblouk aorty - arcus aorte, odkud vychází 3 tepny pro hlavu, krk a HK
  • truncus brachocephalicus (kmen hlavopažní), který se dělí na arteria carotis communis dextra (pravá krkavice) a a.subclavia dextra (pravá tepna podklíčková)
  • a. carotis communis sinistra (levá krkvavice)
  • a. subclavia sinistra (levá podklíčková tepna)
• a. carotis communis - společná krkavice, která se na úrovni štítné chrupavky větví na
  • interna (vnitřní) -jde dovnitř, přivádí krev do oka (očnice), vnitřního ucha, mozku, kde se postupně oddělují další drobné kapiláry
  • externa (vnější) - hmatatelná, krev do hlavy, krku, jazyka, jícnu, slinné žlázy
• art. subclavia - podklíčková tepna přivádějící krev do krku, ramene, hrudní stěny, směřuje ke HK (přebírá názvy míst, kudy zrovna prochází)
  • přechází v tepnu podpažní - a. axillaris, pažní -a. brachialis, vřetenní - a. radialis, loketní - a. ulnaris a pokračuje dál do dlaní a prstů - a. palamaris, a. digiti atd.

• arcus aorte pak směřuje dolů podél páteře, obtáčí srdce, nazývá se aorta sestupná - aorta descendens
• vstupuje do hrudníku - aorta thoracica, zásobuje průdušky, plíce a jícen
• společně s jícnem a dolní dutou žílou se dostává do břicha - aorta abdominalis, ze které odstupují párové i nepárové tepny
• projde břichem, v oblasti podbříšku se vnitřní aorta rozdělí, musí přinést krev do DK -> a. iliaca communis dextra et sinistra (pravá a levá tepna kyčelní)-> obě se dále dělí na interna et externa
  • art. iliaca interna zásobuje orgány malé pánve - močový měchýř, konečník, dělohu, svaly malé pánve
  • art. iliace externa jde ven, zásobuje DK, nejvíce hmatatelná je v oblasti třísla, a. femoris (stehenní tepna), a.poplitea (zákolenní tepna), přechází přes bérec - a. tibialis posterior (končí slepě ve vlásečnicích)/ anterior (krev do nohy a prstů atd.)
• žíly - obsahují odkysličenou krev, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
• dolní dutá žíla - vena cava inferior - vzniká spojením 2 kyčelních tepen (dextra et sinistra), odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha a nese to směrem k srdci
• z hlavy a HK sbírá krev horní dutá žíla - vena cava superior, z oblasti hlavy a částečně i krku odvádí krev vnitřní a vnější hrdelní žíla - vena jugularis interna et externa
• v. jugularis interna et externa a v. subclavia se spojí a vytvoří 1 společný kmen, pravou a levou hlavopažní žílu - vena brachiocephalica dextra et sinistra, přivádí krev z oblasti hlavy, krku a HK
• přivádí krev do pravé síně, odtud proteče do pravé komory a odtud jako plicní kmen - truncus pulmonalis, který prochází hrudníkem a dělí se na a. pulmonalis dextra et sinistra -> vedou odkysličenou krev směrem k plicím, vytvářejí tam plicní kapiární síť, které obtáčejí plicní sklípky, kde dochází k výměně kys. uhličitého; kapilární síť se stahuje a vytvoří žilní síť -> vena pulmonalis detra et sinistra -> vracejí se do levé síně, do levé komory atd.

Z srdce vždy odcházejí tepny a vrací se žíly! U plicního systému je to přehozené!

Malý (plicní) krevní oběh

• truncus pulmonalis (plicní kmen) z pravé komory -> a. pulmonalis dextra et sinistra (pravá a levá plicní tepna) - vstupují do plic a větví se
• krev z plic je odváděna 4 plicními žilami - venae pulmonalis - do levé předsíně
• v plicních tepnách je odkysličená krev ze srdce do plic
• v plicních žilách je okysličená krev z plic do srdce

Portálový (vrátnicový) systém

• začíná a končí kapilární sítí
• lokalizovaný v oblasti břicha - začíná vlásečnicemi ze žaludku, střev, slinivky, sleziny... -> sbírá krev, která je plná metabolických produktů, sdružuje se a vytváří jednu žílu - vena porte -> zabořuje se do jater, kde se opět začíná dělit na jemný kapilární systém, kde kapiláry obkružují jaterní sklípky -> vena porte přináší krev plnou živin a zásobuje jaterní ostrůvky

Mízní (lymfatický) systém

• lymfa - nabělalý produkt krevní plazmy, sbírá produkty metabolismu
• není to klasický oběh, neboť mízní vlásečnice začínají slepě
• jsou 3 místa, kde lymfa není: CNS (v mozku), v oku (orbita) a ve chrupavkách
• sdružují se a vytvářejí větší systém
• popisují se 2 hlavní trakty:
  • z oblasti hrudníku, z levé části těla, z DK -> sbírá kmen ductus thoracicus (horní mízovod)
  • z pravé části, HK, hlavy -> ductus lymfaticus dexter
• jednovrstevná stěna je vazivová, uvnitř jsou chlopně, které pomáhají, aby se lymfa posouvala
• součástí mízního systému jsou lymfatické uzly - nodii lymfatici, ve kterých se tvoří lymfocyty a udržují se zde cizorodé zárodky -> dochází k fagocytóze -> lymfatické uzly se sdružují do lymfatických trsů
  • 1. je za ušima
  • 2. je pod dolní čelistí přecházející na krk
  • 3. v podpaží, v břichu, v oblasti třísel
• zároveň toto jsou místa, kde se buňky schovávají a mohou zde přežívat
• při rakovině prsu se zvětšují např. podpažní uzly -> odebírají se, aby nedocházelo k metastázím
• selhání lymfatického systému se projevuje lymfatickými otoky
• thymus - brzlík - vytváří prvotní lymfocyty, aktivit a končí v období dětství
• lien - slezina - 13cm dlouhá, 8cm široká, tvar fazole; součást oběhového systému, plná krve, je uložena v levé části břišní dutiny
  • odbourává a vychytává špatné krevní elementy, podílí se na tvorbě leukocytů, obsahuje endotelové buňky, které jsou schopny fagocytózy
  • není pro život nezbytná, při jejím poranění je nebezpečné vnitřní krvácení

Patologie

Ischemická choroba srdeční

• nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
• vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
• rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
• projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
• angina pectoris - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
• užívá se nitroglycerin pod jazyk

Infarkt myokardu

• nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
• dojde-li tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
• viditelné na EKG
• bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
• bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
• dává se diazephan na uklidnění
• aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
• provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy

Karcinom myokardu

• velmi ojedinělé

Arteroskleróza

• onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen

Aneurysma aorty

• aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
• ruptura aneurysma -> prasknutí

Varixy

• rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce

Bércový vřed

• onemocnění cév
• kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
• většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
• hlavně ve vyšším věku a při diabetu

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednášky Dr. Šivicové