Digital divide - digitální propast: Porovnání verzí
(Drobné úpravy) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuálně [[Internet|internetová]] propast, označuje velmi aktuální jev, ke | + | Termín '''digital divide''', v překladu digitální propast nebo eventuálně [[Internet|internetová]] propast, označuje velmi aktuální jev, ke kterému dochází vznikem „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k [[Informační a komunikační technologie|informačním a komunikačním technologiím]] a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají. |
Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace), tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty). | Termín se může vztahovat jak k '''lokálnímu''' problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace), tak k problému '''globálnímu''' (mezi státy, kontinenty). | ||
| − | [[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu). | + | [[Pippa Norris]], teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – '''globální''' (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), '''sociální''' (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a '''demokratickou''' oblast (možnost využití internetu).<ref>NORRIS, Pippa. <i>Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide</i>. New York: Cambridge University Press, 2001, 303 s. ISBN 0521807514.</ref> |
== Důvody vzniku == | == Důvody vzniku == | ||
| − | [[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů: | + | [[Jan van Dijk]], významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s [[Kenneth Hacker|Kennethem Hackerem]] vznik digital divide ze 4 důvodů<ref>VAN, Dijk Jan a Kenneth HACKER. The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon. <i>The Information Society</i> [online]. 2003, <b>19</b>(4), 315-326 [cit. 2017-12-21]. DOI: 10.1080/01972240309487. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01972240309487</ref>: |
| − | * '''Psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.)<br /> | + | * '''Psychologický důvod''' - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.).<br /> |
| − | * '''Materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií<br /> | + | * '''Materiální důvod''' - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií.<br /> |
| − | * '''Nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti mohou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů<br /> | + | * '''Nedostatek digitálních dovedností''' - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti mohou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat [[Informace|informace]] z množství zdrojů.<br /> |
| − | * '''Využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřebu nebo pro potřeby společnosti | + | * '''Využitelnost''' - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřebu nebo pro potřeby společnosti. |
Tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další: | Tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další: | ||
| − | * '''Socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]]<br /> | + | * '''Socio-demografické''' - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, [[Etnologie|etnická příslušnost]].<br /> |
| − | * '''Design''' - přístupnost i pro osoby s handicapem<br /> | + | * '''Design''' - přístupnost i pro osoby s handicapem.<br /> |
| − | * '''Instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec [[Osobní počítač|počítač]] často nevlastní<br /> | + | * '''Instituční''' - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec [[Osobní počítač|počítač]] často nevlastní.<br /> |
| − | * '''Politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.)<br /> | + | * '''Politický''' - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.).<br /> |
| − | * '''Kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou | + | * '''Kulturní''' - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou. |
==Lokální a globální hlediska== | ==Lokální a globální hlediska== | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k internetu. | Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k internetu. | ||
| − | Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7% celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6% z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3% obyvatel tohoto kontinentu. | + | Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7 % celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6 % z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3 % obyvatel tohoto kontinentu. |
| − | V popředí jsou státy: Nigérie (67,3%), Egypt (43,1%) a Jihoafrická republika (23,7%).<ref>Internet Users in Africa. | + | V popředí jsou státy: Nigérie (67,3 %), Egypt (43,1 %) a Jihoafrická republika (23,7 %).<ref>Internet Users in Africa. <i>Internet World Stats</i> [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm</ref> |
| Řádek 48: | Řádek 48: | ||
*'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím bylo zásobeno zhruba na 2 miliony dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.<ref>One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission</ref> | *'''One Laptop per child''' – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím bylo zásobeno zhruba na 2 miliony dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.<ref>One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission</ref> | ||
| − | *'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvojových zemích<ref>Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/</ref> | + | *'''Close the Gap''' – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvojových zemích.<ref>Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/</ref> |
*'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování<ref>Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768</ref> | *'''Center for digital inclusion''' – centrum pro digitální začleňování<ref>Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768</ref> | ||
| − | *'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele<ref>Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/</ref> | + | *'''[[Unesco]] – Orbicom''' – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele.<ref>Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/</ref> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| Řádek 60: | Řádek 60: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
| − | * FUCHS, Christian. Internet and Society: social theory in the information age. New York:Routledge, 2008, ISBN 04-159-6132-7. | + | * FUCHS, Christian. <i>Internet and Society: social theory in the information age</i>. New York: Routledge, 2008, 398 s. ISBN 04-159-6132-7. str. 213-218 |
| − | * The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative | + | * The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative. <i>Internet World Stats</i> [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm |
| − | * HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. | + | * HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. Digital Divide. In: <i>Arts Lexikon</i> [online]. Praha: VŠE, 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide |
| − | * Digital divide. | + | * Digital divide. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide |
=== Související články === | === Související články === | ||
Verze z 21. 12. 2017, 10:58
Termín digital divide, v překladu digitální propast nebo eventuálně internetová propast, označuje velmi aktuální jev, ke kterému dochází vznikem „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají.
Termín se může vztahovat jak k lokálnímu problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace), tak k problému globálnímu (mezi státy, kontinenty).
Pippa Norris, teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – globální (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), sociální (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a demokratickou oblast (možnost využití internetu).[1]
Obsah
Důvody vzniku
Jan van Dijk, významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s Kennethem Hackerem vznik digital divide ze 4 důvodů[2]:
- Psychologický důvod - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.).
- Materiální důvod - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií.
- Nedostatek digitálních dovedností - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti mohou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů.
- Využitelnost - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřebu nebo pro potřeby společnosti.
Tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:
- Socio-demografické - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, etnická příslušnost.
- Design - přístupnost i pro osoby s handicapem.
- Instituční - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní.
- Politický - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.).
- Kulturní - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou.
Lokální a globální hlediska
Lokální hledisko
S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.
Globální hledisko
Globální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefonů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvojovými. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok.
Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií. Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k internetu.
Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7 % celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6 % z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3 % obyvatel tohoto kontinentu. V popředí jsou státy: Nigérie (67,3 %), Egypt (43,1 %) a Jihoafrická republika (23,7 %).[3]
Překlenutí propasti
Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.
Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:
- One Laptop per child – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím bylo zásobeno zhruba na 2 miliony dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.[4]
- Close the Gap – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvojových zemích.[5]
- Center for digital inclusion – centrum pro digitální začleňování[6]
- Unesco – Orbicom – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ NORRIS, Pippa. Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. New York: Cambridge University Press, 2001, 303 s. ISBN 0521807514.
- ↑ VAN, Dijk Jan a Kenneth HACKER. The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon. The Information Society [online]. 2003, 19(4), 315-326 [cit. 2017-12-21]. DOI: 10.1080/01972240309487. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01972240309487
- ↑ Internet Users in Africa. Internet World Stats [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm
- ↑ One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission
- ↑ Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/
- ↑ Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768
- ↑ Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/
Použitá literatura
- FUCHS, Christian. Internet and Society: social theory in the information age. New York: Routledge, 2008, 398 s. ISBN 04-159-6132-7. str. 213-218
- The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative. Internet World Stats [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm
- HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. Digital Divide. In: Arts Lexikon [online]. Praha: VŠE, 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide
- Digital divide. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide
Související články
- Kyberprostor
- Proces informatizace společnosti
- Vliv informačních technologií na distribuci moci
- Společenské dopady informačních technologií
Klíčová slova
internet, komunikační a informačních technologie, informační společnost, informační gramotnost, nerovnost
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
