Anatomie: Porovnání verzí
Řádek 580: | Řádek 580: | ||
* žlučová barviva | * žlučová barviva | ||
* anorganické látky 1%: '''chlorid sodný''', kyselý '''uhličitan sodný''', udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 '''alkalóza''', pod 7,44 '''acidóza''' | * anorganické látky 1%: '''chlorid sodný''', kyselý '''uhličitan sodný''', udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 '''alkalóza''', pod 7,44 '''acidóza''' | ||
+ | |||
+ | KREVNÍ ELEMENTY | ||
+ | |||
+ | '''erytrocyty - červené krvinky''' | ||
+ | |||
+ | * stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr | ||
+ | * velikost: 7,4 mikrometru | ||
+ | * nemají jádro | ||
+ | * funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2 | ||
+ | * nedostatek = '''anemie''' (chudokrevnost) | ||
+ | * '''hemoglobin''' - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky | ||
+ | * '''oxy hemoglobin''' - váže O2 tj. O2 + Hgb | ||
+ | * '''karbaminohemoglobin''' - váže CO2 tj. CO2 + Hgb | ||
+ | * nepevné vazby, snadno se uvolní | ||
+ | * '''karboxyhemoglobin''' - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce | ||
+ | * erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině | ||
+ | * jejich životnost je 120 dní | ||
+ | * hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na '''bilirubin''', část železa se ztrácí, obnova potravou | ||
+ | |||
+ | '''leukocyty - bílé krvinky''' | ||
+ | |||
+ | * granulocyty a agranulocyty | ||
+ | |||
+ | * počet: 4- 5 tisíc ženy i muži | ||
+ | |||
+ | * mají jádro a různý tvar | ||
+ | |||
+ | * životnost různá tj. hodiny až dny | ||
+ | |||
+ | * snížení pod 4000 '''leukopenie''', zvýšení nad horní hranici '''leukocytóza''' | ||
+ | |||
+ | * funkce: obrana proti infekcím | ||
+ | |||
+ | Podle výskytu granulů v jádře se dělí na : | ||
+ | |||
+ | '''granulocyty''' (75%) | ||
+ | * neutrofily fce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje '''fagocytóza''' - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu | ||
+ | * eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují | ||
+ | * bazofily - málo, význam neznámý | ||
+ | |||
+ | '''agranulocyty''' - bez zrnek v protoplazmě i jádru | ||
+ | * lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách | ||
+ | * monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie | ||
+ | |||
+ | '''trombocyty - krevní destičky''' | ||
+ | |||
+ | * počet: 300 tisíc na litr muži i ženy | ||
+ | * fce: podíl na srážení krve | ||
+ | |||
+ | * hemostáza - srážení krve | ||
+ | |||
+ | * podklad je porušení cévní stěny | ||
+ | * přeměna fibrinogenu na fibrin | ||
+ | * proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku | ||
+ | |||
+ | čtyři fáze | ||
+ | |||
+ | # uvolnění tormbokinázy z destiček | ||
+ | # proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin | ||
+ | # proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty | ||
+ | # smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní | ||
+ | |||
+ | trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy | ||
+ | |||
+ | |||
+ | SEDIMENTACE KRVE | ||
+ | |||
+ | * pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě | ||
+ | * při zánětu se zvyšuje jejich počet | ||
+ | * normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy | ||
+ | * diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu | ||
+ | * nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina | ||
+ | |||
+ | |||
+ | OBRANYSCHOPNOST | ||
+ | |||
+ | * zejména odvozena od fce krevních elementů leukocytů | ||
+ | * fagocytóza + vytváření protilátek | ||
+ | * škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují '''imunizaci''' | ||
+ | |||
+ | '''gamaglobuliny''': protilátky, specifické fce | ||
+ | |||
+ | * specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka | ||
+ | * vrozená imunita, protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti. | ||
+ | * získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou | ||
+ | |||
+ | * '''anafylaxe''' - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí |
Verze z 25. 9. 2013, 09:17
Základní roviny:
- mediální – střední
- sagitální – předozadní
- k nim kolmá – frontální
- transverzální – příčná
Směry:
- směr blíže ke středu těla – mediální
- směr dál od středu těla – laterální
- směr k břichu – ventrální (anterior)
- směr zadní, k páteři – dorzální (posterior)
- směr k hlavě – kraniální
- směr dolů – kaudální
- směr povrchový, zevní – superficialis (externus)
- směr hluboký – profundis (internus)
- směr po končetině nahoru k tělu – proximální
- směr od těla ke konci končetiny - distální
- pravá strana – dexter
- levá strana – sinister
Obsah
Kosti
- orgán je kost, tvoří SKELET
- kosterní soustava je pasivním pohybovým aparátem, podpůrná soustava, schránka pro měkké orgány
KOSTI
- dlouhé – rozlišujeme 1 diafýzu a 2 epifýzy
- krátké – rozlišení nemají (obratle)
- ploché – lopatky, lebka
- chráněny vazivovým obalem PERIOST – zásobuje kosti minerály -> růst kostí, vyrůstají z něj kostitvorné buňky (regenerace v případě poškození kosti)
- v kloubním spojení nad periostem CHRUPAVKA
STRUKTURA KOSTÍ
- hutné (kompaktní) - tvoří diafýzu, povrch krátkých plochých kostí
- houbovité (spongiózní) - tvoří epifýzy, odolává tlaku, tahu (deformaci kostí)
- uvnitř kostní dřeň (2600 g v organismu) – v dětství červená (tvoří červené krvinky), věkem žloutne = změna v tukovou tkáň (pouze dřeň plochých a krátkých kostí vytváří i v dospělém věku červené krvinky)
- kosti se vyvíjí z chrupavky (přeměna = osifikace)
- kosti klíční a klenba lební se vyvíjí z vaziva
- osifikace: v chrupavce se vytvoří osifikační jádro a podle přesných pravidel se vyvíjí (a lze podle stupně vývoje určit věk dítěte)
SPOJENÍ KOSTÍ
- pohyblivé – kloubní (kloub=articulatio)
- pevné – kosti srůstají (př. pánev je 1 kost)
- spojení vazivem (lebka – vazivo tvoří lebeční švy)
- spojení chrupavkou (spona stydká)
Kostra trupu
páteř (kolumna vertebralis) 7-12-5-5-4/5
7 C - vertebrae Cervicales (krční) 12 Th - vertebrae Thoracicae (hrudní) 5 L - vertebrae Lumbales (bederní) 5 S - vertebrae Sacrales (křížové) 4/5 Co - vertabrae Coccygeae (kostrční)
1. obratel ATLAS (nosič) – nemá tělo ani výstupky, horní plocha : kloubní spojení s kostí týlní -> kývavé pohyby hlavy 2. obratel AXIS – kloubní spojení – otáčivý pohyb hlavy
- 12 hrudních – na bocích kloubní spojení pro žebra
- bederní – největší, nejmohutnější
- křížové - spojují se v kost křížovou
- kostrční - spojují se v kost kostrční
- nejpohyblivější jsou krční a bederní (C a L) – nejvíc blokád, uštípnutých nervů
- páteř je celek pohyblivý, pružný -> 2x esovitě prohnuté (lordóza – krční a bederní, kyfóza – křížová a hrudní
ŽEBRA (costae)
- zadní část spojení s obratly, vpředu s kostí hrudní
- 12 párů, nestejná (1. pár nejkratší)
- 1.-7. žebro pravé (napojují se na kost hrudní), 8.+9.+10. nepravé (chrupavkou se napojují na 7. žebro), 11.+12. jsou volná (končí volně ve stěně břišní)
KOST HRUDNÍ (sternum)
- plochá, hmatná
- v případě uštípnutí mezižeberních nervů připomíná infarkt ( píchavá prudká bolest, ale žádné průvodní projevy jako nevolnost apod.)
