Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí

m (Martin.Flohr přesunul stránku Afiliace na Afiliace (sociální psychologie): duplicita pojmu s heslem Afiliace (publikování) - bude vytvořen rozcestník)
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].  
+
'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref name="Moderní učebnice sociologie" /> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref name="Moderní učebnice sociologie"><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].  
  
 
== Teorie a experimenty ==
 
== Teorie a experimenty ==
 +
 
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
 
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
−
Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.</ref> I další experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref>
+
Schachter, S. (1959). <i>The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1).</i> Stanford University Press.</ref> Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref name="Moderní učebnice sociologie" />
−
* [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|'''Leona Festingera''']] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.  
+
* Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa [[David McClelland|Davida McClellanda]] z 60. let 20. století. <ref>McClelland, D. C. (1987). <i>Human motivation.</i> CUP Archive.</ref>
−
* Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.<ref>Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.</ref>
+
* [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|Leona Festingera]] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
 +
* Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.<ref>Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). <i>Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research.</i> In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.</ref>
  
−
== Samota a osamění ==
+
== Osamělost ==
−
* '''samota''' je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
 
−
* vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
 
−
* patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí
 
−
 
 
−
* osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
 
−
* rozeznáváme dva druhy osamění:
 
−
# '''sociální izolace''' - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
 
−
# '''emocionální izolace''' - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah
 
−
 
 
−
* zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
 
−
* podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje
 
−
 
 
−
== Vymezení ==
 
−
* kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
 
−
* tato interakce je důležitá, protože:
 
−
* poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
 
−
* přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
 
−
* interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
 
−
* očekává se odměna za vynaložené úsilí
 
−
* spolupráce při společné práci přináší uspokojení
 
−
* u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
 
−
* těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty
 
  
 +
'''Osamělost''' je složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku počtu kvantity a kvality sociálních vztahů. Weiss rozlišuje dva druhy osamělosti:<ref>Weiss, R. S. (1975). <i>Marital separation.</i> Basic Books.</ref>
 +
# '''sociální osamělost''' - stav vyvolaný absencí přátel a vazeb v sociální síti.
 +
# '''emoční osamělost''' - stav zapříčiněný absencí životního partnera.
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references/>
 
<references/>
  
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]]

Aktuální verze z 29. 12. 2017, 12:19

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.[1] Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Teorie a experimenty

  • Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.[2] Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.[1]
  • Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa Davida McClellanda z 60. let 20. století. [3]
  • Teorie sociálního srovnávání Leona Festingera vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
  • Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.[4]

Osamělost

Osamělost je složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku počtu kvantity a kvality sociálních vztahů. Weiss rozlišuje dva druhy osamělosti:[5]

  1. sociální osamělost - stav vyvolaný absencí přátel a vazeb v sociální síti.
  2. emoční osamělost - stav zapříčiněný absencí životního partnera.

Zdroje

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
  2. ↑ Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.
  3. ↑ McClelland, D. C. (1987). Human motivation. CUP Archive.
  4. ↑ Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.
  5. ↑ Weiss, R. S. (1975). Marital separation. Basic Books.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Afiliace_(sociální_psychologie)&oldid=51232“