Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí

Aktuální verze z 29. 12. 2017, 12:19

Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.^[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.^[1] Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.

Teorie a experimenty

Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.^[2] Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.^[1]
Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa Davida McClellanda z 60. let 20. století. ^[3]
Teorie sociálního srovnávání Leona Festingera vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.^[4]

Osamělost

Osamělost je složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku počtu kvantity a kvality sociálních vztahů. Weiss rozlišuje dva druhy osamělosti:^[5]

sociální osamělost - stav vyvolaný absencí přátel a vazeb v sociální síti.
emoční osamělost - stav zapříčiněný absencí životního partnera.

Zdroje

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
↑ Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.
↑ McClelland, D. C. (1987). Human motivation. CUP Archive.
↑ Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.
↑ Weiss, R. S. (1975). Marital separation. Basic Books.

[Modern.C3.AD_u.C4.8Debnice_sociologie-1] 1,0 ^1,1 ^1,2 Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.

[2] Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.

[3] McClelland, D. C. (1987). Human motivation. CUP Archive.

[4] Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.

[5] Weiss, R. S. (1975). Marital separation. Basic Books.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]
+'''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref name="Moderní učebnice sociologie" /> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref name="Moderní učebnice sociologie"><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]].
-== Vymezení pojmu ==
+== Teorie a experimenty ==
-* termín afiliace vyjadřuje potřebu člověka navazovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mají podobu spolupráce, přátelství a lásky (Slaměník)
+* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref>
-* potřeba být v přítomnosti druhých (Nakonečný)
+Schachter, S. (1959). <i>The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1).</i> Stanford University Press.</ref> Návazné experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref name="Moderní učebnice sociologie" />
-* základní sociální [[Potřeby|potřeba]] člověka
+* Potřeba afiliace je spolu s potřebou úspěchu a potřebou moci jednou ze tří základních potřeb v teorii psychologa [[David McClelland|Davida McClellanda]] z 60. let 20. století. <ref>McClelland, D. C. (1987). <i>Human motivation.</i> CUP Archive.</ref>
-* kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
+* [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|Leona Festingera]] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
+* Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.<ref>Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). <i>Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research.</i> In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.</ref>
-* tato interakce je důležitá, protože:
-* poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
-* přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
-* interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
-* očekává se odměna za vynaložené úsilí
-* spolupráce při společné práci přináší uspokojení
-* u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
-* těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty
+== Osamělost ==
-=== Teorie sociálního srovnávání ===
+'''Osamělost''' je složitá afektivní reakce pramenící z prožívaného nedostatku počtu kvantity a kvality sociálních vztahů. Weiss rozlišuje dva druhy osamělosti:<ref>Weiss, R. S. (1975). <i>Marital separation.</i> Basic Books.</ref>
+# '''sociální osamělost''' - stav vyvolaný absencí přátel a vazeb v sociální síti.
+# '''emoční osamělost''' - stav zapříčiněný absencí životního partnera.
-* [[Leon Festinger|'''Leon Festinger''']]
+== Zdroje ==
-* tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti
-* takové srovnávání je užitečné jen v případě, že jedinec se porovnává se srovnatelnými jedinci
-* Schachter zjistil, že lidé prožívají nepříjemné situace raději mezi ostatními
-* obecně platí, že při srovnávání hledáme někoho, kdo je na tom hůře než my
+=== Reference ===
-=== Samota a osamění ===
+<references/>
-* '''samota''' je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
-* vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
-* patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí
-* osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
-* rozeznáváme dva druhy osamění:
-# '''sociální izolace''' - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
-# '''emocionální izolace''' - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah
-* zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
-* podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje
 [[Kategorie: Sociální psychologie|*]]