Mezinárodní desetinné třídění

Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The Universal Decimal Classification) je univerzální klasifikační systém sloužící k indexování a vyhledávání věcných informací o dokumentech nebo jejich částech. Výhodami tohoto systému jsou jeho univerzálnost a flexibilita. Patří mezi mezinárodně nejrozšířenější klasifikační systémy.[1]

Charakteristika

MDT je prekoordinovaný selekční jazyk (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.[2]

MDT patří mezi nejrozšířenější univerzální klasifikační systémy. Dalšími hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (Dewey Decimal Classification, DDC; v češtině se používá zkratka DDT) a Třídění Kongresové knihovny (Library of Congress Classification, LCC).[3] Tento způsob klasifikace u nás používá Národní technická knihovna.

O MDT se v současnosti na mezinárodní úrovni stará Konsorcium pro MDT (UDC Consortium) sídlící v Haagu, které pravidelně provádí jeho aktualizaci. Národní knihovna ČR získala v roce 1994 licenci na zpřístupnění MDT v ČR, podle které má právo na překlad MDT do češtiny a jeho publikaci. MDT bylo mezi lety 1997 a 2003 vydáváno v elektronické podobě na CD-ROM.[4]Od roku 2003 je přístupná on-line verze[5].

Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.

Historie

První vydání MDT

Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey.[6]

První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.

MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[6]

Základní třídy

Schéma MDT
0 Všeobecnosti
1 Filosofie
2 Náboženství
3 Společenské vědy
4 Neobsazená
5 Matematika. Přírodní vědy.
6 Užité vědy. Lékařství. Technika.
7 Umění. Sport. Hry.
8 Jazyky. Jazykověda. Literatura.
9 Zeměpis. Životopisy. Dějiny.[6]

Třída č. 4 původně obsahovala jazyky a jazykovědu. Tyto obory byly později přesunuty do třídy č. 8.[7]

Výhody a nevýhody MDT

Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.

Univerzálnost je dána hned několika aspekty:

  • Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
  • Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
  • Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
  • Využití pomocných znaků.
  • Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.

Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.

Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.[1]

Rozdíly mezi MDT a DDT

MDT bylo vytvořeno na základě DDT, které Otlet s La Fontainem přizpůsobili evropskému prostředí. MDT má třídy 0–9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má obsazených všech deset tříd (0–9). Výhodou MDT je velké množství pomocných znaků a spojovacích symbolů sloužících k vytváření komplexních znaků. Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné a v případě potřeby se do notací dodávají nuly. MDT má znaky jednomístné.[8]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
  2. BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
  3. BALÍKOVÁ, Marie. univerzální klasifikační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001656&local_base=KTD
  4. PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html
  5. MDT: Mezinárodní desetinné třídění. [cit. 1. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.aipberoun.cz/?q=node/21
  6. 6,0 6,1 6,2 HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
  7. POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.
  8. MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000

Použitá literatura

  • BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
  • BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
  • HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
  • MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000
  • PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html
  • POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Paul Otlet, Henri La Fontaine