Mentální reprezentace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
[[Soubor:Inner-photo1.jpg|300px|náhled|vpravo]]
+
[[Soubor:Inner-photo1.jpg|300px|Mentální reprezentace|vpravo]]
−
'''Mentální reprezentace''' je v [[kognitivní psychologie|kognitivní psychologii]], kognitivní vědě, neurovědě a filosofii mysli je hypotetický vnitřní '''kognitivní symbol''', užívaný jako reprezentace vnější reality světa. Také je takto označován '''mentální proces''' pracující s těmito symboly, jako '''systém zpracování informací'''. Umožňuje, aby události v prostředí, jakož i možnosti jednání byly reprezentovány pomocí '''symbolů''' a jejich struktur.<ref>Nakonečný M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. s. 302-303. ISBN 80-200-0698-3</ref> Tento formální systém vytváří konkrétní podobu určitých subjektů nebo určitého typu informací v mysli.<ref> Marr D. (2010). Vision. A Computational Investigation into the Human Representation and Processing of Visual Information. The MIT Press. Cambridge MA, USA. ISBN 978-0262514620.</ref>
+
'''Mentální reprezentace''' je v [[kognitivní psychologie|kognitivní psychologii]], kognitivní vědě, neurovědě a filosofii mysli je hypotetický vnitřní '''kognitivní symbol''', užívaný jako reprezentace vnější reality světa. Také je takto označován '''mentální proces''' pracující s těmito symboly, jako '''systém zpracování informací'''. Umožňuje, aby události v prostředí, jakož i možnosti jednání byly reprezentovány pomocí '''symbolů''' a jejich struktur.<ref name="nakonečný ">Nakonečný M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. s. 297-331. ISBN 80-200-0698-3</ref> Tento formální systém vytváří konkrétní podobu určitých subjektů nebo určitého typu informací v mysli.<ref> Marr D. (2010). Vision. A Computational Investigation into the Human Representation and Processing of Visual Information. The MIT Press. Cambridge MA, USA. ISBN 978-0262514620.</ref>
−
 
 
 
===Historie pojmu===
 
===Historie pojmu===
−
V historii filosofie byly reprezentace dominantním tématem v klasickém empirismu obvykle chápány jako '''obrazy''' objektů nebo reprezentace jako zpodobnění určitých situací, které mysl přijímá z vnějšího světa.<ref>Zambrano Y. (2012). Neuroepistemology. Phy Psy K´a Publishing, Co. Baltimore, CA. s.135. ISBN 978-1300086703.</ref> Podle teorie ''I. Kanta'' lidská mysl poznává reálný svět jen zprostředkovaně a podobu reality konstruuje kombinací senzorických dat a reprezentací objektů.<ref>Marková I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace. Dynamika mysli. Academia, Praha. s. 161. ISBN: 8020015426</ref>
+
V historii filosofie byly reprezentace dominantním tématem v klasickém empirismu obvykle chápány jako '''obrazy''' objektů nebo reprezentace jako zpodobnění určitých situací, které mysl přijímá z vnějšího světa.<ref>Zambrano Y. (2012). Neuroepistemology. Phy Psy K´a Publishing, Co. Baltimore, CA. s.135. ISBN 978-1300086703.</ref> Podle teorie ''I. Kanta'' lidská mysl poznává reálný svět jen zprostředkovaně a podobu reality konstruuje kombinací senzorických dat a reprezentací objektů.<ref name="marková ">Marková I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace. Dynamika mysli. Academia, Praha. s. 161. ISBN: 8020015426</ref>
−
[[Soubor:Image004.jpg|100px|náhled|vpravo|Hume a Berkeley hovoří o tom, co je jasně viditelné o mentálních obrazech věcí.]][[Soubor:Image006.jpg|100px|náhled|vpravo|Hobbes přemýšlel o reprezentaci symbolů a slov.]][[Soubor:Image008.jpg|100px|náhled|vpravo|Hebb pojímá mentální reprezentace z neurobiologického hlediska.]]
+
Koncem 19. století a v průběhu 20. století byli vědci zaujatí problémem [[myšlení]], řešení problémů, povahy [[vědomí]], specificky lidské '''aspekty jazyka a kultury'''. Podle ''G. Lüera a H. Spady'' obrat v psychologii [[myšlení]] nastal, když byly v padesátých letech psychické procesy chápány jako '''procesy zpracování informací''' (Nakonečný, 1998, s.308).<ref name="nakonečný" /> Idea kognitivních reprezentací se ujala ve chvíli, kdy se rozšířila myšlenka, že organismy si díky zkušenosti utvářejí vnitřní '''mapy''' prostředí a objektů, s nimiž se setkávají, a se kterými interagují.<ref>Petrů M. (2007). Fiziologie mysli. Úvod do kognitivní vědy. Triton. Praha, Kroměříž. s.20. ISBN 978-80-7254-969-6</ref>
−
 
