Regrese k průměru: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Regrese k průměru'''(regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní [[validita|validitu]] výzkumné studie | + | '''Regrese k průměru''' (regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní [[validita|validitu]] výzkumné studie<ref name="hendl ">Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., 734 s.) Praha: Portál.</ref>. |
− | + | * Obecně regrese k průměru říká, že pokud budeme mít měření, které je v nějakém směru extrémní a poté ho zopakujeme, bude toto další měření pravděpodobně extrémní méně. | |
− | * | ||
* Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v [[Kvaziexperimentální výzkum|kvaziexperimenálních výzkumech]] | * Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v [[Kvaziexperimentální výzkum|kvaziexperimenálních výzkumech]] | ||
− | * S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty [[proměnná|proměnné]], která má být zvolenou intervencí ovlivněná <ref name="hendl" />. | + | * S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty [[proměnná|proměnné]], která má být zvolenou intervencí ovlivněná <ref name="hendl" />. |
− | |||
=== Historie === | === Historie === | ||
− | *Regresi k průměru objevil '''F.Galton v roce 1886''' na základě | + | * Regresi k průměru objevil '''F.Galton v roce 1886''' na základě studie, která řešila výšku potomků vysokých lidí: |
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|- | |- | ||
− | |Synové vysokých rodičů sice byli v průměru '''vyšší''' než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně "vraceli k průměru". Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že [[průměr]] z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru [[populace]] než k něčemu extrémnímu | + | |Synové vysokých rodičů sice byli v průměru '''vyšší''' než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně "vraceli k průměru". Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že [[průměr]] z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru [[populace]] než k něčemu extrémnímu<ref>Healy, Goldstein- Regression to the mean: http://www.bristol.ac.uk/cmm/team/hg/full-publications/1978/regression-to-the-mean.pdf</ref>. |
|} | |} | ||
− | |||
− | |||
=== Příklady zkreslení=== | === Příklady zkreslení=== | ||
− | *Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší | + | * Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší pro test sestavený podobným způsobem. Tato změna se zdůvodňuje působením kurzu<ref name="hendl" />. |
− | |||
==== Prokletí časopisu Sport Illustrated ==== | ==== Prokletí časopisu Sport Illustrated ==== | ||
V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi, podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.<ref>Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.</ref> | V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi, podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.<ref>Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.</ref> | ||
− | Vzorec pro Procento regrese k průměru | + | Vzorec pro Procento regrese k průměru. |
− | |||
=== Výpočet === | === Výpočet === | ||
− | Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující | + | Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující<ref>Research metods: Knowledge base. Retrieved from: http://www.socialresearchmethods.net/kb/regrmean.php</ref>:<br /> |
− | + | <big><math>P_rm = 100(1 - r)</math></big><br /> | |
− | + | Kde: | |
− | |||
− | |||
*'''<math>P_rm=</math>''' procento regrese k průměru | *'''<math>P_rm=</math>''' procento regrese k průměru | ||
*'''r''' = vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními <br /> | *'''r''' = vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními <br /> | ||
− | + | Mohou nastat tyto'''4 případy''' | |
− | + | *<math>r= 1</math><br />(tj, 0%) regrese k průměru v tomto případě '''není''' | |
− | + | *<math>r= 0,5</math><br /> je zde '''50%''' regrese k průměru | |
− | + | *<math>r= 0,2</math><br />je zde '''80%''' regrese k průměru | |
− | + | *<math>r= 0</math><br /> zde je '''100%''' regrese k průměru | |
− | |||
− | |||
− | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
− | |||
[[Kategorie: Statistika|*]] | [[Kategorie: Statistika|*]] |
Verze z 16. 9. 2014, 02:25
Regrese k průměru (regrese ke středu) je statistický fenomén, který může negativně ovlivnit interní validitu výzkumné studie[1].
- Obecně regrese k průměru říká, že pokud budeme mít měření, které je v nějakém směru extrémní a poté ho zopakujeme, bude toto další měření pravděpodobně extrémní méně.
- Regresi k průměru musíme zohlednit v některých typech statistické analýzy, například v kvaziexperimenálních výzkumech
- S tímto fenomeném se setkáváme především v situacích, kdy se výběr jedinců do experimentální skupiny řídí podle hodnoty proměnné, která má být zvolenou intervencí ovlivněná [1].
Historie
- Regresi k průměru objevil F.Galton v roce 1886 na základě studie, která řešila výšku potomků vysokých lidí:
Synové vysokých rodičů sice byli v průměru vyšší než byli jejich rodiče, zároveň ale individuálně nedosahují extrémních hodnot předchozí generace. Jako kdyby se jedinci postupně "vraceli k průměru". Vypadá to, jakoby se snížili oproti otcům, ale celé to plyne jen z toho, že průměr z jednoho vzorku má tendenci spíš se blížit celkovému průměru populace než k něčemu extrémnímu[2]. |
Příklady zkreslení
- Studenti s horším výsledkem testu z matematiky jsou zařazeni do doučovacího kurzu. Po jeho absolvování jsou u těchto studentů zjištěny v průměru hodnoty lepší pro test sestavený podobným způsobem. Tato změna se zdůvodňuje působením kurzu[1].
Prokletí časopisu Sport Illustrated
V Sports Illustrated, americkém fotografickém sportovním magazínu, se každý rok na obálce objeví nejlepší hráč basketu. Podle prokletí se poté, co se hráč na na obálce objeví zhorší. Ve skutečnosti jde o regresi, podává-li hráč jeden rok extrémně dobré výsledky, je vysoká pravděpodobnost že rok další budou tyto výsledky méně extrémní.[3] Vzorec pro Procento regrese k průměru.
Výpočet
Můžete odhadnout, kolik procent regrese k průměru se v dané situaci nachází. Vzorec je následující[4]:
Kde:
- procento regrese k průměru
- r = vzájemný vztah mezi těmito dvěma opatřeními
Mohou nastat tyto4 případy
(tj, 0%) regrese k průměru v tomto případě není
je zde 50% regrese k průměru
je zde 80% regrese k průměru
zde je 100% regrese k průměru
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Hendl, J. (2012). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. (4., rozš. vyd., 734 s.) Praha: Portál.
- ↑ Healy, Goldstein- Regression to the mean: http://www.bristol.ac.uk/cmm/team/hg/full-publications/1978/regression-to-the-mean.pdf
- ↑ Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
- ↑ Research metods: Knowledge base. Retrieved from: http://www.socialresearchmethods.net/kb/regrmean.php