Softwarová studia: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | '''Softwarová studia''' jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady. | ||
+ | [[File:Typing computer screen reflection.jpg|thumb|225x225px]] | ||
+ | Konceptuální základ tomuto poli dal '''Marshall McLuhan''' svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji ''Es gibt keine Software '''''Friedricha Kittlera'''<ref>Kittler, Friedrich (1993). "Es gibt keine Software". Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.</ref>, kterou dále rozvíjí ve své práci ''There is no software<ref>Kittler, Friedrich (1995). "There is no software". CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.</ref>, ve'' které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách. | ||
+ | |||
+ | Na tyto autory nepřímo navazují '''Lev Manovich''' svým ''Language of New Media''<ref>Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.</ref> a '''Matthew Fuller''' esejí ''Behind the Blip: Essays on the culture of software''<ref>Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.</ref>. | ||
+ | |||
+ | |||
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. | Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext. | ||
[[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře<ref name="manovich"> MANOVICH, Lev. <i>Jazyk nových médií</i>. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.</ref>. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] <ref name="manovich"/> | [[Informační technologie]] a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře<ref name="manovich"> MANOVICH, Lev. <i>Jazyk nových médií</i>. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.</ref>. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo [[HCI]] <ref name="manovich"/> |
Verze z 25. 1. 2019, 20:13
Softwarová studia jsou vznikající interdisciplinární obor, který zkoumá softwarové systémy a jejich sociálně kulturní dopady.
Konceptuální základ tomuto poli dal Marshall McLuhan svým důrazem na roli médií samotných, raději než na obsah mediálních platforem. První odkazy na zkoumání kódu z pohledu kulturní praxe v eseji Es gibt keine Software Friedricha Kittlera[1], kterou dále rozvíjí ve své práci There is no software[2], ve které vyjadřuje nesouhlas myšlenkou, že software nám práci s výpočetní technikou usnadňuje, ale radějí by upřednosťoval práci v co nejnižších programovacích jazycích (Fortran, Assembler), nebo rovnou práci s ICT na úrovni změn elektrického napětí v samotných součástkách.
Na tyto autory nepřímo navazují Lev Manovich svým Language of New Media[3] a Matthew Fuller esejí Behind the Blip: Essays on the culture of software[4].
Softwarová studia jsou interdisciplinárním oborem, který zkoumá software (softwarové vybavení) s ohledem na socio-kulturní kontext.
Informační technologie a sociokulturní rovina společnosti se navzájem ovlivňují a toto spojení dalo vzniknout počítačové kultuře[5]. Můžeme říci, že v současnosti je převažující kulturní formou software. Jako příklad uveďme jakým způsobem počítače ovlivňují naši společnost konkrétně způsobem distribuce, prezentace a správy dat, počítačovými programy nebo HCI [5]
Pokud chceme softwarová studia definovat jako obor je potřeba formulovat předmět výzkumu a vymezit základní pojmy. Nejdůležitějším a ústředním termínem je zajisté software, přesněji softwarové dílo[6]. Omezit pojem softwarové dílo pouze na předmět autorského práva byl nebyl pro potřebu softwarových studií dostatečný, proto se podíváme na tento pojem z několika různých pohledů.
1. Softwarové dílo jako systém, který reprezentuje vztah mezi uživatelem a procesy a daty skrz uživatelské rozhraní.
2. „Softwarové dílo je třeba chápat na pozadí dalších systému pracujících na podobných principech … [a proto] může být chápáno jako jedna z podob realizace principu kombinatorské hry se symboly, ať už v podobě plnění přesně definovaného sledu úkonů, nebo pohrávání si s principem nezáměrnosti nebo náhody.“
3. „Softwarové dílo je procedurální systém, v rámci kterého se mohou uplatňovat různé operační logiky.“[7] Operační logika je nový pojem, který označuje opakující se vzorce chování a vzájemné působení prvků systému, které mohou být zasazeny do širšího společenského a kulturního kontextu.
Historie
Do počátku 21. století se o softwaru uvažovalo hlavně ve spojení s computer science a jiných technických disciplín. Až v roce 2001 Lev Manovich poprvé použil pojem softwarová studia (nebo také teorie softwaru)ve své knize „Jazyk novým médií“1. Je podstatné zmínit, že uvedená problematika má svůj původ u Marshall McLuhan. Softwarová studia se stala předmětem nových médií, ze kterých se poté vyčlenila na samostatnou vědní disciplínu, která se zaměřuje na technické aspekty pouze okrajově a hlavní pozornost se zaměřila na hledisko informační teorie a jejího využití.[8]
Výčtem zmíníme důležité mezníky v historii softwarových studií:
2002 Software Studies Workout
2007 Založení Software Studies Initiative
2008 První publikace s termínem softwarová studia v názvu
2011 První odborné periodikum o softwarových studiích
Důležitá jména
Matthew Fuller - Je profesorem Cultural Studies na University of London. Zabývá se teorií médií, software studies, kulturní ekologií a teorií.[9]
Lev Manovich - Profesor informatiky na The Graduate Center při City University of New York. Zaměřuje se na na digitální studia a novomediální umění a teorie.[10]
Noah Wardrip-Fruin - Profesor Computational Media na University of California, kde je jednou z vůdčích osobností Expresivee Intelligence Studio, které je největším technologickým místem pro studium a výzkum her.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ Kittler, Friedrich (1993). "Es gibt keine Software". Draculas Vermächtnis: Technische Schriften. Leipzig: Reclam. pp. 225–242.
- ↑ Kittler, Friedrich (1995). "There is no software". CTheory.net. Retrieved 2013-01-19.
- ↑ Manovich, Lev (2001). The language of new media. MIT Press. pp. xxxix, 354. ISBN 0-262-13374-1.
- ↑ Fuller, Matthew (2003). Behind the Blip: Essays on the culture of software. Autonomedia. p. 165. ISBN 1-57027-139-9.
- ↑ 5,0 5,1 MANOVICH, Lev. Jazyk nových médií. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018.
- ↑ HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/04-02-sw-dilo.html
- ↑ tamtéž
- ↑ HORÁKOVÁ 2014, Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/pages/03-vznik.html
- ↑ Professor Matthew Fuller. London: University of London, 2019. Dostupné také z: https://www.gold.ac.uk/media-communications/staff/m-fuller/
- ↑ MANOVICH 2018
- ↑ Noah Wardrip-Fruin. 2013. Dostupné také z: https://games.soe.ucsc.edu/people/noah-wardrip-fruin
Použité literatura
FULLER, Matthew. Software studies: a lexicon. Cambridge, Mass.: MIT Press, c2008. Leonardo books. ISBN 978-0-262-06274-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039724.html
HORÁKOVÁ, Jana. Úvod do softwarových studií: Multimediální elektronický výukový materiál. Brno: Masarykova Univerzita, 2014. ISBN ISBN 978-80-210-7214-5. Dostupné také z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps14/software/web/index.htm
MANOVICH, Lev. Jazyk nových médií. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 378 s. Dostupné také z: 978-80-246-2961
Klíčová slova
software, software studies, nová média, softwarové dílo