+
Ačkoli reprezentace nejsou přímo přístupné pozorování, ''kognitivisté'' jsou narozdíl od [[behaviorismus|behavioristů]] přesvědčeni, že jsou z přímo pozorovatelného [[chování]] (např. [[experiment]]álně navozeného) nejen vyvoditelné, ale k jeho popisu a vysvětlení dokonce nezbytné (Nakonečný, 1998, s.331).<ref name="nakonečný" />
−
Koncem 19. století a v průběhu 20. století byli vědci zaujatí problémem [[myšlení]], řešení problémů, povahy [[vědomí]], specificky lidské '''aspekty jazyka a kultury'''. Podle ''G. Lüera a H. Spady'' (1990, Spada) obrat v psychologii [[myšlení]] nastal, když byly v padesátých letech [[psychické procesy]] chápány jako '''procesy zpracování informací'''. (Nakonečný, 1998, s.308) Idea kognitivních reprezentací se ujala ve chvíli, kdy se rozšířila myšlenka, že organismy si díky zkušenosti utvářejí vnitřní '''mapy''' prostředí a objektů, s nimiž se setkávají, a se kterými interagují.<ref>Petrů M. (2007). Fiziologie mysli. Úvod do kognitivní vědy. Triton. Praha, Kroměříž. s.20. ISBN 978-80-7254-969-6</ref>
 
−
Ačkoli reprezentace nejsou přímo přístupné [[pozorování]], ''kognitivisté'' jsou narozdíl od [[behaviorismus|behavioristů]] přesvědčeni, že jsou z přímo pozorovatelného [[chování]] (např. [[experiment]]álně navozeného) nejen vyvoditelné, ale k jeho popisu a vysvětlení dokonce nezbytné (Nakonečný, 1998, s.331).<ref>Nakonečný M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. s. 331. ISBN 80-200-0698-3</ref>  
 
 
Moderní přívrženci, jako například ''J. Fodor, S. Pinker'' a mnoho dalších se domnívají, že systém reprezentací se skládá spíše z vnitřního monologu myšlenek. Obsah myšlenek je reprezentován v symbolických '''strukturách''', které jsou analogické k přirozeným jazykům, ale na mnohem abstraktnější úrovni, ovládající syntax a sématiku stejným způsobem, jako přirozený jazyk.
 
Moderní přívrženci, jako například ''J. Fodor, S. Pinker'' a mnoho dalších se domnívají, že systém reprezentací se skládá spíše z vnitřního monologu myšlenek. Obsah myšlenek je reprezentován v symbolických '''strukturách''', které jsou analogické k přirozeným jazykům, ale na mnohem abstraktnější úrovni, ovládající syntax a sématiku stejným způsobem, jako přirozený jazyk.
 
===Význam pojmu===
 
===Význam pojmu===
−
[[Soubor:Perception.gif|300px|vlevo|náhled]]
+
[[Soubor:Perception.gif|300px|vlevo|Percepce]]
  
 
* obraz
 
* obraz
Řádek 19: Řádek 16:
 
* funkční mapa
 
* funkční mapa
 
* zpřítomnění minulých prožitků
 
* zpřítomnění minulých prožitků
−
 
+
[[Soubor:Brain.gif|300px|Znázornění reprezentace v mozku|vpravo]]
−
[[Soubor:Brain.gif|300px|náhled|vpravo]]
+
Prefix re- v tomto případě neznačí repetici, ale má funkci zesilující. Ačkoli bylo slovo reprezentace přeneseno ve 14. století z francouzštiny do angličtiny, má v těchto jazycích odlišný význam. Francouzština jej chápe dynamicky, spíše jako rozmanité aktivity mysli, jako umísťování něčeho před oči druhého či před mysl druhého, ale v angličtině evokuje význam statický znamená podobnost, obraz, model, reprodukci či zrcadlení. V moderní kognitivní vědě jsou reprezentace spojeny s individuální kognicí. Staly se '''formalizacemi, procesy a pravidly, symboly a obrazy''' vytvořenými myslí jedince.<ref name="marková" /> Kognitivisticky chápána i jako zpřítomnění minulých prožitků.  
−
Prefix re- v tomto případě neznačí repetici, ale má funkci zesilující. Ačkoli bylo slovo reprezentace přeneseno ve 14. století z francouzštiny do angličtiny, má v těchto jazycích odlišný význam. Francouzština jej chápe dynamicky, spíše jako rozmanité aktivity mysli, jako umísťování něčeho před oči druhého či před mysl druhého, ale v angličtině evokuje význam statický znamená podobnost, obraz, model, reprodukci či zrcadlení. V moderní kognitivní vědě jsou reprezentace spojeny s individuální kognicí. Staly se '''formalizacemi, procesy a pravidly, symboly a obrazy''' vytvořenými myslí jedince. <ref>Marková I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace. Dynamika mysli. Academia, Praha. s. 160-162. ISBN: 8020015426</ref> Kognitivisticky chápána i jako zpřítomnění minulých prožitků.  
 
