Leon Festinger: Porovnání verzí

Verze z 18. 11. 2014, 19:44

Leon Festinger

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty ^[1]. Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog Stanley Schachter.

Život

Narodil se 8. května 1919 v New Yorku. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem ^[2]. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu, kterou nijak neléčil, aby ji mohl lépe pozorovat. V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. ^[3]

Výrok Leona Festingera:„Upřednostňuji spoléhat se na svou paměť. Žiji s touto pamětí už dlouhou dobu, jsem na ni zvyklý a pokud jsem něco upravil nebo zkreslil, bylo to jistě pro můj vlastní prospěch.“^[4]

Dílo

Teorie kognitivní disonance

Schéma teorie kognitivní disonance

Teorie sociálního srovnávání

Tato teorie z roku 1954 předpokládá, že člověk sám sebe srovnává se svým okolím, což má vliv sebehodnocení'.

Mohou nastat tyto tři situace:

Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na stejné úrovni, jako on.
Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom lépe než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem zlepšit.
Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom v dané situace hůře. Toto srovnávání je zřejmě nejčastější a jedinec ho, aby se povzbudil, že na tom ještě není tak zle, protože jsou na tom lidé i hůře.

Teorie sociálního srovnávání je také popsána v článku afiliace.

Efekt blízkosti

Odkazy

Reference

↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/Leon_Festinger
↑ Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm
↑ Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139
↑ Leon Festinger Quotes. (n.d.). Retrieved November 17, 2014, from http://www.goodreads.com/author/quotes/205532.Leon_Festinger

Použitá literatura

Festinger, L. (1962). A theory of cognitive dissonance. Stanford, Calif.: Stanford University Press.

Zdroje obrázků

Doporučená literatura

Festinger, L., & Riecken, H. (1956). When prophecy fails. Minneapolis: University of Minnesota Press.
Festinger, L., & Schachter, S. (1989). Extending psychological frontiers: Selected works of Leon Festinger. New York: Russell Sage Foundation.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

sociální psychologie, Leon Festinger, Kurt Lewin, Stanley Schachter, experiment, neogestaltismus, teorie kognitivní disonance, teorie sociálního srovnávání, efekt blízkosti

[1] ttp://cs.wikipedia.org/wiki/Leon_Festinger

[2] Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm

[3] Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139

[4] Leon Festinger Quotes. (n.d.). Retrieved November 17, 2014, from http://www.goodreads.com/author/quotes/205532.Leon_Festinger

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 === Teorie sociálního srovnávání ===
-Tato teorie z roku 1954 předpokládá, že člověk sám sebe srovnává se svým okolím, což má vliv ''[[Sebehodnocení|sebehodnocení]]'''.  Teorie obsahuje tři základní teze:
+Tato teorie z roku 1954 předpokládá, že člověk sám sebe srovnává se svým okolím, což má vliv ''[[Sebehodnocení|sebehodnocení]]'''.
+  Mohou nastat tyto tři situace:
 * Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na '''stejné''' úrovni, jako on.
 * Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom '''lépe''' než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem '''zlepšit'''.