Opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy): Porovnání verzí
(Úprava formátování a zdrojů - bude potřeba hlubší změna /poznámky/reference/zdroje) |
|||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
|} | |} | ||
− | === | + | === Vztah discovery systém x OPAC === |
OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů [[knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Původně sloužil k vyhledávání klasických knihovních dokumentů. Tak jak knihovny začaly nakupovat stále více elektronických dokumentů, přestávaly být jeho funkcionality dostačující. Začaly tak vznikat OPACy nové (další) generace s rozšířenými funkcemi. | OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů [[knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Původně sloužil k vyhledávání klasických knihovních dokumentů. Tak jak knihovny začaly nakupovat stále více elektronických dokumentů, přestávaly být jeho funkcionality dostačující. Začaly tak vznikat OPACy nové (další) generace s rozšířenými funkcemi. | ||
Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)<ref>K terminologické diskuzi viz též CAPLAN, Priscilla,2012. On discovery tools, OPACs and the motion of library language. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 30, issue 1, s. 108-115 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831211213247. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831211213247/</ref> | Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)<ref>K terminologické diskuzi viz též CAPLAN, Priscilla,2012. On discovery tools, OPACs and the motion of library language. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 30, issue 1, s. 108-115 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831211213247. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831211213247/</ref> | ||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
* persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271) | * persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271) | ||
− | == | + | == Discovery systémy == |
+ | |||
+ | Discovery systémy<ref>V angličtině označovány jako web scale discovery systems.</ref> | ||
''"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections"'' (Hoeppner 2012) | ''"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections"'' (Hoeppner 2012) | ||
Řádek 37: | Řádek 39: | ||
Zjednodušeně by se dalo říci, že pomocí discovery systému (DS) prohledávám z jednoho místa jeden index, který obsahuje data z obrovského množství zdrojů. | Zjednodušeně by se dalo říci, že pomocí discovery systému (DS) prohledávám z jednoho místa jeden index, který obsahuje data z obrovského množství zdrojů. | ||
− | ===Komponenty discovery systémů=== | + | === Komponenty discovery systémů === |
DS se skládají ze dvou zásadních komponentů – prvním je '''obsah''', druhý tvoří '''technologie''', které uživateli poskytnou relevantní informace z dostupného obsahu. | DS se skládají ze dvou zásadních komponentů – prvním je '''obsah''', druhý tvoří '''technologie''', které uživateli poskytnou relevantní informace z dostupného obsahu. | ||
− | ====Obsah==== | + | ==== Obsah ==== |
*DS by měl [[indexování|indexovat]] v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či licencované zdroje knihovny (el. časopisy, databáze, e-knihy etc.) a také volně dostupné zdroje jako jsou OA časopisy, OA archivy, Manuscriptorium, aj. | *DS by měl [[indexování|indexovat]] v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či licencované zdroje knihovny (el. časopisy, databáze, e-knihy etc.) a také volně dostupné zdroje jako jsou OA časopisy, OA archivy, Manuscriptorium, aj. | ||
− | ====Technologie==== | + | ==== Technologie ==== |
− | *'''Harvester''' – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu. Sklizeň může probíhat přes OAI-PHM či FTP. | + | * '''Harvester''' – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu. Sklizeň může probíhat přes OAI-PHM či FTP. |
+ | * '''Mapování metadat''' – probíhá před uložením metadat do centrálního indexu. Poskytovatelé obsahu využívají nejrůznější [[datové a a metadatové struktury| metadatová schémata]], je proto nutné je převést do jednotné, normalizované podoby. | ||
+ | * '''Centrální index''' – normalizovaná a deduplikovaná metadata jsou agregována v centrálním indexu (cloudu). Centrální index (často označován jako velký index) tvoří srdce každého DS a je tou nejdůležitější komponentou - všechny ostatní technologie/komponenty se mohou vyskytovat i u jiných řešení, např. u metavyhledávačů. | ||