 
Podle ''P. Hartla a H. Harlové'' znamená slovo '''mentální''' rozumový, myšlenkový, duševní či psychický, mající vztah k mysli, vytvořený nebo existující v mysli a '''reprezentace''' je představa o věci samotné či symbol věc zastupující.<ref>Hartl P.; Hartlová H. (2009). Psychologický slovník. Portál, Praha. s. 267; 498-499. ISBN 978-80-7367-569-1.</ref>
 
Podle ''P. Hartla a H. Harlové'' znamená slovo '''mentální''' rozumový, myšlenkový, duševní či psychický, mající vztah k mysli, vytvořený nebo existující v mysli a '''reprezentace''' je představa o věci samotné či symbol věc zastupující.<ref>Hartl P.; Hartlová H. (2009). Psychologický slovník. Portál, Praha. s. 267; 498-499. ISBN 978-80-7367-569-1.</ref>
  
−
[[Soubor:Mind-300x214.jpg|300px|náhled|vpravo]]
+
[[Soubor:Mind-300x214.jpg|300px|Mentální reprezentace z pohledu neurobiologie|vpravo]]
 
===Neurobiologické vysvětlení===
 
===Neurobiologické vysvětlení===
−
''O. Selfridge'' přemýšlel, jakým způsobem si zrakový vjem vyobrazíme a vyhodnotíme v mentální reprezentaci. Dnes již víme, že nervové buňky si předávají informace prostřednictvím synapsí. '''Mentální reprezentace''' je funkční '''mapa''' souboru v čase i prostoru uspořádaných synaptických událostí, které odpovídají vstupu, jímž může být třeba pohled na červené jedoucí auto nebo jakákoli další proměna zevního a patrně i vnitřního světa organismu.<ref>Koukolík F. (2003). Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Karolinum, Praha. s. 21. ISBN 80-246-0736-0.</ref> Synaptické události nejsou kopií nebo snad fotografií jevů, neboť jej prostřednictvím čidel vybírají z prostředí úměrně k rozlišovacím schopnostem. Za jistých podmínek rozlišíme předmět jako zkroucenou větev, za jiných okolností v něm jistojistě "uzříme" stočeného hada a naopak.<ref>Koukolík F. (2003). Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Karolinum, Praha. s. 20. ISBN 80-246-0736-0.</ref>  
+
''O. Selfridge'' přemýšlel, jakým způsobem si zrakový vjem vyobrazíme a vyhodnotíme v mentální reprezentaci. Dnes již víme, že nervové buňky si předávají informace prostřednictvím synapsí. '''Mentální reprezentace''' je funkční '''mapa''' souboru v čase i prostoru uspořádaných synaptických událostí, které odpovídají vstupu, jímž může být třeba pohled na červené jedoucí auto nebo jakákoli další proměna zevního a patrně i vnitřního světa organismu.<ref name="koukolík" >Koukolík F. (2003). Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Karolinum, Praha. s. 20-21. ISBN 80-246-0736-0.</ref> Synaptické události nejsou kopií nebo snad fotografií jevů, neboť jej prostřednictvím čidel vybírají z prostředí úměrně k rozlišovacím schopnostem. Za jistých podmínek rozlišíme předmět jako zkroucenou větev, za jiných okolností v něm jistojistě "uzříme" stočeného hada a naopak.<ref name="koukolík" />
  
 
===Reprezentace schopnost a reprezentační teorie mysli===
 
===Reprezentace schopnost a reprezentační teorie mysli===
 
'''Schopnost reprezentace''' je hlavní cesta umožňující přístup k vnější realitě. Na příklad, když někdo přichází do místnosti a má dojem, že by podlaha potřebovala zamést, reprezentativní teorie mysli navrhuje, že se v mysli formuje mentální reprezentace, která popisuje podlahu a její stav.<ref>Lawrence S. (December 2007) The Ontology of Concepts—Abstract Objects or Mental Representations?  Noûs vol.41-4. s. 561–593. 10.1111/j.1468-0068.2007.00663.x. OntologyofConcepts.pdf-</ref>
 
