Pracovní motivace: Porovnání verzí
m (Petr.Kosik přesunul stránku Teorie pracovní motivace na Pracovní motivace: přesnější označení) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | {{Nedostatečné reference}} | ||
+ | |||
* skupiny teorií motivace: | * skupiny teorií motivace: | ||
# '''teorie vysvětlující, co člověka motivuje k práci''' | # '''teorie vysvětlující, co člověka motivuje k práci''' | ||
Řádek 32: | Řádek 34: | ||
* pokud jsou tyto faktory v žádoucí kvalitě, jsou zdrojem pracovní spokojenosti a motivace | * pokud jsou tyto faktory v žádoucí kvalitě, jsou zdrojem pracovní spokojenosti a motivace | ||
* jejich nepřítomnost či nedostatečná kvalita vedou k tomu, že pracovník není | * jejich nepřítomnost či nedostatečná kvalita vedou k tomu, že pracovník není | ||
+ | ==== Teorie D. McClellanda ==== | ||
+ | * rozlišuje tři druhy potřeb: | ||
+ | # '''potřebu výkonu''' (úspěchu) | ||
+ | # '''potřebu spojenectví''' | ||
+ | # '''potřebu moci''' | ||
+ | == Teorie zaměřené na průběh motivačního procesu == | ||
+ | === Vroomova teorie očekávání === | ||
+ | * vyjadřuje motivaci jako vztah tří proměnných: | ||
+ | # '''valence''' | ||
+ | # '''očekávání''' | ||
+ | # '''instrumentality''' | ||
+ | * '''valence''' = subjektivně vnímaná hodnota cíle | ||
+ | * '''očekávání''' = subjektivní pravděpodobnost dosažení cíle | ||
+ | * '''instrumentalita''' zahrnuje proces vynaložené činnosti | ||
+ | * čím víc je pro nás cíl subjektivně přitažlivější a zároveň čím víc věříme, že se nám podaří cíle dosáhnout, tím usilovněji budeme svoji činnost vykonávat | ||
+ | === Teorie L.W. Portera a E. E. Lawlera === | ||
+ | hodnota cíle + vnímaná pravděpodobnost úspěchu --> schopnosti a vnímaná role --> výkon --> odměny --> spokojenost | ||
+ | === Adamsova teorie ekvity (spravedlnosti)=== | ||
+ | * pracovník porovnává své úsilí a svou výši odměn s úsilím a odměnou svých spolupracovníků na srovnatelných pracovních pozicích | ||
+ | * pocit spravedlnosti, pokud je s ním zacházeno stejně jako s jeho referenční skupinou | ||
+ | * pokud jsou ostatní zaměstnanci v podobné pracovní pozici odměňování lépe nebo vynakládají méně úsilí a přitom dosahují stejných odměn, převáží demotivující pocit nespravedlnosti | ||
+ | === Teorie Lathama a Locka === | ||
+ | * motivace a výkon pracovníků jsou vyšší, pokud jsou jim stanoveny cíle: | ||
+ | * obtížnější, ale přijatelné | ||
+ | * existuje zpětná vazba o postupu | ||
+ | * souhlasí s cíli | ||
+ | === McGregorova teorie === | ||
+ | * stojí mimo oba hlavní proudy teorií pracovní motivace (typologie pracovníků) | ||
+ | * '''typ X''' – nerad pracuje, vyhýbá se práci, musí být kontrolován, podněcován k práci, důležité jsou pro něj odměna a trest | ||
+ | * '''typ Y''' – přirozeně sám aktivní, tvořivý, ochotný přijmout odpovědnost, třeba mu dávat prostor, volnost, důvěru, pozitivně ho stimulovat | ||
+ | == Motivace k práci v organizacích == | ||
+ | * zdroje pracovního jednání člověka | ||
+ | # '''vnitřní motivace''' (potřeby, zájmy, hodnoty) | ||
+ | # '''vnější vlivy''' (stimuly) | ||
+ | * '''motiv''' – zdroj energie, dává jednání směr | ||
+ | * '''motiv''' = vnitřní dispozice, působí jako zdroj energie a akcelerátor | ||
+ | * '''stimuly''' = vnější pobídky, dá se jimi měnit a podněcovat pracovní jednání | ||
+ | * mohou to být odměny nebo sankce: | ||
+ | # peněžní odměna | ||
+ | # pracovní hodnocení | ||
+ | # pracovní podmínky | ||
+ | # hodnocení skupinou | ||
+ | # porovnání svého výkonu s druhými | ||
+ | # sociální výhody | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | [[Kategorie: Psychologie práce a organizace|*]] |
Aktuální verze z 23. 3. 2018, 21:55
Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné. |
- skupiny teorií motivace:
- teorie vysvětlující, co člověka motivuje k práci
