Syntaxe a sémantika komunikace: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | [[Soubor:Komunikační_model.png|right|300px]] | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | [[Soubor:Komunikační_model.png| | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | === Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky: === | ||
==== Syntaxe ==== | ==== Syntaxe ==== | ||
| − | + | [http://Syntaxe '''Syntaxe'''] zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.<ref name="JI">JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.</ref> <br /><br /> | |
| − | [http://Syntaxe '''Syntaxe'''] zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích. <ref name="JI">JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.</ref> <br /><br /> | ||
| − | |||
==== Sémantika ==== | ==== Sémantika ==== | ||
| − | + | '''[http://Sémantika Sémantika]''' se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.<ref name="FG">Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.</ref> | |
| − | '''[http://Sémantika Sémantika]''' se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod. <ref name="FG">Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.</ref> | ||
| − | |||
Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.<br /> | Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.<br /> | ||
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.<br /> | Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.<br /> | ||
| Řádek 22: | Řádek 11: | ||
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.<br /> | Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.<br /> | ||
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data<br /> | Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data<br /> | ||
| − | |||
==== Měření informace ==== | ==== Měření informace ==== | ||
| − | |||
Z obsahového hlediska – '''sémantická forma'''<br /><br /> | Z obsahového hlediska – '''sémantická forma'''<br /><br /> | ||
- podle obsahuje<br /> | - podle obsahuje<br /> | ||
- data (údaje)<br /> | - data (údaje)<br /> | ||
- záleží na kontextu<br /> | - záleží na kontextu<br /> | ||
| − | |||
Z technického hlediska – '''syntaktická stránka'''<br /><br /> | Z technického hlediska – '''syntaktická stránka'''<br /><br /> | ||
| − | - vychází z teorie informace<br /> | + | - vychází z teorie informace<ref name="SM">SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref><br /> <br /> |
[http://Claude%20Elwood%20Shannon '''Claude Shannon'''] jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.<br /> „Informace je odstraněná neurčitost.„<br /> | [http://Claude%20Elwood%20Shannon '''Claude Shannon'''] jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.<br /> „Informace je odstraněná neurčitost.„<br /> | ||
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na [[Míra pravděpodobnosti|míře pravděpodobnosti]].<br /> | Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na [[Míra pravděpodobnosti|míře pravděpodobnosti]].<br /> | ||
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.<br /> | Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.<br /> | ||
'''[[Shannonovo chápání informace]]''' nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.<br /> | '''[[Shannonovo chápání informace]]''' nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.<br /> | ||
| − | Jde tedy spíš o měření přenášených signálů. <ref name="KM">Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)</ref><br /> | + | Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.<ref name="KM">Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)</ref><br /> |
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
| − | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br /> | * SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br /> | ||
| Řádek 51: | Řádek 32: | ||
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br /> | * Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br /> | ||
* Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br /> | * Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br /> | ||
| − | |||
| − | |||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| − | |||
Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace | Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace | ||
| − | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | |
| − | + | [[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]] | |
| − | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví | + | [[Kategorie:Hesla k opravě UISK]] |
Aktuální verze z 21. 10. 2018, 12:36
Obsah
Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:
Syntaxe
Syntaxe zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.[1]
Sémantika
Sémantika se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.[2]
Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data
Měření informace
Z obsahového hlediska – sémantická forma
- podle obsahuje
- data (údaje)
- záleží na kontextu
Z technického hlediska – syntaktická stránka
- vychází z teorie informace[3]
Claude Shannon jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.
„Informace je odstraněná neurčitost.„
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
Shannonovo chápání informace nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.
- ↑ Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.
- ↑ SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- ↑ Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)
Použitá literatura
- SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
- Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
- Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
- Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >
Klíčová slova
Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
