Alternativní a augmentativní komunikace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 42 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Systémy '''alternativní a augmentativní komunikace (AAK)''' se snaží u osob s postižením trvale nebo přechodně nahrazovat problémy s řečí, jazykem a psaním.<ref name="alterkom"><i>CO JE AAK</i> [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné z: http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9</ref>
+
Systémy '''alternativní a augmentativní komunikace (AAK)''' se snaží u osob s postižením trvale nebo přechodně řešit problémy s řečí, jazykem a psaním.<ref name="alterkom"><i>CO JE AAK</i> [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné z: http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9</ref> Jsou k tomu využívány pomůcky jako například komunikační tabulky, zařízení s hlasovým výstupem nebo tablety a počítače se speciálním softwarem.<ref name="metody"/>
  
 
==Co je AAK==
 
==Co je AAK==
 +
'''Augmentativní systémy komunikace''' jsou zaměřeny na podporu již existujících komunikačních možností a schopností. Jejich cílem je zvýšit kvalitu porozumění řeči a usnadnit vyjadřování.<ref name="zora">JANOVCOVÁ, Zora. <i>Alternativní a augmentativní komunikace: učební text</i>. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010.</ref>
 +
 +
'''Alternativní systémy komunikace''' jsou ty, které se používají jako náhrada mluvené řeči.<ref name="zora" />
 +
 +
'''Cílem AAK''' je umožnit lidem se závažnými poruchami komunikačního procesu aktivně se dorozumívat a reagovat na podněty ve svém okolí, a to v takovém rozsahu, aby se stali aktivními v běžné mezilidské [[Komunikace|komunikaci]]. <ref name="klinika">ŠKODOVÁ, Eva a Ivan JEDLIČKA. <i>Klinická logopedie</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2007.</ref> Alternativní a augmentativní komunikace je prevencí rozvoje frustrace, přínosem pro změny postojů sociálního prostředí, chování samotného uživatele, jeho fyzických i psychických schopností.<ref name="zora" />
 +
 +
Je však třeba zdůraznit, že žádný systém AAK nemůže obsáhnout celý slovník mluvené řeči. Mnozí uživatelé také potřebují delší čas při práci s pomůckami, proto je AAK většinou pomalejší než řeč mluvená.<ref name="zora" />
  
 
[[Soubor:Using a head mounted laser to point to a communication board.jpg|náhled|vpravo|Klient používající metodu AAK]]
 
[[Soubor:Using a head mounted laser to point to a communication board.jpg|náhled|vpravo|Klient používající metodu AAK]]
 
===Komu je určena===
 
===Komu je určena===
 +
AAK je určena osobám se závažnými poruchami komunikace, které vznikají nejčastěji v důsledku:
  
 +
* '''vrozených poruch''' – mozkové obrny, těžkého sluchového postižení, těžkých vývojových vad řeči, mentálního postižení, [[Poruchy autistického spektra|autismu]], kombinovaných postižení;
 +
* '''získaných poruch''' – po cévní mozkové příhodě, úrazech mozku, nádorech mozku, získaného těžkého sluchového postižení, získaných kombinovaných postižení;
 +
* '''degenerativních onemocnění''' – sklerózy multiplex, muskulární dystrofie, amyotrofické laterární sklerózy, Parkinsonovy nemoci, Huntigtonovy chorei, Alzheimerovy nemoci.<ref name="klinika" />
  
−
===AAK a řeč===
 
  
−
==Základní metody AAK==
+
Pomůcky se mohou rozdělit na dvě základní skupiny – metody bez pomůcek a metody s pomůckami. Druhý typ se dále dělí na netechnické pomůcky a technické pomůcky.<ref name="metody">ŠAROUNOVÁ, Jana. <i>Metody alternativní a augmentativní komunikace</i>. Praha: Portál, 2014.</ref>
−
Pomůcky se mohou rozdělit na dvě základní skupiny – metody bez pomůcek a metody s pomůckami. Druhý typ se dále rozčleňuje na netechnické pomůcky a technické pomůcky.<ref name="metody">ŠAROUNOVÁ, Jana. <i>Metody alternativní a augmentativní komunikace</i>. Praha: Portál, 2014.</ref>
 
  
−
=== Metody bez pomůcek ===
+
== Metody bez pomůcek ==
−
Především se hovoří o manuálních znacích, které je třeba uživatele naučit. Obvykle se jedná o systémy, které pracují s 300-600 znaky. Doprovázejí mluvenou řeč a jsou většinou jednodušší než symboly ve znakovém jazyce neslyšících. V naší zemi se nejvíce používají tyto systémy:<ref name="metody"/>
+
Především se hovoří o manuálních znacích, které je třeba uživatele naučit. Obvykle se jedná o systémy, které pracují s 300-600 znaky. Doprovázejí mluvenou [[řeč]] a jsou většinou jednodušší než symboly ve znakovém jazyce neslyšících. Mezi nejznámější systémy patří:<ref name="metody"/>
  
