Kyberpunk

Kyberpunk je moderním podžánrem science fiction, vlivným především v období 80. a 90. let 20. století. Díla kyberpunku se vyznačují propojením světa počítačové sítě se světem reálným a se světem virtuální reality. Dochází zde k symbióze člověka s moderní technikou, zejména s počítači, nalezneme zde detailně prokreslenou vizi blízké budoucnosti, propojenost jedince a establishmentu (tradiční a obvykle konzervativní třída společnosti).[1]
Kyberpunková díla připomínají svou atmosférou filmy noir včetně detektivních zápletek z 30. a 40. let.[2]

Vznik

„Pojem Kyberpunk vznikl splynutím hi-tech kybernetiky s low-life punkem, tedy nejmodernější techniky s revoltující antikulturou.”[2]

Termín v roce 1983 jako první použil spisovatel Bruce Bethke ve své stejnojmenném povídce, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih. [3]

Koncepty kyberpunku

Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie…
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner) [4]

Média

Literatura

Kyberpunková literatura je specifická tvrdým stylem, plynulostí děje a často užívanými slangovými výrazy. Příběhy se odehrávají v blízké budoucnosti, kdy je prostředí technické a temné, příroda ustoupila nebo byla technicky vyrobena. Zpravidla zde najdeme hrdiny žijící na okraji společnosti, parazitující především na elektronice.[5]

Jedním ze znaků kyberpunku je rychlé střídání prostředí, kdy se buďto přemisťuje mezi více městy nebo mezi oblastmi obývanými různými sociálními vrstvami. Lidé se podřídili technice a často spolu s umělou inteligencí spolupracují. Města bývají vykreslována dystopicky, jsou špinavá, na ulicích se válí odpadky, město pokrývá všudypřítomný prach a smog. Na ulicích přežívají ztracené existence, vysloužilí kyborgové, prostitutky, překupníci, hackeři, kteří přišli o práci a také nájemní vrazi, kteří mají často zbraně implantovány přímo do těla.[6]

Kyberprostor nebo-li "matrix" je pojem, který poprvé použil a tedy i vytvořil William Gibbon ve svém díle Neuromancer. V něm vykresluje svět budoucnosti, podobný našemu reálnému, ve kterém se však objevují počítačoví hackeři zvaní „kovbojové”, undergroundoví terorističtí punkeři, černé trhy s technickými a genetickými implantáty a především entity mrtvých hackerů, které právě matrixem v podobě vědomí bez těla surfují.[7]

„Vynález kyberprostoru jako reálného místa patří k nejvíce oceňovaným příspěvkům kyberpunku v literatuře a umění.”[7]

William Gibson a Bruce Sterling reagují na jakýkoliv technologický zázrak a jeho zavedení do reálného světa. V jejich knihách najdeme svět ovládaný stroji a technologií, které zaplnily celý svět. Aby v technosvětě přežili, musí se lidé přizpůsobit a stát se v podstatě programovatelnými. Vše mají předem naprogramováno a jakákoliv možnost volby není přípustná.

Hrdinové těchto knih nepochází z privilegovaných vrstev, naopak většinou žijí na okraji společnosti, jsou sami a na dně.
Celkově je můžeme rozdělit do dvou kategorií:

  1. Počítačový hacker - u této postavy se omezujeme pouze na jeho dovednosti, fyzické vlastnosti u něj nejsou důležité
  2. Rocker anarchista - jedná se o umělce, který se staví proti mainstreamu a odmítá se přizpůsobit[6]

Hlavní autoři a jejich stěžejní díla

Zahraniční:

William Gibson - Neuromancer
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix
Rudy Rucker - Doftware, Wetware[1]
Bruce Bethke - Cyberpunk
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)
Pat Cadigan - Synners
John Brunner - The Shockwave Rider[8]

Čeští:

Petr Heteša a Karel Veverka - první pokusy o kyberpunk => Nečistá hra, „Těšíme se na vás!”
Karel Veverka - Bruster
Ivan Adamovič - Krutá je noc
Jiří Walker Procházka - volná trilogie Pražský průnik, Rox´n´Roll, Kybernátor
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu[6]

Film

Stěžejním filmovým dílem kyberpunku je film Blade runner z roku 1983, který byl natočen na motivy knihy Sní androidi o elektronických ovečkách? od Phillipa K. Dicka. Poté, co byl na konci 90. let kyberpunk přijat mainstreamovou kulturou, vznikl velkofilm The Matrix, který lze považovat za jeden z nejúspěšnějších kyberpunkových filmů vůbec.[8]

Dalšími žánrovými filmy jsou např. Ghost in the Shell (anime), The Lawnmower Man, Brazil, The Terminator, Robocop, atd.