'''Schopnost reprezentace''' je hlavní cesta umožňující přístup k vnější realitě. Na příklad, když někdo přichází do místnosti a má dojem, že by podlaha potřebovala zamést, reprezentativní teorie mysli navrhuje, že se v mysli formuje mentální reprezentace, která popisuje podlahu a její stav.<ref>Lawrence S. (December 2007) The Ontology of Concepts—Abstract Objects or Mental Representations?  Noûs vol.41-4. s. 561–593. 10.1111/j.1468-0068.2007.00663.x. OntologyofConcepts.pdf-</ref>
−
''M. Sedláková'' definuje pojem mentální reprezentace jako konečný '''výsledek kódování informací''', jež je v případě dispoziční mentální reprezentace uložený v [[paměť|pamět]]i, anebo je v případě aktuální reprezentace součástí toku uvědomovaných informací (Sedláková, 2004, s. 43).<ref>Sedláková M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Grada, Praha. s. 43. ISBN: 8024703750</ref> Mentální obsahy vzniklé reprezentací, jsou obrazy jevů, věcí, které aktuálně nepůsobí na naše vnímání. V paměti se udržuje reprezentace vnějšího prostředí, vytvářená systémem symbolů. Tyto symboly definují nějaký předmět, událost či vlastnosti, i když nejsou přístupné přímé observaci (Kulišťák, 2003, s. 25).<ref>Kulišťák P. (2010). Neuropsychologie. Portál, Praha. s. 25. ISBN: 9788073678913</ref> Herec během hry předává ostatním své představy o nepřítomné věci, kterou zvýznamňuje druhým pomocí obrazu, znaku, znamení a prostřednictvím repreyentací má herec na jevišti možnost vytvářet novou interpretaci. (Marková, 2007, s. 158).<ref>Marková I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace. Dynamika mysli. Academia, Praha. s. 158. ISBN: 8020015426</ref>  
+
''M. Sedláková'' definuje pojem mentální reprezentace jako konečný '''výsledek kódování informací''', jež je v případě dispoziční mentální reprezentace uložený v [[paměť|pamět]]i, anebo je v případě aktuální reprezentace součástí toku uvědomovaných informací (Sedláková, 2004, s. 43).<ref>Sedláková M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Grada, Praha. s. 43. ISBN: 8024703750</ref> Mentální obsahy vzniklé reprezentací, jsou obrazy jevů, věcí, které aktuálně nepůsobí na naše vnímání. V paměti se udržuje reprezentace vnějšího prostředí, vytvářená systémem symbolů. Tyto symboly definují nějaký předmět, událost či vlastnosti, i když nejsou přístupné přímé observaci (Kulišťák, 2003, s. 25).<ref>Kulišťák P. (2010). Neuropsychologie. Portál, Praha. s. 25. ISBN: 9788073678913</ref> Herec během hry předává ostatním své představy o nepřítomné věci, kterou zvýznamňuje druhým pomocí obrazu, znaku, znamení a prostřednictvím reprezentací má herec na jevišti možnost vytvářet novou interpretaci. (Marková, 2007, s. 158).<ref name="marková" />
−
Mentální reprezentace jevu není jen pasivní registrace, ale je mimo to i aktivní tvořivý jev (Koukolík, 2003, s. 20).<ref>Koukolík F. (2003). Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Karolinum, Praha. s. 20. ISBN 80-246-0736-0.</ref> Díky možnosti manipulace a změny struktury symbolů je nám umožněna reprezentace věcí, které jsme nikdy neprožili a věcí, které nikdy neexistovaly.<ref>Sternberg R., J. (2011). Cognitive Psychology. Cengage Learning, Boston. s. 121-123. ISBN 978-1133313915</ref>Představte si, že cestujete na místo, kde jste ještě nikdy před tím nebyli nebo si představte, že máte o jednu končetinu více.  
+
Mentální reprezentace jevu není jen pasivní registrace, ale je mimo to i aktivní tvořivý jev (Koukolík, 2003, s. 20).<ref name="koukolík" /> Díky možnosti manipulace a změny struktury symbolů je nám umožněna reprezentace věcí, které jsme nikdy neprožili a věcí, které nikdy neexistovaly.<ref name="sternberg " >Sternberg R., J. (2011). Cognitive Psychology. Cengage Learning, Boston. s. 121-123. ISBN 978-1133313915</ref>Představte si, že cestujete na místo, kde jste ještě nikdy před tím nebyli nebo si představte, že máte o jednu končetinu více.  
  
 
[[Soubor:P283.gif|300px|náhled|vpravo|Díky mentálním reprezentacím jsme schopni provádět nejrůznější logické operace.]]
 
[[Soubor:P283.gif|300px|náhled|vpravo|Díky mentálním reprezentacím jsme schopni provádět nejrůznější logické operace.]]
 
