|
|
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | == Předmět, cíle a vývoj ==
| + | '''Psychologie zdraví''' je jednou z mladých, ale velmi dynamicky se rozvíjejících psychologických disciplín. Fakticky existuje již delší dobu, ale oficiálně (formálně) byla institucionalizovaná v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). |
| − | * psychologie zdraví vzniká v roce '''1978''' jako 38. divize APA (mladý obor)
| |
| − | * psychologie zdraví je systematická aplikace psychologie do oblasti zdraví, nemoci a systému péče o zdraví
| |
| − | * mnoho rozmanitých, navzájem souvisejících témat na rozhraní mezi psychologií a
| |
| − | * behaviorální medicínou
| |
| − | * od počátku vychází z holistického přístupu ke zdraví a nemoci - v teorii i praxi respektuje:
| |
| − | # '''biopsychosociální model''' zdraví a nemoci
| |
| − | # koncepci '''multikauzální etiologie''' jednotlivých skupin onemocnění
| |
| − | == Vznik ==
| |
| − | * formálně ustanovena v roce 1978 Americkou psychologickou společností (APA)
| |
| − | * 1985 definována jako soubor specifických vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící k:
| |
| − | # upevňování, podpoře a uchování zdraví (health promotion and maintenance)
| |
| − | # prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci
| |
| − | # analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky
| |
| | | | |
| − | '''kritéria definice, snaha:'''
| + | Definice APA: „Jde o soubor specifických, vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící: |
| − | * vyjádřit vrozenou i získanou podmíněnost zdraví (životní styl) | + | * K upevňování, podpoře a uchování zdraví („health promotion and maintenance“) |
| − | * zachytit aktuální místo individua na škále zdraví-nemoc ve smyslu fyzického zdravotního stavu | + | * K prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci |
| − | * měla by brát v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech (well-being), tzn. štěstí, spokojenost, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem
| + | * K analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky“ |
| − | * zahrnout posouzení vnějších projevu organismu (tj. chování. člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci)
| |
| − | * to vše vyjádřit z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase v daném kulturním, historickém, sociálním, politickém, ekonomickém, atd. kontextu | |
| | | | |
| − | * na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo k postupnému kvalitativnímu posunu teoretického uvažování o problematice zdraví, možnosti a možnostech zdravotní péče | + | Další definice uváděné v monografiích věnovaných PZ se shodují v tom, že psychologie zdraví: |
| − | * Křivohlavý definuje psychologii zdraví jako obor, který se zabývá úlohou psychologických faktorů při udržování zdraví, prevenci nemocí, psychologii zvládání různých onemocnění, otázkami uzdravení a vyrovnáváním se s chronickými nemocemi | + | * zkoumá zákonitosti vlivu psychických dispozic, funkcí a procesů na zdraví člověka; |
| | + | * zkoumá vznik a rozvoj nemocí a možnosti jejich terapie, rehabilitace, resocializace a prevence; |
| | + | * je systematickou aplikací psychologických poznatků do oblasti zdraví, nemoci a systému poskytování, organizování a financování zdravotní péče. |
| | | | |
| − | '''důvody vzniku:'''
| + | ==== Zdroje ==== |
| − | * změna struktury nemocí, od infekčních směrem k neinfekčním - chronickým
| + | prof. Kebza - přednášky Psychologie zdraví[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] |
| − | * to souvisí se životním stylem (vzrůst KVO, nádorových onemocnění., úrazů, otrav…)
| |
| − | * po 2. světové válce díky rozvoji farmaceutického průmyslu došlo k potlačování infekčních chorob
| |
| − | * choroby nově souvisely se životním stylem, zvláště KVO a nádorová onemocnění
| |
| − | * v r. 1960 jejich počet poprvé přesáhl 50%
| |
| − | * vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being, zdůraznění kvality celého lidského bytí
| |
| − | * biopsychosociální hledisko a holistické pojetí zdraví - v to se změnil biomedicínský pohled, konceptualizace pojmu (bio-psycho-sociální jednota), jde také o to, aby se čl. cítil dobře, o ten prožitek, vzrůstá role psychologie
| |
| − | * kulturní pohled
| |
| − | * vliv spirituality
| |
| − | * vývoj zájmu medicíny a psychologie od '''patogenních k salutogenním faktorům''' - McGinnis a Forge 1993, až 50% všech příčin úmrtí by bylo možné změnit vhodnou formou prevence
| |
| − | * zvyšující se náklady na zdravotní péči (mezi lety 1973 a 1993 vzrostly až 6x) - hledání nových cest a postupů
| |
| − | * '''1986''' vzniká '''EHPS - European Health-Psychology Society, Evropská společnost psychického zdraví'''
| |
| − | == Vztah k příbuzným oborům == | |
| − | === Lékařská, resp. zdravotnická psychologie === | |
| − | * lékařská psychologie (medical psy), od ´40. 20. stol.
| |
| − | * vztah lékař - pacient, člověk - zdraví
| |
| − | * rozpracování psychologických aspektů pobytu jedince v zařízení (hospital psychology)
| |
| − | === Preventivní psychologie, poradenství a psychoterapie ===
| |
| − | * původně jen coby prevence mentálních a emočních poruch, posléze i poruch somatofyziologických
| |
| − | === Klinická psychologie ===
| |
| − | === Psychosomatická medicína ===
| |
| − | * F. Alexander, H. Dunbarová
| |
| − | * etiopatogenze chorob má intrapsychický a/nebo interpersonální původ
| |
| − | === Duševní hygiena, ošetřovatelství a výchova ke zdraví ===
| |
| − | === Behaviorální medicína ===
| |
| − | * obdoba psychologie zdraví, ale je více interdisciplinární a zdůrazňuje medicínskou složku
| |
| − | === Sociální psychologie, psychologie osobnosti a vývojová psychologie ===
| |
| − | === Další nepsychologické obory ===
| |
| − | * filozofie
| |
| − | * sociologie
| |
| − | * kulturní antropologie
| |
| − | * etiologie člověka - zjišťuje důvody proč člověk onemocní
| |
| − | == Rozvoj oboru - vědecké společnosti, konference, periodika ==
| |
| − | * 1986 vznikla European Health Psychology Society
| |
| − | * od 1988 pořádá konference se světovou účastí, je vybudována síť národních delegátů
| |
| − | * EHPS byla založena na prvním zasedání v holandském Tilburgu
| |
| − | * aktuálně cca 400 individuálních členů z 35 zemí
| |
| − | * aktivně spolupracuje zejména s International Society of Behavioral Medicine, International Association of Applicated psychology, EFPA
| |
| − | * 2006 – konference ve Varšavě
| |
| − | * abstrakta publikována v suplementu časopisu Psychology & Health
| |
| − | * česká sekce psychologie zdraví pracuje v rámci ČMPS (Sekce psychologie zdravého života, cca 120 členů)
| |
| − | * hlavní periodika:
| |
| − | '''APA od r. 1982 vydává:'''
| |
| − | * Health Psychology
| |
| − | * zpravodaj The Health Psychologist
| |
| − | * od 1986 vychází Journal of Helth Psychology
| |
| − | '''EHPS vydává:'''
| |
| − | * zpravodaje EHPS – Newsletter
| |
| − | * Psychology and Health
| |
| − | * od 2007 též Health Psychology Review
| |
| − | '''příbuzné časopisy:'''
| |
| − | * International Journal of Behavioral Medicine
| |
| − | * Psychosomatic Medicine
| |
| − | * Journal of Behavioral Medicine
| |
| − | * Journal of Health and Social Behavior
| |
| − | * Health and Social Work
| |
| − | * Health Promotion International | |