−
'''Makaton''' je znakový program, jehož základ tvoří 350 znaků a symbolů v osmi základních úrovních. Jeho název je odvozen od jmen svých tvůrců (Margaret Walker, Kathy Johnston a Tony Conforth). Je možné jej uplatnit u klientů s mentálním, sluchovým a tělesným postižení, u neurologických pacientů a u klientů s poruchami paměti. Znakování klíčových slov by se mělo doprovázet rytmizovanou řečí a mimikou.<ref name="specped">VALENTA, Milan. <i>Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru</i>. Praha: Portál, 2014.</ref>
+
'''[[Makatonský slovník|Makaton]]''' je znakový program, jehož základ tvoří 350 znaků a symbolů v osmi základních úrovních. Jeho název je odvozen od jmen svých tvůrců (Margaret Walker, Kathy Johnston a Tony Conforth). Je možné jej uplatnit u klientů s mentálním, sluchovým a tělesným postižení, u neurologických pacientů a u klientů s poruchami paměti. Znakování klíčových slov by se mělo doprovázet rytmizovanou řečí a mimikou.<ref name="specped">VALENTA, Milan. <i>Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru</i>. Praha: Portál, 2014.</ref>
  
 
'''Znak do řeči''' u nás představila Libuše Kubová s kolektivem. Tento systém pochází z Dánska a tvoří ho znaky a gesta ze znakového jazyka neslyšících. Je upraven tak, aby vyhovoval specifickým požadavkům uživatelů s mentálním, tělesným a dalšími postiženími. Používá se asi 400 znaků s možností dalšího rozšíření.<ref name="specped"/>  
 
'''Znak do řeči''' u nás představila Libuše Kubová s kolektivem. Tento systém pochází z Dánska a tvoří ho znaky a gesta ze znakového jazyka neslyšících. Je upraven tak, aby vyhovoval specifickým požadavkům uživatelů s mentálním, tělesným a dalšími postiženími. Používá se asi 400 znaků s možností dalšího rozšíření.<ref name="specped"/>  
Řádek 21: Řádek 30:
 
'''Znaky podle Anity Portmann''' fungují na obdobném principu jako oba předchozí systémy. Znaky se využívají při mluvené řeči a nejčastěji se zavádí u malých dětí a uživatelů s mentálním postižením.<ref name="metody"/>
 
'''Znaky podle Anity Portmann''' fungují na obdobném principu jako oba předchozí systémy. Znaky se využívají při mluvené řeči a nejčastěji se zavádí u malých dětí a uživatelů s mentálním postižením.<ref name="metody"/>
  
−
===Metody s pomůckami===
+
'''[[Znakový jazyk]]''' je přirozeným komunikačním prostředkem neslyšících osob. Tvoří ho systém manuálních znaků, který se realizuje pohyby rukou. Je nezávislý na mluvené řeči, doprovází se odezíráním, mimikou nebo prstovou abecedou. Každá země má vlastní specifický jazyk. Nositelem lexikálního významu je pohyb a tvar rukou, [[Neverbální komunikace|nonverbální prostředky]] (mimika, haptika, posturologie apod.) reprezentují význam gramatický. <ref name="zora" />
−
====Netechnické pomůcky====
+
 
 +
'''Znakovaná čeština''' je uměle vytvořený systém manuálních znaků, které se doprovázejí mluvenou řečí. Respektuje gramatický systém verbálního vyjadřování se všemi slovními druhy, pomocnými slovesy a syntaktickou rovinou řeči.<ref name="zora" /> Tento způsob vyhovuje i potřebám slyšících osob, které mají těžké omezení řeči (bez výrazného pohybového omezení rukou). <ref name="klinika" />
 +
 
 +
'''Prstová abeceda''' se používá jako podpora manuálních znaků. Znázorňuje jednotlivá písmena abecedy pomocí různých poloh prstů jedné nebo obou rukou. Používá se především tam, kde pro daný pojem není vytvořen znak.<ref name="klinika" />
 +
 
 +
'''Lormova abeceda''' je dlaňový abecední systém, který je určen pro přímou komunikaci mezi hluchoslepými nebo s jejich okolím. Pomocí bodů, tahů a vibrací na prstech a v dlani levé ruky hluchoslepého se znázorňují jednotlivá písmena.<ref name="zora" />
 +
 