Operace s mentálními reprezentacemi
 
Operace s mentálními reprezentacemi
−
Kosslyn navrhuje, že některé obrazy pomáhají vyřešit určité typy problémů. Jsme schopni vizualizovat předměty, když se nás někdo na ně zeptá a mentálně je reprezentovat (propojit) v různé obrazy, abychom vyřešili složité otázky.  
+
''S. Kosslyn'' navrhuje, že některé obrazy pomáhají vyřešit určité typy problémů. Jsme schopni vizualizovat předměty, když se nás někdo na ně zeptá a mentálně je reprezentovat (propojit) v různé obrazy, abychom vyřešili složité otázky.  
−
''M. Nakonečný'' definuje reprezentaci takto<ref>Nakonečný M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. s. 298. ISBN 80-200-0698-3</ref>:  
+
''M. Nakonečný'' definuje reprezentaci takto<ref name="nakonečný" />:  
 
<div style="background: #:ff8080; border: solid 2px black; padding: 20px; width: 56%;">
 
<div style="background: #:ff8080; border: solid 2px black; padding: 20px; width: 56%;">
 
„''U člověka vystupuje reprezentace skutečnosti,  jednak ve formě obrazů (vjemy a představy), a dále ve formě znaků, jako jsou pojmy zastupující různé, přímo nevnímatelné vlastnosti objektů skutečnosti a jejich souvislosti. Jsou to zároveň struktury uchovávající informaci.''“</div>
 
„''U člověka vystupuje reprezentace skutečnosti,  jednak ve formě obrazů (vjemy a představy), a dále ve formě znaků, jako jsou pojmy zastupující různé, přímo nevnímatelné vlastnosti objektů skutečnosti a jejich souvislosti. Jsou to zároveň struktury uchovávající informaci.''“</div>
−
[[Myšlení]] předpokládá, že budeme využívat poznatků uchovaných v paměti. Lékař je schopen rozpoznat chorobu nebo technik či fyzik skryté vady materiálů z určitých vnějších příznaků (symptomů), díky zobecnění poznání a souvislostem uchovaným v paměti. To znamená, že poznáváme i jevy, které nemůžeme aktuálně vnímat.<ref>Nakonečný M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. s. 318. ISBN 80-200-0698-3</ref> Systém, který bývá označován kognitivní reprezentace skutečnosti, "kognitivní mapa" nebo, s jasným zjednodušením, vědomosti. Podle ''J. S. Brunera'' se kognitivní mapa zakládá na kategorizaci, odehrávající se na úrovni vnímání a tvorby pojmů.<ref>Sternberg R., J. (2011). Cognitive Psychology. Cengage Learning, Boston. s. 121-123. ISBN 978-1133313915</ref> V pojmech jsou zahrnuty abstraktní vlastnosti věcí a jevů, které vystupují ve vztahu k jiným objektům.  
+
[[Myšlení]] předpokládá, že budeme využívat poznatků uchovaných v paměti. Lékař je schopen rozpoznat chorobu nebo technik či fyzik skryté vady materiálů z určitých vnějších příznaků (symptomů), díky zobecnění poznání a souvislostem uchovaným v paměti. To znamená, že poznáváme i jevy, které nemůžeme aktuálně vnímat.<ref name="nakonečný" /> Systém, který bývá označován kognitivní reprezentace skutečnosti, "kognitivní mapa" nebo, s jasným zjednodušením, vědomosti. Podle ''J. S. Brunera'' se kognitivní mapa zakládá na kategorizaci, odehrávající se na úrovni vnímání a tvorby pojmů.<ref name="sternberg" /> V pojmech jsou zahrnuty abstraktní vlastnosti věcí a jevů, které vystupují ve vztahu k jiným objektům.  
  
−
[[Soubor:H ifb-representation.jpg|300px|vpravo]]
 
 
   
 
   
  
Řádek 48: Řádek 43:
 
<references />
 
<references />
  
−
=== Literatura ===
+
=== Doporučená literatura ===
 
* Henrich, J. & Boyd, R. (2002). Culture and cognition: Why cultural evolution does not require replication of representations. ''Culture and Cognition, 2,'' 87–112. [http://www.sscnet.ucla.edu/anthro/faculty/boyd/Culture&CognitionByHenrich&Boyd.pdf Full text]
 
* Henrich, J. & Boyd, R. (2002). Culture and cognition: Why cultural evolution does not require replication of representations. ''Culture and Cognition, 2,'' 87–112. [http://www.sscnet.ucla.edu/anthro/faculty/boyd/Culture&CognitionByHenrich&Boyd.pdf Full text]
  
Řádek 60: Řádek 55:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
Kognitivní procesy, mentální reprezentace, kognitivní symbol, struktura, reprodukce, mentální mapa, mysl, vnímání, představivost, paměť
 
