Leon Festinger: Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
 
Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem <ref> Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm </ref>. Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a kde se také podílel na výzkumu skupinové dynamiky <ref> Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
 
Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem <ref> Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm </ref>. Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a kde se také podílel na výzkumu skupinové dynamiky <ref> Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
 
  </ref>. Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V padesátých letech přišel se třemi převratnými teoriemi - ''efektem blízkosti'' (1950), ''teorií sociálního srovnávání'' (1954) a '''''teorií kognitivní disonance''''' (1957). V roce 1964 načas zcela opustil sociální psychologii a začal se zabývat percepcí barev. V tomto pokračoval i o čtyři roky později, kdy se vrátil do New Yorku a začal pracovat jako profesor na New School for Social Research in New York City <ref name="bhl"> Tamason, C. (1990, May 1). BHL: Leon Festinger papers 1939-1988. Retrieved November 20, 2014, from http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-90165?rgn=main;view=text
 
  </ref>. Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V padesátých letech přišel se třemi převratnými teoriemi - ''efektem blízkosti'' (1950), ''teorií sociálního srovnávání'' (1954) a '''''teorií kognitivní disonance''''' (1957). V roce 1964 načas zcela opustil sociální psychologii a začal se zabývat percepcí barev. V tomto pokračoval i o čtyři roky později, kdy se vrátil do New Yorku a začal pracovat jako profesor na New School for Social Research in New York City <ref name="bhl"> Tamason, C. (1990, May 1). BHL: Leon Festinger papers 1939-1988. Retrieved November 20, 2014, from http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-90165?rgn=main;view=text
−
</ref>. K sociální psychologii se vrátil v díle ''Human Legacy'' (1983), kde zkoumal organizaci prehistorických skupin a zejména diferenciaci rolí v rámci těchto skupin < ref name ="bhl" />. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu plic a jater, , .
+
</ref>. K sociální psychologii se vrátil v díle ''Human Legacy'' (1983), kde zkoumal organizaci prehistorických skupin a zejména diferenciaci rolí v rámci těchto skupin <ref name ="bhl"/>. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu plic a jater, , .
  
 
V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. <ref> Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. ''Review of General Psychology, 6''(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139 </ref>
 
V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. <ref> Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. ''Review of General Psychology, 6''(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139 </ref>

Verze z 20. 11. 2014, 11:45

Leon Festinger

Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie a je známo, že experimenty prováděl se svými studenty [1]. Mezi jeho žáky patřil mj. i další známý psycholog Stanley Schachter.

Život

Narodil se 8. května 1919 v New Yorku, jeho rodiče byli ruští emigranti. Ve dvaceti letech ukončil svá studia na City College of New York a o tři roky později dokončil doktorské studium psychologie na Univerzitě v Iowě, kde studoval pod Kurtem Lewinem [2]. Poté nastoupil jako asistent na Massachusetts Institute of Technology, kde spolupracoval s Lewinem a kde se také podílel na výzkumu skupinové dynamiky [3]. Už jako profesor pak pracoval také na univerzitách v Michiganu, v Minnesotě či na Stanfordu. V padesátých letech přišel se třemi převratnými teoriemi - efektem blízkosti (1950), teorií sociálního srovnávání (1954) a teorií kognitivní disonance (1957). V roce 1964 načas zcela opustil sociální psychologii a začal se zabývat percepcí barev. V tomto pokračoval i o čtyři roky později, kdy se vrátil do New Yorku a začal pracovat jako profesor na New School for Social Research in New York City [4]. K sociální psychologii se vrátil v díle Human Legacy (1983), kde zkoumal organizaci prehistorických skupin a zejména diferenciaci rolí v rámci těchto skupin [4]. Zemřel 11. února 1989 na rakovinu plic a jater, , .