+ | * '''Algoritmus výpočtu relevance''' – zajišťuje, aby uživatel dostal jako výsledek svého dotazu ty nejrelevantnější výsledky. To je u DS velmi zásadní, protože dotaz se vyhodnocuje nad jednotným indexem, který obsahuje desítky milionů záznamů. Tj. na dotaz většinou dostaneme tisíce „hitů“, přičemž ty se musí seřadit dle relevance. | ||
+ | * '''Linkovací resolver''' – využívá se k propojení záznamu dokumentu a jeho plného textu. Komunikace probíhá v rámci Open URL. | ||
+ | * '''Interface''' – slouží k vyhledávání v indexu a k následné práci s výsledky; v závislosti na poskytovateli DS obsahuje i nejrůznější pokročilé funkce. (Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013) | ||
− | + | [[Soubor:Schema DS.jpg|rám|střed|Zdroj: Vlastní]] | |
+ | === Výhody a nevýhody DS === | ||
− | + | ==== Výhody ==== | |
+ | *'''rychlost''' – protože prohledáváme jeden index a ne mnoho, dostaneme výsledky prakticky okamžitě. Rozdíl je zřejmý v porovnání s [[metavyhledávač|metavyhledávači]], u kterých můžeme čekat na výsledky i několik desítek sekund. | ||
+ | *'''jednoduchost''' – uživatelé využívají standardně jeden box pro zadání dotazu. Nemusí se také učit pracovat se systémem, DS jsou velmi intuitivní. | ||
+ | *'''vysoká relevance''' – prohledáváme jeden index se standardizovanými daty. | ||
+ | *'''další práce s výsledky''' – např. upřesňování dotazu dle faset. | ||
− | + | ==== Nevýhody ==== | |
− | *''' | + | * '''(ne)aktuálnost dat''' – data od poskytovatelů se sklízejí v dohodnuté frekvenci např. jednou denně či týdně, uživateli se tak nemusí zobrazovat nejaktuálnější záznamy. V tomto bodě vedou metavyhledávače, které pracují vždy s aktuálními záznamy. |
− | + | === Poskytovatelé DS === | |
+ | Existuje mnoho poskytovatelů DS<ref>Seznam dalších poskytovatelů dostupný např. z http://www.librarytechnology.org/discovery.pl</ref>, ale čtyři hlavní dominují ve světovém měřítku a budují si své vlastní centrální indexy. (Hoeppner 2012) Jedná se Ebsco Discovery Services (EDS) , WorldCat Local od OCLC, Primo od Ex Libris a Summon od Serial Solutions, který byl dostupný jako prvníDS už v roce 2009<ref>První instalace DS v Česku proběhla na Univerzitě Pardubice v říjnu 2012, přičemž byl zvolen DS Primo.</ref>. Zároveň je důležité upozornit, že DS se vždy skládá z obsahu (centrální index) a z nadstavby (technologie). Pokud má tedy nějaká knihovna zájem o DS, nemusí volit celé řešení od jednoho poskytovatele. AV ČR tak např. využívá centrální index EDS a nadstavbu Vufind. | ||
− | + | === Výběr DS === | |
− | + | Výběr DS<ref>K problematice výběru DS viz též VOJNAR, Martin, 2012. Jak si vybrat vhodný discovery systém. <i>Ikaros</i> [online], roč. 16, č. 12 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/jak-si-vybrat-vhodny-discovery-system | |
− | + | </ref> | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
Obecně lze říci, že různé DS<ref>Zejm. EDS, WorldCat Local, Primo a Summon.</ref> jsou si více podobné, než aby se nějak zásadně lišily. Důležitou roli při výběru pak mohou hrát např. zkušenosti s určitým DS získané v rámci zkušebního přístupu. | Obecně lze říci, že různé DS<ref>Zejm. EDS, WorldCat Local, Primo a Summon.</ref> jsou si více podobné, než aby se nějak zásadně lišily. Důležitou roli při výběru pak mohou hrát např. zkušenosti s určitým DS získané v rámci zkušebního přístupu. | ||
Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS. | Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS. | ||
Řádek 83: | Řádek 84: | ||
*'''Kompatibilita'''- DS musí být kompatibilní s existujícím softwarem (sfx, proxy aj.) i s datovými formáty, které knihovna využívá. Důležitá je také snadná implemantace DS. | *'''Kompatibilita'''- DS musí být kompatibilní s existujícím softwarem (sfx, proxy aj.) i s datovými formáty, které knihovna využívá. Důležitá je také snadná implemantace DS. | ||
− | == | + | == Odkazy == |
+ | |||
=== Poznámky === | === Poznámky === | ||
<references /> | <references /> | ||
− | ===Použitá literatura=== | + | == Zdroje == |
+ | |||
+ | === Použitá literatura === | ||
