Science Fiction: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
−
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.
+
'''Science fiction''' (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace
  
 
== Definice žánru ==
 
== Definice žánru ==
  
−
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.
+
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. <ref>KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.</ref>
  
 
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.
 
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.
 +
  
 
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.
 
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.
Řádek 12: Řádek 13:
 
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“
 
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“
  
−
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.
+
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.<ref>MAXIM, Jakubowski. <i>The complete book of science fiction and fantasy lists</i>. London: Granada, 1983.</ref>
 +
 
 +
 
 +
== Subžánry ==
 +
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.
 +
 
 +
=== Space Opera ===
 +
 
 +
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film ''Ikarie XB-1'', z literatury nutno zmínit dílo ''2001: Vesmírná Odysea'' od Arthura C. Clarka.
 +
 
 +
=== Kyberpunk ===
 +
 
 +
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film ''Blade Runner'' (1982).
 +
 
 +
=== Steampunk ===
 +
 
 +
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.
 +
 
 +
=== Military sci-fi ===
 +
 
 +
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je ''Hvězdná pěchota'' Roberta A. Heinleina.
 +
 
 +
=== Science fantasy ===
 +
 
 +
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.
 +
 
 +
=== Alternativní historie ===
 +
 
 +
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…<ref>NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. <i>Encyklopedie literatury science fiction</i>. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.</ref>
 +
 
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Řádek 18: Řádek 48:
 
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. <ref>HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.</ref>
 
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. <ref>HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.</ref>
  
−
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na další vývoj žánru svůj podíl.
+
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.
  
 
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.<ref><i>The Encyclopedia of Science Fiction</i> [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf</ref>
 
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.<ref><i>The Encyclopedia of Science Fiction</i> [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf</ref>
  
 
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.
 
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.
−
 
−
== Fenomén Hvězdné Války ==
 
−
 
−
S fenoménem jakým je filmová série Hvězdné války a jejich světem rozšířeným o nepřeberné množství knih, počítačových her, komiksů a seriálů, se může měřit jen málokterá scifi franšíza. Space opera o záchraně princezny a celé galaxie přišla do kin v roce 1977 a téměř přes noc způsobila šílenství. Do dnešního dne jsou Hvězdné války po odečtení inflace třetím nejvýdělečnějším filmem historie po Avataru a Severu proti Jihu.
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 34: Řádek 60:
 
<references />
 
<references />
  
−
=== Použitá literatura ===
 
  
  
Řádek 50: Řádek 75:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
 
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
−
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]
 

Verze z 10. 5. 2017, 13:13

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Science fiction (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace

Definice žánru

Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. [1]

Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.


Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.

Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“

Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na „hard sci-fi“ a „soft sci-fi“. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o „social fiction“. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.[2]


Subžánry

Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.

Space Opera

Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film Ikarie XB-1, z literatury nutno zmínit dílo 2001: Vesmírná Odysea od Arthura C. Clarka.

Kyberpunk

Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film Blade Runner (1982).

Steampunk

Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.

Military sci-fi

Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je Hvězdná pěchota Roberta A. Heinleina.

Science fantasy

V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.

Alternativní historie

Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi…[3]


Historie

První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. [4]

Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.

Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.[5]

Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KNIGHT, Damon, ed. (1977) Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction. New York: Harper and Row. s. 9.
  2. ↑ MAXIM, Jakubowski. The complete book of science fiction and fantasy lists. London: Granada, 1983.
  3. ↑ NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.
  4. ↑ HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015. ISBN 978-80-7511-169-2.
  5. ↑ The Encyclopedia of Science Fiction [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf


Externí odkazy

Souvisejíci články

Kyberpunk
Virtuální realita

Klíčová slova

literatura, fantastika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Science_Fiction&oldid=48578“