 +
'''Metoda Tadoma''' se používá u hluchoslepých osob. Ruka postiženého člověka se dotýká obličeje a krku mluvící osoby tak, že se palcem dotýká rtů, cítí ale i pohyby čelisti a jazyka. Jde o jakési hmatové čtení řeči.<ref name="klinika" />
 +
 
 +
 
 +
==Metody s netechnickými pomůckami==  
 
Tyto pomůcky nevyužívají ke svému provozu elektrický proud ani napájení z baterie. Nevyžadují pravidelné dobíjení ani nutné zásahy v případě porouchání pomůcky. Z tohoto důvodu jsou i cenově dostupnější.<ref name="metody"/>
 
Tyto pomůcky nevyužívají ke svému provozu elektrický proud ani napájení z baterie. Nevyžadují pravidelné dobíjení ani nutné zásahy v případě porouchání pomůcky. Z tohoto důvodu jsou i cenově dostupnější.<ref name="metody"/>
  
Řádek 33: Řádek 52:
 
''Části předmětů'' se stávají symbolem pro celý předmět (např. dílek z oblíbeného puzzle) a klient se ho snaží označit, pokud daný předmět chce.
 
''Části předmětů'' se stávají symbolem pro celý předmět (např. dílek z oblíbeného puzzle) a klient se ho snaží označit, pokud daný předmět chce.
  
−
''Referenční (odkazovací) předměty'', jako například mýdlo pro koupel, lžíce pro jídlo.<ref name="metody"/>
+
''Referenční (odkazovací) předměty'', jako například mýdlo pro koupel, lžíce pro jídlo.
 +
 
 +
''Zmenšeniny'', například malá lahvička na pití jako symbol pro skutečnou láhev.<ref name="metody"/>
  
  
 +
'''Fotografie a komunikační tabulky z fotografií:''' Fotografie (černobílé i barevné) mohou znázorňovat předměty, činnosti, osoby, místa. Jsou srozumitelnější než obrázek nebo grafický symbol.<ref name="klinika" /> S fotografiemi se dá pracovat jednotlivě, nebo je sestavovat do komunikačních tabulek.<ref name="metody"/>
 +
[[Soubor:Bliss divided.jpg|náhled|vpravo|Příklad symbolu ze systému Bliss]]
  