* BAIR, Sheila, George BOSTON a Scott GARRISON. <i>Taming Lightning in More Than One Bottle: Implementing a Local Next-Generation Catalog Versus a Hosted Web-Scale Discovery Service</i> [online]. Philadelphia: ACRL, 2011[cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/sites/ala.org.acrl/files/content/conferences/confsandpreconfs/national/2011/papers/taming_lightning.pdf | * BAIR, Sheila, George BOSTON a Scott GARRISON. <i>Taming Lightning in More Than One Bottle: Implementing a Local Next-Generation Catalog Versus a Hosted Web-Scale Discovery Service</i> [online]. Philadelphia: ACRL, 2011[cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/sites/ala.org.acrl/files/content/conferences/confsandpreconfs/national/2011/papers/taming_lightning.pdf | ||
− | |||
* Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013 In: NARAYANAN, Nikesh a Ramina MUKUNDAN. <i>SlideShare</i> [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/nikeshn/cloud-web-scale-discovery-services-landscape-an-overview-26670693 | * Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013 In: NARAYANAN, Nikesh a Ramina MUKUNDAN. <i>SlideShare</i> [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/nikeshn/cloud-web-scale-discovery-services-landscape-an-overview-26670693 | ||
− | |||
* HOEPPNER, Athena, 2012. The Ins and Outs of Evaluating Web-Scale Discovery Services. <i>Computers in libraries</i> [online], vol. 32, issue 3 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/cilmag/apr12/Hoeppner-Web-Scale-Discovery-Services.shtml | * HOEPPNER, Athena, 2012. The Ins and Outs of Evaluating Web-Scale Discovery Services. <i>Computers in libraries</i> [online], vol. 32, issue 3 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/cilmag/apr12/Hoeppner-Web-Scale-Discovery-Services.shtml | ||
− | |||
* YANG, Sharon Q. a Melissa A. HOFMANN, 2011. Next generation or current generation?: A study of the OPACs of 260 academic libraries in the USA and Canada. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 29, issue 2, s. 266-300 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831111138170. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831111138170 | * YANG, Sharon Q. a Melissa A. HOFMANN, 2011. Next generation or current generation?: A study of the OPACs of 260 academic libraries in the USA and Canada. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 29, issue 2, s. 266-300 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831111138170. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831111138170 | ||
− | |||
* YANG, Sharon Q. a Kurt WAGNER, 2010 Evaluating and comparing discovery tools: how close are we towards next generation catalog?. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 28, issue 4, s. 690-709 [cit. 2014-05-29]. DOI: 10.1108/07378831011096312. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831011096312 | * YANG, Sharon Q. a Kurt WAGNER, 2010 Evaluating and comparing discovery tools: how close are we towards next generation catalog?. <i>Library Hi Tech</i> [online], vol. 28, issue 4, s. 690-709 [cit. 2014-05-29]. DOI: 10.1108/07378831011096312. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831011096312 | ||
− | ===Externí odkazy=== | + | === Externí odkazy === |
* [https://flipboard.com/section/web-scale-discovery-%26-search--bDyWzP Flipboard kanál s tematikou DS] | * [https://flipboard.com/section/web-scale-discovery-%26-search--bDyWzP Flipboard kanál s tematikou DS] | ||
* [https://sites.google.com/site/urd2comparison/articles-on-discovery Rozcestník k mnoha článkům s tematikou DS] | * [https://sites.google.com/site/urd2comparison/articles-on-discovery Rozcestník k mnoha článkům s tematikou DS] | ||
* [https://www.youtube.com/watch?v=fDc6kJo6SX8 Video vysvětlující fungování DS Primo] | * [https://www.youtube.com/watch?v=fDc6kJo6SX8 Video vysvětlující fungování DS Primo] |
Verze z 22. 10. 2014, 16:04
Klíčová slova | centrální index, vyhledávání |
Synonyma | sjednocené vyhledávání, new generation OPAC |
Nadřazené pojmy | knihovní katalog |
Podřazené pojmy | sklízení dat |
Obsah
Vztah discovery systém x OPAC
OPAC (online public access catalog) je jedním ze základních modulů knihovnického automatizovaného systému. Původně sloužil k vyhledávání klasických knihovních dokumentů. Tak jak knihovny začaly nakupovat stále více elektronických dokumentů, přestávaly být jeho funkcionality dostačující. Začaly tak vznikat OPACy nové (další) generace s rozšířenými funkcemi. Zde můžeme narazit na terminologické problémy. U některých autorů splývají termíny OPAC nové generace a discovery systém v jedno(Yang a Wagner 2010, s. 691) . Jiní naopak mezi těmito dvěma termíny důsledně rozlišují. (Blair et al. 2011, s. 449)[1]
Zaměříme-li se na to, jaké jsou zásadní vlastnosti OPACů nové generace, zjistíme, že se velmi překrývají s vlastnostmi discovery systémů (viz níže).