HORNÍ KONČETINA
- na každé pletenec + volná část
pletenec:
klíční kost (clavicula) + lopatka (scapula)
- scapula – plochá, volná, spojená svaly s klíční kostí -> neuvěřitelně pohyblivé
- clavicula – 12-16 cm dlouhá, spojuje hrudní kost lopatkou, osifikuje jako první kost v těle (již v 2. měsíci nitroděložního života)
volná část:
- pažní kost (humerus)- nahoře 2 zúžení v krčku, snadno se láme. Dole nestejnoměrné ukončení (napojují se 2 kosti, loket=velice složitý kloub)
- předloktí - kost vřetenní (radius) – nejdřív úzké pak široká hlavice a kost loketní (ulna) – hlavice a zužuje se
- loket (olecranon) – hmatný je výběžek ulny
- ruka (od zápětí dolů): kosti zápěstní (ossa carpi) – 2 řady po 4 kostech krátkých, kosti záprstní(ossa metacarpi) – 5 kostí dlouhého typu (= podklad dlaně), články prstů (phalanges) – palec 2 články, ostatní prsty 3 články, obě dlouhého typu
POHYB
kroutivý, mezi kostmi předloktí a zápěstí: pronace (malík ven)a supinace (palec ven)
- extenze – natažení (normálně 180 %, olekranon je jako zarážka)
- flexe – skrčení
- volně visící končetina je v mírné flexi a pronaci
DOLNÍ KONČETINA
- na každé pletenec + volná část
pletenec:
- kost pánevní (os coxae) – levá i pravé tvoří pánevní oblouk, vznik ze tří kostí
- os ilium (kost kyčelní) – hmatná = boky, míří nahoru
- os ischium (kost sedací), míří dolů
- os pubis (kost stydká), dopředu a uzavírá pánev
- uspořádání pánve: 2 části – kyčelní + sedací (velká pánev)a část ke kosti stydké (malá pánev, „porodní“)
- mužská pánev – vyšší a užší (v předozadní ose je širší než v příčné)
- ženská – širší (osa příčná širší než předozadní)
volná část:
- kost stehenní (femur) – nejsilnější a nejdelší kost v těle (podobný tvar jako humerus, tvoří úhel 125°)
- bérec – kost holenní (tibia) – hmatná zepředu, tvoří vnitřní kotník (malleolus medialis) a kost lýtková (fibula) - tvoří vnější kotník (malleolus lateralis)
- v rámci kloubního spojení na vyrovnání lemuru jako mohutné kosti a dvou tenkých kostiček bérce jsou vloženy dvě destičky = ploténky (menisky), upevněny složitým systémem vazů, vpředu chrání kloub destička čéška (patela)
- kosti zánártní ( ossa tarsi) – 7 krátkého typu
- kosti nártní (ossa metatarsi) – dlouhý typ
- články prstů (phallanges) – oproti ruce jsou tlustší
Kostra hlavy
- lebka (cranium) – chrání mozek a smyslové orgány, calva + base (spodina lební)
- mozková část (neurocranium) – vznik z vaziva a chrupavky
- obličejová část (splanchnocranium)
MOZKOVÁ ČÁST - NEUROCRANIUM
- týlní kost (os occipitale) – kloubní spojení s 1. krčním obratlem + úpony zádových svalů
- velký otvor (foramen magnum) – tudy prochází mícha
- klínová kost (os sphenoidale) - uprostřed base, má tvar motýla, uprostřed turecké sedlo (sella tureica) – místo uložení hypofýzy, zde uložena dutina nosní