  
 +
'''Grafické symboly – systémy:''' Na světě existuje řada systémů grafických symbolů, ale jen část z nich je dostupná pro český jazyk. Nejznámější a nejpoužívanější jsou:
 +
 +
''Symboly PCS (Picture Communication Symbols)'' byl vytvořen v USA. Symboly jsou rozděleny do několika kategorií. Používají se jak v černobílé, tak v barevné formě. Program obsahuje kolem 5000 symbolů.
 +
 +
''Symboly Widgit'' vznikly ve Velké Británii a jsou přeloženy do mnoha jazyků. Byly vytvořeny tak, aby čitelně zobrazovaly pouze jediný pojem bez zbytečných informací navíc. Program zahrnuje kolem 8000 symbolů, kterým je přiřazeno asi 20 000 slov.
 +
 +
''Piktogramy (PICS – Pictogram Ideogram Communication Symbols)'' pocházejí z Kanady. Dodržují striktní symbolizaci a jsou velmi jednoduché (bílý symbol na černém pozadí).Piktogramy zobrazují konkrétní pojmy, ideogramy pojmy abstraktní.<ref name="metody"/>
 +
 +
''Systém Bliss'' je komunikační systém, který je založen na používání symbolů, které jsou tvořeny běžnými geometrickými tvary. Tyto prvky se poté dále mohou skládat do složitějších jednotek. Vznikají tak nová slova nebo celá sdělení.<ref name="specped" />
 +
 +
 +
'''Komunikační tabulky:''' Lze je sestavovat z jednotlivých symbolů nebo je kombinovat i s fotografiemi.<ref name="metody"/> Existuje několik možností organizačního uspořádání komunikačních  tabulek: schématické (životopisné uspořádání), taxonomické (založeno na určitém systému), sémanticko-syntaktické (na základě gramatických zákonitostí), abecední, podle často používaných pojmů nebo založené na potřebě posluchačovy snadné orientace.<ref name="klinika" />
 +
 +
''Komunikační tabulky'', kde jsou symboly zobrazeny na dvojrozměrné kartě, jejíž velikost vychází z fyzických schopností a komunikačních potřeb uživatele.
 +
 +
''Komunikační knihy'' – symboly jsou zobrazeny na jednotlivých stránkách. U komunikačních knih s větším počtem pojmů je nutná dobrá struktura a uspořádání.
 +
 +
[[Soubor:Communication book.jpg|náhled|vpravo|Komunikační kniha]]
 +
Dále se používají rohožky, na které se symboly připevňují pomocí suchého zipu, kapesníčky, oblečení se symboly, komunikační „peněženky“, komunikační potítka, krabičky-zásobníky nebo ledvinky.<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
'''Komunikační zážitkové deníky:''' Jedná se o sešity, do kterých se pravidelně přidávají fotografie či symboly popisující události, které dítě prožilo. Díky tomu se mají o co opřít, pokud chtějí někomu vyprávět své zážitky. Ideální je tvořit zážitkové deníky doma i v zařízení, které uživatel navštěvuje.<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
 +
==Metody s technickými pomůckami==
 +
U tohoto typu pomůcek je nutné počítat s tím, že rychle zastarávají a jsou nahrazovány jinými. Základní vlastností je možnost hlasového výstupu, možnost zobrazení jednotlivých prvků sdělení, zobrazení hotového sdělení nebo přehrání sdělení přímým stiskem tlačítka i prostřednictvím externího spínače. Existují tyto typy technických pomůcek:<ref name="metody"/>
 +
 +
'''Pomůcky s hlasovým výstupem – komunikátory''' jsou jednoduše řečeno ozvučené komunikační tabulky. Pod předmět se nahraje sdělení, které se při stisknutí tlačítka přehraje. Některé pomůcky se ovládají pomocí spínače nebo prostřednictvím metody skenování. Pomůcky mohou mít buď statický, nebo dynamický displej. Dále se dělí podle toho, zda se používá syntetický nebo digitalizovaný hlas.
 +
 +
''Pomůcky s jedním tlačítkem'' – na velké tlačítko se přes mikrofon nahraje jedno sdělení. Stiskem se slovo přehraje. Tyto pomůcky jsou vhodné pro malé děti nebo pro klienty s těžšími formami mentálního postižení.
 +
 +
''Pomůcky s více tlačítky'' – U této pomůcky se pracuje s několika úrovněmi. Na každé jednotlivé úrovni jsou nahrána jiná sdělení. Při změně úrovně je třeba kartu se symboly vyměnit (statický displej), což je pro některé klienty náročné a komunikaci to také zdržuje.
 +
[[Soubor:Gotalk.jpg|náhled|vpravo|Pomůcka se statickým displejem]]
 +
 +
''Pomůcky s dynamickým displejem'' mají často formu kufříku. Jsou snadno přenosné a odolné proti pádu na zem a znečištění. Díky dynamickému displeji mohou uživatelé měnit úrovně tabulek bez složité manipulace s jednotlivými kartami.<ref name="metody"/>
 +
 +
Dále se používají například čtečky čárových kódů nebo pomůcky akustických samolepek (pero PEN Friend).<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
'''Počítače a [[software]]''' využívají především osoby s tělesným postižením. Většinou je potřeba zavést některé z alternativních řešení ovládání počítače, které usnadňují uživateli přístup:
 +
 +
''Velkoplošné klávesnice'' – v orientaci na klávesnici pomáhají zvětšené, často barevně odlišené klávesy.
 +
 +
''Speciální počítačové myši'' – řadíme sem trackbally (myši se zvětšenou kuličkou v horní části), joysticky (různě velké páčky) nebo myši ovládané ústy.
 +
 +
''Adaptéry a spínače'' jsou vhodné i pro osoby s nejtěžšími formami tělesného postižení. Do počítače se zapojí adaptér s jedním nebo více spínači, které lze ovládat velmi jednoduše. Většinou se pracuje se speciálními programy, které umožňují metodu skenování.<ref name="metody"/>
 +
 +
Do alternativního ovládání se řadí i pomůcky, které se ovládají hlavou nebo i očima pomocí speciálních brýlí.<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
'''Speciální software''', který se využívá v AAK, se dá rozdělit na software komunikační, software pro usnadnění fyzického přístupu k počítači a software výukový.<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
'''Komunikační software:'''
 +
 +
''Altík'' je český počítačový program pro alternativní komunikaci. Je určen pro tvorbu a tisk komunikačních tabulek nebo k vytváření komunikačních mřížek pro počítač. Má v sobě zabudované skenování. Pracuje se s více než 2000 pojmy v různých grafických podobách.
 +
 +
''Grid 2'' slouží přímo ke komunikaci uživatele pomocí počítače. Má hlasový výstup, jehož pomocí se uživatelé vyjadřují. Klient může využít i výběr pomocí skenování. Nevýhodou je vyšší cena a velké množství nastavení, kvůli kterým je těžší s programem pracovat.
 +
[[Soubor:Stephen Hawking 050506.jpg|náhled|vpravo|Stephen Hawking byl jedním z nejznámějších uživatelů technických pomůcek AAK]]
 +
 +
Tato skupina dále zahrnuje programy jako Boardmaker, který pracuje se symboly PCS, nebo Symwriter, který obsahuje symboly Widgit.<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
'''Software pro usnadnění fyzického přístupu k počítači:'''
 +
 +
''Click-N-Type Keyboard'' lze dobře kombinovat i s jinými programy. Klienti používají virtuální klávesnici, ovládanou jedním spínačem.
 +
 +
''Dwell Clicker'' umožňuje použít myš (nebo jiné zařízení) bez nutnosti kliknutí. Automatické kliknutí se provede po uplynutí určité doby, kterou myš strávila na dané položce.<ref name="metody"/>
 +
 +
 +
'''Tablety''' jsou jednou z nejmodernějších a nejrozšířenějších technických pomůcek. Zahrnují všechny výhody předešlých zařízení (např. přenosnost, dynamický displej atd.). V současné době existují tablety s operačním systémem iOS, Android nebo Windows.
 +
 +
''Tablety s iOS'' obsahují usnadnění pro uživatele s různými typy postižení. I když k tomu původně nebyly přizpůsobeny, některé tablety teď umožňují metodu skenování a ovládání pomocí spínače. Dalšími funkcemi jsou předčítání výběru, funkce asistovaného přístupu, nebo řada aplikací, které byly pro alternativní komunikaci vytvořeny.
 +
 +
''Tablety s OS Android'' jsou méně přizpůsobeny pro potřeby osob s postižením. Výhodou může ale být nižší cena. Existuje také možnost připojení některých dalších pomůcek jako je velkoplošná klávesnice nebo myš. Aplikace pro AAK jsou převážně v angličtině.
 +
 +
''Tablety s OS Windows'' můžou být vhodné pro ty, kteří se už naučili pracovat s jiným přístrojem podporovaným systémem Windows. Pro komunikaci se dají využít standardní počítačové programy pro AAK, například Grid 2 nebo Altík.<ref name="metody"/>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 44: Řádek 145:
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 +
* JANOVCOVÁ, Zora. <i>Alternativní a augmentativní komunikace: učební text</i>. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
 