- teorie zaměřené na průběh motivačního procesu
Obsah
Teorie vysvětlující, co člověka motivuje k práci
Maslowova teorie hierarchie potřeb
- fyziologické potřeby
- potřeby bezpečí
- sociální potřeby
- potřeba uznání
- potřeba seberealizace – nejvýše
- postupné uspokojování potřeb – jako první musí být uspokojeny potřeby na nižších stupních
- potřeba seberealizace nemusí být naplněna nikdy
Alderferova teorie tří kategorií potřeb - teorie ERG
- modifikace hierarchie potřeb Maslowa
- tři úrovně potřeb:
- E = existence - základní lidské potřeby
- R = relations - mezilidské vztahy a spolupráce
- G = growth - další osobní, profesní rozvoj
- podobně jako Maslow uvádí, že nejdříve musí být uspokojeny základní potřeby, netrvá ale na hierarchii ostatních potřeb
Herzbergova dvoufaktorová teorie potřeb
- vychází ze zkoumání příčin spokojenosti a nespokojenosti
- dospěl k závěru, že pracovní spokojenost ovlivňují dvě zásadně odlišné skupiny faktorů:
- hygienické faktory (dissatisfaktory)
- motivátory (satisfaktory)
Hygienické faktory
- vztahují se k vnějšímu (pracovnímu) prostředí
- politika organizace a vedení, kontrola, plat, mezilidské vztahy, pracovní podmínky
- nepřítomnost či nízká kvalita hygienických faktorů je zdrojem nespokojenosti, zatímco jejich přítomnost nemá přímý vliv na spokojenost, vede ke stavu definovanému jako ne-nespokojenost
Motivátory
- vnitřní motivační faktory, které určují vztah člověka k práci
- úspěch, uznání, práci samotnou, odpovědnost, možnost postupu
- pokud jsou tyto faktory v žádoucí kvalitě, jsou zdrojem pracovní spokojenosti a motivace
- jejich nepřítomnost či nedostatečná kvalita vedou k tomu, že pracovník není
Teorie D. McClellanda
- rozlišuje tři druhy potřeb:
- potřebu výkonu (úspěchu)
- potřebu spojenectví
- potřebu moci
Teorie zaměřené na průběh motivačního procesu
Vroomova teorie očekávání
- vyjadřuje motivaci jako vztah tří proměnných:
- valence
- očekávání
- instrumentality
- valence = subjektivně vnímaná hodnota cíle
- očekávání = subjektivní pravděpodobnost dosažení cíle
- instrumentalita zahrnuje proces vynaložené činnosti
- čím víc je pro nás cíl subjektivně přitažlivější a zároveň čím víc věříme, že se nám podaří cíle dosáhnout, tím usilovněji budeme svoji činnost vykonávat
Teorie L.W. Portera a E. E. Lawlera
hodnota cíle + vnímaná pravděpodobnost úspěchu --> schopnosti a vnímaná role --> výkon --> odměny --> spokojenost
Adamsova teorie ekvity (spravedlnosti)
- pracovník porovnává své úsilí a svou výši odměn s úsilím a odměnou svých spolupracovníků na srovnatelných pracovních pozicích
- pocit spravedlnosti, pokud je s ním zacházeno stejně jako s jeho referenční skupinou
- pokud jsou ostatní zaměstnanci v podobné pracovní pozici odměňování lépe nebo vynakládají méně úsilí a přitom dosahují stejných odměn, převáží demotivující pocit nespravedlnosti
Teorie Lathama a Locka
- motivace a výkon pracovníků jsou vyšší, pokud jsou jim stanoveny cíle:
- obtížnější, ale přijatelné
- existuje zpětná vazba o postupu
- souhlasí s cíli
McGregorova teorie
- stojí mimo oba hlavní proudy teorií pracovní motivace (typologie pracovníků)
- typ X – nerad pracuje, vyhýbá se práci, musí být kontrolován, podněcován k práci, důležité jsou pro něj odměna a trest
- typ Y – přirozeně sám aktivní, tvořivý, ochotný přijmout odpovědnost, třeba mu dávat prostor, volnost, důvěru, pozitivně ho stimulovat
Motivace k práci v organizacích
- zdroje pracovního jednání člověka
- vnitřní motivace (potřeby, zájmy, hodnoty)
- vnější vlivy (stimuly)
- motiv – zdroj energie, dává jednání směr
- motiv = vnitřní dispozice, působí jako zdroj energie a akcelerátor
- stimuly = vnější pobídky, dá se jimi měnit a podněcovat pracovní jednání
- mohou to být odměny nebo sankce:
- peněžní odměna
- pracovní hodnocení
- pracovní podmínky
- hodnocení skupinou
- porovnání svého výkonu s druhými
- sociální výhody