OPAC nové generace má mít následující vlastnosti:
- vyhledávání z jednoho místa napříč všemi zdroji, které má knihovna k dispozici
- moderní uživatelské rozhraní
- obohacený obsah
- fasetové vyhledávání
- jednoduché vyhledávání v jednom boxu a možnost rozšířeného vyhledávání
- vysoká relevance vyhledaných výsledků
- funkce „měli jste na mysli?“
- doporučování podobných zdrojů
- uživatelé mohou zdroje hodnotit, komentovat etc.
- RSS feed
- integrace se soc. sítěmi
- persistentní odkazy (Yang a Hofmann 2010, s. 269-271)
Discovery systémy
Discovery systémy[2]
"A preharvested central index coupled with a richly featured discovery layer that provides a single search across a library's local, open access, and subscription collections" (Hoeppner 2012)
Zjednodušeně by se dalo říci, že pomocí discovery systému (DS) prohledávám z jednoho místa jeden index, který obsahuje data z obrovského množství zdrojů.
Komponenty discovery systémů
DS se skládají ze dvou zásadních komponentů – prvním je obsah, druhý tvoří technologie, které uživateli poskytnou relevantní informace z dostupného obsahu.
Obsah
- DS by měl indexovat v ideálním případě veškerý obsah, který má daná instituce k dispozici, a to jak lokálně, tak vzdáleně. U lokálních zdrojů se může jednat o záznamy z knihovního katalogu, institucionální repozitáře a podobně. Vzdálený obsah pak tvoří zakoupené či licencované zdroje knihovny (el. časopisy, databáze, e-knihy etc.) a také volně dostupné zdroje jako jsou OA časopisy, OA archivy, Manuscriptorium, aj.
Technologie
- Harvester – sklízí obsah od poskytovatelů dat (nakladatelé, knihovna, agregátoři, OA archivy, etc.) a přenáší ho směrem k centrálnímu indexu. Sklizeň může probíhat přes OAI-PHM či FTP.
- Mapování metadat – probíhá před uložením metadat do centrálního indexu. Poskytovatelé obsahu využívají nejrůznější metadatová schémata, je proto nutné je převést do jednotné, normalizované podoby.
- Centrální index – normalizovaná a deduplikovaná metadata jsou agregována v centrálním indexu (cloudu). Centrální index (často označován jako velký index) tvoří srdce každého DS a je tou nejdůležitější komponentou - všechny ostatní technologie/komponenty se mohou vyskytovat i u jiných řešení, např. u metavyhledávačů.
- Algoritmus výpočtu relevance – zajišťuje, aby uživatel dostal jako výsledek svého dotazu ty nejrelevantnější výsledky. To je u DS velmi zásadní, protože dotaz se vyhodnocuje nad jednotným indexem, který obsahuje desítky milionů záznamů. Tj. na dotaz většinou dostaneme tisíce „hitů“, přičemž ty se musí seřadit dle relevance.
- Linkovací resolver – využívá se k propojení záznamu dokumentu a jeho plného textu. Komunikace probíhá v rámci Open URL.
- Interface – slouží k vyhledávání v indexu a k následné práci s výsledky; v závislosti na poskytovateli DS obsahuje i nejrůznější pokročilé funkce. (Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013)
Výhody a nevýhody DS
Výhody
- rychlost – protože prohledáváme jeden index a ne mnoho, dostaneme výsledky prakticky okamžitě. Rozdíl je zřejmý v porovnání s metavyhledávači, u kterých můžeme čekat na výsledky i několik desítek sekund.
- jednoduchost – uživatelé využívají standardně jeden box pro zadání dotazu. Nemusí se také učit pracovat se systémem, DS jsou velmi intuitivní.
- vysoká relevance – prohledáváme jeden index se standardizovanými daty.
- další práce s výsledky – např. upřesňování dotazu dle faset.
Nevýhody
- (ne)aktuálnost dat – data od poskytovatelů se sklízejí v dohodnuté frekvenci např. jednou denně či týdně, uživateli se tak nemusí zobrazovat nejaktuálnější záznamy. V tomto bodě vedou metavyhledávače, které pracují vždy s aktuálními záznamy.
