Gliové buňky: Porovnání verzí

m (Petr.Kosik přesunul stránku Intersticiální tkáň na Gliové buňky: intersticiální tkáň = gliové buňky + cévy; článek mluví pouze o gliových buňkách)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Interticiální tkáň''' (neuroglie, glie) mají hlavně podpůrnou funkci, také se podílejí na přenosu vzruchu, ochraně a výživy neuronů a zpětným vychytáváním [[Biochemie#Neurotransmitery|neurotransmiterů]] ze [[Neuron#Synapse|synaptické]] štěrbiny.<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>
+
'''Gliové buňky''' (neuroglie, glie) mají hlavně podpůrnou funkci, také se podílejí na přenosu vzruchu, ochraně a výživy neuronů a zpětným vychytáváním [[Biochemie#Neurotransmitery|neurotransmiterů]] ze [[Neuron#Synapse|synaptické]] štěrbiny.<ref>Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref>
  
 
#Myelinizační funkce, tvoří bariérové mechanismy, udržují homeostázu.
 
#Myelinizační funkce, tvoří bariérové mechanismy, udržují homeostázu.

Aktuální verze z 24. 7. 2017, 09:04

Gliové buňky (neuroglie, glie) mají hlavně podpůrnou funkci, také se podílejí na přenosu vzruchu, ochraně a výživy neuronů a zpětným vychytáváním neurotransmiterů ze synaptické štěrbiny.[1]

  1. Myelinizační funkce, tvoří bariérové mechanismy, udržují homeostázu.
  2. Zajišťují kontakt mezi nervovou buňkou a cévami - výživa.
  • Astrocyty (nebo astroglie) - Hvězdicovité neuroglie s dlouhými výběžky. Pravděpodobně jsou základem hematoencefalické bariéry. Jejich funkce podpůrná a vyživující, zajišťují kontakt neuronů a vlásečnic. Ze všech neuroglií je jich nejvíc a tvoří jakousi "vatu".
  • Oligodendrocity (nebo oligodendroglie) - Neuroglie nacházející se v centrální nervové soustavě (CNS). Obklopují axony neuronů a vytvářejí na nich myelinové pochvy. Myelinová pochva vzniká rotací výběžku oligodendrocytů kolem axonů, a jeden oligodendrocyt tak může obalovat až několik desítek axonů. V obdobých zvýšené zátěže se tato neuroglie podílí na zajištění metabolismu neuronů.
  • Ependymální buňky - Vystýlají dutiny CNS. Důležité jsou hlavně v oblasti cév pia mater, kde jsou součástí plexus choroideus, který vytváří mozkomíšní mok.
  • Mikroglie - Malé buňky s oválným tělem vybavené schopností fagocytózy (Schopnost buněk pohlcovat různé částice (mikroby, poškozené buňky apod.)[2]). Tvoří jediné aktivně fagocytující buňky v CNS (větší buňky se nedostanou skrze hematoencefalickou bariéru) a jako takové mají jednak obrannou a jednak uklízecí funkci. Pohlcují jak cizí, tak vlastní odumřelé buňky.
  • Bariérové mechanismy - Chrání CNS před prostředím ve zbytku těla → zadržují velké molekuly, aby nepronikly do CNS. Velké molekuly jsou však i bílkoviny, které v těle zajišťují obranyschopnost. CNS tedy nemá obranu. Místo toho má mikroglie, které ale neumí tvořit protilátky, a které pouze fagocytují, když jsou bariéry porušeny. Léky proti infekci proto musí obsahovat tak malé molekuly, které bariérou projdou.

Zdroje

  1. Radil, T. (1975). Základy neurofyziologie: pro studující psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  2. Wikiskripta.eu. Retrieved from: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Fagocyt%C3%B3za