Deweyho desetinné třídění: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].<ref><i>Wikiknihova.cz</i>. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT</ref> | + | '''Deweyho desetinné třídění''', neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných [[selekční jazyk|selekčních jazyků]]. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl [[Melvil Dewey]] (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů [[American Library Association]].<ref><i>Wikiknihova.cz</i>. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT</ref> |
| − | + | ==Základní informace== | |
| − | Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc. | + | * Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc. |
| − | + | * Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT). | |
| − | Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik [[Mezinárodní desetinné třídění|Mezinárodní desetinného třídění]] (MDT). | + | * Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise. |
| − | + | * Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011. | |
| − | Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise. | ||
| − | Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011. | ||
==Využití== | ==Využití== | ||
| − | DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie. | + | DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]]. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie. |
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. | Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. | ||
| Řádek 14: | Řádek 12: | ||
== Hlavní třídy == | == Hlavní třídy == | ||
| − | [[File:Motýli.PNG|thumb|right|200px|Příklad desetinného třídění]] | + | [[File:Motýli.PNG|thumb|right|200px|Příklad desetinného třídění]] |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
| Řádek 45: | Řádek 43: | ||
'''Třetí číslice''' v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.) | '''Třetí číslice''' v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.) | ||
| − | Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. Například 595.789 jsou motýli. | + | Po každé třetí číslici následuje '''desetinná tečka''', po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. |
| + | Například 595.789 jsou motýli. <ref>ČERNÁ, Lenka. <i>Melwil Dewey - DDC</i>. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc</ref> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Aktuální verze z 25. 1. 2019, 21:14
Deweyho desetinné třídění, neboli DDT je jeden ze dvou nerozšířenějších systémů na třídění knih a řadí se do systematických prekoordinovaných selekčních jazyků. Klasifikaci lze použít nejen v knihovnických institutech, ale také v archivech. Deweyovo desetinné třídění zavedl Melvil Dewey (1851-191) při práci v knihovně při Amhers College. Dewey je jeden ze zakládajících členů American Library Association.[1]
Obsah
Základní informace
- Veškerá práva k DDT v současnosti vlastní OCLC Online Computer Library Center, Inc.
- Třídění později posloužilo jako základ a inspirace pro vznik Mezinárodní desetinného třídění (MDT).
- Třídění poprvé publikoval v roce 1876 v rozsahu 22 stran. Dewey vycházel ze systematického selekčního jazyka W.T.Harrise.
- Systém zatím prodělal 23 revizí (vždy po sedmi letech), poslední proběhla v roce 2011.
Využití
DDT se v dnešní době používá asi ve 140 zemích světa a slouží uživatelům ve více než 200 tisících knihovnách. Nejrozšířenější je v amerických knihovnách, kde jej však poslední roky vytlačuje MDT. Je však hojně používané i v dalších anglicky mluvících zemí. DDT se využívá na pořádání záznamů Britské národní bibliografie.
Hlavní přínos tohoto klasifikačního systému byl v zavedení číselného desetinného principu v notaci a rozdělení poznání do tříd, které lze pak rozdělit na další podtřídy. Další přínos lze najít v zavedení několika pomocných znaků, ty umožňují vyjádřit formu, zeměpisné určení, jazykovou, nebo národnostní skutečnost. Pomocné znaky také dovolují znaky skládat a kombinovat.
Hlavní třídy
| 000 | Počítače, informace a všeobecnosti |
| 100 | Filozofie a psychologie |
| 200 | Náboženství |
| 300 | Sociální věda |
| 400 | Jazyky |
| 500 | Věda |
| 600 | Technologie |
| 700 | Umění a zábava |
| 800 | Literatura |
| 900 | Dějiny a zeměpis[2] |
První číslice představuje hlavní třídu v každém třímístném čísle. (např. 500 představuje vědu.)
Druhá číslice v každém třímístném čísle označuje podtřídu. (např. 510 je označení pro matematiku, 590 pro zoologii atd.)
Třetí číslice v každém třímístném čísle označuje sekci. (např. číslo 593 označuje prvoky.)
Po každé třetí číslici následuje desetinná tečka, po ní dělení pokračuje na další konkrétní stupeň klasifikace. Tečka má pouze psychologický úkol - rozbít řadu čísel a zpřehlednit čtení zápisu. Například 595.789 jsou motýli. [3]
Odkazy
Reference
- ↑ Wikiknihova.cz. 2016. Dostupné také z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDT
- ↑ SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38
- ↑ ČERNÁ, Lenka. Melwil Dewey - DDC. Brno, 2004. Dostupné také z: http://www.phil.muni.cz/~lcerna/seminarky/cerna/Dewey1.doc
Použitá literatura
- Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.12.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey
- SOUKUPOVÁ, Lucie. Melvil Dewey a DDC: vznik, vývoj a využití. KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=38
- Melvil Dewey. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 10.1.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Melvil_Dewey
- Deweyův desetinný systém. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 22.9.2014 [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dewey%C5%AFv_desetinn%C3%BD_syst%C3%A9m
Související články
Klíčová slova
Melvil Dewey, Deweyho desetinné třídění, Mezinárodní desetinné třídění, Systematické selekční jazyky
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