Poskytovatelé DS
Existuje mnoho poskytovatelů DS[3], ale čtyři hlavní dominují ve světovém měřítku a budují si své vlastní centrální indexy. (Hoeppner 2012) Jedná se Ebsco Discovery Services (EDS) , WorldCat Local od OCLC, Primo od Ex Libris a Summon od Serial Solutions, který byl dostupný jako prvníDS už v roce 2009[4]. Zároveň je důležité upozornit, že DS se vždy skládá z obsahu (centrální index) a z nadstavby (technologie). Pokud má tedy nějaká knihovna zájem o DS, nemusí volit celé řešení od jednoho poskytovatele. AV ČR tak např. využívá centrální index EDS a nadstavbu Vufind.
Výběr DS
Výběr DS[5]
Obecně lze říci, že různé DS[6] jsou si více podobné, než aby se nějak zásadně lišily. Důležitou roli při výběru pak mohou hrát např. zkušenosti s určitým DS získané v rámci zkušebního přístupu. Přesto je možno definovat určité oblasti, podle kterých lze vybrat určitý DS.
- Obsah - v ideálním případě se má obsah centrálního indexu překrývat s obsahem, který má knihovna k dispozici. Další významnou roli hraje kvalita dat v indexu, frekvence sklízení obsahu, snadnost zařazení vlastního obsahu aj.
- Vyhledávání- musí být jednoduché a zároveň musí poskytovat relevantní výsledky. DS musí rovněž umožňovat relevanci přizpůsobovat potřebám knihovny, personalizovat výsledky dle role konkrétního uživatele aj.
- Kompatibilita- DS musí být kompatibilní s existujícím softwarem (sfx, proxy aj.) i s datovými formáty, které knihovna využívá. Důležitá je také snadná implemantace DS.
Odkazy
Poznámky
- ↑ K terminologické diskuzi viz též CAPLAN, Priscilla,2012. On discovery tools, OPACs and the motion of library language. Library Hi Tech [online], vol. 30, issue 1, s. 108-115 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831211213247. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831211213247/
- ↑ V angličtině označovány jako web scale discovery systems.
- ↑ Seznam dalších poskytovatelů dostupný např. z http://www.librarytechnology.org/discovery.pl
- ↑ První instalace DS v Česku proběhla na Univerzitě Pardubice v říjnu 2012, přičemž byl zvolen DS Primo.
- ↑ K problematice výběru DS viz též VOJNAR, Martin, 2012. Jak si vybrat vhodný discovery systém. Ikaros [online], roč. 16, č. 12 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/jak-si-vybrat-vhodny-discovery-system
- ↑ Zejm. EDS, WorldCat Local, Primo a Summon.
Zdroje
Použitá literatura
- BAIR, Sheila, George BOSTON a Scott GARRISON. Taming Lightning in More Than One Bottle: Implementing a Local Next-Generation Catalog Versus a Hosted Web-Scale Discovery Service [online]. Philadelphia: ACRL, 2011[cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/sites/ala.org.acrl/files/content/conferences/confsandpreconfs/national/2011/papers/taming_lightning.pdf
- Cloud Web Scale Discovery services Landscape: An overview, 2013 In: NARAYANAN, Nikesh a Ramina MUKUNDAN. SlideShare [online]. [cit. 2014-05-29]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/nikeshn/cloud-web-scale-discovery-services-landscape-an-overview-26670693
- HOEPPNER, Athena, 2012. The Ins and Outs of Evaluating Web-Scale Discovery Services. Computers in libraries [online], vol. 32, issue 3 [cit. 2014-05-28]. Dostupné z: http://www.infotoday.com/cilmag/apr12/Hoeppner-Web-Scale-Discovery-Services.shtml
- YANG, Sharon Q. a Melissa A. HOFMANN, 2011. Next generation or current generation?: A study of the OPACs of 260 academic libraries in the USA and Canada. Library Hi Tech [online], vol. 29, issue 2, s. 266-300 [cit. 2014-05-28]. DOI: 10.1108/07378831111138170. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831111138170
- YANG, Sharon Q. a Kurt WAGNER, 2010 Evaluating and comparing discovery tools: how close are we towards next generation catalog?. Library Hi Tech [online], vol. 28, issue 4, s. 690-709 [cit. 2014-05-29]. DOI: 10.1108/07378831011096312. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com/10.1108/07378831011096312