Informační chování: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 6. 2017, 07:12

Informačním chováním označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“^[1]

Informační chování je jednou ze základních kategorií v informační věda a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.

Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je informační potřeba, která se ale s časem mění. Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.

Obsah

1 Historie průzkumu informačního chování
2 Výzkumné metody
3 Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování
4 Odkazy

Historie průzkumu informačního chování

Mechanické a systematické stadium – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.

Sociálně psychologické stadium – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány. V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům

Stadium elektronického prostředí – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání informace. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."^[2] Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.

Výzkumné metody

Klasické dělení výzkumu informačního chování můžeme rozdělit na kvantitativní a kvalitativní.

Do kvantitavního výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.

Při kvalitativním výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.

Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování

Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. Tom Wilson, Robert Taylor, Carol Kuhlthau, Nicholas Belkin. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.

Odkazy

Reference

↑ Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
↑ STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach

Použitá literatura

Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost: klíčové pojmy informační výchovy. In: Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. ISBN ISBN 978-80-7220-301-7. Dostupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189 s. ISBN 80-851-6590-2.
STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach

Související články

Klíčová slova

Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring

[1] Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/

[2] STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== Informační chování ==
+'''Informačním chováním''' označujeme různé aktivity člověka v informačním prostředí, to jak se v něm chová a jak se mu přizpůsobuje. Tento proces v sobě zahrnuje řadu „informačních rolí a činností: roli tvůrce, uživatele, zprostředkovatele informací a jejich aktivity a strategii při uspokojování informačních potřeb. Informační chování se projevuje prostřednictvím informačních zájmů, informačních potřeb a informačních požadavků.“<ref>Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/</ref>
-* chování uživatelů při vyhledávání informací
+[[Informační chování]] je jednou ze základních kategorií v [[informační věda]] a zkoumá člověka jako celek se všemi možnými vlivy, jenž působí na jeho chování v informačním procesu.
-* jde o vzájemnou interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité situaci
-* chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává či pamatuje si hledané informace a jak se dále podle nich chová. Na informační chování má vliv několik faktorů jako vnitřní psychické jevy, sociální zařazení  či okolnosti za jakých vznikla informační potřeba
+Na informační chování člověka má vliv mnoho faktorů, mezi něž patří vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, uvažování v různých kontextech, používání různých metod a informačních zdrojů, situace za které informační potřeba vznikla aj. Impulsem pro informační chování je [[informační potřeba]], která se ale s časem mění.
+Problémem současné doby je informační přehlcenost a informační nadbytek a ne každý dokáže rozlišit, jestli daná informace je důležitá a relevantní či nikoli.
-== T.D.Wilson ==
-* profesor Sheffieldské univerzity
+==Historie průzkumu informačního chování==
-* jakožto hlavní představitel této problematiky, popisuje ve své knize Human Informatin Behaviour (2000) čtyři základní pojmy, vyskytující se v souvislosti s informačním chování:
+'''Mechanické a systematické stadium''' – období rozvoje informační vědy v 50. a 60.letech 20.století. Uživatelé byli považováni za pasivní příjemce informací. Předpokládalo se, že cesta přenosu informací od poskytovatele k příjemci platí univerzálně a to bez ohledu na kontext.
-=== 1. Information Behaviour ===
+'''Sociálně psychologické stadium''' – 80.léta 20. století. Otázka, proč nejsou služby a automatizované systémy dostatečně využívány.  V roce 1983 proto vzniklo pojetí, kdy základem vyhledávání a využívání informací je smysl a uživatel má právo na užívání subjektivních způsobů při hledání a následném zpracování informací. V tomto období se zkoumala lidská mysl, různé přístupy uživatelů při hledání informací a jejich zpracování. Výsledkem je snaha přizpůsobit informační služby uživatelům
-* informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití
+'''Stadium elektronického prostředí''' – v tomto stadiu jde o podporování člověka při hledání [[informace]]. Zkoumá se „sociální praxe včleňování informačních systémů do přirozeného informačního prostředí člověka."<ref>STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach</ref> Elektronické prostředí se neustále vyvíjí a v dnešní době přebírá spoustu úloh, které dříve byly výsadou pouze pro člověka.
-* obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace
+==Výzkumné metody==
+Klasické dělení [[Výzkumné metody|výzkumu]] informačního chování můžeme rozdělit na '''kvantitativní''' a '''kvalitativní'''.