Hudba

Otcem tohoto žánru v oblasti hudby je označován Brian Eno, který vynalezl uměleckou ambientní hudbu. Položil důraz na texturu místo struktury. Tvořil hudbu bez začátku a konce, jeho tvorba působí jako prodloužené okamžiky, prožitky. Jeho tvorba není omezena pravidly a principy. Svou hudbu přirovnává ke komunikační struktuře, kdy je tvořena překrýváním nesouvisejících kódů, útržků a kousků jazyka.

„Enova hudba není soustavou určitých zvuků, kterým člověk naslouchá, ale je spíše prostorem, ve kterém dýchá.”

Dalším velkým představitelem je Genesis P. Orridge, který, který ve svých skladbách využívá industriální zvuky. Jeho současná kapela Psychic TV používá zvuky z továrního prostředí k vytvoření rytmických vzorců a struktur. Hudba tak má velice osvobozující účinky.
Orridge vybírá zvuky podle jejich schopnosti „narušit myšlenková a tělesná společenská omezení”. (RUSHKOFF: 2000, s. 139)[7]
Snaží se o to, aby zvukovými texturami útočil přímo na tělo, nezajímá ho estetický dopad.

Dalšími představiteli jsou např. skupina GGFH a zpěvačka Sarah Drew, jejíž hudba prý působí tak, jako kdyby vám někdo rozkládal a zase skládal mozek během jedné sekundy.[7]

Počítačové hry

Základní počítačovou hrou z oblasti kyberpunku je Cyberpunk 2020, která vznikla na motivy děl od Willima Gibsona a Bruce Sterlinga. Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Hra je hodně zaměřená na kybernetické modifikace, hi-tech zbraně. V doplňcích ke hře, vydaných později, se zaměřuje také na umělou inteligenci, genetické inženýrství a na klonování.

Novinkou v počítačových hrách je hra Cyberpunk 2077, jejíž vydání je plánováno v roce 2015. Tato verze je mnohem pokročilejší, hráči si mohou seskládat svou vlastní postavu, mohou si nastavit různé implantáty, atd.[8]

Komiksy

Základem je komiks o Batmanovi The Dark Knight Returns od Franka Millera a komiks Stray Toasters od Billa Sienkiewicze. Především Stray Toasters je obrazem nejtemnější stránky kyberpunkových komiksů. Hlavní postavou je chlapec, napůl stroj a jeho svět je plný sadomasochismu, násilí a mučení.[7]

Téma kyberpunku můžeme najít také v komiksech zvaných Anime a Manga, které pocházejí z Japonska.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 NEFF, Ondřej a OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.
  2. 2,0 2,1 FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
  3. PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura [online]. 2007 [cit. 2015-05-26]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Bohumil Fořt. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/>.
  4. STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.
  5. NEFF, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.
  6. 6,0 6,1 6,2 PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt
  7. 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.
  8. 8,0 8,1 8,2 Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk

Použitá literatura

  • NEFF, Ondřej a OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: AFSF, 1995, 555 s. ISBN 80-85390-33-7.
  • FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
  • NEFF, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi. 1. vyd. Praha: Talpress, 1999, 61 s. ISBN 80-7197-096-4.
  • STERLING, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie. Vyd. 1. Plzeň: Laser, 2000, 291 s. Edice SF. ISBN 80-7193-082-2.
  • PEKAŘOVÁ, Hana. Česká kyberpunková literatura. Brno, 2007, 41 s. Dostupný z http://is.muni.cz/th/144361/fss_b/bakalarka_archiv.txt
  • RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.
  • Cyberpunk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/cyberpunk

Doporučená literatura

  • FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland: průvodce hi-tech undergroundem. 1. vyd. Brno: Jota, 1997, 240 s. ISBN 80-7217-032-5.
  • RUSHKOFF, Douglas. Kyberie: Život v kyberprostoru. Vyd. 1. Praha: SPVČ, 2000, 216 s. ISBN 80-85239-34-5.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Virtuální realita, Kyberprostor, Počítačová síť, Science fiction, Kybernetika