- čichová kost (os ethmoidale)- na basi, vstupuje do prostoru lebky, je dírkovaná, skrze dírky procházejí nervová vlákna vedoucí ze sliznice nosní, v kosti čichové vytváří dohromady čichový nerv
- spánková kost (os temporale)- levá a pravá, její částí je kost skalní (os petrosum) – nejtvrdší kost v lidském těle, nemá spongiozu, vypadá jako pyramida a obsahuje dutiny pro čichové a rovnovážné (vestibulární) ústrojí
- bubínková kost (os tympanicum)- součástí spánkové kosti, podklad zevního zvukovodu, nahmatatelná za ušním boltcem, je tam i sval - zdvihač hlavy
- čelní kost (os frontale) – nepárová, do 2 let nesrostlá, tvoří stropy očnice
- temenní kost (os parietale) – párová, miskovitého tvaru
- vazivové švy (sutura),v místech srůstu švů vznikají měkké otvory fontanella (tam se miminkům píchají infuze – mají moc tenké žíly)
fontanelly a švy postupem srůstají a zanikají
- šípová (sutura sagittalis) – srůstají 2 kosti temenní
- věncová (sutura coronalis) – temeno s kosti čelní
- lambdová (sutura lambdoidea) – temeno s kostí týlní
OBLIČEJOVÁ ČÁST - SPLANCHNOCRANIUM
- horní čelist (maxilla)- tvar podkovy, základ tvrdého patra, uvnitř dutina nosní (sinus maxillaris),základem pro horní chrup, v ní uložena zubní lůžka (jakoby důlek v kosti) – ta se ve stáří zplošťují a zanikají
- lícní kost (os zygomaticum) – párová, tvoří tvar obličeje – jeho šířku, pod očnicemi
- nosní kosti (ossa nasalia) – dvě, tvoří podklad kořene nosu = nosní hřbet (bambule nosu je jen chrupavka)
- slzní kost (os lacrimale) – v koutku oka, čtvercová
- radliční kost (vomer) – není hmatatelná, přepážka mezi nosními choany = dělí levou a pravou nosní dutinu
- dolní čelist (mandibula)- spojena kloubem s kostí spánkovou, opět zubní lůžka, úhel dolní čelisti : u novorozenců 150°, u dospělých 120°, uprostřed – bradový výběžek (protuberantia mentalis) – tvoří tvar brady
- jazylka (os hyoideum) – nepárová, tvar malé podkovy, na ní zavěšen hrtan, podpírá jazyk
v lebce 3 dutiny:
- dutina lebky – mozkovna – uložen mozek
- dutina nosní – tvoří obličejové kosti, uprostřed; vedlejší a hlavní dutina
- dutina oční – je v ní uloženo oko, má tvar pyramidy = očnice (orbita), je velká (oko může při nehodě zapadnout, vejde se tam i násada od čínského pera)
- lebka roste, více se ale zvěšuje mozkovna než obličejová část
- obvod dětské hlavičky: 34 cm, 1.rok – 46 cm, 3. rok – 49 cm, 5.rok -50 cm, dospělost – 55 cm (neučit)
pohlavní rozdíly:
- kost čelní u žen kolmá, u mužů ubíhá dozadu
- muži – hranatá brada, vyklenutá glabella => větší nadočnicové oblouky
- mění se až v pubertě
- dětská lebka stejná
Svalová soustava
svaly:
- hladké – útroby
- příčně pruhované (kosti, pohyb)
- srdeční
- celkem 600 svalů
- 40% celkové hmotnosti
- fascie = blanitý obal svalu, na konci vytváří šlachu. Ta připojuje sval ke kosti.