-=== 2. Information Seeking Behaviour ===
+Do ''kvantitavního'' výzkumu řadíme dotazníky, statistické analýzy a v závěru se pracuje s naměřenými údaji, kdy výsledky jsou dále prezentované v tabulkách, grafech.
-* informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu v průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web)
+Při ''kvalitativním'' výzkumu jde o pochopení jevů a událostí a mezi výzkumné metody patří rozhovory nebo monitoring využívaných zdrojů. Výsledkem je poté příběh, interpretace. Velmi často ale dochází ke kombinaci obou metod.
+==Osobnosti věnující se výzkumu informačního chování==
+Tématu a problému informačního chování v oblasti informační vědy se ve svých pracech a výzkumech věnují např. [[Tom Wilson]], [[Robert Taylor]], [[Carol Kuhlthau]], [[Nicholas Belkin]]. Většina autorů se soustředí na vyhledání informací jako součást informačního chování člověka.
+==Odkazy==
-=== 3. Information Searching Behaviour ===
+===Reference===
+ <references/>
+ <references/>
-* "mikro-úroveň" informačního chování využívaná hledajícím v interakci
+===Použitá literatura===
-* s informačními systémy všeho druhu
+* Česká terminologická databáze knihovcnictví a informační vědy: TDKIV [online]. Praha: Národní knihovna České republiky, c2005 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/
-* skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni
+* DOSTÁL, Jiří. Informační a počítačová gramotnost: klíčové pojmy informační výchovy. In: Infotech 2007 - moderní informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2007. ISBN ISBN 978-80-7220-301-7. Dostupné z: http://nazornost-ucebni-pomucky.xf.cz/informacni_gramotnost.pdf
-* interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, který ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je nejužitečnější
+* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189 s. ISBN 80-851-6590-2.
-* což bude zahrnovat i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací
+* STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie človeka: používatelia informácií v súvislostiach. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 9 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/informacne-spravanie-cloveka-%E2%80%93-pouzivatelia-informacii-v-suvislostiach
+===Související články===
+* [[Informační potřeba]]
+* [[Informační gramotnost]]
+* [[Informační vzdělávání]]
+* [[Informace]]
+* [[Výzkumné metody]]
-=== 4. Information Behaviour Use ===
+===Klíčová slova===
+Informační chování, informační potřeby, informační věda, kvalitativní výzkum, kvantitativní výzkum, dotazník, rozhovor, monitoring
-* informace chování při využívání získaných informací
+[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
-* skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu
+[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]
-* to může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi
+[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]
+[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]
-'''Vybrané modely a pojmy informačního chování'''
-'''Robert Taylor'''  - jeho práce se zaměřuje na  formální informační vyhledávací činnosti, ke které dochází v knihovně na přepážce. Jeho model byl nástrojem pro vzdělávání referenčních knihovníků. Popisuje čtyři úrovně vyhledávání informací: (1) identifikace vnitřní  potřeby, nebo "vágní druh nespokojenosti", který je nejednoznačný, (2) Formulace vědomé potřeby, která je vyjádřena jako "nejednoznačné a nesourodé prohlášení" , což někdy vede k potřebě komunikovat to s jinou osobu; (3) vytvoření formální potřeby, vyjádřené jako "kvalifikované a racionální" prohlášení o potřebě, a konečně (4) vytvoření  kompromisní potřeby, což je otázka vyjádřena a formulována tak, že odpovídá organizaci informačního systému (tj. sbírka nebo databáze knihovny)
-'''Nicholas Belkin''' je stoupencem koncepce Anomalous States of Knowledge(ASK). Uvědomil si, že v mnoha případech, uživatelé vyhledávacích systémů nejsou schopni přesně formulovat to, co potřebují. Chybí jim jakási nezbytná znalost formulovat své dotazy. V takových případech je vhodnější, aby se pokusili popsat uživatelský anomální stav poznání, nežli se ptát uživatele na zadání jeho / její potřeby jako žádosti do systému.
-'''Brenda Dervin''' je jedním z nejvýznamnějších zastánců modelů, které se zaměřují na kognitivní dimenze informačního chování. Její metafora popisuje člověka jako pohybující se v čase a prostoru, dokud nedosáhne kognitivní mezeru, kde je potřeba informačního vnímání. Tyto mezery musí být přemostěny prostřednictvím akvizice nových informací než se může začit pohybovat dále kupředu. Cílem lidského úsilí při hledání informací je udělat si jasno v aktuální situaci.
-'''Carol Kuhlthau''' - jeho výzkum je založen na práci psychologa George Kelly. Kelly se domníval, že učení je proces testování konstrukcí. Kuhlthau  na Kellyho teorii postavil a vyvinout model s názvem Information Search Process(ISP). Podobně jako Belkin a Dervin, Kuhlthaunův ISP Model předpokládá snížení nejistoty jako primární motivace pro výzkum a stejně jako Taylor, Kuhlthau rozděluje proces vyhledávání informací na etapy . Nicméně, ústředním bodem Kuhlthauna jsou emocionální stavy, které doprovázejí jednotlivé etapy. Úzkost, například doprovází uznání nejistoty na prvním stupni, zahájení. Dalších pět etap a běžné citové stavy se kterými jsou spojeny (uvedené v závorkách): (2) volba (optimismus), (3) průzkum (zmatenost / frustrace / pochybnosti), (4) formulace (přehlednost), (5 ) shromažďování (důvěra), a (6) prezentace (úleva / spokojenost nebo zklamání).