Uchopení informační společnosti informační vědou: Porovnání verzí

m
Řádek 45: Řádek 45:
 
'''Formování Infovědy''' - 1895-1945<br />
 
'''Formování Infovědy''' - 1895-1945<br />
 
'''Vnitřní sjednocení infovědy a upevňování''' - 1945-1970<br />
 
'''Vnitřní sjednocení infovědy a upevňování''' - 1945-1970<br />
−
'''Dozrávání infovědy''' - 1970-2017<br />
+
'''Dozrávání infovědy''' - 1970-2017<ref>HARMON, Glynn. Human memory and knowledge: a systems approach. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1973. ISBN 9780837163796.</ref><br />
  
 
== Odborné pojmy ==
 
== Odborné pojmy ==

Verze z 12. 11. 2017, 14:35

Úvod

Informační společnost bývá považována za jednu z hlavních součástí Informační vědy.[1] Předložený text seřazuje poznatky o informační společnosti a poukazuje na možnosti jejího rozvíjení ve smyslu Informační vědy. Heslo je členěno do pěti hlavních částí. První část se zabývá vymezením historií Informační společnost a Informační vědy, zobrazuje její strukturu a snaží se o jejich třídění. Část druhá vymezuje základní pojmy. V části třetí jsou charakterizovány směry kterými je možno problematiku lépe uchopit, popsat a vyhodnotit. Dále následují vývojové směry, které je možné dále očekávat v této problematice. Ke konci je přiložen slovníček odborných pojmů a terminologie. Na závěr jsou uvedeny reference a odborná literatura z které heslo čerpá.

Terminologie - základní pojmy

Co označuje pojem: informační společnost, přehled současných teoretických směrů a jejich relevantnost k informační vědě.


Historie

Informační věda(Infověda) - Článek “As We May Think” nám přiblížil moderní dobu a její schopnosti v období 50tých let 20. stol.V této době vznikla samotná “infověda”.(1) Informační věda se v samotném základu zabývá informací a vším okolo procesu vzniku, života a ztráty informace. Cílem “infovědy” je bezpečí a racionalizace sociálně-informačních a komunikativních procesů. Procesy informační vědy jsou: Vznik, měření, zachycení, zpracování, kódování, ukládání, transformace, distribuce a redistribuce informací a hodnot v nich obsažených. Informace můžeme rozčlenit na: Biologické, fyzikální a kulturní.(2)

Informační společnost - Autorem pojmu “Informační Společnost” byl Daniel Bell, který popsal společnost jako preindustriální, industriální, postindustriální = informační. Základní kameny, pilíře informační společnosti jsou, věda, technika, služby místo výroby, know-how. Svým způsobem se informační společnost dá propojit s technokracií.(3)

Základní pojmy - terminologie

Co označuje pojem: informační společnost, přehled současných teoretických směrů a jejich relevantnost k informační vědě.

Směry

Bibliometrie
Scientometrie
Informetrie
Informační a datový management
Znalostní Know-How management
Organizace poznání
Vyhledávání informací a informační podpora
Aplikační oblasti informační vědy

Vývoj

Informační věda se tvořila v několika po sobě jdoucích obdobích.

Formování Infovědy - 1895-1945
Vnitřní sjednocení infovědy a upevňování - 1945-1970
Dozrávání infovědy - 1970-2017[2]

Odborné pojmy

Reference

  1. ↑ VICKERY, Brian; VICKERY, Alina. Information Science in Theory and Practice. 3rd ed. Munich : K. G. Saur, 2004. 400 s. ISBN 3-598-11658-6 (tištěná kniha). ISBN 3-598-44008-1 (e-book).
  2. ↑ HARMON, Glynn. Human memory and knowledge: a systems approach. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1973. ISBN 9780837163796.


Literatura

BELKIN, Nicholas J. - ROBERTSON, Stephen E. Information Science and the Phenomenon of Information. Journal of the American Society for Information Science.1976, 27(4), 197-204. ISSN 1532-2890.

CASTELLS, Manuel. The information age: Economy, society and culture. Vol. I, The rise of the network society. Malden: Blackwell, 1996. 556 p. ISBN: 1-55786-617-1. CASTELLS, Manuel. The information age: Economy, society and culture. Vol. II, The power of identity. Malden: Blackwell, 1997. 461 p. ISBN: 1-55786-873-5.

CASTELLS, Manuel. The information age: Economy, society and culture. Vol. III, End of Millenium. Malden: Blackwell, 1998. 418 p. ISBN: 1-55786-872-7.

CEJPEK, Jiří. Co je to informační věda: Stručný nástin. I´93. 1993, 35(3), 61 - 63. ISSN 0862-9382.

KERA, Denisa. Informace, komunikace, média a postavení nových humanitních oborů. Studia nových médií při UISK FF UK [online]. 2000. Interní publikace UISK [cit. 2012-07-03]. Dostupný z: http://www1.cuni.cz/~rihad/med/Informace.htm.

MACHLEIDT, Petr. "Od informaČní spoleČnosti ke spoleČnosti vědění: Reloaded. e-Participation -- e-Identity -- e-Society." Theory Of Science / Teorie Vedy 33, no. 4 (December 2011): 660-665. Academic Search Complete, EBSCOhost (accessed November 5, 2017).

SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0

STODOLA, Jiří.Informace, komunikace a bytí: fragment realistické informační vědy. 1. vyd. Brno: Jiří Stodola, 2010. ISBN 978-80-254-7996-4.

VICKERY, Brian; VICKERY, Alina. Information Science in Theory and Practice. 3rd ed. Munich : K. G. Saur, 2004. 400 s. ISBN 3-598-11658-6 (tištěná kniha). ISBN 3-598-44008-1 (e-book).

WEBSTER, Frank. a Raimo. BLOM. The information society reader. New York: Routledge, 2004. Informace a dokumentace, 3297 (01 0187). ISBN ISBN:978-0415319287.

WEBSTER, Frank (ed.). The information society reader. London: Routledge, 2004. 449 s. ISBN 0-415-31928-5.

WEBSTER, Frank. Theories of the information society. London: Routledge, 1995. 257 p. ISBN 0-415-10574-9.

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Uchopení_informační_společnosti_informační_vědou&oldid=50055“