- zásobeny krví – cévka vstupuje do svalu kolmo, tam se rozvětvuje a zásobuje svalová vlákna, v klidu 5% zásobení krví
inervace:
- motorická = hybná – z páteřní míchy, řízeno z mozku, tzv. motorické ploténky (zde nerv vstupuje do kontaktu se svalem) – díky acetylcholinu
- citlivá - senzitivní
- vegetativní
- motorická jednotka – systém svalu inervovaný jedním nervovým vláknem
- u oka – 1 nerv zásobuje až 12 svalových vláken -> vyšší citlivost
- u hýžďového svalu – 1 nerv: 500 vláken
- senzitivní inervace - svalová vřeténka či šlachová tělíska - propriorecepory: fce hlubokého čití
- vegetativní inervace - průsvit cév = zásobení svalů krví
CHEMICKÉ SLOŽENÍ SVALU
- 75% voda
- 24 % organické látky – bílkovíny – myoglobin (obdobný hemoglobinu) – zajišťuje funkčnost, váže na sebe kyslík 20x více nežž hemoglobin + svalový glykogen, enzymy
- 1% anorganické látky + stopové prvky (Fe, Mg, Ca...)
VÝVOJ SVALU
- ¼ hmotnosti těla (dítě) -> 1/3 (dospělý)
- předškolní věk: vývoj hlavně hrubé motoriky = velké svalové skupiny
- od 6 let: malé svalové skupiny => jemná motorika
- odpovídá dozrávání mozkové kůry
Svaly hlavy
- mimické svaly
- žvýkací svaly
sval = musculus (m.)
Mimické svaly
- začínají na kosti, ale upínají se do kůže (na rozdíl od jiných svalů)
GALEA APONEUROTICA
- vazivová blána v calvě
- srůstá s kůží vlasaté části hlavy
- v přední části přechází ve sval m. occipitofrontalis, přední část (venter frontalis) – svrašťuje čelo a zvedá obočí nahoru, zadní část (venter occipitalis) – vyrovnává čelo
KRUHOVÝ SVAL OČNÍ - m. orbicularis oculi
- uzavírá a otevírá oči -> víčka
- mimika očí
KRUHOVÝ ÚSTNÍ SVAL - m. orbicularis oris
- podklad rtů, zavírá je, přitlačuje k zubům
TVÁŘOVÝ SVAL - m. buccinator
- nejmohutnější mimický sval
- modeluje obličej
- přitlačuje tváře k zubům
Žvýkací svaly
- pohyb dolní čelisti
ŽVÝKACÍ SVAL - m. masseter
- přitahuje dolní čelist
- umožňuje práci stoliček
SPÁNKOVÝ SVAL - m. temporalis
- přitahuje dolní čelist a tlačí ji dozadu
KŘíDLOVÝ SVAL - m. pterygoideus
- lateralis a medialis
- posunuje dolní čelist dopředu a dozadu
tyto svaly působí synergicky - řeč, zpěv, smích, kousání, žvýkání, sání.....
Svaly krku
M. PLATYSMA
- tvoří dekolt, od prsou až po bradu
- v mládí vypnutý, pak vrásní, díky svému uložení nejde kosmeticky upravit
- velmi jemný, podkožní, pohybuje hlavou
ZDVIHAČ HLAVY - m. sternocleidomastoideus
- 2 svaly po bocích krku
JAZYLKOVÉ SVALY - s. hyloideus
- tvoří dno ústní dutiny
KLONĚNÉ SVALY - m. scaleni
- z druhé strany krku podél páteře
- pohyb hlavy, zpevňují obratle, i s žebry
- zdvihají žebra (<= pomocné dýchací svaly)
Svaly hrudníku
PRSNÍ SVAL - m. pectoralis
- major – hrudník a přední jáma podpažní, přitahuje paži, pomáhá při dýchání
- minor – uložen pod majorem, zvedá žebra ( = pomocný sval dýchací) + předpažení
PILOVITÝ SVAL - m. serratus anterior
- po bocích hrudníku
- oddaluje lopatky od sebe - upažení, vzpažení, pomocný dýchací
MEZIŽEBERNÍ SVALY - m. intercostales
- externi – otevírají hrudní koš - nádech
- interni - výdech
