Informační zahlcení: Porovnání verzí
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
[[Moorův zákon]] | [[Moorův zákon]] | ||
− | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]] | + | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]<br /> |
+ | === Klíčová slová === | ||
+ | Informace<br /> | ||
+ | Informační zahlcení<br /> | ||
+ | Informační exploze<br /> | ||
+ | Moorov zákon<br /> |
Verze z 21. 1. 2018, 13:50
Informační zahlcení (anglicky Information overload) je termín, kterým rozumíme situaci, kdy jedinec nedokáže efektivně pracovat s informacemi, jelikož informací je nadbytek a není pro jedince možné je zpracovat v adekvátním čase.
Výklad termínu podle TDKIV: Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.[1]
Obsah
Další faktory způsobující zahlcení
Obdržené informace se stanou spíše překážkou než pomocí (i když jsou potenciálně užitečné).
Náramné množství informací je vyhledáváno koncovými uživateli namísto informačních profesionálů, co vede k předpokladu, že koncový uživatel nebude mít takové dovednosti jako informační pracovník, teda nebude vědět rychle rozpoznat jádro hodnotných materiálů. To může způsobit pocit zahlcení. [2]
Informační zahlcení je spjaté s informační explozí. Rozdíl je v tom, že informační exploze se vztahuje k množství informací, zatímco pojem zahlcení informacemi popisuje její účinek na uživatele. [2]
Definice podle Millera
Již v šedesátých letech dvacátého století idetifikoval Miller [3] sedm různých kategorií - odpovědí člověka na informační zahlcení. Mezi ně zařadil:
- vypuštění, přehlédnutí (omission) - neschopnost zpracovat některé podněty
- chyba (error) – některé informace nejsou zpracovány správně
- řazení do front, sekvenční zpracování (queuing) – zpracování některých
- informací je odloženo s tím, že budou zpracovány později
- filtrování (filtering) – zpracování jen těch informací, které se jeví jako nejvyšší priorita
- přibližování (approximation) – snižování standardů rozlišování tím, že je snížena
- přesnost při hodnocení vstupů a odpovědí
- rozmanité kanály (multiple channels) – rozdělení příchozích informací na části
- za účelem rozdělení odpovědí
- útěk (escape) – kompletní ignorování příchozích informací
Problémy spojené s informační explozí
Data se vytváří v mnohem větších objemech než kdy předtím, přičemž lidská kapacita chápání zůstává stejná (kvůli omezenosti intelektuálními schopnostmi se zvětšuje pomalu nebo vůbec), to znamená, že „vstřebávání informací“ je omezeno a narušuje proces „informace › znalost“.
Problémy ve firemním prostředí – stresování informačním zahlcením (pracovní vytížení).
- Podle průzkumu společnosti Reuters až dvě třetiny manažerů uvádějí, že ztráta pracovní spokojenosti vzniká v důsledku stresu z přetížení informacemi.
- Zhruba 43% manažerů si myslí, že důležitá rozhodnutí jsou opožděná, protože mají k dispozici příliš mnoho informací.
- Kvůli potřebě analýzy dat se nedají dělat důležitá rozhodnutí včas, proto 1 z 5 manažerů na analýzu rezignuje a raději postupují intuitivně. [4]
Možná řešení informačního zahlcení
Informační zahlcení lze mírnit za pomocí extrakce, adaptace a syntézy informací. Extrahovaná dáta se propojí a pak se začne provádět informační syntéza, která informace z různých datových zdrojů propojí do souvislého celku. [5]
- Rozvoj služeb search engines – rozvoj algoritmů pro googlovské vyhledávání v kyberprostoru
- Budování znalostních bází založených na crowdsourcingu –Wikipedie, encyklopedické populárně vědecké informace.
- Jednoduché prohledávání ve světě vědeckých informací – Web Scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
- ↑ 2,0 2,1 HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček.
- ↑ MILLER, James. Information Input Overload and Psychopatology. American Journal of Psychiatry. 1960, vol. 116, is. 1, s. 695-704. ISSN 1535-7228. In: PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování. Praha, 2008. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2008. Studentská práce. Dostupné pro přihlášení na portálu Elektronické informační texty z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/novinky/2008/novy-text-informacnichovani>.
- ↑ 4,0 4,1 SOUČEK, Martin. Informační zahlcení [online prezentace]. Praha: ÚISK FF, 11. prosince 2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/480788/mod_resource/content/0/informacni_zahlceni.pdf
- ↑ ŠMERDA J., V. Dosoudil, M. Winkler. Nástroje pro léčbu informačního zahlcení. Masarykova univerzita & Laboratoř znalostních a informačních robotů. Dostupné z: http://cisvts.cz/wp-content/uploads/2012/11/Smerda_IKI_prispevek.pdf
Použitá literatura
- TOMEČKOVÁ, Jana. Informační zahlcení jako bariéra ve sdílení informací v organizaci. Praha, 2010. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petra Slouková. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/91353/
- HYBNER, Jiří. Informační exploze a metody řešení informačního problému. Praha, 2006. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Martin Souček. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/26999.
- Důsledky informačního zahlcení. In: Důsledky informačního zahlcení [online]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/D%C5%AFsledky_informa%C4%8Dn%C3%ADho_zahlcen%C3%AD
Externí odkazy
- Průzkum portálu Vyplnto.cz na téma Informační zahlcení internetu a její podíl na vzniku závislosti
- http://informatika.topsid.com/index.php?war=informace&unit=informacni_zahlceni
Související články
Příčiny informačního zahlcení
Moorův zákon
Klíčová slová
Informace
Informační zahlcení
Informační exploze
Moorov zákon