|
|
| (Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Podpora zdraví == | + | == Prevence == |
| − | * health promotion | + | * (z lat. ''praevenire'', předcházet) |
| − | * chápeme ve dvojím smyslu: | + | * je mnohem výhodnější (ekonomicky, z hlediska zdraví i jinak) než zákroky proti již vzniklým defektům |
| − | # coby teoretický koncept
| + | * optimálně posilování pozitivních složek systému (zdraví) jako celku, ovšem lidské jednání není produktem výlučně logicky konzistentního racionálního programu |
| − | # jako hnutí
| + | * stereotyp podávání informací a poučování o správném jednání často selhává |
| − | * vznik - přelom 60., 70. let 20. stol. - viz výše zmíněné důvody vzniku psychologie zdraví, rozvoj behaviorálních věd, zdokonalení možností komunikace a vzrůst významu svépomocných hnutí a občanských iniciativ | + | * integrovaná prevence - je součástí jakéhokoliv kontaktu lékař-pacient |
| − | * první formulace - '''Monique Lalonde''', 1974, Kanada - "''A New Perspective on the Health of Canadiens''" | + | * stupně prevence: |
| − | '''WHO, 1977 Zdraví pro všechny do roku 2000''' | + | # '''primární''' - směřuje k zamezení vzniku, rozvoje poruchy, nespecifická, obecná (celkový zdravotní stav), specifická (profylaxe) - proti konkrétní nemoci |
| − | * v současné době Zdraví pro všechny v 21. století | + | # '''sekundární''' - časné objevení latentních stádií, nejlépe ještě v reverzibilním stavu, cílem předejít rozvoji, komplikacím nebo chronicitě |
| − | * základem podpora zdraví a prevence
| + | # '''terciální''' – zmírnění následků, vlastní léčba, rehabilitace, rekonvalescence, ochrana proti recidivě |
| − | * navíc rozšíření původní definice zdraví z roku 1948 o formulaci schopnost vést sociálně a ekonomicky produktivní život
| + | * podle objektu: |
| | + | # '''globální''' (celopopulační) |
| | + | # '''selektivní''' (rizikové skupiny) |
| | + | # '''indikativní''' (péče o již diagnostikované skupiny) |
| | | | |
| − | '''Alma Ata''' | + | '''podpora zdraví a prevence''' |
| − | * 1978 (WHO, UNICEF)
| + | * '''Donaldson''', 1999 - 10 bodů: |
| − | * mezioborovost, mezinárodní spolupráce
| + | # nepijte alkohol |
| − | * 1980 Zdraví pro všechny do roku 2000 coby evropská regionální strategie
| + | # omezte kouření |
| − | * 1986 - 1. mezinárodní konference podpory zdraví v Ottawě
| + | # vyvážená strava |
| − | * '''Ottawská charta podpory zdraví''' - obsahuje mj. definici podpory zdraví a identifikaci hlavních prostředků podpory zdraví | + | # zvládat stres |
| − | * vzniká časopis "''Health Promotion International''"
| + | # chránit se před prudkým sluncem |
| | + | # bezpečný sex |
| | + | # preventivní programy rakoviny |
| | + | # bezpečnost silničního provozu |
| | + | # osvojení zásad první pomoci |
| | + | # pravidelná tělesná aktivita |
| | | | |
| − | '''definice''' | + | * '''Gordon,''' 1999, alternativní přístup: |
| − | * proces umožňující lidem zlepšit své zdraví a zvýšit kontrolu nad ním, čili člověk jako aktivní průvodce svým zdravým životem
| + | # nebuďte chudí |
| | + | # nemějte chudé rodiče |
| | + | # vlastní auto |
| | + | # nemějte špatné zaměstnání |
| | + | # kvalitní slunný byt |
| | + | # zahraniční dovolená |
| | + | # neztratit zaměstnání |
| | + | # využívat i výhody nezaměstnanosti |
| | + | # nežít v blízkosti továren a silnic |
| | + | == Zdroje == |
| | | | |
| − | * k dosažení well-beingu musí být člověk schopen vyjádřit své tužby, uspokojovat své potřeby a zvládat či měnit své životní prostředí
| + | [[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] |
| − | * zdraví se chápe jako zdroj každodenního života, je prostředkem k naplnění
| |
| − | * harmonického života, péče o zdraví se mění v nedílnou součást celospolečenské praxe