BRÁNICE - diaphragma
- odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní
- uprostřed plochá šlacha, která ji dělí na 2 půlky, vpravo ji nadzdvihávají játra, vlevo na ni tlačí srdce - nepravidelné vyklenutí
- má 3 otvory - pro aortu, jícen a dolní dutou žílu
- hlavní a nejdůležitější dýchací sval
- kontrakce - pokles bránice - zvětší se hrudní koš - vdech; při uvolnění se vrací do původní polohy
Svaly břišní
PŘÍMÝ BŘIŠNÍ SVAL - m. rectus abdominalis
- uprostřed břicha
- od hrudní kosti po stydkou sponu => předklon, záklon
- proložen 3 šlachami
BOČNÍ BŘIŠNÍ SVAL - m. transversus abdominis
- pod bočními břišními svaly
- břišní lis (tlačení)
ČTYŘHLAVÝ SVAL BEDERNÍ - m. quadratus lumborum
- až k páteři
- pohyb boků, zadku
Svaly zad
ZÁDOVÝ SVAL - m. trapezius
- pohyby zad a horních končetin a lopatek
PILOVÝ SVAL - m. seratus posterior
- podél páteře
- dýchání, vzpřímená poloha
ŠIROKÝ ZÁDOVÝ SVAL - m. latissimus dorsi
- od dolní poloviny zad
- od hrudní páteře k hýždím
NAPŘIMOVAČ PÁTEŘE - m. erector spinae
- v hloubce
- dolní část zad
ZDVIHAČ ŘITNÍ - m. levator ani
- párový
- uzavírá dno pánevní
- svěrač konečníku
- u mužů jím procházejí močovody
- u žen pochva
Svaly horní končetiny
- musculus deltordeus= sval deltový – reliéf paže (rameno), fce-upažení
- m.supraspinatus - nad hřebenem
- m.infraspinatus - pod hřebenem, tyto tři spojují lopatku s kostí pažní = pohyb ramene
- m.subscapularis - pod lopatkou
PAŽE
- m. biceps brachii
- m. brachialis – leží pod bicepsem, tyto dva fce ohyb lokte, jsou na vnitřní straně paže
- m. triceps brachii – extenze – natažení předloktí – vnější strana
obecně platí:
- svaly ležící blíže k trupu pohybují oblastí vzdálenější
- svaly u ramene – pohyb předloktí
- svaly u předloktí – pohyb dlaně
SVALY PŘEDLOKTÍ
3 vrstvy:
- přední
- zadní
- postranní (malíková strana)
funkce:
- flexory = ohybače
- extenzory = natahovače
- pronátory (viz pronace)
SVALY RUKY
od zápěstí níž
svaly palcové oblasti: 4
- přitahování a odtahování palce
- ohýbání palce
- stažení palce do opozice k dlani
- thenar – svalový hrbol kolem palce
svaly malíkové oblasti: 3
- odtahování, přitahování a stavění
- přitahování malíku k palci
- hypothenar – svalový hrbol kolem malíku
Svaly dolní končetiny
začínají na pánvi, upínají se na lopatu pánve kyčelní
BEDRO-KYČELNÍ SVAL - m. iliopsoas
dvě části:
- m. iliacus – v oblasti beder
- m. psoas – minor (ohýbání trupu – předklon při rovných zádech), maior (vytáčení stehna ven)
M. GLUTEUS
- zadní část DK: maximus, medeus, minimus
- fce: zajišťují vzpřímenou polohu, vyrovnání v oblasti bederní páteře, zvedá stehno (chůze do schodů), ohyb kyčelního kloubu, tvoří hýždě
SVAL HRUŠKOVITÝ - m. piriformis
- lopata kyčelní – stehenní kost
- fce: zajišťuje zevní rotaci – vyklopení stehna
ČTYŘHLAVÝ SVAL STEHENNÍ - m. quadriceps femoris
- největší sval v těle
- pohybuje bércem – extense v koleni, natahuje bérec, napomáhá při předklonu (končetiny k tělu)
KREJČOVSKÝ SVAL - m. sartorius
- nejdelší sval v těle