Kognitivní procesy, mentální reprezentace, kognitivní symbol, struktura, reprodukce, mentální mapa, mysl, vnímání, představivost, paměť
 +
 +
=== Zdroje obrázků ===
 +
# Mentální reprezentace, http://cogsci.jhu.edu/sebin/r/t/inner-photo1.jpg.
 +
# Percepce, http://www.drfabian.com/images/perception.gif.
 +
# Znázornění reprezentace v mozku, http://venkatra.files.wordpress.com/2012/08/brain.gif?w=580.
 +
# Mentální reprezentace z pohledu neurobiologie, http://www.hooponopono.cz/wp-content/uploads/mind-300x214.jpg
 +
# Mentální rotace, http://scilib.narod.ru/Biology/Mind/images/p283.gif.
 +
 +
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
 
* [http://plato.stanford.edu/entries/mental-representation/ Stanford Encyclopedia of Philosophy: Mental Representation]
 
* [http://plato.stanford.edu/entries/mental-representation/ Stanford Encyclopedia of Philosophy: Mental Representation]
 
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]
 +
* [https://www.youtube.com/watch?v=vg01Q1BI4WM&list=PL86D00256BF18C7B1&index=2 Přednáška Dr. Paula Blooma, Yale University, Introduction to Psychology - This Is Your Brain]
 +
* [https://www.youtube.com/watch?v=aygSMgK3BEM Oliver Selfridge a Claude Shannon - The Thinking Machine]
 +
* [https://www.youtube.com/watch?v=hyhK9beGuQU Student psychologie a jeho testování kognitivníího vývoje dítěte - Piaget's Theory of Cognitive Development]
  
  
−
=== Literatura ===
+
=== Použitá literatura ===
 
[[Soubor:73ea38d3ae9f9d3fd7430d30a6b6b3f1.jpg|200px|náhled|vlevo|Marková I. Dialogičnost a sociální reprezentace - Dynamika mysli. ]][[Soubor:515q0XuEvhL. SY344 BO1,204,203,200 .jpg|200px|náhled|střed|Zambrano Y. Neuroepistemology.]][[Soubor:Large (2).jpg|200px|náhled|vlevo|Koukolík F. Já - o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování]][[Soubor:Cognitive-Psychology-Sternberg-Robert-J-9780495506294.jpg|200px|náhled|vlevo|Sternberg R. Cognitive Psychology.]][[Soubor:Img 176771 main.jpg|200px|střed|Kulišťák P. Neuropsychologie]][[Soubor:L16397.jpg|200px|střed|Sedláková M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie.]]
 
[[Soubor:73ea38d3ae9f9d3fd7430d30a6b6b3f1.jpg|200px|náhled|vlevo|Marková I. Dialogičnost a sociální reprezentace - Dynamika mysli. ]][[Soubor:515q0XuEvhL. SY344 BO1,204,203,200 .jpg|200px|náhled|střed|Zambrano Y. Neuroepistemology.]][[Soubor:Large (2).jpg|200px|náhled|vlevo|Koukolík F. Já - o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování]][[Soubor:Cognitive-Psychology-Sternberg-Robert-J-9780495506294.jpg|200px|náhled|vlevo|Sternberg R. Cognitive Psychology.]][[Soubor:Img 176771 main.jpg|200px|střed|Kulišťák P. Neuropsychologie]][[Soubor:L16397.jpg|200px|střed|Sedláková M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie.]]

Aktuální verze z 9. 12. 2014, 11:26

Mentální reprezentace

Mentální reprezentace je v kognitivní psychologii, kognitivní vědě, neurovědě a filosofii mysli je hypotetický vnitřní kognitivní symbol, užívaný jako reprezentace vnější reality světa. Také je takto označován mentální proces pracující s těmito symboly, jako systém zpracování informací. Umožňuje, aby události v prostředí, jakož i možnosti jednání byly reprezentovány pomocí symbolů a jejich struktur.[1] Tento formální systém vytváří konkrétní podobu určitých subjektů nebo určitého typu informací v mysli.[2]

Historie pojmu

V historii filosofie byly reprezentace dominantním tématem v klasickém empirismu obvykle chápány jako obrazy objektů nebo reprezentace jako zpodobnění určitých situací, které mysl přijímá z vnějšího světa.[3] Podle teorie I. Kanta lidská mysl poznává reálný svět jen zprostředkovaně a podobu reality konstruuje kombinací senzorických dat a reprezentací objektů.[4] Koncem 19. století a v průběhu 20. století byli vědci zaujatí problémem myšlení, řešení problémů, povahy vědomí, specificky lidské aspekty jazyka a kultury. Podle G. Lüera a H. Spady obrat v psychologii myšlení nastal, když byly v padesátých letech psychické procesy chápány jako procesy zpracování informací (Nakonečný, 1998, s.308).[1] Idea kognitivních reprezentací se ujala ve chvíli, kdy se rozšířila myšlenka, že organismy si díky zkušenosti utvářejí vnitřní mapy prostředí a objektů, s nimiž se setkávají, a se kterými interagují.[5] Ačkoli reprezentace nejsou přímo přístupné pozorování, kognitivisté jsou narozdíl od behavioristů přesvědčeni, že jsou z přímo pozorovatelného chování (např. experimentálně navozeného) nejen vyvoditelné, ale k jeho popisu a vysvětlení dokonce nezbytné (Nakonečný, 1998, s.331).[1] Moderní přívrženci, jako například J. Fodor, S. Pinker a mnoho dalších se domnívají, že systém reprezentací se skládá spíše z vnitřního monologu myšlenek. Obsah myšlenek je reprezentován v symbolických strukturách, které jsou analogické k přirozeným jazykům, ale na mnohem abstraktnější úrovni, ovládající syntax a sématiku stejným způsobem, jako přirozený jazyk.