| |
| − | * podpora zdraví zaměřena na celou populaci - jejím obsahem je posilování zdraví, cílem ideální stav zdraví všech lidí
| |
| − | * prostředky psychologie zdraví
| |
| − | # zdravotní politika
| |
| − | # zdravý životní styl
| |
| − | # zdravé životní prostředí
| |
| − | # podpora svépomocných organizací vzájemné pomoci a občanských iniciativ
| |
| − | * psychologie zdraví přesahuje rámec zdravotnictví
| |
| − | * cestou k naplnění psychologie zdraví je neustálý otevřený dialog
| |
| − | * zdravotnictví - ostatní disciplíny, zdravotnictví - celá společnost
| |
| − | | |
| − | '''pojmy:'''
| |
| − | * '''compliance''' (posilování spolupráce se zdravotníky)
| |
| − | * '''adherence''' (dodržování, věrnost léčebným zásadám a režimu)
| |
| − | * '''avoidance''' (vyhýbání se, odstoupení od dohody o léčbě)
| |
| − | * '''maintenance''' (udržování, zachovávání léčebného režimu)
| |
| − | * '''relapse''' (selhání, návrat k dřívějším zvyklostem, spadnutí do)
| |
| − | == Dimenze osobní pohody ==
| |
| − | * '''Ryffová, Keyesová''', 1995 – struktura osobní pohody (6 dimenzí)
| |
| − | # '''sebepřijetí''' (self-acceptance) – pozitivní postoj k sobě
| |
| − | # '''pozitivní vztahy s okolím''' – prosociální chování, schopnost empatie
| |
| − | # '''autonomie''' – nezávislost a sebeurčení, schopnost odolat sociálním tlakům a zachovat si vlastní názor a chování (nemělo by však přerůst v opozici vůči všem a všemu)
| |
| − | # '''zvládání životního (sociálního) prostředí''' (environmental mastery) – kompetence při zvládání každodenních nároků, schopnost anticipace
| |
| − | # '''smysl života''' (purpose in life) – životní cílesměrnost, směřování k dosažení cílů
| |
| − | # '''osobní rozvoj''' (personal growth) – pocit trvalého vývoje, otevřenost novému, nepřipouštění stagnace a nudy, schopnost vidět pozitivní změny vlastního já, ocenit i malou změnu
| |
| − | | |
| − | '''Shmotkin, Lomranz, 1998'''
| |
| − | * konstrukt osobní pohody:
| |
| − | # '''kognitivní a afektivní komponenty''' (informace a emoce)
| |
| − | # '''osobnostní dispozice'''
| |
| − | # '''přechodné vlivy''' (jejich proměna v čase negativní/pozitivní)
| |
| − | # '''sebepojetí a sebeprezentace'''
| |
| − | == Tělesná zdatnost ==
| |
| − | * má krátkodobý i dlouhodobý vliv na úroveň well-beingu, osobní pohody
| |
| − | * ovlivňuje úroveň sebepojetí:
| |
| − | # zvyšuje sebevědomí
| |
| − | # snižuje tenzi a úzkost i prožívání deprese a zármutku
| |
| − | # ovlivňuje percepci a hodnocení působících stresorů
| |
| − | * cílem tělesné aktivity není vrcholný sportovní výkon, nýbrž zvýšení úrovně osobní pohody a kvality života
| |
| − | * Pelham, Campagna, Brandon, Loftin, 1991 – vztah mezi tělesnou kondicí a převážně prožívanou náladou
| |
| − | * Cramer, Ice, 1991 – pravidelné cvičení aerobicu zlepšuje osobní pohodu, neplatí pro adrenalinové sporty – zranění osobní pohodu snižuje
| |
| − | * Roth, Bachtler, Filingim – anxiolytický účinek cvičení
| |
| − | * Hunt, 2003 – přehledová studie tělesné zdatnosti a životní spokojenosti – tělesná zdatnost zdrojem
| |
| − | # celkové autonomie
| |
| − | # sebeobslužnosti
| |
| − | # optimální funkce metabolismu
| |
| − | # schopnosti uchovat si optimální tělesnou hmotnost
| |
| − | # prevence řady onemocnění (nádorů, osteoporózy, artritidy)
| |
| − | * Carlson, Hošek – tělesná zdatnost pocitem zdraví
| |
| − | * Amosov (kardiochirurg) – kapacita – vše ovlivnitelné tréninkem, od buňky po složité činnosti
| |
| − | == Štěstí==
| |
| − | * prožitková dimenze v komplexu osobní pohody
| |
| − | * až donedávna pojem málo přijímaný - jeho vágnost, předsudky, častost v populární literatuře
| |
| − | '''W. Wilson'''
| |