- probíhá napříč stehnem, od zevního k vnitřnímu kondilu
funkce:
- abdukce (unožení)
- flexe v koleni (skrčení)
- vnitřní rotace bérce při fixovaném koleni
PANENSKÝ SVAL - m. gracilis
- addukce kolen (drží nohy u sebe)
DVOJHLAVÝ SVAL STEHENNÍ - m. biceps femoris
- flexe v koleni
- přední strana bérce - extenzory - extenze nohy (přitažení špičky k bérci)
- zadní strana bérce - flexory: m. triceps surae – trojhlavý lýtkový, vytváří tvar lýtka, fce při ohybu nohy, při chůzi, při vzpřímeném postoji, úpon do Achillovy šlachy na kost patní
- podél kostí hluboké svaly – flexe planty (plosky nohy), flexe palce a prstů
- strana planty: abduktor (odtahovač) palce, adduktor (přitahovač) palce
- střední část planty: jako na ruce – svaly zajišťující pohyb jednotlivých prstů
Krev - sanguis
hlavní funkce:
- zajištění rozvodu životně důležitých látek(dýchací plyny, enzymy, hormony)
- přenos životně důležitých látek
- transport životně důležitých plynů (transportní)
- pomoc při termoregulaci (termoregulační)
- podílí se na obraně organismu proti nemocem (imunitní)
- podíl na homeostáze spolu s tkáňovým mokem a mízou
množství krve v organismu:
- 5- 6 litrů = 7-10% hmotnosti
- nejvíce v žilách, kosterních svalech a plicích
- třetí nejtěžší část těla
- maximální možná ztráta 1,5 litru/den při rychlém krvácení, 2,5 litru/den při pomalém krvácení, poté ohrožení života
- doplňování pomocí krevních zásobáren v podkožním vazivu, játrech a přesunem tkáňových tekutin do krve ( ve stavu nouze).
- denní produkce je 50 mm3 denně, tj. 18 litrů za rok
- za rok se krev obmění třikrát
složení krve:
neprůhledná vazká tekutina červené barvy
- krevní plazma
- krevní elementy (červené krvinky = erytrocyty, bílé krvinky = leukocyty, krevní destičky = trombocyty)
KREVNÍ PLAZMA
- 2,5 - 3,5 litrů → 5%
- nažloutlá tekutina, stálé trvalé složení
složení:
- 91% voda
- organické látky 8%
- bílkoviny: syntéza v játrech, albuminy a globuliny zodpovědné za obranyschopnost a fungují jako transportéry látek - vitamíny atp., fibrinogen a protrombin zodpovědné za krevní srážlivost
- cukry: zdroj energie, stálost glukózy tj. hladina glukózy v krvi glykémie 3,8-6,1 mmol /l (80 – 120 mg/100 cm krychlových,závisí na příjmu potravy), glykémii reguluje inzulin (vznik Langenharsenovy ostrůvky, slinivka břišní),hladina doplňována ze zásob glykogenu v játrech, nižší hodnota je hypoglykémie, vyšší hodnota je hyperglykémie* aminokyseliny
- vitamíny
- žlučová barviva
- anorganické látky 1%: chlorid sodný, kyselý uhličitan sodný, udržují osmotický tlak, napomáhají udržení pH krve – norma 7,4 ! +- 0,04, nad 7,36 alkalóza, pod 7,44 acidóza
KREVNÍ ELEMENTY
erytrocyty - červené krvinky
- stálý počet, muži 5-5,5 miliónu na litr, ženy 4,5 miliónu na litr
- velikost: 7,4 mikrometru
- nemají jádro
- funkce - přenos dýchacích plynů O2 a CO2
- nedostatek = anemie (chudokrevnost)
- hemoglobin - barvivo, dvě složky = globin - bílkovinná složka, hem - barvivo tj. Fe 2+, hemoglobin se váže s jednotlivými prvky
- oxy hemoglobin - váže O2 tj. O2 + Hgb