Význam pojmu

Percepce
  • obraz
  • model
  • reprodukce
  • kognitivní symbol
  • mentální proces
  • funkční mapa
  • zpřítomnění minulých prožitků
Znázornění reprezentace v mozku

Prefix re- v tomto případě neznačí repetici, ale má funkci zesilující. Ačkoli bylo slovo reprezentace přeneseno ve 14. století z francouzštiny do angličtiny, má v těchto jazycích odlišný význam. Francouzština jej chápe dynamicky, spíše jako rozmanité aktivity mysli, jako umísťování něčeho před oči druhého či před mysl druhého, ale v angličtině evokuje význam statický znamená podobnost, obraz, model, reprodukci či zrcadlení. V moderní kognitivní vědě jsou reprezentace spojeny s individuální kognicí. Staly se formalizacemi, procesy a pravidly, symboly a obrazy vytvořenými myslí jedince.[4] Kognitivisticky chápána i jako zpřítomnění minulých prožitků. Podle P. Hartla a H. Harlové znamená slovo mentální rozumový, myšlenkový, duševní či psychický, mající vztah k mysli, vytvořený nebo existující v mysli a reprezentace je představa o věci samotné či symbol věc zastupující.[6]

Mentální reprezentace z pohledu neurobiologie

Neurobiologické vysvětlení

O. Selfridge přemýšlel, jakým způsobem si zrakový vjem vyobrazíme a vyhodnotíme v mentální reprezentaci. Dnes již víme, že nervové buňky si předávají informace prostřednictvím synapsí. Mentální reprezentace je funkční mapa souboru v čase i prostoru uspořádaných synaptických událostí, které odpovídají vstupu, jímž může být třeba pohled na červené jedoucí auto nebo jakákoli další proměna zevního a patrně i vnitřního světa organismu.[7] Synaptické události nejsou kopií nebo snad fotografií jevů, neboť jej prostřednictvím čidel vybírají z prostředí úměrně k rozlišovacím schopnostem. Za jistých podmínek rozlišíme předmět jako zkroucenou větev, za jiných okolností v něm jistojistě "uzříme" stočeného hada a naopak.[7]

Reprezentace schopnost a reprezentační teorie mysli

Schopnost reprezentace je hlavní cesta umožňující přístup k vnější realitě. Na příklad, když někdo přichází do místnosti a má dojem, že by podlaha potřebovala zamést, reprezentativní teorie mysli navrhuje, že se v mysli formuje mentální reprezentace, která popisuje podlahu a její stav.[8] M. Sedláková definuje pojem mentální reprezentace jako konečný výsledek kódování informací, jež je v případě dispoziční mentální reprezentace uložený v paměti, anebo je v případě aktuální reprezentace součástí toku uvědomovaných informací (Sedláková, 2004, s. 43).[9] Mentální obsahy vzniklé reprezentací, jsou obrazy jevů, věcí, které aktuálně nepůsobí na naše vnímání. V paměti se udržuje reprezentace vnějšího prostředí, vytvářená systémem symbolů. Tyto symboly definují nějaký předmět, událost či vlastnosti, i když nejsou přístupné přímé observaci (Kulišťák, 2003, s. 25).[10] Herec během hry předává ostatním své představy o nepřítomné věci, kterou zvýznamňuje druhým pomocí obrazu, znaku, znamení a prostřednictvím reprezentací má herec na jevišti možnost vytvářet novou interpretaci. (Marková, 2007, s. 158).[4] Mentální reprezentace jevu není jen pasivní registrace, ale je mimo to i aktivní tvořivý jev (Koukolík, 2003, s. 20).[7] Díky možnosti manipulace a změny struktury symbolů je nám umožněna reprezentace věcí, které jsme nikdy neprožili a věcí, které nikdy neexistovaly.[11]Představte si, že cestujete na místo, kde jste ještě nikdy před tím nebyli nebo si představte, že máte o jednu končetinu více.

