Nervový vzruch

Nervový vzruch vzniká tak, že podrážděný smyslový orgán přenáší vzruch, který putuje dostředivou (senzorickou) drahou do centrální nervové soustavy. Tam se vzruch vyhodnotí a odstředivou (motorickou) drahou jde do výkonného orgánu, který se zachová podle vyhodnocení.

Aby došlo k vyvolání vzruchu, musí podnět splňovat určitou specifikaci – modalita podnětu – vzruch musí odpovídat receptoru ↔ exteroreceptory a interoreceptory

1. exteroreceptory 2. interoreceptory 3. chemoreceptory

- Zároveň je vyvolání vzruchu podmíněno i určitou kvalitou i kvantitou podnětu (síla a délka trvání podnětu)

Membránový potenciál

Membránový potenciál je rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma stranami biologické membrány. V klidovém stavu membránový potenciál dosahuje hodnot -50 až -90 mV (-70 mV) dáno rozležením iontů (intracelulární (K+ a A- = bílkoviny a organické aminokyseliny) a extracelulární (Na+ a Cl-))vlivem vzruchové aktivity dojde ke změně rozložení iontů na membráně,což otevře sodíkové kanály a stoupá propustnost pro Na+ ,který putuje po koncentračním spádu do nervové buňky. Dojde k přepólování membrány a zvýšení koncentrace kladných iontů uvnitř buňky. Změna napětí na membráně může dosahovat až +35 mV. Podnět k otevření kanálů pro K+ → odchází z nervové buňky – množství zhruba odpovídá množství příchozího sodíku.

• Akční potenciál = 105 mV

Vzruchová výbavnost dána

• prostorovou sumací – dostatečné množství vzruchů na ploše synapse
• časovou sumací – vzruchy vznikají v dostatečně krátkém časovém rozmezí

- Vznik vzruchu podmíněn kvalitou nervového systému, fungováním synapse, kvalitou a kvantitou vzruchu, schopností regenerace

Reflex

- základní obecná funkční strukturální jednotka NS

• receptor - čidlo odkud vychází vzruch, ten se dostředivými (aferentními, senzitivními) dráhami dostává do CNS (mícha nebo mozek), odtud odchází odstředivými (eferentními, motorickými) dráhami do receptoru (efektoru)

Reflexní oblouk

1. jednoduchý - dvouneuronový, monosynaptický (2 neurony, 1 synapse)ze svalového vlákna odchází dostředivé (aferentní, senzitivní) dráhy, které vstupují zadními kořeny do míchy, jdou do předních rohů míšních, dochází k synaptickému přepojení, odtud vychází druhé vlákno (odstředivé, eferentní, motorické) směrem ke svalovému vláknu funkčně: propriorecepční reflexy -> rychlé, aktivní, nepodléhají výraznému zdržení, přepojení na synapsích je krátké, většinou tyto reflexy nemají kontrolu z nadřazených center mozkové kůry a tím pádem se nedají ovlivnit vůlí, jsou časově neunavitelné příklad: patelární reflex (klepnutí do kolena)-> i když bude klepat hodinu, pořád budeme nohu stejně rychle vystřelovat

2. složitější - tříneuronový, disynaptický (3 neurony, 2 synapse) receptor, z kůže vychází dostředivý (senzitivní) neuron, vstupuje zadními kořeny do míchy, kde dochází k synaptickému přepojení, v rámci míchy jde o 1 vmezeřený interneuron, jde do předních kořenů míchy a z předních kořenů míchy vychází motoneuron, který jde ke svalu funkčně: exterorecepční reflexy -> o něco složitější, u některých se nadřazené centrum už podílí (vliv mozkové kůry), bolestivé reflexy, mohou být do jisté míry ovlivnitelné vůlí

3. komplikovaný - multineuronový, multisynaptický

• už se nelze spočítat kolik je neuronů a kolik synapsí
• vegetativní (viscerální) neurony
• dostředivý (senzitivní) neuron jde k vegetativnímu centru, vegetativním gangliím a odtud jde k nadřazeným příslušným místům. Pomocí převodu sympatiku/parasympatiku se dělí další neuron, odtud jde do CNS, kde odcházejí kolaterály k nadřazeným orgánům, které regulují vegetativní systém (nadřazený systém vegetativního aparátu je v hypotalamu)