- karbaminohemoglobin - váže CO2 tj. CO2 + Hgb
- nepevné vazby, snadno se uvolní
- karboxyhemoglobin - váže Co tj.. CO +Hgb - ztrácí možnost vázat kyslík tj. vytrácí se dýchací funkce
- erytrocyty vznikají v červené kostní dřeni a zanikají ve slezině
- jejich životnost je 120 dní
- hemoglobin se je odbouráván v játrech a měněn na bilirubin, část železa se ztrácí, obnova potravou
leukocyty - bílé krvinky
- granulocyty a agranulocyty
- počet: 4- 5 tisíc ženy i muži
- mají jádro a různý tvar
- životnost různá tj. hodiny až dny
- snížení pod 4000 leukopenie, zvýšení nad horní hranici leukocytóza
- funkce: obrana proti infekcím
Podle výskytu granulů v jádře se dělí na :
granulocyty (75%)
- neutrofily fce - diadepéza - pronikají do mezibuněčných prostor- následuje fagocytóza - pohlcování cizorodých látek, Indikátor zánětu
- eozinofily - aktivní v případě alergických reakcí , nefagocytují
- bazofily - málo, význam neznámý
agranulocyty - bez zrnek v protoplazmě i jádru
- lymfocyty - diapedéza, tvoří protilátky , tvoří se v mízních uzlinách
- monocyty -největší bílé krvinky , fce - fagocytóza, pohlcují bakterie
trombocyty - krevní destičky
- počet: 300 tisíc na litr muži i ženy
- fce: podíl na srážení krve
- hemostáza - srážení krve
- podklad je porušení cévní stěny
- přeměna fibrinogenu na fibrin
- proměna neaktivního protrombinu na trombin umožňuje trombokináza uvolněná z krevních destiček a ionty vápníku
čtyři fáze
- uvolnění tormbokinázy z destiček
- proměna protrombinu na trombin,játra , aktivuje trombocyty, způsobuje změnu fibrinogenu na fibrin
- proměna fibrinogenu na fibrin , zpevňuje destičky trombů a zachycuje další trombocyty a erytrocyty
- smrštění vláken fibrinu a vytlačení krevního séra hemostatická zátka = červený fibrin, neaktivní
trvá to 7 - 11 minut, lze zabránit manipulací s vápenatými ionty, nutné pro některé laboratorní testy
SEDIMENTACE KRVE
- pokles krvinek v závislosti na čase - rychlost závisí na množství bílkovin v krevní plazmě
- při zánětu se zvyšuje jejich počet
- normální hodnota - 1-3 mm / hod muži, 4- 7 mm/hod ženy
- diagnostická metoda, nepřesná, udává jen přítomnost zánětu nikoli jeho povahu
- nejvyšší hodnoty = TBC, plicní onemocnění, rakovina
OBRANYSCHOPNOST
- zejména odvozena od fce krevních elementů leukocytů
- fagocytóza + vytváření protilátek
- škodliviny v těle aktivují antigeny - aktivují tvorbu protilátek způsobují imunizaci
gamaglobuliny: protilátky, specifické fce
- specifická imunita - jeden antigen, přiřazen jeden gamaglobulin , jedna protilátka
- vrozená imunita, protilátky přinesené z těla matky přes placentu, shodná míra obranyschopnosti.
- získaná imunita - aktivní: sám organismus vytváří protilátky proti nežádoucím antigenům a pasivní: dodaná buď hotová látka a sám vytvoří protilátku nebo dodá protilátku už hotovou
- anafylaxe - přehnaná obranná reakce organismu, patologická reakce, může ohrozit na životě, anafylaktický šok , vytvoření velkého množství protilátek ,čímž poškozuje organismus sám sebe, např. vosí píchnutí