Dér el-Bahrí: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
−
=== Zádušní komplex Mentuhotepa II. ===
+
'''Dér el-Bahrí''' (Zádušní komplex Mentuhotepa II.)je lokalita nacházející se ve skalním amfiteátru ve stejnojmeném Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu.  
−
Zádušní komplex Mentuhotepa II. se nachází ve skalním amfiteátru v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu. Jedná se o první královskou stavbu, která otevřeně zdůrazňovala usirovskou víru. Šlo tak o místo kombinující kult krále i kult bohů. Samotná poloha chrámu byla možná zamýšlena tak, aby měl královský zádušní kultu prospěch z každoročních návštěv Amona během svátku Nádherná slavnost údolí. Amonův kult v době počátku Střední říše totiž značně sílil<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>.  
+
=== Charakteristika ===
−
 
+
Jedná se o první královskou stavbu, která otevřeně zdůrazňovala usirovskou víru. Šlo tak o místo kombinující kult krále i kult bohů. Samotná poloha chrámu byla možná zamýšlena tak, aby měl královský zádušní kultu prospěch z každoročních návštěv Amona během svátku Nádherná slavnost údolí. Amonův kult v době počátku Střední říše totiž značně sílil<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>.  
−
Má podobu tří postupně se zvedajících teras. Stavitelé se nechali inspirovat tzv. hrobkami typu saff, které budovali panovníci 11. dynastie a které se vyznačovaly tím, že fasádu hrobky tvořila řada pilířů. V Mentuhotepově komplexu se tyto řady pilířů nacházejí na jednotlivých terasách nad sebou. K celému komplexu vedla dlouhá nezastřešená procesní cesta (jako ekvivalent vzestupné cesty), podél které stály sochy panovníka, snad v usirovské podobě. Na západní straně dolního nádvoří chrámového okrsku byly vysázeny tamaryšky a sykomory. Odtud vedla rampa na střední terasu, na které stálo 124 pilířů. Na vrchní terase stála centrální stavba, o jejíž podobě nemáme přesné informace, mohlo se jednat o mastabu či malou pyramidu. Kolem ní se nacházela pilířová síň<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>.
 
−
 
 
 
[[Soubor:Mentuhotep Seated edit.jpg|thumb|Tzv. Černý Mentuhotep]]
 
[[Soubor:Mentuhotep Seated edit.jpg|thumb|Tzv. Černý Mentuhotep]]
−
Součástí komplexu byly také hrobky královských manželek Neferu a Tem. Za centrální stavbou se nacházely kaple a hrobky pro dalších 6 žen. Čtyři z nich byly označeny jako „královské manželky“.  Tyto hrobky, z nichž některé obsahovaly původní pohřby, patří k nejstarší fázi komplexu. Uvnitř byly nalezeny nejstarší doklady použití modelů představujících rakev a tělo zemřelého, které snad můžeme považovat předchůdce [[vešebty|vešebtů]]. Ženy pohřbené v těchto hrobkách měly zřejmě nižší postavení než Neferu a Tem. Všechny byly mladé, nejstarší Ašajet bylo 22 let a nejmladší Mait bylo 5 let (její kaple ale nenesla známky titulu „manželka“). Nevíme přesně, jaké postavení tyto ženy měly. Je možné, že se jednalo o dcery šlechticů. Většina z nich byla označena jako kněžka Hathory, dle jedné z teorií mohly být tedy hrobky součástí Hathořina kultu. Zajímavostí je také zjištění, že hrobky zřejmě pocházejí ze stejné doby, spekuluje se tedy, zda ženy například nezemřely při nějakém neštěstí<ref name=":0" />.   
+
=== Architektura ===
 +
Má podobu tří postupně se zvedajících teras. Stavitelé se nechali inspirovat tzv. hrobkami typu saff, které budovali panovníci 11. dynastie a které se vyznačovaly tím, že fasádu hrobky tvořila řada pilířů. V Mentuhotepově komplexu se tyto řady pilířů nacházejí na jednotlivých terasách nad sebou. K celému komplexu vedla dlouhá nezastřešená procesní cesta (jako ekvivalent vzestupné cesty), podél které stály sochy panovníka, snad v usirovské podobě. Na západní straně dolního nádvoří chrámového okrsku byly vysázeny tamaryšky a sykomory. Odtud vedla rampa na střední terasu, na které stálo 124 pilířů. Na vrchní terase stála centrální stavba, o jejíž podobě nemáme přesné informace, mohlo se jednat o mastabu či malou pyramidu. Kolem ní se nacházela pilířová síň<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>.
 +
[[File:GD-EG-Deir el Bahari-map.png|thumb|left|556x556px|Plánek Dér el-Bahrí]]
 +
 +
*Součástí komplexu byly také hrobky královských manželek Neferu a Tem. Za centrální stavbou se nacházely kaple a hrobky pro dalších 6 žen. Čtyři z nich byly označeny jako „královské manželky“.  Tyto hrobky, z nichž některé obsahovaly původní pohřby, patří k nejstarší fázi komplexu. Uvnitř byly nalezeny nejstarší doklady použití modelů představujících rakev a tělo zemřelého, které snad můžeme považovat předchůdce [[vešebty|vešebtů]]. Ženy pohřbené v těchto hrobkách měly zřejmě nižší postavení než Neferu a Tem. Všechny byly mladé, nejstarší Ašajet bylo 22 let a nejmladší Mait bylo 5 let (její kaple ale nenesla známky titulu „manželka“). Nevíme přesně, jaké postavení tyto ženy měly. Je možné, že se jednalo o dcery šlechticů. Většina z nich byla označena jako kněžka Hathory, dle jedné z teorií mohly být tedy hrobky součástí Hathořina kultu. Zajímavostí je také zjištění, že hrobky zřejmě pocházejí ze stejné doby, spekuluje se tedy, zda ženy například nezemřely při nějakém neštěstí<ref name=":0" />.   
  