* ŠAROUNOVÁ, Jana. <i>Metody alternativní a augmentativní komunikace</i>. Praha: Portál, 2014.
 
* ŠAROUNOVÁ, Jana. <i>Metody alternativní a augmentativní komunikace</i>. Praha: Portál, 2014.
 +
* ŠKODOVÁ, Eva a Ivan JEDLIČKA. <i>Klinická logopedie</i>. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2007.
 
* VALENTA, Milan. <i>Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru</i>. Praha: Portál, 2014.
 
* VALENTA, Milan. <i>Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru</i>. Praha: Portál, 2014.
−
 
  
 
=== Související články ===
 
=== Související články ===
Řádek 56: Řádek 158:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
Alternativní a augmentativní komunikace, poruchy řeči, komunikační pomůcky
 
Alternativní a augmentativní komunikace, poruchy řeči, komunikační pomůcky
 +
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 25. 1. 2019, 11:19

Systémy alternativní a augmentativní komunikace (AAK) se snaží u osob s postižením trvale nebo přechodně řešit problémy s řečí, jazykem a psaním.[1] Jsou k tomu využívány pomůcky jako například komunikační tabulky, zařízení s hlasovým výstupem nebo tablety a počítače se speciálním softwarem.[2]

Co je AAK

Augmentativní systémy komunikace jsou zaměřeny na podporu již existujících komunikačních možností a schopností. Jejich cílem je zvýšit kvalitu porozumění řeči a usnadnit vyjadřování.[3]

Alternativní systémy komunikace jsou ty, které se používají jako náhrada mluvené řeči.[3]

Cílem AAK je umožnit lidem se závažnými poruchami komunikačního procesu aktivně se dorozumívat a reagovat na podněty ve svém okolí, a to v takovém rozsahu, aby se stali aktivními v běžné mezilidské komunikaci. [4] Alternativní a augmentativní komunikace je prevencí rozvoje frustrace, přínosem pro změny postojů sociálního prostředí, chování samotného uživatele, jeho fyzických i psychických schopností.[3]

Je však třeba zdůraznit, že žádný systém AAK nemůže obsáhnout celý slovník mluvené řeči. Mnozí uživatelé také potřebují delší čas při práci s pomůckami, proto je AAK většinou pomalejší než řeč mluvená.[3]

Klient používající metodu AAK

Komu je určena

AAK je určena osobám se závažnými poruchami komunikace, které vznikají nejčastěji v důsledku:

  • vrozených poruch – mozkové obrny, těžkého sluchového postižení, těžkých vývojových vad řeči, mentálního postižení, autismu, kombinovaných postižení;
  • získaných poruch – po cévní mozkové příhodě, úrazech mozku, nádorech mozku, získaného těžkého sluchového postižení, získaných kombinovaných postižení;
  • degenerativních onemocnění – sklerózy multiplex, muskulární dystrofie, amyotrofické laterární sklerózy, Parkinsonovy nemoci, Huntigtonovy chorei, Alzheimerovy nemoci.[4]