| − | * 1967 – psychologická charakteristika obsahu pojmu štěstí – analýza vystihujících adjektiv
| |
| − | šťastný člověk je:
| |
| − | # mladý
| |
| − | # v dobrém zdravotním stavu
| |
| − | # extravertovaný
| |
| − | # optimistický (vrozený i naučený)
| |
| − | # s kvalitním vzděláním a výchovou
| |
| − | # finančně zajištěný a hodnocený
| |
| − | # bezstarostný
| |
| − | # věřící
| |
| − | # ženatý, vdaná
| |
| − | # se zvýšeným sebehodnocením a sebeúcto
| |
| − | # s vyspělou pracovní morálkou
| |
| − | # s přiměřenou aspirační úrovní
| |
| − | # s širokou a flexibilní inteligencí
| |
| − | | |
| − | * intersexuální rozdíly nebyly zjištěny, jejich vliv nebyl významný - ale do 40 let šťastnější ženy, nad 45 let muži
| |
| − | * blahodárně a protektivně působí sociální koheze (soudržnost, snížené sociální rozdíly)
| |
| − | * zdá se, že souvislost mezi věkem, zdravotním stavem a osobním štěstím není tak
| |
| − | * jednoznačná
| |
| − | * starší lidé mohou být mnohem šťastnější (reálné aspirace, menší materiální
| |
| − | * požadavky, celková vyzrálost)
| |
| − | * '''dánský paradox''' – na úroveň well-beingu silně působí daňová politika - lidé ztrácejí motivaci, pokud více než 50% jejich platu odchází na daně
| |
| − | '''Schwuck, Sheldon'''
| |
| − | * při analýze štěstí kladou důraz na životní cíle (life goals) jako specifickou motivační proměnnou
| |
| − | * bylo potvrzeno, že:
| |
| − | # dlouhodobé cíle těsněji souvisejí s životní pohodou,
| |
| − | # zdrojem štěstí soulad se sebou (self-concordance),
| |
| − | # sebepřesahující cíle (group-enhancing) více podporují pocit štěstí než cíle
| |
| − | # sebezdokonalující (self-enhancing)
| |
| − | | |
| − | '''World Database of Happiness'''
| |
| − | * 1984 Světová databáze štěstí)
| |
| − | * Rotterdam, R. Veenhoven
| |
| − | * bibliografie štěstí, kroskulturální přístup (pozadí národních odlišností, adresář výzkumníků, realizované výzkumy)
| |
| − | * R. Veenhoven - štěstí – stupeň, jímž jedince pozitivně oceňuje svůj život v jeho komplexnosti
| |
| − | * základní charakteristika – prožitek, který se nemusí krýt s objektivními kritérii (viz např. dánský paradox) | |
| − | * snaha nalézt kroskulturně srovnatelné charakteristiky štěstí
| |
| − | * 3 druhy štěstí
| |
| − | # overall happiness (celkové)
| |
| − | # hedonic level of affect (pozitivní emoce) – příjemné zážitky, pozitivní emoce
| |
| − | # a nálada, je třeba odlišit dlouhodobé nastavení a aktuální prožívání
| |
| − | # contentment (spokojenost) – stupeň naplnění (současných) individuálních
| |
| − | # aspirací včetně budoucích (vykazování přiměřené aspirační úrovně)
| |
| − | | |
| − | '''E. Diener, Seligman'''
| |
| − | * rozlišení 6 přístupů ke štěstí:
| |
| − | # účelové koncepce a teorie – prožitku štěstí dosahujeme, pokud usilujeme o dosažení cíle (hodnoty) a tohoto cíle dosáhneme
| |
| − | # k prožitku štěstí nestačí jen radost a úspěch, pozitivní emoce – je potřeba zažít i protipól – zklamání, ztrátu apod., jinak není prožitek štěstí úplný
| |
| − | # štěstí jako vedlejší produkt činnosti – aktivita sama je významnějším zdrojem uspokojení než samotné dosažení cíle
| |
| − | # top-down teorie - zdůrazňuje význam osobnostních charakteristik při prožívání
| |
| − | # štěstí, obecné tendence nějak prožívat svět
| |
| − | # bottom up teorie - prožitek štěstí jako výsledek souhrnu řady po sobě jdoucích pozitivních příhod a událostí
| |
| − | # asocianistické – člověk může své emoce záměrně vést pozitivním směrem, systematicky – rozvíjení pozitivního myšlení
| |
| − | # úroveň štěstí záleží na výsledku srovnávání standardní, obvyklé úrovně štěstí a aktuálně prožívané úrovně – pokud je výledek záporný, dostavuje se prožitek ne-štěstí a nepohody
| |