 
==== Báb el-Hosán ====
 
==== Báb el-Hosán ====
Řádek 11: Řádek 13:
  
 
=== Zdroje ===
 
=== Zdroje ===
−
<references />[[File:GD-EG-Deir el Bahari-map.png|thumb|left|556x556px|Plánek Dér el-Bahrí]]
+
<references />
 +
[[Kategorie: Egyptologie|*]]

Verze z 15. 10. 2014, 10:12

Dér el-Bahrí (Zádušní komplex Mentuhotepa II.)je lokalita nacházející se ve skalním amfiteátru ve stejnojmeném Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu.

Charakteristika

Jedná se o první královskou stavbu, která otevřeně zdůrazňovala usirovskou víru. Šlo tak o místo kombinující kult krále i kult bohů. Samotná poloha chrámu byla možná zamýšlena tak, aby měl královský zádušní kultu prospěch z každoročních návštěv Amona během svátku Nádherná slavnost údolí. Amonův kult v době počátku Střední říše totiž značně sílil[1].

Tzv. Černý Mentuhotep

Architektura

Má podobu tří postupně se zvedajících teras. Stavitelé se nechali inspirovat tzv. hrobkami typu saff, které budovali panovníci 11. dynastie a které se vyznačovaly tím, že fasádu hrobky tvořila řada pilířů. V Mentuhotepově komplexu se tyto řady pilířů nacházejí na jednotlivých terasách nad sebou. K celému komplexu vedla dlouhá nezastřešená procesní cesta (jako ekvivalent vzestupné cesty), podél které stály sochy panovníka, snad v usirovské podobě. Na západní straně dolního nádvoří chrámového okrsku byly vysázeny tamaryšky a sykomory. Odtud vedla rampa na střední terasu, na které stálo 124 pilířů. Na vrchní terase stála centrální stavba, o jejíž podobě nemáme přesné informace, mohlo se jednat o mastabu či malou pyramidu. Kolem ní se nacházela pilířová síň[2].

Plánek Dér el-Bahrí
  • Součástí komplexu byly také hrobky královských manželek Neferu a Tem. Za centrální stavbou se nacházely kaple a hrobky pro dalších 6 žen. Čtyři z nich byly označeny jako „královské manželky“. Tyto hrobky, z nichž některé obsahovaly původní pohřby, patří k nejstarší fázi komplexu. Uvnitř byly nalezeny nejstarší doklady použití modelů představujících rakev a tělo zemřelého, které snad můžeme považovat předchůdce vešebtů. Ženy pohřbené v těchto hrobkách měly zřejmě nižší postavení než Neferu a Tem. Všechny byly mladé, nejstarší Ašajet bylo 22 let a nejmladší Mait bylo 5 let (její kaple ale nenesla známky titulu „manželka“). Nevíme přesně, jaké postavení tyto ženy měly. Je možné, že se jednalo o dcery šlechticů. Většina z nich byla označena jako kněžka Hathory, dle jedné z teorií mohly být tedy hrobky součástí Hathořina kultu. Zajímavostí je také zjištění, že hrobky zřejmě pocházejí ze stejné doby, spekuluje se tedy, zda ženy například nezemřely při nějakém neštěstí[1].

Báb el-Hosán

Roku 1898 objevil Howard Carter pod nádvořím chrámu královskou hrobku. Stalo se tak zcela náhodou, když se na tomto místě propadl se svým koněm. Hrobka tedy získala arabský název Báb el-Hosán, neboli „koňská brána“. V podzemní komoře byla nalezena socha tzv. černého Mentuhotepa, která je dnes vystavena v Egyptském muzeu v Káhiře. Panovník zde byl oděn do pláště, který se nosil během svátku sed. Černá barva pleti symbolizovala plodnost a regenerativní síly[3].

Zdroje

  1. ↑ 1,0 1,1 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  2. ↑ Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.
  3. ↑ Maříková Vlčková a kol. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dér_el-Bahrí&oldid=6792“