Pomůcky se mohou rozdělit na dvě základní skupiny – metody bez pomůcek a metody s pomůckami. Druhý typ se dále dělí na netechnické pomůcky a technické pomůcky.[2]

Metody bez pomůcek

Především se hovoří o manuálních znacích, které je třeba uživatele naučit. Obvykle se jedná o systémy, které pracují s 300-600 znaky. Doprovázejí mluvenou řeč a jsou většinou jednodušší než symboly ve znakovém jazyce neslyšících. Mezi nejznámější systémy patří:[2]

Makaton je znakový program, jehož základ tvoří 350 znaků a symbolů v osmi základních úrovních. Jeho název je odvozen od jmen svých tvůrců (Margaret Walker, Kathy Johnston a Tony Conforth). Je možné jej uplatnit u klientů s mentálním, sluchovým a tělesným postižení, u neurologických pacientů a u klientů s poruchami paměti. Znakování klíčových slov by se mělo doprovázet rytmizovanou řečí a mimikou.[5]

Znak do řeči u nás představila Libuše Kubová s kolektivem. Tento systém pochází z Dánska a tvoří ho znaky a gesta ze znakového jazyka neslyšících. Je upraven tak, aby vyhovoval specifickým požadavkům uživatelů s mentálním, tělesným a dalšími postiženími. Používá se asi 400 znaků s možností dalšího rozšíření.[5]

Znaky podle Anity Portmann fungují na obdobném principu jako oba předchozí systémy. Znaky se využívají při mluvené řeči a nejčastěji se zavádí u malých dětí a uživatelů s mentálním postižením.[2]

Znakový jazyk je přirozeným komunikačním prostředkem neslyšících osob. Tvoří ho systém manuálních znaků, který se realizuje pohyby rukou. Je nezávislý na mluvené řeči, doprovází se odezíráním, mimikou nebo prstovou abecedou. Každá země má vlastní specifický jazyk. Nositelem lexikálního významu je pohyb a tvar rukou, nonverbální prostředky (mimika, haptika, posturologie apod.) reprezentují význam gramatický. [3]

Znakovaná čeština je uměle vytvořený systém manuálních znaků, které se doprovázejí mluvenou řečí. Respektuje gramatický systém verbálního vyjadřování se všemi slovními druhy, pomocnými slovesy a syntaktickou rovinou řeči.[3] Tento způsob vyhovuje i potřebám slyšících osob, které mají těžké omezení řeči (bez výrazného pohybového omezení rukou). [4]

Prstová abeceda se používá jako podpora manuálních znaků. Znázorňuje jednotlivá písmena abecedy pomocí různých poloh prstů jedné nebo obou rukou. Používá se především tam, kde pro daný pojem není vytvořen znak.[4]

Lormova abeceda je dlaňový abecední systém, který je určen pro přímou komunikaci mezi hluchoslepými nebo s jejich okolím. Pomocí bodů, tahů a vibrací na prstech a v dlani levé ruky hluchoslepého se znázorňují jednotlivá písmena.[3]

Metoda Tadoma se používá u hluchoslepých osob. Ruka postiženého člověka se dotýká obličeje a krku mluvící osoby tak, že se palcem dotýká rtů, cítí ale i pohyby čelisti a jazyka. Jde o jakési hmatové čtení řeči.[4]


Metody s netechnickými pomůckami

Tyto pomůcky nevyužívají ke svému provozu elektrický proud ani napájení z baterie. Nevyžadují pravidelné dobíjení ani nutné zásahy v případě porouchání pomůcky. Z tohoto důvodu jsou i cenově dostupnější.[2]

Trojrozměrné zobrazení – předměty se používají jako jedna z prvních možností zvláště pro malé děti a u osob s mentálním postižením. Doporučují se jako alternativa pro klienty s těžšími formami mentálního postižení, kteří nerozumějí fotografiím nebo obrázkovým symbolům. Užívají se v těchto formách:

Reálné předměty, například konkrétní hračka nebo jídlo, které nesymbolizují nic jiného než samy sebe a klient má většinou možnost k výběru.

Reálné předměty jako symboly, kde se reálná věc může stát symbolem (například zatavený bonbon na kartičce).

Části předmětů se stávají symbolem pro celý předmět (např. dílek z oblíbeného puzzle) a klient se ho snaží označit, pokud daný předmět chce.

Referenční (odkazovací) předměty, jako například mýdlo pro koupel, lžíce pro jídlo.