V roce 2002 se umístil na děleném 11. místě v žebříčku nejčastěji jmenovaných psychologů ve výzkumech. [5]


Výrok Leona Festingera:„Upřednostňuji spoléhat se na svou paměť. Žiji s touto pamětí už dlouhou dobu, jsem na ni zvyklý a pokud jsem něco upravil nebo zkreslil, bylo to jistě pro můj vlastní prospěch.“[6]

Dílo

Teorie kognitivní disonance

Schéma teorie kognitivní disonance

Teorie sociálního srovnávání

Festinger vypracoval v roce 1954 teorii, kde předpokládá, že jedinec sebe - přesněji řečeno své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tvrdí, že se lidé srovnávají spíše s podobnými či blízkými jedinci než s těmi vzdálenými [7].

Mohou nastat tyto tři situace:

  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na stejné úrovni, jako on.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom lépe než on sám. Tento typ srovnání lidé užívají většinou tehdy, pokud se chtějí v něčem zlepšit.
  • Člověk se srovnává s lidmi, kteří jsou na tom v dané situace hůře. Tohoto srovnávání jedinec využívá proto, aby se povzbudil, že na tom ještě není tak zle.

Teorie sociálního srovnávání je také popsána v článku afiliace.

Efekt blízkosti

V roce 1950 Festinger přišel na to, že lidé spíše navazují vztahy s lidmi, které často vídají, přestože se mnohdy názorově rozcházejí. Jeho efekt blízkosti tedy vychází z tvrzení, že fyzická blízkost hraje v navazování vztahů mnohem větší roli než blízkost názorová [1].

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://cs.wikipedia.org/wiki/Leon_Festinger
  2. ↑ Kendra, C. (n.d.). Leon Festinger Biography (1919-1989). Retrieved November 17, 2014, from http://psychology.about.com/od/profilesal/p/leon-festinger.htm
  3. ↑ Leon Festinger. (n.d.). Retrieved November 18, 2014, from http://www.newworldencyclopedia.org/entry/Leon_Festinger
  4. ↑ 4,0 4,1 Tamason, C. (1990, May 1). BHL: Leon Festinger papers 1939-1988. Retrieved November 20, 2014, from http://quod.lib.umich.edu/b/bhlead/umich-bhl-90165?rgn=main;view=text
  5. ↑ Haggbloom, S., Warnick, R., Warnick, J., Jones, V., Yarbrough, G., Russell, T., ... Monte, E. (2002). The 100 Most Eminent Psychologists Of The 20th Century. Review of General Psychology, 6(2), 139-152.doi:10.1037/1089-2680.6.2.139
  6. ↑ Leon Festinger Quotes. (n.d.). Retrieved November 17, 2014, from http://www.goodreads.com/author/quotes/205532.Leon_Festinger
  7. ↑ Festinger, L. (1954). A Theory Of Social Comparison Processes. Human Relations, 7(2), 117-140. doi: 10.1177/001872675400700202

Použitá literatura

  • Festinger, L. (1962). A theory of cognitive dissonance. Stanford, Calif.: Stanford University Press.
  • Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie (Vyd. 1. ed., p. 147). Praha: Grada.
  • Hoskovec, J., Nakonečný, M., & Sedláková, M. (2002). Psychologie XX. století (1st ed., p. 141). Praha: Karolinum.
  • Gálik, S. (2012). Psychologie přesvědčování (1. vyd. ed., p. 56). Praha: Grada.


Zdroje obrázků

Doporučená literatura

  • Festinger, L., & Riecken, H. (1956). When prophecy fails. Minneapolis: University of Minnesota Press.
  • Festinger, L., & Schachter, S. (1989). Extending psychological frontiers: Selected works of Leon Festinger. New York: Russell Sage Foundation.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

sociální psychologie, Leon Festinger, Kurt Lewin, Stanley Schachter, experiment, neogestaltismus, teorie kognitivní disonance, teorie sociálního srovnávání, efekt blízkosti

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Leon_Festinger&oldid=8991“