Díky mentálním reprezentacím jsme schopni provádět nejrůznější logické operace.

Operace s mentálními reprezentacemi S. Kosslyn navrhuje, že některé obrazy pomáhají vyřešit určité typy problémů. Jsme schopni vizualizovat předměty, když se nás někdo na ně zeptá a mentálně je reprezentovat (propojit) v různé obrazy, abychom vyřešili složité otázky. M. Nakonečný definuje reprezentaci takto[1]:

„U člověka vystupuje reprezentace skutečnosti, jednak ve formě obrazů (vjemy a představy), a dále ve formě znaků, jako jsou pojmy zastupující různé, přímo nevnímatelné vlastnosti objektů skutečnosti a jejich souvislosti. Jsou to zároveň struktury uchovávající informaci.“

Myšlení předpokládá, že budeme využívat poznatků uchovaných v paměti. Lékař je schopen rozpoznat chorobu nebo technik či fyzik skryté vady materiálů z určitých vnějších příznaků (symptomů), díky zobecnění poznání a souvislostem uchovaným v paměti. To znamená, že poznáváme i jevy, které nemůžeme aktuálně vnímat.[1] Systém, který bývá označován kognitivní reprezentace skutečnosti, "kognitivní mapa" nebo, s jasným zjednodušením, vědomosti. Podle J. S. Brunera se kognitivní mapa zakládá na kategorizaci, odehrávající se na úrovni vnímání a tvorby pojmů.[11] V pojmech jsou zahrnuty abstraktní vlastnosti věcí a jevů, které vystupují ve vztahu k jiným objektům.


Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Nakonečný M. (1998). Základy psychologie. Academia, Praha. s. 297-331. ISBN 80-200-0698-3
  2. ↑ Marr D. (2010). Vision. A Computational Investigation into the Human Representation and Processing of Visual Information. The MIT Press. Cambridge MA, USA. ISBN 978-0262514620.
  3. ↑ Zambrano Y. (2012). Neuroepistemology. Phy Psy K´a Publishing, Co. Baltimore, CA. s.135. ISBN 978-1300086703.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Marková I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace. Dynamika mysli. Academia, Praha. s. 161. ISBN: 8020015426
  5. ↑ Petrů M. (2007). Fiziologie mysli. Úvod do kognitivní vědy. Triton. Praha, Kroměříž. s.20. ISBN 978-80-7254-969-6
  6. ↑ Hartl P.; Hartlová H. (2009). Psychologický slovník. Portál, Praha. s. 267; 498-499. ISBN 978-80-7367-569-1.
  7. ↑ 7,0 7,1 7,2 Koukolík F. (2003). Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Karolinum, Praha. s. 20-21. ISBN 80-246-0736-0.
  8. ↑ Lawrence S. (December 2007) The Ontology of Concepts—Abstract Objects or Mental Representations? Noûs vol.41-4. s. 561–593. 10.1111/j.1468-0068.2007.00663.x. OntologyofConcepts.pdf-
  9. ↑ Sedláková M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie. Mentální reprezentace a mentální modely. Grada, Praha. s. 43. ISBN: 8024703750
  10. ↑ Kulišťák P. (2010). Neuropsychologie. Portál, Praha. s. 25. ISBN: 9788073678913
  11. ↑ 11,0 11,1 Sternberg R., J. (2011). Cognitive Psychology. Cengage Learning, Boston. s. 121-123. ISBN 978-1133313915

Doporučená literatura

  • Henrich, J. & Boyd, R. (2002). Culture and cognition: Why cultural evolution does not require replication of representations. Culture and Cognition, 2, 87–112. Full text

Související články

Klíčová slova

Kognitivní procesy, mentální reprezentace, kognitivní symbol, struktura, reprodukce, mentální mapa, mysl, vnímání, představivost, paměť

Zdroje obrázků

  1. Mentální reprezentace, http://cogsci.jhu.edu/sebin/r/t/inner-photo1.jpg.
  2. Percepce, http://www.drfabian.com/images/perception.gif.
  3. Znázornění reprezentace v mozku, http://venkatra.files.wordpress.com/2012/08/brain.gif?w=580.
  4. Mentální reprezentace z pohledu neurobiologie, http://www.hooponopono.cz/wp-content/uploads/mind-300x214.jpg
  5. Mentální rotace, http://scilib.narod.ru/Biology/Mind/images/p283.gif.


Externí odkazy


Použitá literatura

Marková I. Dialogičnost a sociální reprezentace - Dynamika mysli.
Zambrano Y. Neuroepistemology.
Koukolík F. Já - o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování
Sternberg R. Cognitive Psychology.
Kulišťák P. Neuropsychologie
Sedláková M. Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mentální_reprezentace&oldid=11897“