Zmenšeniny, například malá lahvička na pití jako symbol pro skutečnou láhev.[2]


Fotografie a komunikační tabulky z fotografií: Fotografie (černobílé i barevné) mohou znázorňovat předměty, činnosti, osoby, místa. Jsou srozumitelnější než obrázek nebo grafický symbol.[4] S fotografiemi se dá pracovat jednotlivě, nebo je sestavovat do komunikačních tabulek.[2]

Příklad symbolu ze systému Bliss


Grafické symboly – systémy: Na světě existuje řada systémů grafických symbolů, ale jen část z nich je dostupná pro český jazyk. Nejznámější a nejpoužívanější jsou:

Symboly PCS (Picture Communication Symbols) byl vytvořen v USA. Symboly jsou rozděleny do několika kategorií. Používají se jak v černobílé, tak v barevné formě. Program obsahuje kolem 5000 symbolů.

Symboly Widgit vznikly ve Velké Británii a jsou přeloženy do mnoha jazyků. Byly vytvořeny tak, aby čitelně zobrazovaly pouze jediný pojem bez zbytečných informací navíc. Program zahrnuje kolem 8000 symbolů, kterým je přiřazeno asi 20 000 slov.

Piktogramy (PICS – Pictogram Ideogram Communication Symbols) pocházejí z Kanady. Dodržují striktní symbolizaci a jsou velmi jednoduché (bílý symbol na černém pozadí).Piktogramy zobrazují konkrétní pojmy, ideogramy pojmy abstraktní.[2]

Systém Bliss je komunikační systém, který je založen na používání symbolů, které jsou tvořeny běžnými geometrickými tvary. Tyto prvky se poté dále mohou skládat do složitějších jednotek. Vznikají tak nová slova nebo celá sdělení.[5]


Komunikační tabulky: Lze je sestavovat z jednotlivých symbolů nebo je kombinovat i s fotografiemi.[2] Existuje několik možností organizačního uspořádání komunikačních tabulek: schématické (životopisné uspořádání), taxonomické (založeno na určitém systému), sémanticko-syntaktické (na základě gramatických zákonitostí), abecední, podle často používaných pojmů nebo založené na potřebě posluchačovy snadné orientace.[4]

Komunikační tabulky, kde jsou symboly zobrazeny na dvojrozměrné kartě, jejíž velikost vychází z fyzických schopností a komunikačních potřeb uživatele.

Komunikační knihy – symboly jsou zobrazeny na jednotlivých stránkách. U komunikačních knih s větším počtem pojmů je nutná dobrá struktura a uspořádání.

Komunikační kniha

Dále se používají rohožky, na které se symboly připevňují pomocí suchého zipu, kapesníčky, oblečení se symboly, komunikační „peněženky“, komunikační potítka, krabičky-zásobníky nebo ledvinky.[2]


Komunikační zážitkové deníky: Jedná se o sešity, do kterých se pravidelně přidávají fotografie či symboly popisující události, které dítě prožilo. Díky tomu se mají o co opřít, pokud chtějí někomu vyprávět své zážitky. Ideální je tvořit zážitkové deníky doma i v zařízení, které uživatel navštěvuje.[2]


Metody s technickými pomůckami

U tohoto typu pomůcek je nutné počítat s tím, že rychle zastarávají a jsou nahrazovány jinými. Základní vlastností je možnost hlasového výstupu, možnost zobrazení jednotlivých prvků sdělení, zobrazení hotového sdělení nebo přehrání sdělení přímým stiskem tlačítka i prostřednictvím externího spínače. Existují tyto typy technických pomůcek:[2]

Pomůcky s hlasovým výstupem – komunikátory jsou jednoduše řečeno ozvučené komunikační tabulky. Pod předmět se nahraje sdělení, které se při stisknutí tlačítka přehraje. Některé pomůcky se ovládají pomocí spínače nebo prostřednictvím metody skenování. Pomůcky mohou mít buď statický, nebo dynamický displej. Dále se dělí podle toho, zda se používá syntetický nebo digitalizovaný hlas.

Pomůcky s jedním tlačítkem – na velké tlačítko se přes mikrofon nahraje jedno sdělení. Stiskem se slovo přehraje. Tyto pomůcky jsou vhodné pro malé děti nebo pro klienty s těžšími formami mentálního postižení.

Pomůcky s více tlačítky – U této pomůcky se pracuje s několika úrovněmi. Na každé jednotlivé úrovni jsou nahrána jiná sdělení. Při změně úrovně je třeba kartu se symboly vyměnit (statický displej), což je pro některé klienty náročné a komunikaci to také zdržuje.

Pomůcka se statickým displejem

Pomůcky s dynamickým displejem mají často formu kufříku. Jsou snadno přenosné a odolné proti pádu na zem a znečištění. Díky dynamickému displeji mohou uživatelé měnit úrovně tabulek bez složité manipulace s jednotlivými kartami.[2]

Dále se používají například čtečky čárových kódů nebo pomůcky akustických samolepek (pero PEN Friend).[2]


Počítače a software využívají především osoby s tělesným postižením. Většinou je potřeba zavést některé z alternativních řešení ovládání počítače, které usnadňují uživateli přístup:

Velkoplošné klávesnice – v orientaci na klávesnici pomáhají zvětšené, často barevně odlišené klávesy.

Speciální počítačové myši – řadíme sem trackbally (myši se zvětšenou kuličkou v horní části), joysticky (různě velké páčky) nebo myši ovládané ústy.

Adaptéry a spínače jsou vhodné i pro osoby s nejtěžšími formami tělesného postižení. Do počítače se zapojí adaptér s jedním nebo více spínači, které lze ovládat velmi jednoduše. Většinou se pracuje se speciálními programy, které umožňují metodu skenování.[2]

Do alternativního ovládání se řadí i pomůcky, které se ovládají hlavou nebo i očima pomocí speciálních brýlí.[2]


Speciální software, který se využívá v AAK, se dá rozdělit na software komunikační, software pro usnadnění fyzického přístupu k počítači a software výukový.[2]


Komunikační software:

Altík je český počítačový program pro alternativní komunikaci. Je určen pro tvorbu a tisk komunikačních tabulek nebo k vytváření komunikačních mřížek pro počítač. Má v sobě zabudované skenování. Pracuje se s více než 2000 pojmy v různých grafických podobách.

Grid 2 slouží přímo ke komunikaci uživatele pomocí počítače. Má hlasový výstup, jehož pomocí se uživatelé vyjadřují. Klient může využít i výběr pomocí skenování. Nevýhodou je vyšší cena a velké množství nastavení, kvůli kterým je těžší s programem pracovat.

Stephen Hawking byl jedním z nejznámějších uživatelů technických pomůcek AAK

Tato skupina dále zahrnuje programy jako Boardmaker, který pracuje se symboly PCS, nebo Symwriter, který obsahuje symboly Widgit.[2]


Software pro usnadnění fyzického přístupu k počítači:

Click-N-Type Keyboard lze dobře kombinovat i s jinými programy. Klienti používají virtuální klávesnici, ovládanou jedním spínačem.

Dwell Clicker umožňuje použít myš (nebo jiné zařízení) bez nutnosti kliknutí. Automatické kliknutí se provede po uplynutí určité doby, kterou myš strávila na dané položce.[2]


Tablety jsou jednou z nejmodernějších a nejrozšířenějších technických pomůcek. Zahrnují všechny výhody předešlých zařízení (např. přenosnost, dynamický displej atd.). V současné době existují tablety s operačním systémem iOS, Android nebo Windows.

Tablety s iOS obsahují usnadnění pro uživatele s různými typy postižení. I když k tomu původně nebyly přizpůsobeny, některé tablety teď umožňují metodu skenování a ovládání pomocí spínače. Dalšími funkcemi jsou předčítání výběru, funkce asistovaného přístupu, nebo řada aplikací, které byly pro alternativní komunikaci vytvořeny.

Tablety s OS Android jsou méně přizpůsobeny pro potřeby osob s postižením. Výhodou může ale být nižší cena. Existuje také možnost připojení některých dalších pomůcek jako je velkoplošná klávesnice nebo myš. Aplikace pro AAK jsou převážně v angličtině.

Tablety s OS Windows můžou být vhodné pro ty, kteří se už naučili pracovat s jiným přístrojem podporovaným systémem Windows. Pro komunikaci se dají využít standardní počítačové programy pro AAK, například Grid 2 nebo Altík.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CO JE AAK [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné z: http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9
  2. ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 2,16 2,17 2,18 2,19 ŠAROUNOVÁ, Jana. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 JANOVCOVÁ, Zora. Alternativní a augmentativní komunikace: učební text. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 ŠKODOVÁ, Eva a Ivan JEDLIČKA. Klinická logopedie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2007.
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál, 2014.

Použitá literatura

  • JANOVCOVÁ, Zora. Alternativní a augmentativní komunikace: učební text. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010.
  • ŠAROUNOVÁ, Jana. Metody alternativní a augmentativní komunikace. Praha: Portál, 2014.
  • ŠKODOVÁ, Eva a Ivan JEDLIČKA. Klinická logopedie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2007.
  • VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Praha: Portál, 2014.

Související články

Klíčová slova

Alternativní a augmentativní komunikace, poruchy řeči, komunikační pomůcky

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alternativní_a_augmentativní_komunikace&oldid=56921“